Petr Kubala

Prezident Obama nedávno provedl další salto mortale ve svém názoru na americký kosmický program. Loď Orion přežila rozpočtový masakr a více méně se pokračuje v jejím vývoji. Orion, který je podle mnohých pouze vylepšenou a zvětšenou imitací Apolla, bude hrát podřadnou roli záchranného člunu u Mezinárodní kosmické stanice.

Americký úřad pro letectví a vesmír (NASA) má před sebou tři poslední mise svých kosmických korábů. Následující starty i přistání budou ve znamení loučení, neboť každý ze tří členů flotily raketoplánů má před sebou splnění posledního úkolu. Vrásky na čele nyní nezpůsobuje lidem v NASA vrtošivé floridské počasí nebo technický problém, ale výzkum kosmického záření.

Počátky kosmonautiky v 60. letech minulého století nepotvrdily existenci mimozemského života na povrchu rudé planety. Naděje ale umírá poslední a tak se Zemi nejpodobnější planeta Sluneční soustavy stala v uplynulých desetiletích vděčným cílem kosmických sond. Nyní se pozornost astrobiologů i ostatních vědců zaměřuje na jiný cíl…

Každý den nám pozemní i kosmické dalekohledy přinášejí vzrušující objevy z oblasti blízkého i vzdáleného vesmíru. Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) a Německé centrum pro letectví a kosmický prostor (DLR) nyní zkoušejí zlatou střední cestu. SOFIA, po vzoru chytré horákyně, není ani kosmickou, ani pozemní observatoří.

V mezinárodních astronomických vodách se v těchto dnech svádí nelítostný boj. Dva státy soupeří o možnost hostit na svém území největší astronomický dalekohled v historii. Evropská jižní observatoř (ESO) vybírá lokalitu pro stavbu svého plánovaného dalekohledu E-ELT (Evropský extrémně velký dalekohled - European Extremely Large Telescope). Z původních návrhů už zdá se vypadly místa jako Argentina, Mexiko či Maroko. Do finále se dostali Kanárské ostrovy a Chile.

Je to na den téměř přesně 400 let od chvíle, co italský astronom Galileo Galilei objevil 4 největší měsíce planety Jupiter. Jeho následovníkům se později podařilo objevit další oběžnice plynného obra Sluneční soustavy a získat podrobnější informace o Galileových měsících. Teprve kosmické sondy nám však umožnily poodkrýt alespoň část tajemství, které ukrývají jedny z nejtajuplnějších světů, které kdy člověk objevil.

Aneb fascinující příběh o milionech super-Zemí v naší Galaxii.

Vezměte si encyklopedii Sluneční soustavy a nalistuje na stránce, věnující se planetě Jupiter. Téměř jistě se na ní dočtete o klíčové roli obra Sluneční soustavy při vzniku a vývoji života na Zemi.

Americký Úřad pro letectví a vesmír (NASA) na páteční večer SEČ svolal dlouho očekávanou tiskovou konferenci a oznámil světu, že kosmická sonda LCROSS krátce před svým dopadem našla na Měsíci vodu.

Návštěva papeže Benedikta XVI. v České republice je dobrou příležitostí pro stručné představení Vatikánské observatoře. Ta se shodou okolností před pár dny stěhovala do nového sídla.

Jako epidemie se českými sdělovacími prostředky šíří zvěsti o objevu první kamenné nebo dokonce hornaté planety. Jak už jsme u pánů novinářů zvyklí, pravda je poněkud někde jinde…

Píše se 20. srpen 1977 a do neprozkoumaných končin Sluneční soustavy vyráží kosmická sonda Voyager 2. Během následujících let postupně prolétne okolo Jupiteru, Saturnu, Uranu a Neptunu. Posledně jmenovanou planetu zkoumal Voyager 2 jako první a zatím i poslední vyslanec lidstva přesně před 20 lety.

Už nějaký ten pátek obíhá okolo Měsíce kosmická sonda Lunar Reconnaissance Orbiter (LRO), která na sebe zatím nejvýrazněji upozornila fotografiemi, jenž zachycují přistání člověka na Měsíci. Před pár dny NASA zveřejnila další fotografie, které ukazují misi Apolla 14 v novém světle.

Nedávno jsme vás v článku „Raketoplány v pohybu“ informovali o tom, že se NASA snaží z vypětím všech sil stihnout plánovaný termín startu raketoplánu Endeavour. Nakonec se to úřadu podařilo, kosmický koráb se ale k Mezinárodní kosmické stanici (ISS) přesto nevydal. Několik hodin před startem se objevila technická závada a NASA postupně propásla krátké startovací okno. Endeavour si pobude na Zemi nejméně do poloviny července. Objevily se dokonce spekulace o sabotáži.

Hledání a výzkum exoplanet jsou v současné době nejdynamičtěji se rozvíjející části astronomie. Pátráni po planetách u cizích hvězd samozřejmě úzce souvisí také s otázkou života ve vesmíru, která je doménou mladého vědního oboru – astrobiologie.

Americké raketoplány jsou v těchto dnech v pohybu. Nelétají sice zrovna okolo Země, ale i tak se ke dvěma členům flotily kosmických korábů upírá pozornost celé NASA.ˇ

Evropská kosmická agentura (ESA) dnes představila šestici nových astronautů. Mezinárodně poměrně pestrá skupina je bez české účasti. Naše země je členem ESA od loňského roku.

Kosmický dalekohled Kepler zahájil ostrá vědecká pozorování. Cílem mise je nalézt planety zemského typu, které obíhají okolo svých mateřských hvězd v zóně života, takže se na jejich povrchu může nacházet voda v kapalném skupenství…

V pondělí 11. května 2009 ve 20:01 našeho času spadl kámen ze srdce nejednomu příznivci astronomie. Po zrušení, oživení a několika odkladech začala mise STS-125 k Hubblovu kosmickému dalekohledu. Jedním z mnoha úkolů sedmičlenné posádky raketoplánu Atlantis je výměna kamery Wide Field and Planetary Camera 2 za novější. Jen několik hodin před startem kosmického korábu byla zveřejněna poslední fotografie z této kamery.