„Velká pětka“ se smrskla na „trojku“  
Paleontologové tvrdili, že na Zemi bylo pět velkých hromadných vymírání. Deset let usilovného studia a spolupráce stovek výzkumníků umožnilo vytvořit obrovskou databázi se stovkami tisíc záznamů o fosiliích. John Alroy je přesvědčen, že tato sumarizace naší tradiční představu o vymírání vyvrátila.

 

 

John Alroy, výzkumník při National Center for Ecological Analysis and Synthesis (NCEAS) na University of California (UC) v Santa Barbaře, je hlavním autorem nové zprávy zveřejněné v renomovaném časopise Science.
Alroyova zpráva ukazuje novou křivku rozmanitosti prehistorických mořských druhů bezobratlých, jakými jsou například mlži, mořští ježci a humři. Konstatuje, že největší část z dávného rozšiřování bezobratlých probíhala před obdobím pozdní křídy. K tomu na základě výsledků tohoto výzkumu tvrdí, že vzestup v rozmanitosti bezobratlých od té doby je relativně malý zejména, když je porovnán s obdobím posledních 100 milionů let.

„Strávili jsme léta dohadováním se o tom, jak vlastně evoluce na Zemi probíhala,“ řekl Alroy, „a nyní mám konečně pocit, že jsme vyřešili otázku, která je určitě jednou z nejdiskutovanějších – tu o rozmanitosti druhů a jejich četnosti ve fosilních nálezech.

Podrobnou paleobiologickou databázi můžete nalézt na adrese http://paleodb.org/cgi-bin/bridge.pl. Dostupnost a přesnost záznamů je příslibu jejího dalšího využití.

 

Porovnávání záznamů o fosilních nálezech z celého světa přivedlo Alroye a jeho kolegy k závěru, že mnoho z toho, co odborníci vyslovili v posledních 40 letech, je nepřesné. Namísto počítání pouze prvních a posledních nálezů fosilií tak, jak to před nimi dělali jiní, se Alroy a jeho tým „obtěžovali“ spočítat je všechny, zkoumajíc tak všech 284 816 fosilních nálezů.

 

Zvětšit obrázek
John Alroy: Tradiční pohled na vztah mezi rozmanitostí minulého mořského života a vlnami jeho vymírání je vyvrácen. (Kredit: Image courtesy of University of California - Santa Barbara)

„Zařadili jsme pouze to, co se nám skutečně dostalo „do rukou“,“ řekl Alroy. „Představte si, že děláte biomedicínský výzkum a chcete studovat výskyt určité nemoci, řekněme třeba některého typu rakoviny. Rozdíl mezi starým a novým výzkumem se podobá rozdílu mezi listováním celou lékařskou kartotékou se zaznamenáváním každého zjištěného případu a počítáním procenta výskytu nemoci ze standardizovaného vzorku populace.“

Zatímco výzkum jiných vědců ukazoval na možnou obnovu diverzity organismů po období jejich zániku – zejména vyhynutí před 250 miliony let v období permu a triasu – Alroy řekl, že tato zpráva poukazuje na to, že počet druhů se nahradil dost rychle – přinejmenším v geologickém měřítku – a pak zůstal dlouho na podobné úrovni. „Data jsou to bezesporu zajímavá,“ dodával Alroy, „protože dokumentují, že v těchto fosilních záznamech byla vlastně jen tři doopravdy velká hromadná vyhynutí postihující většinu druhů.“


Po mnoho let ale paleontologové tvrdí, že tu bylo pět velkých hromadných vymírání. Takzvaná „velká pětka“.  Podle Alroye tuto představu nová fakta nepodporují.


Zdroj: University of California - Santa Barbara



Komentář Osla:
Optimistické na tom je, že nás vlastně čeká teprve čtvrté hromadné vymírání za poslední půl miliardu let.

Autor: Ota Beran
Datum: 16.07.2008 03:09
Tisk článku

Související články:

Druhohorní čínské Pompeje     Autor: Vladimír Socha (23.05.2016)
Jak plankton přežíval masová vymírání?     Autor: Stanislav Mihulka (07.11.2009)
Přežili dinosauři vymírání na konci křídy?     Autor: Stanislav Mihulka (02.05.2009)
Vymírání na konci křídy: Dekkán dotahuje Chicxulub     Autor: Stanislav Mihulka (07.11.2007)



Diskuze:

Žádný příspěvek nebyl zadán

Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku








Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace