Čtenáři, co sledují objevy exoplanet, jistě vědí, že v tomto oboru musejí počítat se vším. Naše představivost ohledně planet byla sešněrovaná Sluneční soustavou. Zpočátku nás šokovalo, jak odlišné mohou být exoplanety v porovnání s planetami, které důvěrně známe. Teď jsme zocelení řadou nečekaných planetárních objevů. Přesto se stále objevují věci, které planetární vědce posílají do kolen.
Rozhodně k nim patří i fascinující exoplaneta 2M1510 (AB) b. Už samotný název napovídá, že jde o něco velice speciálního. 2M1510 (plným názvem 2MASS J15104761–2818234) je relativně blízká trojhvězda nebo možná čtyřhvězda hnědých trpaslíků, objevená v roce 2018, která se nachází ve vzdálenosti cca 120 světelných let v souhvězdí Vah.
Trpaslíci 2M1510A a 2M1510B tvoří zákrytovou dvojhvězdu, teprve druhou u hnědých trpaslíků, jakou známe. Zákrytovou dvojhvězdu přitom vytvářejí objekty, které se z našeho pohledu občas zakrývají. Systém 2M1510 je podle všeho velice mladý. Náleží do skupiny Argus (Argus moving group), která vznikla asi před 45 miliony let.
Thomas Baycroft z britské University of Birmingham a jeho kolegové zjistili, že zákrytovou dvojhvězdu jako celek obíhá extravagantní planeta 2M1510 (AB) b. Je tedy cirkumbinární, ale na rozdíl od ostatních známých planet tohoto typu se pohybuje po polární orbitě, tedy kolmo na rovinu, na které se navzájem obíhají trpaslíci 2M1510A a 2M1510B.
Podobné systémy už byly předpovězeny. Teď je to ale poprvé, kdy odborníci přinesli přesvědčivý důkaz existence planety na polární orbitě dvojhvězdy. Využili k tomu soustavu teleskopů ESO Very Large Telescope. Jak lakonicky podotýká Baycroftův kolega Amaury Triaud, byl to zcela náhodný a překvapivý objev, který jim spadl do klína. Ale stalo se a vědci mohli užasnout nad tím, co mohou exoplanety předvést. O bizarní exoplanetě ještě určitě uslyšíme.
Video: amaury triaud GMT20240418 093449
Literatura
Hledá se druhá Země: Pátrání po obyvatelných planetách v roce 2023
Autor: Tomáš Petrásek (16.05.2023)
Planetární obluda TOI-1853 b je jako koule stříbra o váze 73 Zemí
Autor: Stanislav Mihulka (01.09.2023)
Pěkný úlovek: Vědci vystopovali první superzemi ve vázané rotaci
Autor: Stanislav Mihulka (05.04.2024)
Diskuze:
Trocha detailů
F M,2025-04-21 00:12:18
Tu planetu "nacházejí" v retrográdní apsidální precesi (v zpětném stáčení (posunu místa) vrcholů oběžných drah) toho páru trpaslíků. Ten "signál" analyzují a vylučují další alternativy, přičemž důležité je to slovíčko retrográdní (relativita, planety v rovině a další to stačí vpřed) a jdou s kůží na trh.
Píší: Je známo 16 exoplanet na oběžné dráze binárního systému, ale ty jsou ve stejné rovině. Tento případ (kromě té polární dráhy) je ještě zajímavý tím, že by planeta měla obíhat +- v rovině kolmé na osu/směr pohledu od nás (nejsou tak adekvátní dopplerovské posuny). "Žádné takové planety zatím nebyly nalezeny, ale byly pozorovány polární cirkumbinární plynové a troskové disky, a pokud by z nich vznikly planety, pak by ty zůstaly na polární oběžné dráze." Ty dráhy byly již dříve modelovány a předpovězeny.
Třetí trpaslík je ve vzdálenosti cca 250 AU, takže už dost mimo.
Hmotnost planety je limitována zhora tím, že výrazně neovlivňuje samotné dráhy těch trpaslíků (musí být podstatně lehčí než ti trpaslíci, 35Mjupitera) a sám nesvítí, z toho plyne, že jde o planetu.
Zrušit to dle nich může: Falešný "signál" v té precesi, což analyzují a berou jako silně nepravděpodobné. Retrográdní precesi může způsobovat i ten 3-tí trpaslík, ale to jim vychází o 6 řádu méně. Disk nebo hmota na stejné oběžné dráze, disk vylučují (byl by vidět v IR), trosky (asi asteroidy a větší kousky) připouštějí, ale upřednostňují planetu jako lepší řešení, tam platí i ta omezení hmotnosti a svítivosti výše. "Zdánlivá apsidální precese může nastat pro vysoce správný pohybový systém v důsledku změny úhlu pohledu" mělo by to mít zanedbatelný vliv. Stejně tak nesouosost spinu a orbity těch trpaslíků, to jim vychází o 2 řady slabší (pokud zde vůbec existuje).
Dodatek k diskusi níže, s tou nestabilitou oběžných drah to není tak horké. Při tom vzniku soustavy se ta hmota cca stabilizuje na svých oběžných drahách na kterých potom vznikají ta větší tělesa, to je po období chaosu (sesedání) bez dalších silných vlivuz energeticky docela robustní. Dokazuje to i existence spousty dalších planetárních systémů.
Počiatočné podmienky
Anton H,2025-04-19 20:19:35
Bolo by fascinujúce nastaviť v matematickom modely počiatočné podmienky napríklad Slnečnej sústavy pred miliardou rokov, ktoré by viedli k súčasnému stavu, ale to nedokážeme. Súčasné počiatočné podmienky poznáme relatívne presne a tak by nemal byť problém spustiť model s časom dozadu. Bolo by to reálne? Zrejme nie, preto že tento systém je chaotický v tom zmysle, že aj nepatrná zmena počiatočných podmienok sa prejavuje chybou, ktorá narastá s časom. Reálne je možné otočiť šípku času do minulosti v horizonte iba max 100 miliónov rokov. Za pokus by to ale stálo. Ak by sa po miliardách rokov zásadne zmenili trajektórie planét, potom je ale zázrak, že sa Zem miliardy rokov pohybuje v obývateľnej zóne, vhodnej pre život. To by znamenalo, že pred 3 miliardami rokov, (keď na Zemi vznikol život), existovali exkluzívne počiatočné podmienky pre všetky planéty Slnečnej sústavy, vhodné pre existenciu života na Zemi.
Three-body problem?
Martin Novák2,2025-04-17 19:44:42
A pak že je prý problém s oběhem tří těles kolem společného těžiště :-)
-
To muselo dát ale práci to takhle nastavit...
Re: Trošku by som upresnil..
Jaroslav Knebl,2025-04-19 13:44:29
Tak ani Slnko, Zem a Mesiac zrejme nemajú problém, a to je so zanedbaním pár planétiek striktne vzaté tiež problém 3 telies :)
»Všeobecne« to ale je fuška, i keď na Oslovi boli nedávno videá, že sú známe desaťtisíce »konkrétnych« riešení. Väčšina z nich geomericky oku veľmi príjemná, i varianta veľmi podobná tej vyššie tam bola, akurát prostredné teleso myslím tiež obiehalo v spoločnej rovine zvyšných dvoch. Keby Ste ale náhodne capli dosť blízko k sebe 3 telesá podobných hmotností s náhodnými presnými počiatočnými polohami a hybnosťami tak, aby na seba gravitačne pôsobili, mali by Ste veľmi dobrú šancu dostať nestabilné riešenie, kde si to jeden z trojice napikuje buď preč alebo do jedného zo spolupútnikov, alebo chaotické neperiodické riešenie (veľmi podobne ako v tom seriáli 3-body problem).
Naviac asi tam budú 2 kategórie nestabilít: Jedna je tá, keď telesá vlastne vôbec nevytvoria stabilný systém a vývoj je úplne neperiodický. Druhú by som tipol na relatívne periodický systém 3 telies, kde aj malý rušivý vplyv dokáže celkovú stabilitu prudko narušiť. Nemusela by to ani byť trvalo prítomná slabina, napríklad pri 2 telesách Clarke uvádzal, že pomerne citlivým miestom býva najvzdialenejší bod obežnej dráhy (afélium, apogeum, aposelenium, …), tam ale spravidla dôjde len k prechodu na iný periodický systém. Teda pokiaľ veríme sci-fi spisovateľovi, Clarke si ale na fyzikálnu vierohodnosť svojich prác celkom potrpel.
Existencia toho systému vyššie v reáli myslím napovedá ešte niečo cennejšie — že taký systém je asi celkom stabilný aj voči drobným gravitačným poruchám z okolia. Pokiaľ nie, tak to by mali astronómovia sakra pech načapať ho pri existencii. Ak teda to nie je len výberovým efektom.
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
