Atraktivní ženy nutí muže riskovat  
Inspirativní výzkum chování skejťáků ve skate parku prokazuje, že žena už pouhou svojí přítomností shazuje muže ze skateboardu. Vyšší hladině testosteronu nelze odolat. Kam se poděla svobodná vůle?

 

Zvětšit obrázek
Bill Von Hippel. Kredit: Wissenschaftskolleg

Není žádným tajemstvím, že v lidském světě je klíčovou měnou prestiž. Peníze sice nejsou špatné a mohou k prestiži přispět, lze ji ale získávat i mnoha jinými způsoby. Každopádně, ať jste zbohatlík bez vkusu disponující lehce nabytými financemi, zasněný student bez peněz ale dobrodružné povahy s ochotou zariskovat anebo uštvaná svobodná matka bez času na rodinu, ale dobře ukotvená v síti vlivných přítelkyň, vždycky nakonec směňujete svoje aktiva na prestiž. Právě prestiž je vstupenkou do jemných složitých her v lidské společnosti, jejichž cílem je spokojený život, úspěch a sex.

Zvětšit obrázek
Směle pro prestiž. Kredit: jon hanson/flickr

 

Mladí muži obvykle ještě nemají nashromážděný dostatečný majetek nebo okruh vlivu, takže si kupují prestiž za jiné zboží, například předváděním šílených riskantních kousků. Zároveň není třeba pochybovat o tom, že jim jde především o sex, takže asi lze poměrně slušně předpokládat, že budou riskovat především v přítomnosti žádoucích sexuálních partnerek.


Právě tohle téma zaujalo australského badatele Billa von Hippel a jeho doktoranda Richarda Ronayho z University of Queensland – School of Biology, kteří se rozhodli prozkoumat souvislost riskantního chování mladíků s přítomností atraktivní ženy. Za tím účelem uskutečnili nápaditý terénní experiment se skupinou mladých skejťáků. Pokusné osoby ve skate parku vždy sledoval buď experimentátor mužského pohlaví, nebo sličná žena experimentátorka, přičemž badatelé natáčeli chování skejťáků na video a posléze pečlivě analyzovali.

Ukázalo se, že skejťáci nepřehlédnutelným způsobem více riskovali před atraktivnějším experimentátorem. Badatelka se stala svědkem častějších úspěšných triků, ale také častějších pádů. V experimentálních videozáznamech je vidět, jak se skejťáci válejí po zemi často přímo před ní. Von Hippel a Ronay se nespokojili s pouhým natáčením předvádějících se výrostků a zároveň jim i měřili hladinu testosteronu ve slinách.

Zvětšit obrázek
Je dobré začít včas. Kredit: The Amy Face

Vyšlo najevo, že chování skejťáků jednoznačně ovlivňuje hladina testosteronu, který v přítomnosti hezké pozorovatelky vždy svižně vyskočil do vyšších hodnot. Testosteron tahá za nitky myšlení každého z nás a není divu, že se pokusní jezdci na skateboardech předváděli jako cvičené opičky. Vlastně ani nemohli jinak.

Zvětšit obrázek
Ne každý jezdec bojuje s testosteronem. Kredit: MRZPhoto

 

Muži spolu odjakživa soutěží o ženy a je úplně jedno, jestli bojují kamenným sekeromlatem nebo triky na prku s kolečky. Cíl je vždycky stejný – vyhrát, získat tím notnou porci prestiže a pak doufat, že to bude stačit na sexuální zážitek s vyvolenou partnerkou. Výzkum Hippela a Ronayho ukazuje, že riskantní chování mladíků roztáčí pouhá přítomnost atraktivních žen, byť v případě badatelek může být jejich dostupnost jen zcela teoretická. Tak jako u mnoha jiných druhů zvířat, i naši mladíci předvádějí své zdraví, kondici, odvahu, soustředěnost a další žádoucí parametry, které by mohly zajímat budoucí partnerky. Všichni jsme dnes potomci mužů, kteří porazili své soky a žen, které si je vybraly, proto se této hře prakticky nelze vyhnout. Testosteron ovšem bývá špatný rádce a řada mladíků po nadhodnocení vlastních schopností předčasně opouští společnost.


Von Hippelův a Ronayho výzkum je sice zatím v počátcích, může mít ale poměrně dalekosáhlé důsledky. Majitelé skate parků, lanových drah a podobných atrakcí by měli zvážit, zda by v zájmu zdraví klientů neměli omezit vstup příliš atraktivním ženám nebo alespoň snížit jejich atraktivitu pytlem, burkou nebo něčím podobným. Jistě budou mít o čem přemýšlet i tvůrci veřejně viditelných reklam, například kolem dálnic a podobných rizikových míst. Omezování reklamy by se mělo příčit každému pravověrnému liberálovi, občas jde ale asi opravdu o život.

 

Zdroje: Social Psychological and Personality Science 1: 57-64, University of Queensland

Datum: 05.03.2010 18:14
Tisk článku


Diskuze:

Žádný příspěvek nebyl zadán

Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku








Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace