Lék na nemoc z ozáření  
Účinnou léčbu nemoci z ozáření nabízí uměle vytvořená bílkovina TAT-BH4.

 


 

Zvětšit obrázek
TAT protein viru HIV

Nebezpečná radiace nehrozí jen obsluhám atomových reaktorů. Silné zdroje záření se využívají i v medicíně nebo v průmyslu. Také posádky kosmických lodí mohou být ohroženy zvýšenou úrovní záření. Radiace zabíjí krevní buňky důležité pro srážení krve nebo boj s mikroby. V důsledku ozáření jsou zničeny i buňky kostní dřeně, jež mají na starost náhradu odumřelých krvinek.

 

Zvětšit obrázek
Bcl-xL – jeden z klíčových regulátorů apoptózy čili buněčné sebevraždy.


Stávající léčba nemoci z ozáření spočívá v nabuzení produkce buněk, které mají na starosti srážení krve a zajišťují imunitní obranu. Tento postup se však míjí účinkem, pokud radiace zničila v kostní dřeni „buněčnou surovinu“ pro tvorbu těchto životně důležitých buněk. Tým amerických vědců z Washingtonovy university v St. Louis vedený Claytonem Huntem vyvinul lék, který ozářeným buňkám zachrání život.

 

Radiací zasažené buňky spouštějí ve svém nitru kaskádu procesů korunovaných zánikem buňky. Bílkovinná molekula Bcl-xL dokáže této buněčné sebevraždě zabránit. Jako lék se však nehodí, protože je příliš velká a do ohrožených buněk proniká jen s obtížemi. Hunt a jeho spolupracovníci popsali ve vědeckém časopise Biophysical and Biochemical Research Communications trik, kterým spojili klíčovou část molekuly Bcl-xL zvanou BH4 s bílkovinou TAT vyráběnou virem HIV. TAT funguje jako zdatný pašerák. Proniká do nitra buněk a protáhne s sebou vše, co za něj zapřáhneme.

 

 

Zvětšit obrázek
V případě silné sluneční erupce hrozí nemoc z ozáření i lidem pobývajícím na povrchu Měsíce.

Vědci podávali hybridní molekulu myším, které následně vystavili smrtelné dávce záření. Myši přežily.  TAT-BH4 jim zachránil jak krvinky tak i kostní dřeň. Lék účinkoval, i když jej zvířata dostala až hodinu poté, co byla vystavena radiaci.

 

Zvětšit obrázek
Také cestou na Mars představuje radiace celkem nezanedbatelné riziko.

TAT-BH4 je v mnoha směrech nadějný preparát. Jeho výroba je poměrně snadná. Lze jej produkovat ve velkém a dá se skladovat po dlouhou dobu. TAT-BH4 by mohl být v zásobě pro případ teroristického útoku s využitím radioaktivních látek, kdy by byl ozářen velký počet lidí. Lék se zřejmě neuplatní při ochraně pacientů před nežádoucími vedlejšími účinky léčby nádorových onemocnění ozařováním. TAT-BH4 nerozlišuje mezi zdravými a rakovinnými buňkami a chránil by i nádor.

 


Pramen: Biophysical and Biochemical Research Communications

 

 

 


 

Datum: 26.05.2007 00:26
Tisk článku

Související články:

Jak nadzemní jaderné testy pomohly výzkumu mozku?     Autor: Stanislav Mihulka (07.06.2013)



Diskuze:


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce








Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz