V Grónsku objevili nejstarší DNA  
Sibiřská tundra přišla o primát. Ve zmrzlém bahně na dně grónského ledového krunýře se našly starší pozůstatky genetického kódu živočichů a rostlin. Jsou to nejdéle uchovaná vlákna DNA na Zemi. Další odhalená ledová tajemství zase svědčí o tom, že ani za dob mnohem teplejšího klima než je dnes grónský ledovec neroztál. Z toho lze vyvodit, že ani při současném oteplení nám vzedmutí hladiny moří, tak jak je vykreslují zastánci katastrofických scénářů, nehrozí.


 

 

Zvětšit obrázek
Dánský výzkum odhalil, že část Grónska kdysi pokrývaly lesy. Bylo to v době, kdy klima bylo o 5 stupňů Celsia teplejší, než je teplota doby meziledové ve které žijeme nyní. (Kredit: Bent Jærdig Knudsen)

Grónský ledovec pokrývá přibližně 1,7 milionu čtverečních kilometrů. Maximální délka je 2460 km od severu k jihu a 1100 km od východu na západ. Ve srovnání s ledovcem antarktickým je poměrně snadno dostupný. Grónsko má zejména na jihozápadním pobřeží stálé lidské osídlení a v létě i poměrně příznivé klima. Většina jeho území je ale pokryta ledem. Průměrná tloušťka ledu je přibližně 2 km, maximální 3 km. Grónský ledovec představuje 11 % z celkového objemu všech současných ledovců a obsahuje množství vody, které by způsobilo vzestup mořské hladiny o šest metrů.

 

 

Zvětšit obrázek
Nejstarší zachovaná DNA živočišné říše dlouho náležela mamutům.


I když velká část povrchu Země je pokryta ledem (je to deset procent zemského povrchu), informace o tom, co se pod tímto příkrovem skrývá, nám dosud chyběly. Pod taktovkou dánských vědců se v Grónsku již v minulosti uskutečnilo několik vrtů, které měly tuto mezeru v našich znalostech poněkud napravit. Vrtalo se až k samému základu ledovce, což činilo několik kilometrů. Získané sloupce ledu jsou archivem světového klimatu. Vědce ale nyní začalo zajímat, zda by se pod vrstvou ledu mohly zachovat nějaké stopy po živých organismech. Těmi stopami měla být stabilní molekula genetického kódu - DNA. V ideálním případě by tato DNA umožnila určit, o jaké pravěké druhy šlo.

 

 

Ledový příkrov je z čistého ledu, ale jeho spodní vrstvy v sobě mají příměs nečistot. Právě na ty se vědci nyní zaměřili. Vedoucí projektu Eske Willerslev je získal ze tří lokalit. Vrt označený „DYE-3“ představoval vzorek z jižní oblasti Grónska. Druhý vrt „GRIP“ charakterizuje centrální oblast Grónska. Třetí vzorek nebyl z Grónska, nýbrž z Kanady. Konkrétně z ledovce pojmenovaném po Johnu Evansovi. Kanadská lokalita byla vybrána proto, protože zdejší ledovec je jen několik tisíc let starý a jeho vzorky pomohly metodu kalibrovat. Vědci si tímto vrtem jen ověřovali, že vrt skutečně ve spodních vrstvách kanadského ledovce odhalí přítomnost DNA. Tak se také stalo. Led skutečně konzervoval vlákna nukleové kyseliny dokonale a tak na vzorcích ze zmrzlého bahna šlo určit, že reprezentují stromy, které se v této oblasti běžně vyskytují. Kontrolní vrt tak potvrdil, že šance najít nějakou DNA na samém dně grónského ledovce existuje. A že pokud se tam něco najde, bude to representovat skutečnou tehdejší situaci.   

 

Zvětšit obrázek
DNA ze sibiřského permafrostu přišla o prvenství. Stáří DNA mamuta, bizona a pižmoně se odhaduje na 30 000 let, nejstarší DNA zástupců rostlinné říše až na 400 000 let).

 

Vrt GRIP v centrální oblasti Grónska přinesl zklamání. Neobsahoval žádnou DNA. Pozůstatek života se zde v této podobě nedochoval. Podle vědců to ale ještě neznamená, že zde život nebyl. Vrstva ledu zde přesahuje tři kilometry. Taková masa ledu vyvíjí ohromný tlak na podloží. Ten je tak velký, že se podloží zahřívá. DNA zvýšenou teplotu nemá ráda a tak se v takovém prostředí snadno rozkládá.

 

Zvětšit obrázek
Nejstarší DNA vlákna pravěkých rostlin a hmyzu se skrývají pod grónským ledovcem.

 

Vrt v oblasti zvané DYE-3 byl hluboký jen dva kilometry. Tato vrstva už by vyvinutým tlakem a teplotou případnou DNA ohrozit neměla. A skutečně!  Willerslev zde molekuly DNA našel. To umožnilo pátrání po zbytcích fauny a flóry na základě porovnávání získaných úseků DNA s dnešními známými genomy rostlin a živočichů. I když je pravěká DNA v detailech poněkud „jiná“, šlo z ní určit, že tyto zachované zbytky náležely travinám, jehličnanům, tisu a olši.
Tato skladba koresponduje s tím, s čím se můžeme setkat ve východní Kanadě a ve Švédsku i dnes. 

 


Protože každá ze jmenovaných rostlin má určité charakteristické požadavky, můžeme podle nich velmi přesně odvodit jaké klima v pravěkém Grónsku panovalo. Tis například svědčí o tom, že tehdejší zimní teploty neklesaly pod mínus sedmnáct stupňů. Zbylé stromy zase dokládají, že letní teploty byly nejméně plus deset stupňů.

 

 


Ze získaných vzorků DNA šlo vyčíst ještě něco. Že se tu kromě flóry dařilo i fauně. V ledu se uchovala také DNA motýlů, můr, much a brouků. A kdy že to bylo? Podle nejuznávanější teorie byla jižní a část severního Grónska bez ledu v poslední době meziledové, před 125 000 lety. Tehdy bylo klima dokonce o pět stupňů teplejší, než je klima meziledové doby, v níž právě žijeme.

 

 

Překvapením bylo, že Willerslev se svými kolegy tuto teorii nepotvrdil. Jeho datování získaných vzorků svědčilo o něčem jiném. Datování, které  Willerslev prováděl, probíhalo na základě analýzy mitochondriální DNA hmyzu. Na této DNA lze poměrně dobře pozorovat, jak se v průběhu doby mění. Dochází v ní k nárůstu mutací a tento proces je relativně stabilní. Kromě počítání nárůstu změn v genomu mitochondriální DNA provedl jeho tým ještě datování podle změn v aminokyselinách. I jejich skladba se v průběhu věků mění a oba děje lze tak využít jako jakési hodiny pravěkého času. Obě zmíněná biologická datování svědčí o tom, že hmyz byl nejméně 450 000 let starý! Nepocházel tedy z poslední doby meziledové, byl mnohem starší. Musel pocházet z ještě starší doby meziledové.

 

Prachové částečky, které ledovec každoročně pohřbí ve svých útrobách, umožňují datovat stáří vzorku ledu.

 

Aby si byli s tímto překvapivým poznatkem Dánové zcela jisti, zvolili  k vyšetření ledového jádra ještě fyzikální metodu sledující vlastnosti zrníček jemného prachu. Prach na ledovce vane ze suchých oblastí na Zemi a zanechvá v ledu svojí stopu. Tu lze datovat a to dokonce hned dvěma na sobě nezávislými metodami.

 

Zvětšit obrázek
Lokalita DYE-3. V místech, která nyní pokrývá kilometrová vrstva ledu, kdysi pulzoval život. Zbytky DNA svědčí o tom, že se zde před 450 000 až 900 000 lety zelenaly rostliny a že zde létal hmyz.

První z těchto způsobů datování prachových částic je založen na principu opticky vyvolané luminiscence. Tato metoda je schopna určit, jak dlouho sledovaný minerál nebyl vystaven slunečnímu světlu.

Druhá z metod vychází z měření radioaktivity prachových částic. Lze tak určit, kdy led byl naposledy v kontaktu s atmosférou. Na tomto datování se podílel Jørgen Peder Steffensen z ústavu Nielse Bohra při Kodaňské universitě. Jeho způsob datování spodní ledové vrstvy vycházel z hodnot naměřených u prvků berylia-10 a chlóru-36. Atomy obou prvků mají specifický poločas rozpadu (podobně jako uhlík-14). Tato metoda šla použít díky tomu, že prachové částice byly v ledu doslova pohřbeny a po celou dobu nebyly v kontaktu s atmosférou.

 

Fyzikální datování prachových částic se zcela shodlo s datováním genetiků provedeném na základě změn v molekulách DNA. Prachové částice ve spodních vrstvách ledového příkrovu ve vrtu voblasti DYE-3, se nesetkaly s atmosférou nejméně po dobu 450 000 let.

 

 

 

Zvětšit obrázek
Grónsko s vyznačenými lokalitami, kde se vrty prováděly.

Když jsme řekli, že vrt GRIP byl pro vědce zklamáním, neboť v něm nenašli žádnou DNA, nebyla to tak docela pravda. Význam poznatků z tohoto vrtu vyplynul až když si dali dohromady další známé souvislosti. Před 150 000 lety byla Země sevřená ohromným zaledněním. Toto zalednění bylo celosvětové a zasahovalo hluboko do území Evropy i dnešních Spojených států. Předchozí doba meziledová má zvláštní význam, protože je hodně podobná současnému období.

 

Eske Willerslev: „Nové poznatky z Grónska svědčí o tom, že ani v meziledových dobách, kdy bylo na Zemi mnohem tepleji než dnes, tamní ledovec neroztál“.

Ledová jádra z grónského ledovce nám odhalila, že meziledové období zvané „Eemian“ připomíná následný Holocén. Jak Holocén, tak „Eemian“ začínal vysokými teplotami. Teplejší období ale bylo přerušeno ochlazením mnohem silnějším, než jaké známe z Holocénu. Holocén již trvá delší dobu a tak se naskýtá otázka, jak dlouho ještě naše meziledové období bude pokračovat a případně jak silné ochlazení postihne Zemi? I tak zní jedna z možných hypotéz dalšího vývoje klimatu Země.


Strašeni nastupujícím globálním oteplováním je téměř na denním pořádku. Datování spodních vrstev ledu ve vrtech DYE-3 a  GRIP ale ukázalo, že grónský ledovec přežil tři meziledová období. Podle dánských vědců není pravděpodobné, že by ledovec roztál celý, i kdyby se teplota nyní výrazně zvýšila. Katastrofické předpovědí o zátopách v důsledku enormně zvýšené hladiny světových moří se podle nových poznatků jeví přehnané.

 

Pramen: Science, University of Copenhagen

 

 

 

 

 

 

Datum: 07.07.2007 15:06
Tisk článku


Diskuze:

Cinnost člověka?

Zubr,2008-02-03 01:25:37

Co človék zatížil zemskou k´ůru je možno přirovnat k zatížení střechy domu mouchou usednoucí na ní/ střechu/.
Ke vnoření mantlu do vnitřka země o pár metrů bulo potřeba váhy několika kilometrů ledovce. Po odtání ledovce zůstávaly moreny, nánosy skal a jiných hornin. Mantl se vynořoval z vnitřka země a toto vynořování zpúsobovalo mimo jiných okolnost´i geologické zvraty, např sopečné výbuchy. Mél jsem možnost studovat po tři léta v Kanadé tyto změny. Tyto změny jsou natolik rozsáhlé a fascinující, že asi nikdy nedojde k pořádnému vysvětlení těchto místních změn. Jejich vlyv na člověka/sic/ a ne cloˇvéka na ně.

Odpovědět

nebudem sa opakovat opakovat opakovat

biela ryba,2007-08-21 00:16:04

na tejto diskusii je vidiet ako dokazu velke koncerny a vplyvne kruhy manipulovat s masamy (sice magorov ale bohuzial tych je viac) Ked najdu cloveka s pistolou ako stoji nad mrtvolou s dierou v chrbte urcite bude tvrdit ze ten chudak spachal samovrazdu (malo pravdepodobne al nie nenozne) a ak sa najdu ludia ktorym toto tvrdenie bude vyhovovat tak ho podporia (staci mat dost prostriedkov a 100 krat to zopakovat a bude to pravda)A tak sa da spochybnit aj celkom jednoduche tvrdenie ze priemerna teplota za poslednych 50 rokov (pripominam, ze na planete zem, pretoze mam dojem ze niektori diskuteri su odinakial)stupa a ze spolu s nou aj stupa morska hladina (ako k tomu prispieva Gronsko a ci sa celkom rozpusti alebo nie je z globalneho hladiska nepodstatne - aj ked by tam mohli ist zit ty ludia ktorych oteplovanie uz dnes pripravilo o zivotne prostredie - juzny okraj Sahary)

Odpovědět

nevim

Alexander Ac,2007-07-11 08:37:57

presne, jak se stanovuje vyska mori v minulosti, ovsem sam rozsah 4 az 6 metru napovida, ze ji nelze urcit zcela presne - ono 2 metry jsou docela hodne... pri vypoctu hladin mori se urcite nevychazelo z toho, kolik ledu roztalo v gronsku, protoze pak by musel byt upraven i rozsah, o ktery stoupla hladina oceanu v minulosti, a nebo autori clanku by sami naznacili, ze tato hladina musela stoupnout min. Ovsem nic takoveho neudelali, udelal to za ne Josef Pazdera... nevim z jakeho duvodu...

Odpovědět


Zlomyslník

Janda, K.,2007-07-12 03:32:04

Je to ale potvora, že nechce roztát. To nám musí dělat schválně!

Odpovědět


Alexandrovi

Čtenář,2007-07-18 01:57:57

Ale Alexandře, co to plácáte? Když kritizujete pana Pazderu za nesprávnou interpretaci. Vždyť vy jste se snad ani do původních pramenů a ani do komentářů nepodíval. Zkuste si přeložit tuto větu: "...the whole ice sheet will not melt and bring about the tremendous sea-level rises which have been the subject of so much discussion."
Pomohu vám - "celá ledová pokrývka neroztaje a nedojde k tak strašlivému zvýšení mořské hladiny..."
Moc cti tak slavnému jménu Alexandře zrovna neděláte.

Odpovědět

A co činnost člověka?

Pepa z depa,2007-07-10 20:07:05

Nejenom CO2, ale i obrovské stavby- přehrady,též velkoměsta.Odlehčování a zatěžování kontinentálních desek, které jsou v neustálém pohybu, nejsou také na stejném místě, jako před tisíciletími.Velmi mnoho provázaných dějů.Uvítal bych názory a vysvětlení geologa,hydrologa.Nevíme také,jestli je teplota uvnitř zeměkoule od počátku věků stále stejná a jak kolísá.

Odpovědět

tektonika

Martin,2007-07-10 19:07:49

Kolísanie hladiny oceánov sa stanovuje vzhľadom na pevninu a do úvahy treba brať aj rôzne posuny kontinentálnych platní. Keď sa roztopil napr. škandinávsky ľadovec, Škandinávia sa odľahčila a začala sa dvíhať. Berie sa do úvahy aj toto?

Odpovědět

tak este jednou

Alexander Ac,2007-07-10 15:11:15

Vazena Blanka,

v zaveru se pise tohle:

"Strašeni nastupujícím globálním oteplováním je téměř na denním pořádku. Datování spodních vrstev ledu ve vrtech DYE-3 a GRIP ale ukázalo, že grónský ledovec přežil tři meziledová období. Podle dánských vědců není pravděpodobné, že by ledovec roztál celý, i kdyby se teplota nyní výrazně zvýšila. Katastrofické předpovědí o zátopách v důsledku enormně zvýšené hladiny světových moří se podle nových poznatků jeví přehnané." - spojuji dve veci, ktere jsou nespojitelne. Nespochybnuji zaver VEDCU, ze GRONSKO je pravdepodobne stabilnejsi a jeho Jizna cast neroztala ani pocas teplejsich obdobi v minulosti. Tenhle fakt vsak NIC nemeni na skutecnosti, ze morska hladina byla pred 125 000 (kdy bylo asi o 2-3 stupne tepleji) lety vyssi o 4-6 metru, takze nevidim duvod, ze by tahle studie mela neco menit na "straseni" ohledne zvedani morske hladiny, kdyz se bude nadale oteplovat.

Nezaujaty zaver by znel: "Zda se, ze ke zdvihnuti morske hladiny v minulosti Gronsko prispovalo mene, nezli sa doposud predpokladalo..."

Odpovědět


Treba desetkrat

Blanka Niznanska,2007-07-10 17:02:21

Ale no tak, všechny vaše katastrofické scénáře předpovídají tání celého ledovce. Jenže on se na vodu nezmění dokonce ani tehdy ne, když by po celá staletí bylo pěkně teploučko. Klidně může bejt taková hicna, že na krajích Grónska zase začnou růst stromy, tráva a poletovat motýli. A ta "mrcha" neroztaje a neroztaje.
To jsou závěry tohoto výzkumu. Nic s tím neuděláte a stávající katastrofické scénáře musí z "hrušky dolů". A tak ať se vám to líbí nebo ne, musí se upravit a to směrem dolů.

Odpovědět


re: tak este jednou

calixaren,2007-07-10 18:22:20

Nezaujaty zaver by znel takto: "Katastrofické předpovědí o zátopách v důsledku enormně zvýšené hladiny světových moří se podle nových poznatků jeví jako postavené na nesmyslných modelech.", tedy stojici na vode resp. ledu jak uz nekdo napsal dole...

Odpovědět


bohuzel

Alexander Ac,2007-07-11 00:42:13

nemuzu cekat, ze kazdy clovek ma alespon prumernou ingeligenci aby pochopil, co sem svym prispevkem myslel... kdo nechce, nepochopi...

Odpovědět


Jak vědí, kde byla hladina před 125000 lety?

Pavel,2007-07-11 07:28:45

Jen tak mimochodem, a jak se ví, jak vysoko byla hladina moří před 125 000 lety? Kontinenty se stále hýbou, zdvihají a klesají, sice o centimetry za století, ale za 125 000 let to už udělá metry. A když někde dned najdeme čáru pobřeží, tak ten šutr mohl být před 120 000 lety o pár metrů výš i níž. Nevycházelo se náhodou při výpočtu výšky hladiny moří před 125 000 lety z předpokladu, že roztál grónký ledovec? Pak by vaše argumentace byla argumentací kruhem.

Odpovědět


To Alexander

Bikkhu,2007-08-03 09:21:29

Ano, každý nezaujatý člověk s trochou mozku pochopí že přehánět můžou jenom oteplovači, Protože ti jako "teplejší" ví o čem mluví. Je pravda že tolik gayů v minulosti nebylo, a pak že se neotepluje :-))

Odpovědět

clanek dobry, zaver je spatne

Alexander Ac,2007-07-10 09:57:44

Vysledky tohoto vyskumu ovsem nemaji na poznatek, ze pred 125 000 lety, kdy bylo cca o 2-3 v globalu tepleji nezli dnes, zadny vlyv. Jedine co vyskum rika, ze prispevek k narustu morske hladiny pochazel z jineho ledu (ne gronskeho), pravdepodobne z Antarktidy. Clanek dobry, akorat skoda te anti-globalne oteplovacske propadandy... dnes uz by se nemelo pochybovat o nutnosti snizovat emise CO2 a o negativnich dopadech klimaticke zmeny, ktere je mozno pozorovat uz dnes, napr. zvysujici se pocet zaplav - http://www.dartmouth.edu/~floods/

a nebo pozaru souvisejicich s narustem intenzivnejsich a/anebo rozsahlejsich obdobi/oblasti sucha - http://earthobservatory.nasa.gov/Newsroom/NewImages/images.php3

Odpovědět


dodatek

Alexander Ac,2007-07-10 09:59:40

poznatky nemaji vlyv na to, ze pred 125 000 lety byla morska hladina vyssi cca o 4-6 metru...

Odpovědět


Ale no tak!

Blanka Niznanska,2007-07-10 14:05:17

Co sem pletete CO2 a Antarktidu? O tom ten článek není. Uvedená studie žádné plyny nesledovala a vrty taky nedělali v Antarktidě ale v Grónsku!
Závěr je jen a jen z toho co dělali! A ten závěr je zcela konkrétní, podložený a přesný: Země měla teplejší období (mnohem teplejší!), přesto grónský ledovec neroztál. Proč vám tento závěr tak vadí?

Odpovědět


blanko

jp,2007-07-12 13:54:09

Ano zřejmě ledovec neroztál celý ,roztály minimálně 2 km výšky ledovce takže je otázka co z ledovce v té době zbylo možná jen 20% a to už se moc neprojeví na výšce hladiny oceánu...

Odpovědět

občan

Honza,2007-07-10 09:52:12

Politiky fakt lituju. Pokud si chtějí zachovat image, musí jít tvrdě bojovat proti oteplování. Jak ti chudáci ale mají odpovídat na poznatky, že člověk v tom prakticky nehraje roli. Že pravidelné cykly ve změně oběhu naší Země stačí k tomu aby jsme tu tisíce let zmrzli...
A nebo pár neplánovaných erupcí na SLunci abychom se upekli.

Odpovědět


studentka

Alena Mikova,2007-07-10 09:54:43

Copak politik, horší to má výzkumník. Jak chudák má dostat grant na něco co jde proti hlavnímu proudu.

Odpovědět

Hele, Ty Aleno... (jenom se prizpusobuju)

lelouch,2007-07-09 21:02:25

Tady prece od zacatku nejde o to, zda roztaje cely. Jenomze ten ledovec ma rozmery bezmala kontinentalni Evropy. Takze jestli v posledni dobe meziledove stoupla hladina mori o pet az sest metru, tentokrate to muze byt vice }mezijinym kvuli katalytickym ucinkum olova a jinych stalych izotopu, v cemz je pani Francouzska odbornice).

Takze ne ze diky studii se nic nedeje. A pri rocnim prispevku cca 75 km3 sladke vody (dnes) zase o takovou jujdu v pripade Gronska nejde.

Odpovědět


ach pane lelouchu

Jaroslav Tůma,2007-07-10 00:41:46

Tak jsem si přečetl ta vaše vyjádření pane lelouchu a nestačím se divit. Místo toho abyste se omluvil za hulvátské napadání. Začínáte mlžit. A těm, co vás upozorňují na to že jste poněkud mimo mísu, odpovídáte jak hotentot. Člověče postavtese jako chlap. Buzeroval jste tady, že kritika katastrofického scénáře je zcestná a že k tomu tady nemají důvod. Zkuste se s odstupem doby ještě jednou zamyslet nad touto jednoduchou věcí: Jestliže neroztál ledovec ani když bylo tepleji a autor studie to jasně říká, stejně jako to, že ledovec neroztaje ani když bude mnohem tepleji (přečtěte si že se jedná o hodně stupňů, tedy žádné oteplení o jeden dva stupně, nýbrž o pět až sedum!!!), tak co z toho vyplývá co? Pomohu vám, že scénáře, které počítaly s táním celého ledovce jsou mylné. A je třeba je revidovat. A když to tady pan Pazdera prohlásil tak jste jej označil za demagoga. Místo toho abyste se omluvil a nebo aspoň mlčel, tak teď mlžíte. Měl byste si přečíst jinde, jaké z toho udělaly závěry. Zase vám pomohu: Katastrofické scénáře jsou přehnané! Člověče, dyť vy už jste jak ta smutna postavička zefir. To taky píšete do BBC, ScienceDaily a do Wiki a do dalších, že jsou demagogové a že jejich interpretace jsou špatné? Nebo si léčíte mindrák svojí anonymitou jen tady?

Odpovědět


Uff...

lelouch,2007-07-10 09:28:35

Jeste nikdo mi tak kultivovane nevysvetlil mou nekultivovanost... ;-)

Zbytek argumentace je nejdriv rovne, pak za roh a na tohle opravdu nemam cas ani naladu.

Odpovědět


ZOMG!

calixaren,2007-07-10 18:12:51

Muzete nam nejak osvetlit mechanismus, kterym by mohlo olovo (a dalsi stabilni isotopy) katalyzovat vzestup morske hladiny???

Odpovědět

Díky

Lena,2007-07-09 17:04:27

Může někdo odhadnout jaká je asi pravděpodobnost, že skončí naše doba meziledová a začne doba ledová?
Dovedu si představit, že u nás bude tepleji a na Sahaře bude pršet a že se zatopí části pobřeží. Ale nedovedu si představit pokud by začala doba ledová a nějakou dobu by trvala. Přežili bychom v našich krajích?

Odpovědět


Ano přežili

Jirka,2007-07-10 00:35:25

Lidé na urovni doby kamenné to dokazali, bez ohledu, zda šlo o neandrtalce nebo kromaňoce. Myslím, že máme vyspělejší technologii než oni. A u nás v době ledové nebyla taková zima, jak se dřive myslelo!;-)

Odpovědět


Pravdepodobnost

Standa17,2007-07-10 16:08:09

Ta pravdepodobnost konce doby meziledove bude temer 100%, jde jen o to, kdy skonci... ;-)

Odpovědět

Science

Kateřina Hájková,2007-07-09 12:50:48

Nenechte se zviklat. Závěry studie v Science jsou skutečně takové, že ledovec neroztál ani když na Zemi bylo mnohem tepleji než dnes. S tím ani zelení nic nenadělají. To samozřejmě katastrofickým scénářům nepůjde pod fousy. Stejně jako všem těm, co na "zachování udržitelného rozvoje" založili svojí karieru. Všechny další kometáře ohledně výkladu těchto výsledků budou jen dohady a mohou se lišit, podle toho z jakého tábora onen odborník bude. Jen to dokládá fakt, jak málo toho o vlivů na klima na Zemi víme a jak velké závěry z toho mála mnozí dělají.
Osobně se spíše bojím konce doby meziledové a nástup něčeho, na co naše veškeré snahy o oteplení budou krátké.

Odpovědět

Zajimavé

Jirka,2007-07-09 12:04:28

Je zajimavé, že se ve vrtech nenašla DNA větších živočichů!;-)

Odpovědět


Pravděpodobnost

josef,2007-07-09 16:59:34

To jistě, ale zase na druhou stranu jsou to vzorky ze dvou vrtů v Grónsku. Je dost nepravděpodobné, že by zrovna na něco většího náhodně narazili.

Odpovědět

Zajimave...

lelouch,2007-07-09 09:47:18

To same tema, uplne opacne zavery zucastnenych VEDCU (ne oslovskych autoru clanku) - dnesni Aktualne.cz:

Jisté je jen to, že v předchozím meziledovém období před 115.000 lety byla ledová přikrývka Grónska odolnější vůči klimatickým vlivům než dnes.

"Právě to je největším překvapením, jež přinesla studie," tvrdí Valerie Masson-Delmotteová z Laboratoře pro klimatická a environmentální studia v severofrancouzském Saclay.

Pro současnou debatu o klimatických změnách je to velmi důležitý poznatek. Pokud by totiž globální oteplování postupovalo v budoucnosti stejným tempem jako dnes, nebo se dokonce urychlilo, bylo by citelné zvýšení hladiny moří nevyhnutelné. Již dnes činí příbližně tři milimetry za rok.

Za předchozího meziledového období se světová moře zvedla o pět až šest metrů. Willerslev se domnívá, že tehdy tály především ledovce v okolí jižního pólu Země.

Odpovědět


Dvojí pohled

josef pazdera,2007-07-09 11:22:56

Je pouze na Vás zda dáte přednost výsledkům studie a formulacím ze závěrů studie ("...the whole ice sheet will not melt and bring about the tremendous sea-level rises which have been the subject of so much discussion.") A nebo zda dáte přednost závěrům, které ze studie učinila komentátorka Valerie Masson-Delmotteová.

Odpovědět


Drobny rozdilek

lelouch,2007-07-09 11:43:10

Komentator jste Vy. Dama je na rozdil od Vas klimatolozka. To, ze neroztaje cely jeste nevysvetluje zvysenou citlivost na klimaticke zmeny, kterou vycetla ze studie ona - a pri jeho rozmerech je to stejne chatrna utecha.

Ale uz si zvykam - to je takovy oslovsky "klimatologicky" folklor: vedec-nevedec, ma rikat, co si myslime o oteplovani my a basta.

Odpovědět


...a navic...

lelouch,2007-07-09 12:12:02

Jak jsem se prave nahodou docetl, je to clenka vyboru NorthGRIP - jednoho ze zminovanych gronskych vrtu.

Odpovědět


zeleni

jana Terklova,2007-07-09 12:28:57

Teď nevím co Vám vytýkají. Jestli to, že se držíte formulace prvního autora studie, a nebo jestli jste měli dát přednost závěrům, které z toho udělala jiná vědkyně, byť význačná.
Ale ze všeho to na mne dělá dojem, že jste zase píchli, jak už tady někdo napsal, do - " politicky nekorektního" závěru.

Odpovědět


vlastni zaver,

radko,2007-07-09 12:56:12

hele lelouchu proc si neudelas vlastni zaver, nikdo te nenuti prejimat nazory, jestli ti vadi ze ti to nekdo prelozil tak si najdi zdroj a precti si to v originale,

za sebe jsem rad ze mam po ruce zdroje informaci, to ze na to muze mit nekdo jiny jiny nazor mi ani trochu nevadi a uz vubec to neni duvod ktomu abych ho napadal, spis premyslim jestli by na tom neco mohlo byt

tak co treba pro zmenu zkusit myslet a kdyz komentar tak vecny, diskuse je vzdycky dobra ikdyz z ni neni konkretni zaver (a diskuse neni bezduvodne osocovani a napadani toho kdo ma jiny nazor - to jen tak pro upresneni) tak Na zdar.

Odpovědět


Chybicka

lelouch,2007-07-09 13:57:12

Vase vytky se opiraji o chybicku:

Interpretace vety "...the whole ice sheet will not melt and bring about the tremendous sea-level rises which have been the subject of so much discussion."

jako

"Katastrofické předpovědí o zátopách v důsledku enormně zvýšené hladiny světových moří se podle nových poznatků jeví značně přehnané"

zdaleka neni preklad, to je DEZINTERPRETACE. Kde je v originalu "catastrophic", "overcast", nebo "stretched"? Jak se stalo z toho, že to nepřinese "tak hrozné zvýšení hladin" úplné popření možností zatopení pobřeží?

Na to tohle (manipulace) mam pro zmenu habilitaci ja. A aby bylo jasno: Preklady a nestranne dovysvetleni - nic proti. Prekrucovani vyznamu receneho, s tim problem mam. Jestli nekdy zezelenam, tak prave z trapnosti tohoto druhu vydavane za skepsi. Jestli mam argumenty, nepotrebuji si pomahat emocionálním nálepkováním fakt a zmenami kontextu.

A vlastni zaver? Jiste. Pak se ale autoruv zaver nesmi tvarit, jako soucast originalni studie.

Odpovědět


BTW

radko,2007-07-09 15:08:01

a co to zmeni na vysledcich studie? kterakoliv interpretace tj. autora studie, komentatoru Masson-Delmotteove, J.Pazdery rika - ledovec s nejvetsi pravdepodobnosti neroztaje cely (v minulosti neroztal) a z toho vyplyva ze se zvedne hladina oceanu ale ne v takovem rozsahu jako kdyby roztal cely (jak bylo v minulosti casto diskutovano) - to ze to bude zvyseni vyznamne je na snade a ze nebude tak drasticke jak se nekteri snazi tvrdit je take dost pravdepodobne - takhle to ctu ja bez ohledu na pouzita slova a formulace
dulezity je obsah studie, zaver je vzdy ovlivnen osobnosti a nazory autora i interpreta a maji na nej pravo - podstatne je aby neuniklo jadro sdeleni at je zabalene do ceho chce, myslici clovek si to umi prebrat, pokud chce

Odpovědět


Lelouchu

Klídek,2007-07-09 15:38:15

Prostě ten ledovec neroztaje i když bude teplejc! No a kdyz neroztaje, tak ty katastroficky (nebo aby te to neurazelo, tak maximalisticky) scenare o zatopach jsou prece jen tak trochu na vode! Teda vlastne "na ledě". Mas s tim problem?

Odpovědět


To Lelouch

Eduard,2007-07-09 15:47:50

Lelouchu, že Vy jste habilitoval na téma, že roztají všechny ledovce a nebo někde ve svých publikacích hauzírujete s růstem hladiny o sedum metrů a když se ukazuje že to tak hrozný nebude, tak Vám tohle nehraje do karet. Přiznejte barvu - co jste kde publikoval?

Odpovědět


Habilitace

lelouch,2007-07-09 18:20:58

Ne, ja habilitoval na tema manipulaci v komunikaci.

To je tehdy, kdyz to lide nerozeznaji. A presto, ze maji ten pocit, neproberou si to. Zatimco mne se rozsvitej vsechny vystrazny najacky.

A to plati, mimochodem, i kdyz ctu obcasne cance druhe strany.

Odpovědět


Nehabilitovaná

Alena,2007-07-09 19:06:52

Hele, ty habilitovanej najacku. Proc neodpovidas Klidkovi. Ten to vystihnul uplne presne:
Prostě ten ledovec neroztaje ani když bude tepleji! No a kdyz neroztaje, tak ty katastroficky scenare co pocitali s nejvetsim zvednutim vodni hladiny jsou prece jen tak trochu na vode! Teda vlastne "na ledě". Takze kdyz to shrneme - jestlize cast ledu, o kterem se soudilo ze roztaje, zustane tuhej, tak se nase predpovedi musi opravit. A jestli se na tomhle shodneme, tak se urcite shodneme i na tom, ze opravovat se musí prave ty katastroficky scenare. S tim nic nenadelas! Mel by sis postelovat zarovicky. Nejak se ti dostaly do zkratu.

Odpovědět


Wiki

Kuk,2007-07-09 19:55:47

Pane Lelouchu co se třeba podivat na hodnocení ve WIKI nebo na BBC. To co jste vytýkal Oslovi a zesměšňoval jeho interpretaci, tak se stejným výkladem, jen s určitým spožděním se nyní můžete setkat už na mnoha místech význačných periodik. A to doslova - jakoby to od Osla opisovali. Co že dělají? Nic jiného než že zpochybňují katastrofické scénáře záplav. A pane lelouchu, dobře si to přečtěte - uvádějí tam přesně to slovo "katastrofické", které jste tady vydával za desinformaci: ("This July 2007 Science Magazine report does not support fears of a catastrophic rise in sea levels.")
Ale třeba už to došlo i Vám, že kouzlo toho, co zjistili Dánové v Grónsku je v tom, že když všechen led neroztál, a to ani když bylo mnohem, (mnohem!) tepleji, tak že neroztaje ani když se nyní o pár stupňů oteplí. Holt, je to tak. Tolik vody, se kterou katastrofisté počítali, tak tolik jí mít nebudou. Měl byste zůstat u pseudonymu lelouch, protože Vašemu pravému jménu by to, co jste napsal dole ve svých komentářích, dělalo ostudu.

Odpovědět


pan Lelouch - proti všem

Bob,2007-07-09 20:34:41

Pane Lelouchu, bohužel zůstanete nepochopen. Nemá to smysl. Lidé si přejí být klamáni, chtějí jednoduché a jednoznačné odpovědi a emoční závěry. A i když jim řeknete v čem je problém, tak z vás udělají hlupáka. Projekt portálu OSEL je sice cenný tím, že šíří zdarma vědecké informace, ale musíme se smířit, že jednostraně. A to koneckonců nevadí, protože odborníkovi to může pomoci, ostatně snadno se zorientuje a laika to pobaví. Tak co. Příště si k diskusi vyberte něco jednouduššího. Přečtěte si odpovědi zapojených autorů a budete mít jasno. Zdar!

Odpovědět


Diky,

lelouch,2007-07-09 21:05:15

take uz me to napadlo. Blahoslaveni...

Ani dosud nepochopili, ze jsem take (svym zpusobem) skeptik.

Odpovědět


Kuk

Wiki,2007-07-10 01:07:19

Ale to jsou mi obraty od pana septika. Promiňte skeptika! Dopoledne jim tady nadává do demagogů a najednou, když se objeví stejné závěry i na jiných význačných portáloech, tak pán najednou o 180 stupňů a prý "ani tady nepochopili že jsem taky skeptik"...
V jednom se pane lelouchu mýlíte. To že tady jsou blbci, kteří vás nepochopili. Pochopili. A věřte že správně.
Píšu to spíš pro redakci, i když vím, že to nemají čas číst.

Odpovědět


Ach jo...

lelouch,2007-07-10 09:33:29

To se najednou vyrojilo i psychoanalytiku...

Ano, cela velka cast oteplovyci hysterie se mi nelibi - vcetne srdcervoucich koncertu.

To ale neznamena, ze ty same ideologicky futrovane metody se mi nutne musi libit z druhe strany.

A jinak si o mne myslete co chcete. Jde Vam to dobre, jen spatnym smerem.

Odpovědět

Mamuti

M.Z.,2007-07-08 12:06:57

U stari mamutu bude v textu obrazku asi nejaky preklep.
Pokud je mi znamo tak typicky mamut nalezeny v oblasti
sibirske vecne merzloty je uz z holocenu, stari jen nekolika tisic let. Bylo by zajimave uvidet prehled vsech nalezenych mamutu i s jejich starim

Odpovědět


Permafrost

josef pazdera,2007-07-08 13:17:59

Nejstarší zachovaná DNA ze Sibiře je skutečně datovaná do období, které v článku zmiňuji (z doby před 390 000 lety). Z vrtu na Sibiři byly roce 2003 z různých hloubek (největší hloubka vrtu byla 35m) vyzvednuty organické zbytky ve kterých vědci prokázali přítomnost DNA. Tak jak se měnila hloubka vrtu, nacházeli vědci zlomky DNA náležející různým zástupcům rostlinné a živočišné říše. Celkem prokázali DNA 28 různých druhů. Stáří mamutí DNA a stepních bizonů se odhaduje okolo 30 000 let, stáří nejstarší DNA z rostlin a stromů vědci stanovili na 300 000 - 400 000 let. Díky za poznámku. Popisek jsem doplnil, aby obrázek mamuta nebyl zavádějící. Zde je pro zájemce odkaz na nejstarší zachovalou DNA: Science (DOI:10.1126/science.1084114)

Odpovědět

hezký článek !

Peca,2007-07-08 10:32:12

Pěkný článek, už dlouho jsem si myslel, že globální oteplování je nafouknutá bublina :)

Odpovědět


Jak s to vezme

Michmir,2007-07-08 13:56:32

Tenhle clanek spis potvrzuje globalni oteplovani, nez ze ho vyvraci, kdo to zpusobuje je vec jina. A kdyztak nasledne globalni ochlazeni, nebo taky doba ledova je jeste veci prusvih. No dokud na Vaclavaku nebudou v zime 3 metry snehu, tak to stejne budou jen dohady jesti jo ,nebo ne.

Odpovědět


Z vědeckého hlediska

Colombo,2007-07-08 21:43:36

je to jasné, teď se musíme dohodnout, jak to je z politického hlediska. Estli teda za to můžem, nebo ne.

Odpovědět


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce








Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz