Začíná hledání druhé Země  
Kosmický dalekohled Kepler zahájil ostrá vědecká pozorování. Cílem mise je nalézt planety zemského typu, které obíhají okolo svých mateřských hvězd v zóně života, takže se na jejich povrchu může nacházet voda v kapalném skupenství…


Kepler se vydal do vesmíru 7. března 2009 pomocí nosné rakety Delta II a byl naveden na heliocentrickou oběžnou dráhu kolem Slunce s dobou oběhu 372,2 dní. V době vydání článku se Kepler nachází už více než 7 milionů kilometrů od Země. První dva měsíce mise byly věnovány testování a kalibraci přístrojů. V polovině dubna pak zaslal Kepler na Zemi první snímky vybrané oblasti v souhvězdí Labutě.

 

Zvětšit obrázek
Dalekohled Kepler a jeho zorné pole.

Primární zrcadlo dalekohledu má průměr 1,4 m a nezvykle velké zorné pole o průměru 12 obloukových stupňů, což je asi 24 Měsíčních úplňků. To umožňuje sledovat současně až 100 000 vybraných hvězd v souhvězdí Labutě.  Oblast zorného pole můžete spatřit i v naších končinách během letních měsíců a naleznete ji snadno mezi jasnými hvězdami Vega a Deneb.

 

Zvětšit obrázek
Jeden z prvních snímků, které Kepler pořídil, zachycuje otevřenou hvězdokupu NGC 6791.

Kepler bude vybrané hvězdy nyní sledovat nepřetržitě po dobu nejméně 3,5 let. Cílem je nalézt i nepatrné změny v jejich jasnostech. Pokud okolo hvězdy obíhá planeta a z našeho pohledu před ní přechází, dojde k velmi nepatrnému poklesu jasnosti hvězdy. Najít ale takovou planetu je těžší, než hledat jehlu v kupce sena. Odhalit planetu, která obíhá okolo hvězdy slunečního typu ve stejné vzdálenosti jako obíhá Země okolo Slunce, znamená detekovat pokles jasnosti hvězdy o méně než 0,01%. Pravděpodobnost, že taková planeta bude z našeho pohledu před hvězdou přecházet je přitom jen 0,46%! Kepler však tyto překážky dokáže pokořit. Do mise se vkládají velké naděje. Astronomové věří, že se jim podaří nalézt až 50 exoplanet o velikosti Země, které obíhají v tzv. zóně života. To znamená, že mají teoreticky příznivé podmínky k tomu, aby se na jejich povrchu vyskytovala voda v kapalném skupenství. Kromě toho má Kepler odhalit více než 800 planet o velikosti do 2,2 Zemí.

 

Dnes sice známé na 340 planet u cizích hvězd, většinou se ale jedná o plynné planety, obíhající velmi blízko svých sluncí. Najít planetu zemského typu, obíhající v příznivé vzdálenosti okolo normální hvězdy, se zatím nepovedlo.

 

První výsledky mise dalekohledu Kepler by mohly být zveřejněny na konci letošního roku. Bude se ale jednat o objevy obřích planet s krátkou oběžnou dobou v řádech dnů až týdnů. Na objev planety zemského typu, obíhající v zóně života, si musíme počkat do konce roku 2012.

 

Prameny:   www.exoplanety.cz (české stránky o exoplanetách)  

Kepler (oficiální stránky družice) 

 

Autor: Petr Kubala
Datum: 17.05.2009 12:37
Tisk článku

Související články:

Nové simulace počítají s jadernou planetární obranou proti balvanům z vesmíru     Autor: Stanislav Mihulka (26.12.2023)
Podivný svět K2-18 b: Něco je ve vzduchu     Autor: Tomáš Petrásek (04.10.2023)
Kdy se ve vesmíru objevily na planetách první kontinenty?     Autor: Stanislav Mihulka (21.09.2023)
Kde jsi, devátá planeto?     Autor: Dagmar Gregorová (12.09.2023)
Objevené obyvatelné exoplanety neudrží mohutnou biosféru     Autor: Václav Diopan (02.11.2021)



Diskuze:

Super!

Jakub Hornik,2009-05-18 11:59:08

'Astronomové věří, že se jim podaří nalézt až 50 exoplanet o velikosti Země, které obíhají v tzv. zóně života.'

A to ten dalekohled sleduje takovej malililinkatej kousek viditelne oblohy. Pokud se tento predpoklad potvrdi, tak at se mi pak nikdo nesnazi rikat, ze jsme ve vesmiru sami.

Odpovědět


tak malý zase ne

Petr Kubala,2009-05-18 16:20:45

Dobrý den, 12 stupňů je poměrně velký úsek oblohy a 100 000 hvězd taky není málo :-)

Odpovědět


To nevadí

Tomáš Bartoň,2009-05-20 20:02:09

při miliardách galaxií by počty mohly narůst do zajímavě vysokých čísel. Je sice fakt že dokud se neobjeví nějaký warp nebo co, tak nám mohou být jiné galaxie z hlediska života šumafuk; ale je to snaha získávající konečně rozumná data použitelná pro (jak slavně tak neslavně proslulou) Drakeovu rovnici.

Odpovědět


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce








Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz