Zvědavý svět vědy je rozlehlý a zajímá se o často velmi vzdálené jevy. Přesto mohou pnutí a tlaky tohoto světa ovlivňovat zdánlivě zcela nesouvisející záležitosti. Nedávno došlo k zajímavým křečím v jistém nejmenovaném vědeckém odvětví, které na sebe v posledních letech úspěšně koncentrovalo zájem médií, peníze, přízeň nevládních organizací a moc. Teď se tento neklid šíří na všechny strany. Například mezi lovce asteroidů.
Už se pozapomnělo, že jsou i mnohem děsivější věci, než roztávající sněhuláci. Americký Kongres ale kupodivu v tomto ohledu patří mezi vcelku realisticky uvažující instituce a už v roce 2005 pověřil NASA, aby do roku 2020 její specialisté vystopovali 90 procent kosmických blízkozemních těles (angl.: Near-Earth Objects - NEO), které mají průměr přes 140 metrů.
Zásah asteroidem není jenom taková nějaká neurčitá hrozba. Je jenom otázkou času, kdy do nás praští další kosmický balvan. Přesněji řečeno – praští do nás, když s tím nic neuděláme. Nebude to ale snadné.
Zjistili to teď i kongresmani, když dostali do ruky hlášení americké Národní výzkumné rady (NRC, National Research Council), ozbrojené paže slovutných amerických akademií US National Academy of Sciences a US National Academy of Engineering. Lidé z panelu NRC, který vede Irwin Shapiro z Harvard-Smithsonian Center for Astrophysics v americkém Cambridge, to vidí zcela jednoznačně. Za současného vývoje je podle jejich rozborů závazek NASA k smíchu. Pokud nedojde k zázraku, například k zásadnímu navýšení rozpočtu lovců asteroidů, tak NASA nemůže uspět.
NRC možná využívá zmatku mezi tvůrci katastrofických scénářů a příhodně navrhuje vytvořit celoplanetární panel pro obranu Země před kosmickým smetím. Pokud by se tahle myšlenka ujala, mohlo by dojít k roztomilé situaci, kdy by celosvětovou veřejnost děsily hned dva mezivládní panely. Mohly by mezi sebou nesmiřitelně soupeřit o to, kdo víc vystraší státníky a tím pádem vycucá víc šťavnatých dotací. A lidstvo by snad konečně získalo tolik žádoucí nadhled.
Nicméně, asteroidy opravdu hrozí. Strašidelně velké vzácně, menší častěji. Prý jsou nebezpečné i kameny menší než 140 metrů. Jaké jsou podle NRC naše možnosti? Musíme nebezpečný balvan odhalit včas. Pokud to dokážeme, tak máme slušnou šanci s ním něco udělat. Za tím účelem bychom mohli vypustit specializovaný vesmírný teleskop, který by se plně věnoval stopování asteroidů. Náklady takové mise odborníci odhadují na více než miliardu dolarů. Další možností je zapojit slavný radarový teleskop Arecibo v Portoriku, snad i nějaké další teleskopy. To by znamenalo vyštípat z Areciba jiné projekty a najít asi 2,5 milionu dolarů ročně. Chvályhodná jsou doporučení, že by Spojené státy měly odstartovat výzkumné programy rozvíjející útočné technologie, s nimiž bychom mohli nepohodlný asteroid zlikvidovat nebo alespoň odchýlit z dráhy a také výzkum, který by nám umožnil lépe pochopit důsledky dopadu různě velkých meteoritů a podle toho navrhnout smysluplné scénáře reakce pozemské obrany. Naše dosavadní znalosti jsou v tomto ohledu bohužel stále rozporuplné.
Zdroje: New Scientist 22.1. 2010, Science Daily 22.1. 2010, Wikipedia (Near-Earth object)
Diskuze:
Je to jako s počítači a zálohami v malých firmách:
Radim Dvořák,2010-01-27 02:53:19
Proč bychom do toho investovali ty strašné peníze, když se zatím nic nestalo... Bohužel, je více než jisté, že jednou to přijde. Pak nám zůstanou jen oči pro pláč. Přitom technologie jsou k dispozici, pouze chybí politická ochota investovat relativně malé částky, například ve srovnání s rozpočtem na obranu nebo na sanování "krize". Lidstvo je v současnosti sebezničující.
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
