Zvětšit obrázek

Pozůstatky po Dinosaurech se to v okolí města Morrison jen hemží. Nalezen zde byl i první Stegosaurus, bylo to již v roce 1877.

Ještě na Oslu neutichla diskuse o tom, zda nalezené stopy v jílu španělského jezera mohou být po dravých dinosaurech teropodech a už tu máme z druhého konce světa oznámení o jiných fosilizovaných stopách dinosaurů. Tentokrát pro změnu mláďat stegosaurů.
Pozůstatky Stegosaura byly poprvé nalezeny v roce 1877 v Coloradu. Zvíře bylo označeno za býložravce.

Zvětšit obrázek

Tak nějak 3 - 5 stegosauřích tun vypadalo v dospělosti.

Stegosaurus je rodem ptakopánvého dinosaura, který žil v období zvaném Jura. Jeho latinské pojmenování znamená v překladu "střechovitý ještěr", toto označení dostal podle plochých desek. Menší měl na krku a větší na hřbetě a přední části ocasu.

 Stegosaurus byl největším členem své čeledi, mohl dorůstat délky až 12 m a vážit až 5 tun. Většinou však měl jen 7-9 metrů a hmotnost tři tuny. Měl malou lebku válcovitého tvaru. Jeho mozek dosahoval velikosti vlašského ořechu, maximálně golfového míčku. Proto se u něj vyvinulo v křížové partii druhé nervové centrum jako u sauropodů.  Na konci ocasu měl čtyři dlouhé trny. Zadní nohy byly dvakrát delší než přední.

Zvětšit obrázek

Otisk tří prstů, charakteristický znak dinosařích stop. Mince je přiložena proto, aby bylo patrno, že se jedná o stopy mláděte. (Credit: Matthew T. Mossbrucker, 2007)

Jelikož byly jeho zuby malé, tupé, listovitého tvaru, soudilo se, že byl býložravec. V poslední době se názory na stegosaury v mnohém mění. O jeho hřbetních deskách se již neuvažuje jako o obranných štítech, které jej měly chránit před masožravými predátory, nýbrž jako o důmyslném chladícím systému.

Zvětšit obrázek

Otisky cévního zásobení těchto deskovitých útvarů nový názor na funkci těchto desek jako termoregulačního zařízení, podporují.

Mění se i představa o jeho stravovacích zvyklostech. Podle posledních názorů stegosauři nebyli býložravci. Živili se termity. Napovídá tomu uspořádání a vybavení jejich předních končetin – tupé drápy obrácené dovnitř.

Matthew Mossbrucker, ředitel a hlavní kurátor muzea ve městě Morrison, objevil stopy dinosauřích mláďat na blocích horniny, která se obnažila poté, co se v oblasti Města Morrison prováděly zemní práce spojené svýkopy. Na nálezu jsou dobře patrné otisky tří prstů, charakteristický znak chodidla dinosaurů.

Zvětšit obrázek

Matthew Mossbrucker, objevitel stegosauřích stop, porovnává sádrové odlitky mláděte se stopou dospělého stegosaura. (Kredit: AP Photo/Ed Andrieski)

 Podle objevitele, který je ředitelem místního muzea, jsou stopy tak dobře zachovány, že si při pohledu na ně snadno vybavíte šelest ťapkání a šplouchání, které kdysi provázelo dovádění mladých dinosaurů, jež se přišli k řece napít a ochladit. Ze stop vědci vyčetli, že stegosauříci byli velmi mladí a že jejich šlápoty pochází nedlouho po jejich vylíhnutí. V době, kdy se po bahnitém břehu proháněli a stopy zde zanechali, byli velcí asi jako lidské novorozeně.  

Zvětšit obrázek

Stát Colorado slaví „Den dinosaura“. Činí tak u příležitosti 130 let od objevení první fosíliie stegosaura na jeho území.

Objevené fosílie si budou moci zájemci prohlédnout v Morrison Natural History Museum. Stejně jako první nálezy z roku 1877, které  Americe otevřely pohled na období nazvané Jura. Bylo to právě zde. V těsném sousedství města Morrison, kde byla nalezena vůbec první fosílie zvláštního druhu dinosaura s obrovskými pláty na zádech – Stegosaura, jak se později tomuto tvorovi začalo říkat. Je tak trochu symbolické, že po 130 letech od jednoho z nejvýznačnějších paleontologických nálezů Ameriky zde dochází k dalšímu objevu stegosaurů. Tentokrát šlápot jejich mláďat. Otisky nohou těchto vyhynulých tvorečků můžeme dnes obdivovat po 150 milionech let. 

Pramen: Morrison Natural History Museum