Dlouhé cesty zelených polárníků  
Rostliny nemají nohy, ploutve nebo křídla a přesto snadno cestují i na velké vzdálenosti. S postupujícím globálním oteplením se může Arktida zaplnit zelenými vetřelci.

 

 

Zvětšit obrázek
Odkud se vzaly?

Norští a francouzští vědci pátrali po původu bylin a keřů na Špicberkách. Souostroví daleko za polárním kruhem bylo v ledových dobách pokryto mocnými ledovci. Tamější flóra neměla šanci přežít. V meziledových dobách se rostliny pokusily o návrat, aby byly vzápětí opět udušeny ledovou masou. Naposledy bylo špicberské rostlinstvo „vymazáno“ ledovcem před 10 000 roků. Dnes tu opět roste pestré společenstvo rostlin. Odkud se vzaly?

 

 

Zvětšit obrázek
Led je jedním z dopravců rostlin na Špicberky (ostrovy v pozadí)

 


Genetické analýzy rostlin z Grónska, Sibiře, Skandinávie  a Špicberků prokázaly, že špicberská flóra nemá jednotný původ. Plovoucí ledové kry, vítr, mořské proudy, zvířata i ptáci  přinášeli k ostrovům semena z nejrůznějších koutů světa. Kupodivu největším dílem přispěly sibiřské lokality vzdálené více než 1000 kilometrů. Velkou roli v tom sehrávají mohutné toky sibiřských řek. Jejich proud strhává břehy i s vegetací a tu unáší k oceánu. Semena můžou nakonec skončit až u Špicberků.

 

 

 

 

Po poslední době ledové se rostliny nepřistěhovaly na Špicberky jen jednou, ale hned několikrát. Některé druhy se dostaly na Špicberky při šesti různých příležitostech, jiné provedly invazi na souostroví bezmála čtyřicetkrát. Vzdálenost nehraje velkou roli. Mnohem závažnější faktor podmiňující úspěch invaze představuje teplota. Z grónských, sibiřských a skandinávských rostlin odolných k tuhým mrazům se na Špicberkách uchytilo plných 85%. Z jen o málo choulostivějších druhů uspěla asi polovina. Výsledky inventury špicberského rostlinstva, kterou provedl tým vedený norskou botaničkou Inger Greve Alsosovou z university v Oslo, zveřejnil prestižní vědecký týdeník Science. 

 

 

Schopnost rostlin osídlit odlehlé polární souostroví je zpráva napůl dobrá a napůl špatná. Pokud by se některá špicberská rostlina dostala do potíží, pak zřejmě nehrozí, že z ostrovů zmizí navždy. Její porosty mohou být kdykoli obnoveny „výsadkem“ z Grónska, Skandinávie či Sibiře.

Zvětšit obrázek
Ukázka špicberské flóry.

Na druhé straně však hrozí, že postupující globální oteplení otevře na Špicberky cestičku rostlinným druhům, pro něž byly polární ostrovy donedávna až příliš drsné. Noví rostlinní přistěhovalci mohou stávající zelené starousedlíky vytlačit.

„Odlehlost ostrovů se ukázala jako překvapivě chabá ochranná bariéra. V teplejším klimatu bude val polárního moře ještě o poznání prostupnější,“  řekla Inger Greve Alsosová v rozhovoru pro Science. 


Pramen: Science

 

 

 

 

 

Datum: 19.06.2007 03:38
Tisk článku

Oteplí se a bude líp - Vidomus Petr
 
 
cena původní: 599 Kč
cena: 515 Kč
Oteplí se a bude líp
Vidomus Petr

Diskuze:




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni




Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace