Vzorný táta kanibal  
O zvláštních, i když běžných rybkách a jejich ještě zvláštnější formě rozmnožování, ve které hraje táta téměř mámu. A přitom některé své potomky živí a jinými se živí.

 

Zvětšit obrázek
Jehla mořská (Syngnathus typhle) Kredit: Peter Jonas

Syngnathus typhle je latinský název pro jehlu mořskou, známou rybku, která spolu se svými příbuznými z čeledi jehlovití (Syngnathidae: jehlami, řasovníky a mořskými koníky) obývá mělké pobřežní vody východního Atlantiku, Středozemního i Černého moře. Tenké tělo s prodlouženou hlavou a zakrnělými ploutvemi dorůstá do délky 30 centimetrů a místo typických rybích šupin je pokryto drobnými kostěnými deštičkami. Dlouhými, pipetě podobnými ústy nasává drobné korýše a plankton. Mořské jehly predátorům unikají tak, že se tváří jako stébla mořské trávy zlehka unášené proudem. Proto plavou jenom zvolna, často ve vertikální poloze. Tyto netypické ryby žily již ve třetihorách.

Zvětšit obrázek
Jsme jen stébla mořské trávy… (zdroj: stránka Vancouver Aquarium)

 

V nejnovějším vydání časopisu Proceedings of the Royal Society B. tým švédských biologů zveřejnil výsledky zajímavého experimentu:
Ryby z čeledi jehlovití jsou zvláštní nejenom svou stavbou těla, ale i způsobem rozmnožování. O vajíčka se starají výlučně samečci, kterým se na dolní části bříška vyvinul speciální inkubační matečný váček. Ten v podstatě plní funkci samičí dělohy. Samičky do nich nakladou vajíčka a samečci je v těchto vacích nejen spermiemi oplodní, ale i po několik týdnů vyživují. Z vaků pak, za pomoci stahům bříška, podobným porodním kontrakcím, vyplave hejno vyvinutých rybek, miniatur svých rodičů. Již delší dobu je známo, že v průběhu této inkubační doby menší, či větší část vyvíjejících se embryí zmizí. Dosud však nebylo jasné, co se s nimi stane.

Zvětšit obrázek
Těhotný sameček jehly floridské (Syngnathus floridae) Kredit: K. Mobley

 

Vědci pomocí aminokyseliny s radioaktivním uhlíkem 14C označili všechna vajíčka některých samiček. Zkoumaným samcům pak doslova nařídili páření se dvěma samičkami – jednou s označenými vajíčky a druhou s neoznačenými. Když došlo k poklesu počtu embryí ve vaku samečka, podrobili analýze tkáně jak samečka, tak i zbylých sourozenců. A výsledek? Radioaktivní uhlík 14C odhalili v stěnách matečného váčku, v játrech a svalech samečka. Ale v podstatě žádný v tkáni embryí, jež se vyvíjela z neoznačených vajíček. Vědci tak dokázali, že tátové jehel mořských své potomky nejen vyživují, ale také některé z nich doslova vstřebávají.

Zvětšit obrázek
Plně vyvinutí potomci opouštějí mateční váček svého otce. U samičky bychom to nazvali jednoduše porod Zdroj: stránka A. Berglunda

 

Zatím není jasné, jestli jde o zdravá embrya a tedy formu jakéhosi kanibalizmu řízeného aktuální dostupností potravy a počtem potomků, jež je pro samečka únosný, nebo o selekci poškozených zárodků. Ať je to tak, nebo tak, v přírodě je plýtvání se živinami příliš velkým luxusem. 

Na Oslovi mi snad bude odpuštěn tento oslí můstek: V souvislosti s plýtváním je šokující výzkum, kterého výsledky zveřejnil časopis PlosOne.  Podle nich v USA nyní skončí jako odpad o polovinu více potravin, než v roce 1974. To by možná nebylo tak zarážející, kdyby to nepředstavovalo již téměř 40 procent všech potravinových produktů.


 


Utrhnutá tráva unášená proudem?


 



Zdroje:  Proceedings of the Royal Society B , Science Now

Datum: 27.11.2009 00:50
Tisk článku


Diskuze:


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce








Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz