Galaxie jsou podle současných teorií složeny z hmoty normální nebo baryonické (protony, neutrony apod.), která je soustředěna v mezihvězdných oblacích a hypotetické temné hmoty, která zatím nebyla přímo pozorována, pouze detekována na základě gravitačního působení.
Astronomové ale objevili v galaxii VIRGOHI21 méně „normální“ hmoty než očekávali. To je možná důvod, proč jsou některé galaxie od počátku „nepodařené“ - proč se v nich nedokázaly vytvořit hvězdy.
„Temná galaxie“ VIRGOHI21 leží ve vzdálenosti 50 miliónů sv.l. od Země v souhvězdí Panny (Virgo). Bez svítících hvězd ji nelze přímo pozorovat. Vodíkový galaktický oblak lze „spatřit“ pouze pomocí radioteleskopů nebo nepřímo na základě gravitace.
Zdá se, že objev VIRGOHI21 v roce 2005 poskytl první důkaz, že „temné galaxie“ existují. Podle nových výzkumů je za „pokřivení“ galaxie NGC 4254 zodpovědná gravitace VIRGOHI2. Dříve se předpokládalo, že to způsobuje sousední galaxie NGC 4262.
Mnoho vědců je přesvědčeno, že VIRGOHI21 byla ze sousední galaxie NGC 4254 „vytažena“ jinou galaxií (NGC 4262) a to rychlostí 900 km/s. Skutečně jedno spirální rameno galaxie NGC 4254 je zatočeno směrem k VIRGOHI21, což podporuje myšlenku spojení mezi těmito dvěma galaxiemi. Ale Robert Minchin (Arecibo Observatory, Puerto Rico, Portoriko) s těmito „pirátskými“ teoriemi nesouhlasí. „Pokud by vodík v VIRGOHI21 byl vytažen ze sousední galaxie, stejným způsobem by měly být vytaženy i hvězdy,“ říká Minchin.
Proto astronomové pomocí Hubbla pozorují část oblohy o rozměrech 50 000 x 50 000 sv.l. a zkoumají rozložení vodíku v galaktickém oblaku. Našli pouze 119 rudých obrů. Takové množství hvězd odpovídá typickému mezigalaktickému prostoru o stejné velikosti. Je to 3krát méně než předpokládají teorie nebeských „trosek“.
Minchin zkoumal animace „temné galaxie“ VIRGOHI21 a jejích dvou galaktických sousedů NGC 4254 a NGC 4262 a to z různých pohledů. Je přesvědčen, že spirální rameno galaxie NGC 4254 bylo vytvořeno vlastní gravitací. Dospěl k tomu po objevu vodíkových emisí pomocí radioteleskopů WSRT (Westerbork Synthesis Radio Telescope). Radiovou soustavu ve Westerborku (Nizozemsko) tvoří 14 antén o průměru 25 m.
Nová měření s vysokým rozlišením z WSRT ukazují, že se opravdu jedná o samostatný objekt. To vylučuje předchozí teorie, které tvrdily, že rotace VIRGOHI21 je pouhá iluze způsobená dvěma procházejícími oblaky mezigalaktického plynu.
Potvrdila se záhada předchozích studií. Pokud by galaxii tvořila „normální“ hmota, její hmotnost by musela být asi 100 miliónů hmotností Slunce. Ale hmotnost temné hmoty v galaxii, odvozená z rychlosti rotace vodíkového oblaku, je nejméně 100krát větší.
Tento poměr je mnohem vyšší než astronomové očekávali – u ostatních galaxií je temné hmoty „pouze“ 10krát více než obyčejné. „Přesto, že se jedná o temnou galaxii, počet baryonů je příliš nízký,“ říká Michael Merrifield (University of Nottingham, Velká Británie), který není členem Minchinova týmu.
Minchin ví, že tuto galaktickou hádanku může vyřešit pouze větší počet zkoumaných „vzorků“ s charakteristickými vlastnostmi VIRGOHI21. Proto se Arecibo a dalším radioobservatoře zaměřily na hledání „temných galaxií“.
Radioteleskopy WSRT (Nizozemsko). Kredit: ASTRON Makoto Tanigawa
Zdroj:
NewScientist
Ani elipsy, ani spirály: Rané galaxie připomínaly housenky
Autor: Stanislav Mihulka (21.01.2024)
Prúd plazmy jasnejší než samotné galaktické jadro
Autor: Dagmar Gregorová (17.04.2009)
Záhada mladých hvězd v blízkosti černých děr vyřešena
Autor: Miroslava Hromadová (29.08.2008)
Evoluce galaxií v ultramoderním spektrografu
Autor: Stanislav Mihulka (03.01.2007)
Tanec vzdálených galaxií
Autor: Miroslava Hromadová (22.03.2006)
Diskuze:
Temná hmota a éterová teorie
ZEPHIR,2007-06-23 10:35:00
Podle éterový teorie je vesmír tvořenej vnitřkem hustý hvězdy (velký "černý díry"), převážnou část její hmoty tvoří vakuum. Přestože je ta hmota silně stlačená, je stále elastická a stlačený oblasti se můžou chovat vůči svýmu okolí jako těžkej, hmotnej oblak, co do sebe vtahuje viditelnou hmotu. To je IMO podstata tzv. chladný, nebaryonový temný hmoty.
Další otázka je, jak by se choval oblak protonů nebo lehkejch atomovejch jader. Ty se taky elektrostatickou silou odpuzujou na velký vzdálenosti, celek ale musí držet pohromadě gravitací. Protože tu nejsou žádný elektrony, oblak neabsorbuje viditelný záření a může sloužit k vysvětlení tzv. horký temný hmoty, tvořený pohybujícíma se částicema. Jelikož elektrony sou záporně nabitý a mnohem menší než protony, je málo pravděpodobný, že by se nábojová symetrie neuplatnila nějak jinak..
Kecy
Xavier,2007-06-25 12:46:07
Kecy, kecy, kecy. Právě naopak. Neutrální vodík (s elektronem) záření neabsorbuje tak mohutně jako ionizovaný vodík (ten bez elektronu).
Ionizovaný vodík...
ZEPHIR,2007-06-25 21:08:27
Je vodík s elektronem v excitovaným stavu. Samotný protony absorbujou teprve v X-spektru, což je pěkně vidět na snímcích Chandra teleskopu.
zephir???
ren00r,2007-06-26 14:47:35
pokial ja viem, tak ionizacia znamena zmenu poctu elektronov v atome. prechod na inu energeticku hladinu sa vola excitacia tak si ujasni pojmy, zephir.
a navyse ten prvy (dlhy) prispevok mi pripada ako zlepenec nejakych viet z parapsychologickych kniziek...v podstate som nepocopil co si chcel povedat
Terminologická poznámka
Pavel Brož,2007-06-22 10:27:32
Baryonická hmota jsou pouze baryony, tj. de facto jenom protony a neutrony (ve skutečnosti také jejich antičástice a krátce žijící hyperony, které ale tvoří zanedbatelné množství), elektrony do baryonické hmoty nepatří (jsou to leptony, kam patří např. i neutrina, miony a tauony). Pod normální hmotou je pak myšlena de facto jakákoliv hmota mimo temné hmoty (tj. baryony, mezony a leptony, také ale např. fotony). To je ale pouze čistě terminologická poznámka, článek se mi líbí.
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
