Rozhýbe znečištěný vzduch život v oceánech a ochladí Zemi?  
V mořích, zvláště těch jižních, ale také ve východním Pacifiku, je železo pro růst planktonu limitujícím faktorem. Smog by v tomto směru mohl být přínosem, hraje totiž roli při utváření prachových nanostruktur a zvyšuje reaktivitu železa přítomného v mracích. Dostatek železa ve „stravitelné“ formě by mělo znamenat, že se začne dařit mořským sinicím a ty by na oplátku měly z atmosféry odčerpávat oxid uhličitý - „skleníkový“ plyn.



 

Zvětšit obrázek
Podle Zongbo Shi, vedoucího výzkumného týmu na University of Leeds, by smog měl přispět k omezení skleníkového efektu.

Pod pojmem smog rozumíme namodralý opar kouře s obsahem oxidu siřičitého, případně vysokou koncentraci přízemního ozónu, směs uhlovodíků, oxidů dusíku (NOx) a uhlíku (CO, CO2). Tedy něco, co atmosféru obohacuje o složky, které v ní normálně nejsou.  Zatím jsme o něm psali jen to, že škodí. Ukazuje se, že i smog může mít svojí kladnou stránku. Souvisí to se zásobováním vodních mas železem, které se velké míry děje prostřednictvím větru a jím přinášených částeček prachu. V oceánech je hlavně nedostatek železa v rozpustné formě a tak vše, co přispěje ke změnám, jež nanočástice železa přítomné v prachu v mracích změní do formy využitelné mořským planktonem, může výrazně zasáhnout do koloběhu dějů. Dokonce těch o nichž se hovoří v souvislosti s oteplováním.

 

Zvětšit obrázek
Čínský smog se táhne přes Žluté moře směrem na Koreu. Za posledních 50 let se emise z fosilních paliv zdevateronásobily.Překotně se rozvíjející země, jakou je například Čína, svojí produkcí smogu mohou přispět k pohnojení oceánů železem …


Vodní kapičky v mracích se formují okolo kondenzačních jader. Když se voda z kapiček odpařuje, povrch na částečkách, které sloužily jako kondenzační jádra, se okyseluje. Poněkud kontroverzní na celé věci je to, že právě znečištěný vzduch může být tím, co rozhýbe život v oceánech. Vědci na to přišli když zkoumali pomocí mikroskopu a chemickými extrakčními metodami formování nanočástic železa v mracích. Poměry v mracích simulovali v laboratoři. Měnili kyselost (od pH 2 až po pH 6) a jako zdroj znečištění použili saharský písek a částečky goethitu FeO(OH) (starším názvem pyrhosiderit). Zjistili, že při procesech v mracích vznikají agregáty nanočástic, které se v nich zpočátku nevyskytují. Obdobné, na železo bohaté nanočástice, se vyskytují také v mracích vlhkého západního středomoří, ale ne v suchých mracích východního středomoří. Simulací poměrů při tvorbě mraků vyšlo najevo, že děje, které tam probíhají, zvyšují poměr struktur, jež představují chemicky reaktivního železo. O aerosolech je známo, že spolu s vodou přítomnou v mracích mění jejich kyselost.

Zvětšit obrázek
…a ochlazování planety.

Nyní se ukazuje, že aerosoly rovněž přispívají k formování chemicky reaktivních nanočástic železa. Takovému železu se někdy říká „rozpustné železo“ a to je právě to, co mořským mikroorganismům ke zdárnému rozvoji na mnoha místech oceánů chybí nejvíce. Představa, že čím více průmyslového smogu vyprodukujeme, tím více prospějeme životu v oceánech a tím i k ochlazení planety, nemusí být tak zcestná, jak by se mohlo zdát. V každém případě se znovu ukázalo, jak mnohé představy environmentalistů jsou takříkajíc „na vodě“ a že dopady zaváděných opatření mohou mít zcela opačný efekt, než ten, který se očekával.
 
Výsledky výzkumu britských vědců se dají interpretovat tak, že čím více smogu do atmosféry vypustíme, tím více přihnojíme oceány a zmnožení planktonu znamená odčerpání oxidu uhličitého z atmosféry.


Pramen: University of Leeds
Shi et al. Formation of Iron Nanoparticles and Increase in Iron Reactivity in Mineral Dust during Simulated Cloud Processing. Environmental Science & Technology, 2009; 43 (17): 6592 DOI: 10.1021/es901294g

Datum: 07.10.2009 08:11
Tisk článku

Související články:

Zalednění Antarktidy přivodil tektonický posun     Autor: Josef Pazdera (26.11.2021)
Zastaví lidstvo nadcházející dobu ledovou?     Autor: Stanislav Mihulka (19.01.2016)
Budú Afričania variť v Kjóto škatuliach?     Autor: Dagmar Gregorová (18.04.2009)
Jaká je současná rozloha arktického ledu?     Autor: Igor Tureček (24.10.2008)
Klima je příliš složité na přesné předpovědi     Autor: Stanislav Mihulka (28.10.2007)



Diskuze:


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce








Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz