Smíme být chytřejší?  
...tablety určené pacientům s Alzheimerovou chorobou dokážou výkon pilotů výrazně zvýšit...

Lidský mozek zaujímá v našem světě zcela výsadní postavení. Je to jediný objekt, který je schopen poznávat sám sebe. Není to pro něj jednoduché, ale snaží se.  S tím, jak sám sebe stále více chápe, si zároveň otevírá cesty k vlastnímu uzdravovaní z vážných onemocnění. Například Alzheimerova choroba dokáže lidskému mozku výrazně ubrat na výkonnosti.  A ty nejzdatnější mozky v hlavách biologů, farmakologů a lékařů hledají možnosti, jak nemocným mozkům ztracené duševní síly zase vrátit. Tváří v tvář nesnadným úkolům může i ve zcela zdravém mozku vzklíčit pokušení posílit své vlastní schopnosti – zjednodušeně řečeno stát se ještě chytřejším.


Už v sedmdesátých letech zkoušeli vědci podávat zdravým lidem léky používané pro léčbu Alzheimerovy choroby. Výsledný efekt byl zanedbatelný ve srovnání v nepříjemnými vedlejšími účinky. Za tuto cenu nikdo o zmoudření nestál. Pokrok ve vývoji léků ale nabídl preparáty, které jsou k 


lidskému zdraví podstatně šetrnější a přitom si uchovávají schopnost lidský mozek pohánět k lepší práci. V jednom pokusu brali profesionální piloti po celý měsíc lék zmírňující následky  Alzheimerovy choroby a pak řešili na leteckém trenažéru složité situace. Vypořádali se s tímto bezesporu náročným úkolem mnohem lépe než  piloti, kteří lék neužívali.


Člověku se nabízejí výhledy na ještě dramatičtější zásahy do mozku. Američtí neurologové Christopher Walsh a Anjen Chenn dosáhli cíleným zásahem do dědičné informace dramatického zvětšení mozkové kůry myší. Právě v mozkové kůře sídlí většina dovedností, jež člověka vynesly v evoluci pozemského života na pomyslný vrchol. Naše mozková kůra je tak velká, že se musí na povrchu mozku skládat do brázd a závitů. Myši Walshe a Chenna mají mozek zbrázděn velmi  podobně. Zvětšená mozková kůra by se jim jinak do lebky ani nevešla. Zvětšování kůry  lidského mozku zůstává i nadále jen vědeckofantastickou vizí. Ovšem vývoj látek, které by umožnily člověku podávat vrcholné duševní výkony třeba 48 hodin bez minuty spánku už dnes pilně zaměstnává armádní laboratoře na celém světě.


Není pochyb o tom, že dřív či později budeme schopni své vlastní mozky vylepšit. Už dnes si proto musíme klást otázku: Smíme se do něčeho takového vůbec pouštět?


Nevstupujeme na nepoznanou půdu. Kdo se nikdy nepokusil zahnat únavu z hlavy šálkem kávy nebo silného čaje? Přesto se nám do hlav vkrádá nepříjemný pocit, že umělé zvýšení lidské inteligence je nepřirozené. Ale ani tato námitka není zcela namístě. Hranice lidské přirozenosti překračuje bez váhání  každý z nás.  Jen si to v ruchu každodenních starostí neuvědomujeme. Při nákaze původcem tetanu je zcela „přirozené“ těžce onemocnět a dokonce zemřít. Očkování nás obdařilo „nepřirozenou“ vlastností nákaze odolat. Sami jsme se tak vybavili schopností, kterou nám „matka příroda“ původně odepřela. Proč bychom si tedy neměli dopřát i vyšší inteligenci?


Snad z obavy, aby se lidská společnost nerozdělila na ty,  kteří si mohou zvýšení duševních schopností dopřát, a  na ty, kteří si to nebudou moct dovolit? Přední odborník na etické problémy spojené s pokrokem v biologii a medicíně Arthur Caplan je přesvědčen, že tuto hrozbu odvrátíme jen tak, že zajistíme pro všechny rovný přístup  k technikám pro další rozvíjení duševních schopností. A  neměli bychom čekat až na chvíle, kdy se bude zvyšovat duševní kapacita tabletami nebo kouzly genových inženýrů. Jednu takovou „technologii“ na rozvoj lidského mozku všichni důvěrně známe – je jí škola. Snad bychom se tedy měli vážně zamyslet nad tím, že ke vzdělání nemají na naší planetě přístup skutečně všichni.


Nemusíme se bát ani toho, že rovnost šancí na přístup k výkonnějším mozkům vyústí v lidstvo tvořené jednotvárnou masou stejně smýšlejících lidí. Ať už bude výsledek našich snah o zvýšení výkonnosti lidského mozku jakýkoli, lidé zůstanou i nadále různorodým společenstvím. Tato různorodost by nás však neměla dělit, ale spojovat. Ani s uplatněním této zásady nemusíme čekat na doby, kdy nasadíme svým mozkům biotechnologické ostruhy. Už dnes bychom se měli snažit o toleranci těch, kdo mají na věci jiný názor, nesouhlasí s námi nebo naše argumenty nechápou. A můžeme si to odzkoušet třeba tolerováním různých názorů na umělé zvyšování lidské inteligence.


Někteří lidé se netají strachem  z toho, že umělé zvyšování duševní kapacity zdravých lidí odsune ještě dále na periferii společnosti mentálně postižené nebo duševně nemocné. I tato obava je lichá. Právě postižení a nemocní budou z nových výdobytků medicíny a biotechnologií asi těžit nejvíce. Na druhé straně není důvod, proč by se zvýšená inteligence zdravých lidí měla projevovat menší tolerancí k lidem stiženým třeba Alzheimerovou chorobou. Namístě je očekávat naopak větší toleranci. Diskriminace podobně postižených lidí je neetická již dnes a budoucí pokusy o umělé zvýšení inteligence na tom nemohou nic změnit.


Lidský mozek jistě najde způsob, jak sám sebe zdokonalit, a sám rozhodne, zda a nakolik těchto možností využije. Už dnes napravujeme nedokonalý zrak laserovými operacemi oka, nemocným srdcím pomáhají kardiostimulátory, opotřebené klouby nahrazují dokonalé protézy. Mozek není posvátnou svatyní, na jejíž půdu by měl být medicíně a biotechnologiím vstup zakázán. A tak bychom si možná neměli lámat hlavy s tím,  jak vylepšení lidského mozku zakázat, ale nad tím,  k čemu nově nabytých duševních schopností využijeme.




Mozek pacienta stiženého Alzheimerovou chorobou může vypadat na první pohled zcela normálně (nahoře), ale vyšetření počítačovým tomografem (dole) odhalí jeho narušené funkce. Léky určené pacientům postiženým tímto degenerativním onemocněním mozku jsou testovány i pro zvýšení duševní výkonnosti zdravých lidí.




Jedna z nejúčinnějších „technologií“ pro zvýšení duševní výkonnosti každého z nás – škola – ještě zdaleka není dostupná každému.




Pilotovat letadlo není žádná hračka. Tablety určené pacientům s Alzheimerovou chorobou dokážou výkon pilotů výrazně zvýšit. ČSA by ale měly na tuto informaci uvalit embargo, protože jejich piloti by mohli zvýšených schopností řešit krizové situace zneužít při vyjednávání o nové kolektivní smlouvě a při organizování stávky.




Autoři těchto stránek si nejvíce slibují od vývoje medikamentů, které jim zabrání v mrhání časem na tak zoufale neproduktivní činnosti, jako je spánek. Jakmile bude tato „viagra ospalců“ na trhu, začne Osel přetékat novými informacemi ze světa vědy.

Datum: 30.06.2003
Tisk článku


Diskuze:


Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace