Záhada tahitských šneků  
Zmenšení velikosti populace s sebou nese zúžení genetické pestrosti. Tento fenomén se označuje jako „hrdlo láhve“ čili „bottleneck“. Tahitští plži Partula tohle pravidlo k velké radosti ochránců přírody porušili.

 

 

Zvětšit obrázek
Tahitští plži rodu Partula


Severoamerických bizonů žilo původně asi 100 milionů kusů. Přičiněním bílého muže se tento impozantní tvor dostal na okraj vyhubení. Dnešní populaci bizona tvoří potomci několika desítek kusů.
Co na tom, že dnes se stavy bizonů vyšplhaly na nějakých 350 tisíc? Mnohé z původních variant bizoních genů jsou nenávratně pryč.

 

 

Zvětšit obrázek
Achatina žravá

Ve srovnání s původní populací je ta dnešní nejen menší, ale také geneticky jednobarevnější. Bizon je „živá mrtvola“. Pokud se utká s nějakou významnější evoluční výzvou, zřejmě prohraje, protože jeho genofond neobsahuje dost široké spektrum variant genů, jež by dovolily některým jedincům přežít. U velkých savců jsou zřejmě „živé - mrtvé“  všechny druhy, jejichž stavy klesly pod 500 kusů.  

 

 

 


Drastický pokles četnosti ale nemusí být provázen drastickým úbytkem genetické rozmanitosti vždycky. Názorným příkladem jsou tahitští plži rodu Partula. Na Začátku jejich konce stál člověk, který dovezl na ostrovy obřího afrického plže achatinu žravou. Ta dorůstá délky přes dvacet centimetrů a dělá čest svému jménu. Sežere na co přijde. Vedle rostlin konzumuje například i beton, z něhož čerpá vápník pro stavbu ulity.

 

 

 

Zvětšit obrázek
Oleacina růžová

Obří šnek se dostal na ostrovy v Pacifiku během druhé světové války, kdy měl sloužit jako železná zásoba potraviny pro americká vojska. Šneci se rychle přemnožili a vědci proti nim vytáhli s americkým dravým plžem oleacinou růžovou. Ta si ale mnohem více oblíbila místní plže z rodu Partula a přivedla je na pokraj vyhubení.

 

Zvětšit obrázek
Zdá se, že na Tahiti (aspoň v případě plžů Partula) zákony „bootlenecku“ neplatí.

 

 

Nedávný výzkum tahitských plžů ale ukázal, že situace není tak úplně zoufalá. Původní populace plžů Partula bylo možné rozdělit podle analýz mitochondriální DNA do pěti velkých skupin. Dnes přežívá v tahitských horách jen zlomek z původního počtů plžů. Vědci proto očekávali i drastické zúžení jejich genetické různorodosti. Šnečí „poslední Mohykáni“ ale reprezentují nejméně čtyři z pěti geneticky odlišných linií. Udrželi si genetickou pestrost, s jakou vědci nepočítali.

 

 

Pramen: Current Biology

 

 

 

 

 

 

Datum: 15.07.2007 11:16
Tisk článku

Související články:

Žádné cykly smrti? Asteroidy bombardují Zemi asi zcela náhodně     Autor: Stanislav Mihulka (08.03.2017)
Poptávka po léčivkách devastuje přírodu     Autor: Jaroslav Petr (12.01.2004)



Diskuze:

Šneci

Jouza,2007-07-20 06:57:11

Dalším řešením by bylo do oblasti vysadit Francouze. To by "bootleneck" řešili všichni. Viz. fotodokumentace z přípravy šneků www.volny.cz/vinocz

Odpovědět


...

Král Kojot,2007-07-20 18:16:52

Jo, ti by sice sešrotovali Achatiny, až by se jim dělaly boule za ušima, ale taky všechno ostatní včetně obojživelníků, jestli tam jsou. To už tam rovnou hodit pár barelů napalmu :-D

Odpovědět

rýpnem do tých bizónov

Martin,2007-07-17 15:18:52

"Severoamerických bizonů žilo původně asi 100 milionů kusů. Přičiněním bílého muže se tento impozantní tvor dostal na okraj vyhubení. Dnešní populaci bizona tvoří potomci několika desítek kusů.
Co na tom, že dnes se stavy bizonů vyšplhaly na nějakých 350 tisíc? Mnohé z původních variant bizoních genů jsou nenávratně pryč."

V tejto súvislosti sa musím opýtať - aká asi tak bola genetická rozmanitosť pravekých bizónov, ktoré prešli zo Sibíri do Ameriky cez Beringovu úžinu? Koľko jedincov sa tam mohlo dostať? Desiatky? Stovky? Tisíce? Neviem, či sa robili nejaké rozbory DNA vymretých a súčasných bizónov, ale teoreticky je celkom možné, že celá severoamerická populácia vznikla z jedného malého stáda, pozostávajúceho z príbuzných jedincov. A aj napriek tomu dokázali prežiť a vytvoriť miliónové stáda.

Odpovědět

...

Král Kojot,2007-07-17 13:37:35

A jaké pánové Taehwan Lee et al. navrhují řešení? Článek jsem nečetl (nemám přístup), takže mě nemlaťte jestli to v něm je.
Obávám se, že krveprolití (hemolymfoprolití) Achatin a Oleacin v tomto případě by bylo poněkud nerealizovatelné...

Odpovědět

žere beton....

Ccecil,2007-07-16 21:12:54

to hovoří za vše. Tohle bych na zahradě nechtěl.

Odpovědět


vápnik

Martin,2007-07-16 21:52:52

Bývalý kolega mal v robote Achatinu, držal ju v pohári v rašeline, vraj podľa nejakej príručky. Chúďa, mala úplne mäkkú ulitu, až jej praskala. Tak som jej tam švacol kus penovca (vápenec vyzrážaný v prameni na machu) a ako sa naň vrhla...

Odpovědět


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce








Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz