Zemi nejpodobnější planeta  
Lovci planet mimo Sluneční soustavu se opět trochu přiblížili ke svému svatému grálu. Objevili planetu, která je jen o trochu větší než naše Země, a navíc obíhá svou mateřskou hvězdu v obyvatelné zóně! Vědci usuzují, že teploty na jejím povrchu jsou typicky pozemské a umožňují existence vody v kapalné podobě.

 

Zvětšit obrázek
Umělecká představa planetárního systému kolem červeného trpaslíka Gliese 581. Kredit - ESO

Astronomové dosud objevili více než dvě stovky tzv. extrasolárních planet - nebo též exoplanet. Větší část z nich je ovšem plynnými obry obíhajícími velmi blízko mateřské hvězdy. Nicméně s neustále se zlepšující technikou se mezi novými planetami nacházejí menší a menší exempláře. Stále více se blížíme objevu planety, která by svými rozměry připomínala naší Zemi.

 

 

A podle aktuálního oznámení vědců z Evropské jižní observatoře (ESO) jsou astronomové tomuto cíli opět o kousek blíž. Stéphane Udry (Geneva Observatory, Švýcarsko) a jeho spolupracovníci objevili planetu, která se zatím ze všech exoplanet Zemi připomíná nejvíce. Planeta obíhá kolem červeného trpaslíka Gliese 581. Její poloměr je jen o 50% větší než poloměr Země a její hmotnost vědci odhadují na 5 hmotností Země. Vzhledem k použité technice objevu - metoda měření změn radiálních rychlostí mateřské hvězdy pod vlivem gravitačního působení obíhajících planet - je toto číslo dolní hranicí.

 

 

Planeta svou hvězdu obíhá ve vzdálenosti 14krát menší než je poloměr oběžné dráhy Země kolem Slunce. Každý oběh ji trvá pouhých 13 dnů. Zdálo by se tedy, že takto blízká planeta je vystavena pekelné výhni mateřské hvězdy. Ve skutečnosti tomu tak ale není. Červený trpaslík Gliese 581 je výrazně menší a chladnější než naše Slunce. Taková hvězda typicky vyzařuje 50krát méně světla než Slunce.

 

 

 

Zvětšit obrázek
Hvězda Gliese 581. Kredit - Digital Sky Survey

Na povrchu nově objevené planety by tedy měly panovat velmi příjemné teploty. „Odhadujeme, že střední teplota této super-Země leží mezi 0 a 40 stupni Celsia a voda zde tak může být tekutá,“ říká hlavní autor studie publikované v časopise Astronomy & Astrophysics. A protože je navíc tato planeta relativně malá, může být podle modelů kamenná jako Země či naopak zcela pokrytá oceánem.

 

 

Legenda mezi objeviteli exoplanet, astronom Michel Mayor (Geneva Observatory), který je rovněž členem týmu, připouští, že odhad teploty je velmi hrubý. Abychom získali lepší představu, potřebujeme mít více informací - například o tom, zda má nová planeta vlastní atmosféru. „V tuto chvíli je velmi těžké zjistit více,“ dodává Michel Mayor.

 

 

Západy a východy slunce musí být na této planetě vskutku okázalé. Vzhledem k malé vzdálenosti se mateřská hvězda jeví na obloze planety 10krát větší než Slunce při pohledu ze Země.

 

Červení trpaslíci jsou obecně velmi vhodnými cíli pro hledání Zemi podobných planet. „Protože vyzařují méně světla, obyvatelné zóny leží k nim mnohem blíže než v případě Slunce,“ vysvětluje Xavier Bonfils (Lisbonne Observatory, Portugalsko). Čím blíže přitom planeta obíhá kolem mateřské hvězdy, tím snáze je detekovatelná metodou měření změn radiálních rychlostí.

 

Tyto trpasličí hvězdy jsou navíc v Galaxii nejvíce zastoupené. Mezi 100 Slunci nejbližšími hvězdami nacházíme hned 80 červených trpaslíků. Gliese 581 leží ve vzdálenosti 20,5 světelného roku, čímž patří mezi vůbec nejbližší hvězdy. Nalezneme ji v souhvězdí Vah.

 

Zvětšit obrázek
Dalekohled ESO 3,6m na observatoři La Silla v Chile, pomocí které byla planeta Gliese 581c objevena. Kredit - ESO

Už dříve stejný tým astronomů objevil planetu o hmotnosti 15 Zemí, která obíhá kolem této hvězdy. Planetě podobné Neptunu trvá jeden oběh červeného trpaslíka 5,4 dne. Už tehdy - před dvěma lety - pojali astronomové podezření, že tato planeta není v planetárním systému Gliese 581 jediná. Toto podezření se potvrdilo s novou řadou měření. A aby planet v tomto systému nebylo málo, astronomové nalezli i důkazy pro existenci třetí planety, která má hmotnost kolem 8 Zemí a obíhá jednou za 84 dnů.

 

 

Objevu bylo dosaženo především díky unikátnímu spektrografu HARPS umístněnému na 3.6m dalekohledu observatoře ESO v La Silla v Chile. Tento přístroj je schopen měřit radiální rychlosti hvězd s přesností 1 m/s. Michel Mayor, který je jeho autorem, dokumentuje schopnosti spektrografu jako ideálního přístroje pro hledání malých exoplanet: „ze 13 planet s hmotností menší než 20 Zemí jich bylo 11 objeveno spektrografem HARPS.“

 

Zdroje:

ESO Press release

NewScientist.Com

Nature.Com

Autor: Pavel Koten
Datum: 25.04.2007 09:41
Tisk článku

Související články:

Astronomové našli nové důkazy pro existenci Devítky     Autor: Stanislav Mihulka (26.04.2024)
Nové simulace počítají s jadernou planetární obranou proti balvanům z vesmíru     Autor: Stanislav Mihulka (26.12.2023)
Podivný svět K2-18 b: Něco je ve vzduchu     Autor: Tomáš Petrásek (04.10.2023)
Kdy se ve vesmíru objevily na planetách první kontinenty?     Autor: Stanislav Mihulka (21.09.2023)
Kde jsi, devátá planeto?     Autor: Dagmar Gregorová (12.09.2023)



Diskuze:


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce








Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz