Vzpomínky posiluje zrychlený film  
Spánek není prázdné lenošení. Náš mozek při něm usilovně pracuje. Mnohé z toho, co jsme ve dne udělali nebo se naučili, si ve spánku opakujeme. Bez těchto „opakovacích lekcí“ bychom se učili nových věcem jen s obtížemi. Tým vědců z University of Arizona v Tucsonu vedený Brucem McNaughtonem zjistil, že „opáčko“ běží v mozku jako sedmkrát zrychlený film. Výsledky jejich výzkumu zveřejnil prestižní vědecký týdeník Science.



 

 
Bruce McNaughton, Professor, ředitel ARL Division of Neural Systems Memory and Aging, University of Arisona.

To, co vidíme, slyšíme nebo vnímáme jako chuť či vůni, se promítá do vybraných center v mozkové kůře. Pokud si máme tyto vjemy zapamatovat, musí informace z mozkové kůry vstoupit do části mozku zvané hipokampus. Tam je danému vjemu přidělena značka – jakýsi dočasný „čárkový kód“.  Takto označená informace putuje zpět do mozkové kůry. Podle přidělených značek si pak mozek dokáže najít a znovu pospojovat informace tvořící určitou vzpomínku. Když zavzpomínáme na loňskou štědrovečerní večeři, vybaví se nám, kde kdo seděl, co jsme jedli, jakou jsme poslouchali hudbu a třeba i to, kolik nás to všechno stálo. Nad kaprem a bramborovým salátem jsme mohli prosedět třeba hodinu. Mozek si ale celou událost přehraje během osmi či deseti minut. Nic jiného mu nezbývá. Když si máme něco zapamatovat, musí to mozek probírat opakovaně několikrát po sobě.

 


 

Zvětšit obrázek
Matthew A. Wilson, Profesor neurobiologie, vedoucí Department of Brain and Cognitive Sciences, MIT.

Mozek nedokáže okamžitě změnit vzájemné propojení neuronů tak, aby se nám určitá událost pevně usadila v paměti. Poprvé musí použít pro uložení nové informace stávající propojení nervových buněk. Je to jen jakési provizorium, které se opakováním ve spánku výrazně vylepší. Jak si mozek znovu a znovu zrychleně přehrává událost, mění se při každém kole vzpomínek propojení neuronů až nakonec umožní víceméně bezproblémové vybavení informace.

 

McNauhghtonův tým nejprve učil laboratorní potkany celých padesát minut běhat na několik různých míst. Během tréninku snímali vědci z mozku zvířat signály z několika skupin nervových buněk v mozku. Zjistili, že nervové buňky vykazují zcela typický vzor vzruchů.  Pak dostali učením zmožení potkani příležitost k hodinovému spánku. Sledování mozku spících zvířat ukázalo, že nervové buňky opakují stejný vzor vzruchů jako při výcviku. Typický vzor se projevil nejen v mozkové kůře, ale i v hipokampu. Vše však probíhalo šestkrát až sedmkrát rychleji. Potkani si zrychleně přehrávali malé kousky toho, co prožili, a měnili to na malé „balíčky“ ukládané do paměti.
Podle amerického neurobiologa Matthewa Wilsona z Massachusetts Institute of Technology v Cambridge dochází zcela jistě k podobně „zrychlenému přehrávání“ denních zážitků a zkušeností i v mozku spícího člověka.
„Jsem přesvědčený, že tyto jevy mají přímou souvislost s našimi sny,“ řekl Wilson v rozhovoru pro vědecký týdeník Nature.

 

 

 

 
Ve spánku si přehráváme i získávané dovednosti.

Spánek upevňuje vzpomínky
Přísloví o ránu, které je moudřejší večera, nelže. Informace získané během předchozího dne  máme ráno při probuzení v hlavě utříděné a upevněné. Pokud se učíme v rušném prostředí, mozek nám ve spánku rušivé pozadí odfiltruje a vzpomínku „vyčistí“. Ve spánku si také upevňujeme pořadí, v jakém po sobě jednotlivé události následovaly. Zdaleka nejde jen o teoretické poznatky, například o anglická slovíčka. Ve spánku si přehráváme i získávané dovednosti. Mozek houslisty si například opakuje ve spánku složitý prstoklad nacvičované skladby. V mozkových centrech řídících pohyb ruky se opakují tytéž vzruchy jako při skutečné hře. Mozek hraje na housle, i když se tělo ani nepohne. Zároveň si ve sluchovém centru přehrává skladbu.
Dostatečný spánek je pro osvojení nových informací a zvládání nových dovedností velice důležitý. Naopak, nedostatek spánku výrazně zhoršuje nejen paměť, ale celkovou duševní výkonnost.

 


 

Datum: 26.11.2007 10:55
Tisk článku

Pojednání o lidském myšlení II - Cipra Tomáš
 
 
cena původní: 260 Kč
cena: 242 Kč
Pojednání o lidském myšlení II
Cipra Tomáš
Související články:

"G", jak ho neznáme     Autor: Josef Pazdera (06.04.2018)
Zelená je v pořádku, to jen naše myšlení z ní dělá rizikovou     Autor: Josef Pazdera (28.05.2017)
Proč jsme všichni nadprůměrní piloti?     Autor: David Melechovský (11.03.2017)
Koho volí vědci?     Autor: Vítězslav Kremlík (04.01.2017)
Stárnete a hloupnete?     Autor: Martina Štěpánová (21.10.2016)



Diskuze:




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni




Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace