Pohlaví neovlivňuje matematické výkony  
Určitě jste už také někdy slyšeli, že děvčata nemohou být v matematice tak dobrá, jako chlapci. A co víc, spousta lidí je o tom skálopevně přesvědčená. Také k nim patříte?

 

Janet Hyde: „Předsudky týkající se matematického nadání žen jsou skutečně velmi silně zakořeněné, ale jako vědec musím proti nim důrazně protestovat a mám to podloženo fakty.“

Po prozkoumání stohů dat od 7 miliónů studentů, kteří byli testováni v rámci projektu probíhajícího na amerických školách pod názvem No Child Left Behind Act, a jejich statistickém zpracování mohli výzkumníci zveřejnit své závěry v červencovém vydání časopisu Science. Výsledky byly pro mnohé vskutku překvapivé: Ať už porovnávali průměrné výkony, výsledky nejnadanějších dětí nebo schopnost studentů řešit složité matematické úlohy, dívky se dokázaly vyrovnat chlapcům.
 

„Pokud jde o výkony v matematice, tak tu nejsou žádné zdůvodněné rozdíly mezi chlapci a děvčaty,“ říká vedoucí studie Janet Hyde, profesorka psychologie na University of Wisconsin-Madison. „Takže je potřeba, aby si rodiče a učitelé opravili své názory, pokud se domnívají, že dívky nemají takové matematické schopnosti jako chlapci.“

„Ačkoliv mají děvčata v současnosti stejně tolik vyučovacích hodin matematiky jako chlapci a ženy získávají téměř polovinu (přesněji 48 procent) všech bakalářských titulů v oboru matematiky, pořád přetrvává předsudek, že se děvčata s matematikou horko těžko potýkají,“ pokračuje profesorka Hydeová. „Nejen mnoho rodičů a učitelů věří tomuto mýtu, ale i mnozí vědci často používají tento předsudek k vysvětlení nedostatku matematiček, konstruktérek a fyziček na nejvyšších úrovních.“

 

Podobné domněnky jsou až neuvěřitelně zakořeněné a bohužel mnohdy vytváří natolik rozhodující prostředí, které dokáže vyvolat negativní postoj k danému oboru nebo rezignaci na jakoukoliv snahu o zlepšení. No řekněte sami, pokud si rodiče, učitel, partner nebo váš nadřízený myslí, že v nějakém oboru prostě nemůžete být nikdy „dost dobří“, a to neplatí jenom pro matematiku, tak to může mít obrovský vliv na způsob, jakým k tomuto oboru budete přistupovat.

 

K získání odpovědi na otázku: Kdo je lepší?, zpracoval tým vedený profesorkou Hydeovou rozsáhlý soubor výsledků matematických úloh ze státních zkoušek vypracovaných studenty v deseti státech, které jsou nyní každoročně povinně absolvovány v rámci projektu No Child Left Behind (NCLB), společně s detailní statistikou o testovaných studentech, která obsahovala například pohlaví, úroveň vzdělání a hodnocení, etnickou příslušnost. Využitím dat od více než sedmi miliónů studentů potom spočítali „velikost vlivu“, kterým byl statisticky vyhodnocen rozdíl mezi průměrnými výsledky chlapců a děvčat ve standardizovaných jednotkách.

„Po statistickém zpracování se tato „velikost vlivu“ ukázala být na hranici možností použitých statistických metod, jinými slovy rozdíl mezi děvčaty a chlapci byl „nula nula nic“! Chlapci sice byli v některých úlohách lepší než dívky, nicméně, v jiných byly naopak dívky lepší než chlapci,“ vysvětluje profesorka Hydeová, k jakému závěru dospěli, „Takže „suma sumárum“, nedostanete prakticky žádný statisticky průkazný rozdíl.“ Jinými slovy průměr chlapců a děvčat se neliší, ale rozdíly jsou ve variabilitě, která je u chlapců větší. Znamená to, že chlapci mají větší početní zastoupení mezi nejlepšími, ale i mezi nejhoršími.

 

Přesto někteří kritici nepřestávají argumentovat, že ačkoliv je průměrný matematický výkon stejný u obou pohlaví, zřejmé nesrovnalosti mohou stále existovat, a to na té nejvyšší úrovni matematických schopností. Takže se výzkumný tým zaměřil i tímto směrem. Příkladem může být porovnání variability matematických úspěchů z pohledu poměru chlapců a dívek umísťujících se mezi skupinou nejlépe hodnocených studentů. Výsledky opět odhalily pouze nepatrné rozdíly, když porovnali, jak dobře chlapci a děvčata vypracovali otázky vyžadující komplexní řešení problémů. Kromě toho výzkumníci odhalili výrazný nedostatek otázek, které by testovaly právě tuto schopnost. To bylo příčinou situace, kdy pro porovnání té úplně nejlepší úrovně matematických schopností se nedostávalo dat umožňujících vyhodnotit rozdíl.

 

„Co nám to může přinést?“ ptá se Hydeová a hned si na otázku odpovídá „To, že pokud učitelé přizpůsobují vyučování směrem k těmto testům, může v budoucnosti dojít k výraznému poklesu výkonu chlapců i dívek při řešení složitějších problémů a zanechat je velmi špatně připravené pro další kariéru v matematice, vědě a technice. Tyto schopnosti mohou být nejenom naučeny, ale i dále rozvíjeny ve školách, ale potřebujeme motivovat učitele, aby zahrnuli takové otázky i do svých testů.“

Poslední součástí této studie bylo přezkoumání „dědečka“ všech matematických testů, takzvaný SAT. Skutečnost, že chlapci jsou v něm hodnoceni lépe, než děvčata byla rozsáhle prezentována široké veřejnosti, což také výrazně přispělo k přesvědčení, že chlapci jsou na matematiku lepší. Ale Hydeová a její spolupracovníci jsou přesvědčeni, že existuje jiné vysvětlení, a to díky tomu, že výsledky těchto testů nereprezentují výsledky náhodně vybraného souboru. Důvodem je podle nich to, že SAT je předkládán pouze posluchačům vyšších ročníků univerzit, takže pak se dá těžko hovořit o náhodném vzorku studentů. A co víc, v současnosti absolvuje tento test více dívek než chlapců, protože se jich na univerzitu dostává mnohem více. „Takže se stále rozšiřuje variabilita „nadání“ testovaných dívek a tím se snižují průměrné výsledky,“ vysvětluje Hydeová. „To může být vysvětlením pro tyto výsledky SATu spíš, než že by děvčata nebyla v matematice tak dobrá jako chlapci.“

„Ale bude tohle vysvětlení stačit k tomu, aby se konečně změnil tento letitý postoj?“ To profesorka Hydeová nedokáže v současnosti odhadnout, ale zůstává rozhodnutá dále bojovat za vymýcení zažitých předsudků, bránících většímu uplatnění děvčat v matematických oborech.

 

Zdroj: University of Wisconsin-Madison.

 


Poznámka Osla: Pohlaví neovlivňuje matematické výkony. Ty ovlivňuje mnohem více mozek!

Datum: 30.07.2008 00:59
Tisk článku

Související články:

Aféra Crungus: Kreativní inteligence stvořila děsivé monstrum     Autor: Stanislav Mihulka (23.06.2022)
Prvenství ve špičkovém výzkumu – Čína nebo USA?     Autor: Dagmar Gregorová (14.06.2022)
Google vyhodil inženýra, když prohlásil, že jejich inteligence získala vědomí     Autor: Stanislav Mihulka (14.06.2022)
Kreativní inteligence DALL·E 2 je v podezření, že vyvinula tajný jazyk     Autor: Stanislav Mihulka (06.06.2022)
Umělá inteligence úspěšně předpovídá riziko infarktu během příštích 5 let     Autor: Stanislav Mihulka (26.03.2022)



Diskuze:

Zaujímavý fakt

Julius Vanko,2008-07-31 13:05:44

Nie som zástancom extrémnych postojov a veľmi ma napríklad hnevá, že vo väčšine náboženstiev je hlavná bytosť "muž". Je tu však jeden zaujímavý fakt, ktorý by stál za hlbšiu analýzu. Čím exaktnejšia veda v smere biológia - chémia - fyzika - matematika, tým menej "ženských" význačných ocenení (v matematike nie je Nobelova cena). Feministky by to asi vysvetľovali tým, že musia variť a starať sa o deti a ešte v istých dňoch byvajú "mimo".

Odpovědět

Vzdyt clanek sam odpovida

Petr Habala,2008-07-30 18:24:57

Cituji:
"chlapci mají větší početní zastoupení mezi nejlepšími"
No a vedcem se stanou jen ti nejlepsi.

Dotycny vyzkum ma take zasadni problem v jine veci. Aby byl clovek uspesny, potrebuje _dve_ veci, ne jednu: Schopnost a chut. Co je mi platne, ze jsem schopen matematiku delat, kdyz me ma geneticka vybava tahne jinam? (Viz nedavny vysledek experimentu s malymi simpanzi.) A proc by to melo byt spatne? At kazdy dela, co chce a na co ma. Moje sefka byla zena a jedna z top 10 v oboru na svete. Nikdo s tim nemel problem a respektovali ji. Ale zena tam byla jedina.

Odpovědět

Zaujala mě jiná věc než pohlaví.

Karel Malý,2008-07-30 15:51:06

V rámci matematických testů byla v deseti státech USA krom jiného zjišťována etnická příslušnost testovaných. Zajímalo by mne, co na to říkala Amnesty International a jestli to uvedla ve své výroční zprávě, když u nás ji zajímal i plot v Matiční ulici.

Dovedete si představit, jaké by to vyvolalo pobouření v médiích a zájem mezinárodních organizací "zabývajících" se lidskými právy, kdyby se na našich školách psal podobný test a školáci měli vyplnit, zda jsou běloši, asiati či něco jiného. No vidíte, a ve vzoru demokracie USA klidně mohou chtít po studentech, aby na test napsali, jestli jsou běloši, afroameričané, hispánci nebo asiaté a nikomu to nepřipadne divné. Není to snad docela jasný rasismus?

Ale v tom mají USA zřejmě už tak dlouhou tradici, že už to ani nikomu nepřipadne zvláštní.

Divná země.

Odpovědět

Nemůžu si pomoci, ale jako ženu mě to uráží.

Jarmila Novotná,2008-07-30 14:15:28

Porovnání matematických schopností v nějakém testu a na základě statistického zpracování usuzovat, že je nebo není možné, aby žena byla matematičkou, věnovala se fyzice, či technice. Rozhodně takové testy nic nevypovídají o nějakém nadání, jako vrozené dispozici k danému oboru. Určitě hraje velikou roli prostředí a výchova. Vždyť i u nás převládalo do nedávné doby mínění, že ženská patří k plotně a má mít v ruce vařečku, tak jakápak výuka a natož technických předmětů. V mnoha rodinách u nás tento názor přetrvává dodnes. Klukovi zaplatíme školu a holka jen aby se dobře vdala.

Úplně stejně se někteří snažili dokazovat, že ženy nemohou být tak početně zastoupeny a tak úspěšné na pozicích jako jsou manažerky, političky... (a doplňte jakékoliv jiné povolání mající společenskou prestiž) Je to všechno jen mužský šovinismus.

Jedna věc na kterou všichni zapomínají, která je přehlížena a upozaďována je úloha ženy v rodině a pro výchovu dětí. To je ta příčina, proč nemáme víc žen na top špičkových místech, a ne nějaké nadání měřené testem a kdovíjak statisticky vyhodnocené. Na takových prestižních místech najdeme většinou jen takové ženy, které na své poslání mateřství a výchovu dětí rezignovaly, nebo je přesunuly na někoho jiného, protože jednoduše řečeno dělají kariéru.

Takové "vědecké" hledání rozdílů a zamlčování jejich příčin je šovinismus, nic víc.

Odpovědět

Z blogu Lubosa Motla

Tomas Habala,2008-07-30 13:48:18

Tomuto vyskumu sa prednedavnom venoval aj Lubos Motl vo svojom blogu.
http://motls.blogspot.com/2008/07/janet-hyde-boys-girls-in-math-not.html

Motl uvadza, ze narocnost uloh v teste dosiahla uroven 1 a 2 zo stvorurovnovej skaly. V teste sa nevyskytovala ziadna uloha stupna 3 - strategicke myslenie ani ziadna uloha stupna 4 rozsirene (extended) myslenie.

Inak autorka Janet Hyde sa sama seba opisuje ako feministicka psychologicka a zaobera sa vyskumom rozdielov zenskej a muzskej sexuality. Jej vyskum napriklad potvrdil, ze chlapci masturbuju castejsie ako dievcata, co ma "enormne implikacie".
http://books.google.cz/books?id=YChLzwGS_O8C&pg=PA226&lpg=PA226&dq=janet+hyde+
feminist&source=
web&ots=G_9KTsIWXg&sig=SBzFHo58DdUJdOoVwXwprer5BRg&hl=
en&sa=X&oi=book_result&resnum=3&ct=result

Odpovědět

Interpretace vysledku ohledne hornich kvantilu

Jaroslav Borovička,2008-07-30 08:51:54

Autorka clanku bohuzel studii Hyde et al (2008) zrejme necetla. Ohledne nejvyssich kvantilu rozdeleni vysledku totiz studie podava zcela jine vysledky nez ty prezentovane zde a vicemene potvrzuje dosavadni vyzkum (i kdyz se autori snazi vysledky zlehcovat).

Odpovědět

dobrá otázka

Jan Špaček,2008-07-30 02:32:17

Třeba se mužské nadání na matematiku projeví až po pubretě... (tak kolem 50ti let :-)

Odpovědět

vek deti

Michael H,2008-07-30 01:40:21

Kolik let bylo zkoumanym subjektum?

Odpovědět


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku








Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace