Mars je nuda, Europa nedostupná, Titan je náš cíl!  
Počátky kosmonautiky v 60. letech minulého století nepotvrdily existenci mimozemského života na povrchu rudé planety. Naděje ale umírá poslední a tak se Zemi nejpodobnější planeta Sluneční soustavy stala v uplynulých desetiletích vděčným cílem kosmických sond. Nyní se pozornost astrobiologů i ostatních vědců zaměřuje na jiný cíl…

 

Zvětšit obrázek
Saturnův měsíc Titan. Autor: NASA

V posledních letech jsme si zvykli na fakt, že nejrušnější kosmická dálnice vedla mezi Zemí a Marsem. Pozornost astrobiologů se ale v posledních letech začala od rudé planety odklánět. Nalezení a potvrzení vody pod povrchem šance Marsu trochu vylepšil, avšak nevěrná astrobiologie si našla novou milenku.


Píše se 14. leden 2005 a oblačností Saturnova měsíce Titan prolétá kosmická sonda Huygens. Ještě před přistáním nám jako první v historii přináší fascinující pohled na tento tajuplný svět. Ve výzkumu Titanu následně pokračovala a stále pokračuje sonda Cassini.
Titan je v rámci Sluneční soustavy zvláštním místem. Na jedné straně se od naší Země v mnoha ohledech odlišuje, na straně druhé s ní má mnoho společného. Titan disponuje analogií koloběhu vody na Zemi. V případě Saturnova měsíce ale není klíčovou kapalinou voda ale organické sloučeniny – zejména metan. Sondy odhalily jezera a moře kapalného metanu, mraky, déšť a dokonce mlhu. Mnoho astrobiologů dává Titan na prestižní seznam těles Sluneční soustavy, na jejichž povrchu se teoreticky může nacházet život.
Na Marsu je jediným vzrušením občasná prachová bouře. Rudá planeta nedávno ztratila svůj lesk i rozsekáním plánů americké pilotované kosmonautiky. Okamžik, kdy se lidská noha dotkne povrchu Marsu, je tak v nedohlednu.

Dalším zajímavým cílem je Jupiterův měsíc Europa, pod jehož ledovou skořápkou se může nacházet oceán kapalné vody. Plány na výzkum Jupiteru a blízkého okolí sice existují, konkrétní a klíčové výsledky však získá nejspíše až sonda, jež přistane na povrchu ledového měsíce nebo ještě lépe ponorka, pročesávající možný oceán. To vše je hudbou velmi vzdálené budoucnosti, stejně jako detailní výzkum dalšího astrobiologicky atraktivního tělesa: Saturnova měsíce Enceladu.





Titan má lehkou výhodu. K výzkumu jeho jezer, naplněných organickou polévkou, není potřeba se prokousávat ledovou slupkou.
Jsou ale na Titanu podmínky k životu? Na první pohled nikoliv. Teplota na povrchu se pohybuje okolo -179°C. Není snad nutné zdůrazňovat, v jaké formě by se zde nacházela voda. Jenomže voda na Titanu není a metanu nízká teplota vůbec nevadí.
Samotný metan (a také příměs etanu) sám o sobě pro astrobiology zajímavý není. Z uhlovodíků ale lze relativně snadno uplácat poměrně složité struktury a z nich je tvořen život. Pokud však na Titanu nějaký život existuje, nebude mít příliš mnoho společného s tím pozemským.

 

Zvětšit obrázek
Kosmická sonda TiME. Autor: Lockheed Martin

Výsledky z kosmických sond v posledních letech nadchly nejednoho astrobiologa. Ve vědecké obci se proto začínají se stále větší razancí ozývat hlasy, volající po radikální změně. Hlavním astrobiologickým cílem by už neměl být Mars ale právě Titan. Zatím poslední rozruch způsobili v časopise Astrobiology Robert Shapiro (New York University) a Dirk Shulze-Makuch (Washington State University).


Jejich názor nesdílí úplně celá vědecká veřejnost, i když v plánech hlavních hráčů na poli kosmického výzkumu se začíná současný nový „sexi Titanovský“ trend projevovat. Evropská kosmická agentura a NASA připravují misi k Jupiteru i Saturnu. Součástí plánů je také výzkum Titanu. Kosmická sonda s velmi vystižným názvem Titan Mare Explorer (TiME) by mohla vyrazit vstříc svému cíli okolo roku 2015 (reálně však asi o dost později) a přistát na povrchu Saturnova měsíce okolo roku 2023.

Současná koncepce počítá s tím, že sonda TiME dosedne v severních částech Titanu přímo na hladinu uhlovodíkového jezera a bude provádět jeho detailní výzkum po dobu dvou tamních dní (16 pozemských dní).
Nejdůležitějším přístrojem bude hmotnostní spektrometr, který by měl zjistit přesné chemické složení jezera. Víme, že se skládá z metanu a etanu, ale co dál…? Objevíme na Titanu něco, co bychom mohli nazývat životem? I kdyby odpověď na tuto otázku byla negativní, poskytne nám Titan další cenné střípky do mozaiky našich značně prořídlých představ o vzniku a vývoji Sluneční soustavy i života.
Saturnův měsíc Titan objevil Christiaan Huygens téměř přesně před 355 lety – 25. března 1655.

Zdroj: http://www.astrobio.net/exclusive/3432/life-without-water
Stránky autora: Exoplanety.cz    

Autor: Petr Kubala
Datum: 18.03.2010 23:57
Tisk článku

Související články:

Od centra Mléčné dráhy k nám přiletěly neobvyklé rádiové signály     Autor: Stanislav Mihulka (13.10.2021)
Vědci vystopovali zvláštní bublinu prázdnoty mezi Perseem a Býkem     Autor: Stanislav Mihulka (22.09.2021)
Největší virtuální vesmír Uchuu je přístupný k nahlédnutí pro každého     Autor: Stanislav Mihulka (13.09.2021)
Kosmologické simulace ROMULUS stopovaly potulné černé díry     Autor: Stanislav Mihulka (24.08.2021)
Projekt Galileo bude pátrat po mimozemských technologiích     Autor: Stanislav Mihulka (26.07.2021)



Diskuze:

Žádný příspěvek nebyl zadán



Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace