Americká NASA na stránkách rentgenové observatoře Chandra nabízí nový pohled na střed naší Galaxie. Snímek je sestaven z 88 záběrů pořízených kosmickou sondou Chandra, která již deset let z oběžné dráhy Země sleduje okolní vesmír v rentgenovém spektru elektromagnetického záření. Její rentgenový dalekohled je tím nejvýkonnějším svého druhu. Mozaika záběrů, pořízených v různých energetických oblastech rentgenového záření, představuje momentku, na které jsou všechny generace hvězd – od mladých, jasně zářivých, po temné, pohaslé. V samotném srdci Galaxie sídlí supermasivní černá díra. Protože rentgenové paprsky pronikají i oblaky plynu a prachu, přes které viditelné světlo neprochází, umožňuje sonda Chandra uvidět neviditelné. Výsledný obraz je kombinací tří energetických pásem rentgenového záření – nízkoenergetického (zobrazeno červeně), středně energetického (zelená barva) a vysoce energetického (modrá).
Prostor zachycený na snímku vyplňuje rentgenové záření, které se odráží od plynů zahřátých na milióny stupňů proudy ionizovaných částic vylétávajících obrovskými rychlostmi z mladých hvězd. V okolí galaktického centra se tyto hvězdné děti rodí častěji, než v jiných, vzdálenějších oblastech. K jejich vzniku přispívají výbuchy pohasínajících hvězd a vliv obrovské černé díry, kolem níž se to všechno točí. Trůní v samotném galaktickém jádře a je známa jako Sagittarius A* (Sgr. A*), protože na začátku byla objevena jako velmi výkonný zdroj rádiového záření v souhvězdí Střelce. Až pozdější dlouhodobá systematická pozorování odhalila obrovský, extrémně masivní objekt – černou díru. Je asi 4 milion krát hmotnější než Slunce. Analýza výsledků rentgenových měření z několika observatoří nasvědčuje, že před 50 a před 300 lety došlo na „hranicích“ černé díry Sgr. A* k obrovským vzplanutím, které se projevilo enormním nárůstem rentgenového záření.
Oblastí kolem Sgr A* se táhnou záhadné vláknité struktury, jež jsou zdrojem rentgenového záření (X-ray filaments). Některé z nich pravděpodobně představují obrovské magnetické struktury interagující s proudy velmi energetických elektronů. Ty produkují rychle rotující neutronové hvězdy, nebo pocházejí z gigantických hvězdných erupcí.
V celém prostoru jsou rozptýlené i tisíce bodových rentgenových zdrojů. Jsou to masivní kompaktní pozůstatky vyhaslých hvězd (bílí trpaslíci, neutronové hvězdy a menší černé díry), na které dopadá hmota vyvržena z jejich mladších, aktivních družek. Silná gravitace hmotných hvězdných důchodkyň oblaka hmoty urychluje, čímž jim dodává energii a znásobuje množství vzájemných srážek mezi částicemi.
Snímek NASA zveřejnila na úvod čtyřdenního symposia „První desetiletí objevů Chandry“, které právě probíhá v Bostonu, v státě Massachusetts.
Diskuze:
