Konec kobylek v Číně  
Ničivé nálety sarančí stěhovavých ukončí globální oteplování.

 

 

 

Zvětšit obrázek
Zleva: Shijun Ma (1915-1999), Čínská akademie věd, Zhibin Zhang, Čínská akademie věd, Nils Stenseth, University Oslo

Čína se může na globální oteplování těšit. Však k němu jako jeden z největších znečišťovatelů ovzduší vydatně přispívá.

 

Zvětšit obrázek
Saranče stěhovavá (Locusta migratoria)

Saranče stěhovavá (Locusta migratoria) je od přírody samotář. Občas ji to ale popadne a pak se stává tvorem kolektivním. Vytváří hejna, jejichž hmotnost dosahuje tisíců tun, migruje na velké vzdálenosti a sežere na co přijde. Čína si s nimi užívá odnepaměti.

 

 

Poslední dvě tisíciletí  řádění sarančí v Číně je poměrně přesně zdokumentováno. Vpád sarančí ohlašoval katastrofy, hladomory, sociální bouře a další nepříjemnosti. Proto jim staročínští úředníci věnovali nemalou pozornost. Existoval na to dokonce císařský edikt, protože osvícené hlavy v metropoli  byly přesvědčené, že se saranče mají průběžně hlídat a případné přemnožení se jim má včas zarazit. První část úředníci plnili svědomitě, druhou se jim do života uvést nedařilo. Přesto jsou jejich pečlivé záznamy velmi cenným zdrojem informací o tom, co můžeme od sarančí stěhovavých čekat.

 

Zvětšit obrázek
Podobné pohledy na mračna sarančí si Číňané v budoucnu zřejmě moc neužijí.

 


Už v padesátých letech minulého století se akademik Shijun Ma prohrabal tisíciletými záznamy a zjistil, že nálety sarančí korelují se suchy a záplavami. Došel k závěru, že čím je tepleji, tím větší je šance, že se sarančata přemnoží. Shijun Ma to připisoval mírnějším zimám, které dovolily přežít početnější populaci sarančí.

 

Zvětšit obrázek
Však pro to dělají, co se dá.

 


Nyní se do letitých záznamů zahloubali čínští vědci vedení ekologem Zhibin Zhangen. S analýzami jim významně pomohl norský ekolog Nils Stenseth z university v Oslu. Výsledky, které zveřejnili v PNAS, si se závěry analýz Shijun Maa protiřečí. Je to všechno opačně. Sarančím se daří, když je chladněji. Teplo jim nesvědčí a v teplejších rocích se drží samotářských zvyků.

 

 


Jak rozpor vysvětlit? Sucha i záplavy jsou v Číně běžnější během chladnějších období. Nikoli během teplejších období, jak se mylně domníval Ma. V obou případech – při suchu i při záplavách – vládnou podmínky příhodné pro reprodukci saranče stěhovavé. Za sucha ustupují říční břehy a vytvářejí sarančím reprodukční ráj. Po záplavách, když voda opadne, vznikají rovněž rozsáhlé plochy, kde mohou saranče klást vajíčka.

 


Teplejší počasí by udělalo sarančím čáru přes rozpočet. Jen není jisté, zda se oteplí tak silně, aby to se sarančemi skutečně zamávalo. Nezbývá, než si držet palce.
 
 

Přijdou tak možná o oblíbené pochoutky – saranči smaženou, dušenou, pečenou ….

 
Přijdou tak možná o oblíbené pochoutky – saranči smaženou, dušenou, pečenou ….

 

Pramen: PNAS, doi: 10.1073/pnas.0706813104

Datum: 19.09.2007 08:27
Tisk článku

Související články:

Farmáři by mohli pomoct s oteplenou planetou pěstováním kamenů na polích     Autor: Stanislav Mihulka (16.08.2023)
Zalednění Antarktidy přivodil tektonický posun     Autor: Josef Pazdera (26.11.2021)
Jsou příčinou ledových epoch Země tektonické srážky v tropech?     Autor: Stanislav Mihulka (16.03.2019)
Proč byla v Severní Dakotě větší zima než na severním pólu?     Autor: Stanislav Mihulka (01.02.2019)
Čistič skleníkových plynů se recykluje     Autor: Josef Pazdera (03.12.2018)



Diskuze:


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce








Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz