Další nepohodlná pravda  
Pod tímto titulkem přináší prestižní vědecký časopis Nature Biotechnology redakční úvodník, v němž je rozebrána současná situace v povolování a prověřování geneticky modifikovaných rostlin v Evropské unii. Podtitulek úvodníku říká, že „v Evropě zjevně nikdo nechce naslouchat, když pro něj máte dobrou zprávu o geneticky modifikovaných organismech (GMO). Přinášíme vám překlad úvodníku a jeho originál v pdf.

 

 

Zvětšit obrázek
Výsledky polních pokusů v Itálii. Vlevo je konvenční a vpravo transgenní k hmyzu odolná kukuřice.

 „V uplynulých týdnech zazněly z Francie a Itálie dva výrazné hlasy volající po kompletním zákazu uvolnění GMO do životního prostředí. Jak se dalo očekávat, jsou oba motivovány politicky. Mnohem překvapivější a mnohem závažnější je fakt, že oba otevřeně ignorují všechny informace, které jsou o GMO známy.


Koncem října  oznámil francouzský prezident Nicolas Sarkozy, že v souladu s „principem předběžné opatrnosti“ už nebudou ve Francii povolovány pro pěstování žádné další geneticky modifikované linie kukuřice nesoucí gen pro toxin z Bacillus thuringiensis (Bt-toxin) a to až do doby než expertní skupina – jež v té době ještě nebyla vytvořena – posoudí zisky a rizika. Prohlášení přišlo na závěr širokého diskusního fora o budoucí francouzské environmentální politice.


 

Zvětšit obrázek
Nature Biotechnology s úvodníkem " Další nepohodlná pravda ".

Tento krok je interpretován tak, že se GMO staly obětním beránkem, který dovoluje Sarkozymu demonstrovat před zelenými lobby, že není jednoznačně nekritický k technologickým řešením na poli ochrany životního prostředí.  Jde vyloženě o politickou hru, protože zákaz bude Evropskou komisí určitě prohlášen za protiprávní. Komisařka pro zemědělství Mariann Fischer Boelová již vzkázala do Paříže, že zákaz produktů, které byly povoleny Evropskou unií (EU), odporuje legislativě EU. Národní výjimky ze schválení vydaných EU lze přijmout pouze v případech, kdy jsou zákazy podloženy novými údaji o riziku pro lidské zdraví nebo pro životní prostředí. Ani Sarkozy ani nikdo z jeho vlády či poradenských týmů ani nenaznačil, že má nových informací, třeba jen  co by se za nehet vešlo.


Nová data přišla uprostřed listopadu z Itálie, ale ta byla kupodivu ignorována. Obvykle je  i tomu nejslabšímu důkazu získanému pomocí brambor nacpaných toxinem nebo násilně krmených housenek věnována poměrně značná pozornost sdělovacích prostředků, pokud je součástí pokusu byť jen v malé míře genetická modifikace. Podobně jsou jako překvapivé a významné ohlašovány celkem očekávané případy přenosu genů, když je hledaná DNA nelezena in vitro po tisíci replikacích.


Důvod, proč jsou ignorována nová italská data z jediného polního pokusu, který se od roku 2000 v Itálii uskutečnil,  je celkem jednoduchý: ukazují GMO v kladném světle. Pokus byl proveden v roce 2005 jako součást toho, co mělo být širokou veřejnou prověrkou GMO v Itálii. Národní výzkumný ústav pro potraviny a výživu (INRAN) zorganizoval a zaplatil celou řadu aktivit, jež se týkaly GM potravin a GM plodin. Navíc INRAN platil i osvětu a průzkum veřejného mínění. Výsledky měly být zveřejněny na veřejném zasedání v roce 2006. Úplné výsledky polních pokusů však nikdy zveřejněny nebyly. Když už bylo jasné, že ani INRAN ani italské ministerstvo zemědělství výsledky pokusů nezveřejní, zveřejnila je malá skupinka odhodlaných vědců z oboru rostlinných biotechnologií 13. listopadu 2007 na tiskové konferenci.


 

Zvětšit obrázek

Originální souhrn zatajovaných výsledků italských experimentů

Překlad:
Výnos
Konvenční odrůdy: 11 a 11.1 tun z hektaru
Modifikované odrůdy: 14.1 a 15.9 tun z hektaru.

Zvýšení výnosu : 28 až 43 procent.

 Ekonomické ztráty 300 milionů až 1 miliarda euro ročně v důsledku zákazu Bt plodin

 Nárůst zdravotních rizik u konvenční kukuřice:
Masová infekce vyvolala dramatické zvýšení hladin fumonizinu, modifkovaé odrůdy měly 100krát a 130 méně těchto toxinů.

Výsledky byly skutečně senzační. Pokus byl proveden na čtyřech pozemcích o ploše 3 600 metrů čtverečních. Na dvou byly pěstovány různé GM linie kukuřice (obě se stejnou modifikací jako linie MON810 firmy Monsanto) a na dvou obdobné linie bez této genetické modifikace. Pokus nebyl proveden vědci závislými na firmě nýbrž uznávaným agronomem z milánské university Tomassem Maggiorem. Ten prokázal, že v polních podmínkách si udržuje rekombinantní kukuřice s expresí Bt toxinu výnosy o 28 až 43% vyšší než obdobné nemodifikované linie kukuřice. Výsledky jsou zcela jistě atypické, protože klimatické a další podmínky v roce 2005 svědčily zavíječi kukuřičnému a byl to zvláště špatný rok pro pěstitele konvenční kukuřice. V mnohem běžnějším roce by byly ztráty na úrodě jen 10 až 15%.
Kromě výhod ve vyšší produkci předčila kukuřice MON810 konvenční linie kukuřice s ohledem na hladiny fumonisinů, toxinů, jež jsou produkovány plísněmi schopnými infikovat rostliny  v místech poškozených housenkami zavíječe kukuřičného. Kukuřice MON810 obsahovala 60 či méně p.p.b. fumonisinů, zatímco konvenční kukuřice obsahovala více než 6000 p.p.b., což jsou hodnoty, které evropské   i italské normy považují za nevhodné pro lidskou spotřebu.


Kdyby vysoké hladiny mykotoxinů obsahovaly linie MON810, byl by zájem politiků, sdělovacích prostředků i veřejnosti o tato data zřejmě značný. Ale nepříjemně kladné výsledky polních pokusů zůstaly v nejlepším případě bez povšimnutí. 
Tisková konference ze 13. listopadu následovala po několikaměsíční intenzivní kampani třicítky skupin, které se prohlašují za reprezentanty 11 milionů Italů odmítajících GMO. Italská koalice „Za Evropu bez GMO“, která spojuje několik zemědělských svazů, spotřebitelských organizací a ekologických aktivistů, jako je Greenpeace nebo Worldwide Fund for Nature, zorganizovala téměř 2000 akcí proti GMO a ve falešném referendu nasbírala tři miliony podpisů pod petici vyzývající k úplnému zákazu všech GM potravin v Itálii. Čtrnáct ze 20 italských zemí se už prohlásilo za „GMO-free“.


Data o fumonisinech by byly pro tuto koalici zvláště nepříjemné. Mnoho z jejích členů protestovalo proti snížení povolené hladiny fumonisinů ze 4000 p.p.b. na 2000 p.p.b. a to hlavně proto, že ekologičtí farmáři disponující omezeným arzenálem fungicidů by nedokázali tento zpřísněný limit splnit. V roce, kdy pokus proběhl, přesáhl obsah fumonisinů u více než poloviny italské úrody kukuřice hranici 4000 p.p.b. a byla proto pro lidskou konzumaci nevhodná. Pokud by platil snížený limit, pak by těžko splnila normu jakákoli kukuřice. Je proto ironií, že jeden z vůdců italsko kampaně „Evropa bez GMO“ prohlásil, že „Itálie je po celém světě známá kvalitou svých ekologických potravin… Má obrovské dědictví biologické diverzity, jež by neměla být ohrožována zemědělstvím využívajícím GMO.“
Sdělovací prostředky reagovaly na tiskovou konferenci ze 13. listopadu jen vlažně. Místo toho, aby informovaly o nových datech nebo o roli, kterou v jejich utajování sehrálo ministerstva zemědělství,  jen málokteré shledaly příběh zajímavým. Italské noviny La Stampa a Il Giornale otisklo celý příběh a několik dalších krátce informovalo ve svých internetových vydáních. Rozhovory se zainteresovanými vědci udělalo několik rozhlasových stanic ale žádná televizní stanice. Uznávaný italský týdeník L´Espresso odmítl o věci  informovat s odůvodněním, že vydavatelská politika je „proti GMO“.
Návrat předsednictví EU Portugalsku je připomínkou, že „ekonomika založená na vědeckých poznatcích byla kdysi považována za jedinou cestu vpřed pro Evropu, která má drahou pracovní sílu a omezené zdroje surovin. Ale Lisabonská agenda byla od svého podpisu v roce 2000 rozmělněna. A nyní je jasné, že pro některé národní politiky, sdělovací prostředky a ekologické aktivisty, je žádoucí jen určitý typ vědeckých informací. 

 


 

Poznámka Osla: Osel přinesl zprávu o snahách italské vlády utajit nepohodlná data o geneticky modifikované kukuřici jako jeden z prvních a jeden z mála českých sdělovacích prostředků (Itálie tají výsledky pokusů s GM kukuřicí).  S výjimkou časopisu Vesmír, který přinese zprávu o „italské kauze“ v lednovém čísle, a s výjimkou Lidových novin, které otiskly zprávu v nejkratším možném čase, projevily české sdělovací prostředky o zprávu pozoruhodně malý zájem. Redaktoři obvykle projevovali obavy o to, zda jde o „skutečně hodnověrnou informaci“. Nabídky na přímý kontakt s Robertem Defezem a Pierem Morandinim, kteří nabízeli jasné důkazy o snaze italské vlády zamést nepohodlná pod koberec, nebyly redaktory a redaktorkami využity. O to více vyniká fakt, že prestižní Nature Biotechnology zprávě věnoval úvodník. Zřejmě si je skutečnou hodnověrností zpráv jist. Probudí se konečně české sdělovací prostředky?


 

Datum: 21.12.2007 04:29
Tisk článku

Související články:

Nechtěný efekt ekologického zemědělství     Autor: Josef Pazdera (24.03.2024)
Lidský inzulin z mléka GMO krávy     Autor: Dagmar Gregorová (16.03.2024)
Svítící rostliny druhé generace     Autor: Josef Pazdera (05.10.2021)
Budeme nosit oblečení ze svalových vláken?     Autor: Josef Pazdera (01.09.2021)
Kdo mnoho neví, musí hodně věřit     Autor: Miloslav Pouzar (20.06.2021)



Diskuze:


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce








Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz