John Goodsir  
Chirurg z Edinburghu byl prvním člověkem, který objevil a léčil bakteriální infekce. Jmenoval se John Goodsir. Prvenství Luise Pasteura je zpochybněno o 18 let.

Chirurg z Edinburghu byl prvním člověkem, který objevil a  léčil bakteriální infekce. Jmenoval se John Goodsir a rozpoznal, že mikroby dělají lidi nemocnými. Bylo to již v roce 1842, téměř dvacet let předtím, než to zjistil  Luis Pasteur. Chirurg z Edinburghu John Goodsir byl u zrodu toho, že se kyselina karbolová  vyráběná z uhelného dehtu, začala široce používat k desinfekci. Kyselinu karbolovou, tehdy jen „karbol“ dnes známe pod jménem fenol. Fenol je dodnes součástí holících pěn, zvláčňujících krémů na ruce a celé řady desinfekčních prostředků.



John Goodsir  (1814 –1867) chirurg a profesor anatomie na univerzitě ve skotském Edinburghu.


Pasteura z pomyslného piedestalu zakladatele bakteriologie sesadil Milton Wainwright, pracovník Sheffieldské univerzity. Podařilo se mu to když prohledával, jak říká: „zapomenutou veteš“ v knihovnách. Wainwrightovi se  v dávno zapomenutých tiscích podařilo získat  důkazy, že dokonce celá řada  lidí před Pasteurem dokládala, že příčinou šířících se nemocí jsou nepatrná živá zvířátka, která jsou příčinou šíření nemocí. Jak se zdá, tvrzení, že Pasteur vytvořil teorii choroboplodných zárodků a že se tak stalo až v roce 1860 je mylná.      



Kyselinu karbolovou z uhelného dehtu dnes známe jako fenol


Prvním, kdo se pokusil zahubit bakterie byl Skot Goodsir. Goodsir zkoumal zvratky nemocného chlapce mikroskopem a uviděl malé organismy, které pojmenoval Sarcina Goodsir (dodnes se těmto bakteriím říká Sarcina ventriculi). Goodsir léčil svého pacienta antiseptikem, které připravil ze  sodium hyposulphite (thiosíranu sodného) a slabého roztoku kyseliny karbolové (fenolu). Infekci se mu u chlapce podařilo zdolat.  



Ke změně celebrit pravděpodobně nedojde. Louis Pasteur zůstane v našich myslích prvním člověkem, který poskytl vědecký důkaz, že  příčinou infekce jsou bakterie.








Pasteur nebude zřejmě jediným kdo přijde o některá prvenství.  Wainwrightovi se ve starých archivech  podařilo vyšťourat a doložit i to, že Anglický farmář Benjamin Jesty používal hnis z kravských neštovic k tomu, aby vtíráním hnisu do jejich pokožky vakcinoval  své blízké a ochránil je tak před pravými neštovicemi. A protože tak činil již v roce 1774, předešel Edwarda Jennera, kterému je tato zásluha připisována, o dvacet let.

Datum: 19.10.2003 06:00
Tisk článku


Diskuze:


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce








Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz