Překrásné panorama Mléčné dráhy ve vysokém rozlišení

Vášnivý fotograf noční oblohy Alex Mellinger vytvořil pozoruhodné a velmi pracné panorama naší galaxie Mléčné dráhy. Každý si ho teď může vychutnat online.

Zvětšit obrázek

Panorama Mléčné dráhy od Axela Mellingera. Kredit: Axel Mellinger.

Husité mají své panorama na pražském Výstavišti. Autorem slavné Bitvy u Lipan je český malíř a ilustrátor Luděk Marold, který tento nepřehlédnutelný, 11 metrů vysoký a 95 metrů široký obraz doplnil popředím s reálnými předměty, díky němuž navozuje Bitva u Lipan dojem trojrozměrného obrazu. Marold na Bitvě u Lipan nepracoval sám, v jeho týmu se postupně realizovali krajinář Jirsa, scénický výtvarník Štapfer, kolorista Hilšer a malíř koní Vacátko.

Zvětšit obrázek

Denní odpočinek SBIG STL-11000. Kredit: Andrea Tamanti

Teď mají své zcela nové a neméně okouzlující panorama i astronomové. Je to panorama Mléčné dráhy a zasloužil se o něj fyzik a fotograf noční oblohy Axel Mellinger z Central Michigan University. Vytvořené panorama zobrazuje hvězdy tisíckrát slabší, než jsou hvězdy viditelné pouhým lidským okem. Kromě nich se v panoramatu dají hezky najít stovky galaxií a mlhovin. Mellinger nepochybuje, že jeho projekt má jak výukovou, tak vědeckou hodnotu.

A jak své panorama vyrobil? Podle vlastních slov strávil 22 měsíců lovem těch nejlepších snímků noční oblohy. Nacestoval přitom přes 40 000 kilometrů, převážně v Jižní Africe, Texasu a Michiganu a během těchto cest vytvářel digitální fotografie se systémem SBIG STL-11000. A nebylo jich právě málo.

Zvětšit obrázek

Mléčná dráha je oblíbenou kořistí. Kredit: Axel Mellinger.

Mellingerovo panorama Mléčné dráhy se skládá z celkem 3000 fotografií, které jejich autor poskládal dohromady poměrně složitým způsobem. Každá z jeho fotografií je totiž ve skutečnosti dvourozměrnou projekcí kusu vypouklé oblohy. K tomu, aby k sobě jednotlivé fotky perfektně pasovaly, musel Melliner použít lstivý matematický model. To nakonec obnášelo stovky hodin před obrazovkou zpoceného počítače.

Zvětšit obrázek

Mellingerovo Velké Magellanovo mračno. Kredit: Axel Mellinger.

Dalším zapeklitým problémem bylo osvětlení pozadí fotografií. U každého snímku bylo totiž trochu jiné. Podle Mellingera vlastně není v lidských silách vyfotit širokoúhlou astronomickou fotografii, která by měla perfektně rovnoměrné pozadí. Příčinou je světelné znečištění lidského původu, popřípadě airglow, čili světelné záření samotné pozemské atmosféry anebo rozptylování slunečního světla na částicích meziplanetárního prachu. V tomto případě Mellingerovi pomohla data ze sond Pioneer 10 a Pioneer 11. S jejich asistencí mohl Mellinger rozlišit světlo přicházející z hvězd od nežádoucího světla v pozadí každé fotografie a jednotlivé fotografie v případě potřeby upravit. Jen díky tomuto triku nevypadá výsledné panorama Mléčné dráhy jako psychedelická vesmírná šachovnice.

Obdivuhodné panorama Mléčné dráhy je jako celek samozřejmě jenom virtuální, žádný pozorovatel ho z povrchu Země nemůže v reálu spatřit celé najednou. Zážitek z prohlížení to ovšem nijak neumenšuje. Potěšeni by měli být i návštěvníci planetárií, protože Mellinger plánuje právě planetáriím poskytnou kompletní panorama Mléčné dráhy na snímku o velikosti 648 megapixelů.

Zvětšit obrázek