Krokodýlí „přehazovačka“ krevního oběhu  
Krokodýli a aligátoři patří k „otesánkům“ zvířecí říše. Vědecky zdokumentované jsou případy, kdy mladý aligátor spolkl porci, která se rovnala čtvrtině váhy jeho těla. Podal stejný výkon, jako kdyby sedmdesátikilový člověk snědl na posezení osmnáctikilový řízek. Velcí krokodýli jsou zřejmě s to spolknout ještě mnohem větší sousta.

 

 

Zvětšit obrázek
Američtí aligátoři jsou schopni pozřít ohromná sousta, poněvadž umí odklonit krevní oběh z plic k žaludku. (Kredit: C.G. Farmerová)

Vědce vždycky zajímalo, jak vůbec krokodýli takový nával potravy zvládnou. Trávení je bezesporu namáhavá činnost. Názorně to dokládají výsledky  výzkumu na hadech škrtičích. Mladá krajta dokáže spolknout kořist, která se váhou vyrovná hmotnosti jejího těla. Následně se v jejím těle rozpoutá metabolická bouře.

 

Například spotřeba kyslíku stoupne na padesátinásobek. U savců se zvýší metabolismus srovnatelnou měrou, jen  když podávají vrcholný fyzický výkon, například při velmi rychlém běhu. Z hlediska látkové výměny had několik dní sprintuje, i když se ani nehne. Rychle tomu přizpůsobí tělo. Během dvou dnů po spolknutí velké kořisti zvýší srdce hada hmotnost o 40%. Mohutnější srdeční svalovina snáze zajistí intenzivní oběh krve nutný pro dřinu spojenou s trávením obřího sousta.

 


Krokodýli a aligátoři si vypomáhají při trávení potravy trikem, který odhalili vědci vedení americkou zooložkou Colleen Farmerovou z University of Utah v Salt Lake City. Z těla přichází do srdce odkysličená krev, kterou krokodýl tlačí do plic. Tam se krev zbaví oxidu uhličitého a načerpá kyslík. Okysličenou krev vypudí krokodýlí srdce zpátky do těla. Na rozdíl od jiných tvorů mají krokodýli a jejich příbuzní možnost vyřadit plicní oběh krve dočasně z činnosti. Do těla pak posílají odkysličenou krev. Od počátků 19. století se vědci snaží zjistit, proč to krokodýl dělá. Podle některých teorií si tak pomáhá při dlouhém pobytu pod vodní hladinou. Někteří vědci byli přesvědčeni, že odklon toku krve od plic hraje důležitou roli při trávení.

 

 

Tým Colleen Farmerové zjistil výzkumem na mladých amerických aligátorech, že zvířata odklánějí tok krve od plic po nasycení a že většina odkysličené krve směřuje k žaludku. Vědci podrobili devět aligátorů operaci, která jim odklánění krve od plic znemožnila. Operace na první pohled zvířata nijak neomezila. To se projevilo až po nakrmení. Krokodýli a aligátoři  jsou mistři ve výrobě žaludečních kyselin. Produkují jich desetkrát víc než kterýkoli jiný živočich. Zjevně k tomu využívají příliv odkysličené krve nasycené oxidem uhličitým.

 

Aligátoři, kteří nemohli žaludek zásobovat krví bohatou na oxid uhličitý, produkovali mnohem méně žaludečních kyselin a trávili pomalu. Jejich handicap byl obzvláště patrný při vyšších teplotách. Především kosti se jim v žaludku rozkládaly velmi dlouho. To zvyšuje riziko, že se potrava začne v žaludku kazit. Krokodýli a aligátoři jsou závislí na rychlém trávení i proto, že si při zpracování potravy potřebují dostatečně zahřát tělo. Příhodná slunná místa si však žárlivě střeží velcí jedinci. Malá zvířata se tam dostanou obvykle jen na krátkou dobu a z té musí vytěžit maximum.
„Je to stejné, jako když se sedlák snaží usušit seno v krátkém období, kdy  svítí sluníčko,“ říká Colleen Farmerová.


Datum: 13.02.2008 14:26
Tisk článku

Proč krokodýl dělá vlny - Nováková Markéta
 
 
cena původní: 199 Kč
cena: 169 Kč
Proč krokodýl dělá vlny
Nováková Markéta

Diskuze:




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni




Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace