Global Hawk vzlétl za svou vědeckou kariérou  
Bezpilotní letadla Global Hawk využívají pro různé vojenské úkoly Vzdušné síly Spojených států (U. S. Air Force). Trojici těchto letounů získala NASA pro průzkum naší planety. První vědecký projekt přispívá ke kauze „globální oteplování“ nejen spalinami při dlouhotrvajících letech, ale zejména sběrem údajů o atmosféře nad oceány.

 

Vpravo je snímek přistávajícího letadla. Laiky na první pohled může zarazit jedno – chybí klasický kokpit s okénky. Není potřebný, letadlo je bezpilotní, jeho trasa je předprogramována a v průběhu letu komunikuje s řídícím centrem přes satelity a pozemní stanice. Již tyto schopnosti a cena 35 milionů dolarů (s přičtenými náklady na vývoj až 123 milionů USD) dávají tušit, že v pozadí projektu je americká armáda. Nyní trojici těchto letadel vlastní i NASA, přesněji její Letecké výzkumné centrum Hugha L. Drydena (Dryden Flight Research Center). Dvě získala od Air Force v roce 2007 a jedno loni. Tak se alespoň tyto původně testovací vojenské letouny Global Hawk (RQ-4 Global Hawk) postupně rekvalifikují na mírovější poslání – výzkum naší planety.


Vědci, zejména ti, které zajímá co se děje v horních vrstvách troposféry, tak získali exkluzivní, ale nákladné létající laboratoře. Popravdě řečeno, gigant NASA si na veřejné financování až tak stěžovat nemůže. Vždyť nejde jenom o mise na Mars, či k Měsíci. Teď přece „letí“ dobře financovaná klimatologie a NASA se rozhodla nestát bokem. Zeleně myslet a zeleně konat se dnes jednoduše vyplatí – zejména, když máte možnost si sáhnout na štědré dotace, nebo se zapojit do trhu s emisemi.


Kliknutím na obrázek se otevře stránka s interaktivním zobrazením bezpilotního letadla Global Hawk s rozmístěním přístrojů pro průzkum atmosféry v rámci projektu GloPac. Na obrázku jsou uvedeny základní parametry letadla:



Do dubna probíhaly jen testy, přípravy, úpravy, instlace přístrojů. Ale před třemi dny, 7. dubna, se Global Hawk po prvé vznesl i s přístroji na palubě a nasměroval si to z letiště v kalifornské poušti Mojave severovýchodním směrem k jižním břehům ostrova Kodiak. V průběhu premiérového výzkumného 14hodinového letu překonal 8 300 kilometrů a dosáhl výšku 18,6 km.

Zvětšit obrázek
Trasa prvního kratšího, "jen" 14 hodinového výzkumného non-stop letu. Kredit: NASA/DFRC

 

Tento měsíc bezpilotní letadlo vzlétne ještě čtyřikrát v rámci probíhajícího projektu GloPac (Global Hawk Pacific), který je výsledkem spolupráce NASA a americké National Oceanic a Atmospheric Administration (NOAA - Národní oceánická a atmosférická správa :)). Cílem projektu jsou atmosférická měření nad Tichým a Severním ledovým oceánem.


Global Hawk je pro tento úkol - projekt GloPac - vybaven 11 přístroji:

• Kompaktním atmosférickým „mapovačem“, jež pozůstává ze dvou spektrometrů pro měření rozptylu a absorpce slunečného záření v atmosféře. Cílem je určit přítomnosti oxidu dusičitého NO2 a ozonu. Tato dvojice přístrojů je doplněna kamerou s vysokou rozlišovací schopností pro vizuální průzkum oblačnosti a jevů na zemském povrchu (ACAM — Airborne Compact Atmospheric Mapper).
• Radarem pro vysílání pulzů a snímačem jejich odrazů pro výzkum hustoty oblačnosti a aerosolů (CPL — Cloud Physics LIDAR).
• Dvěma speciálními spektrometry pro stanovování velikosti a množství částic o průměru mezi 4 a 1000 nanometry (FCAS — Focused Cavity Aerosol Spectrometer a NMASS — Nuclei-mode Aerosol Size Spectrometer).
• Kamerovým systémem s vysokým rozlišením pro monitorování typu oblačnosti a letové situace (HDVis — High-Definition Video System).
• Meteorologickou stanicí pro měření tlaku, teploty, vzdušných vírů, směru a rychlosti větru v okolí letadla (MMS — Meteorological Measurement System).
• Radiometrem pro měření mikrovlnného vyzařování molekul atmosférického kyslíku. Výsledky jsou transformovány do obrazu tepelného pole v okolí letové dráhy. Měření zároveň poskytuje základnu pro sjednocení všech měření (MTP — Microwave Temperature Profiler).
• Citlivým měřičem koncentrace a velikosti aerosolových částic v odebraných vzorcích vzduchu pomocí analýz rozptylu a odrazu laserového paprsku. Aerosoly jsou mikroskopické pevné, nebo kapalné částice roztroušené v plynu - například kouř, smog, mlha… (UHSAS — Ultra-High Sensitivity Aerosol Spectrometer).
• Dvojicí chromatografů pro rozlišení různých molekul ve vzduchu a s nimi spojeným párem fotometrů pro měření ozonu (který se detekuje ve spektru UV) a vodní páry (v infračerveném světle). Systém zaznamenává množství skleníkových plynů - oxidu dusného, metanu, hexafluoridu síry, chlor-fluorovaných uhlovodíků, bromo-chlor-difluor-metanu, oxidu uhelnatého a vodíku (UCATS — Unmanned Aircraft System Chromatograph for Atmospheric Trace Species).
• Přístrojem pro odběr vzorků vzduchu, který pak proudí komorou s ultrafialovým zářičem a detektorem. Ozon dobře absorbuje UV, a čím je ho ve vzduchu více, tím méně UV záření jím projde až k detektoru (UAS Ozone — NOAA Unmanned Aerial System Ozone Instrument).
• Laserovým vlhkoměrem, který využívá nepřetržitý laserový paprsek a dvě zrcadla pro kontinuální měření množství vodní páry ve vzduchu kolem letadla (ULH — Unmanned Aerial System Laser Hygrometer).
 
Paul Newman z Goddardovho centra pro vesmírné lety o významu leteckého průzkumu pomocí Global Hawků řekl: "Žádná jiná vědecká základna neposkytuje tak široký rozsah možností a tak dlouhý čas pro měření rychle se vyvíjejících atmosférických jevů. Je to naše první příležitost prokázat jedinečné schopnosti tohoto letadla pro získávání atmosférických dat z oblastí, odkud je zatím jen velmi málo záznamů."


Přípravy pro první let s výzkumným posláním – instalace přístrojů na palubu letadla:



Záznam zkušebního letu:



V NASA si dobře uvědomují, že pro čerpání z veřejných zdrojů je důležité veřejnost informovat a přesvědčovat a pokud možno s ní i spolupracovat. Málokterá vědecká instituce produkuje tolik kvalitních popularizačních a propagačních výstupů jako NASA. Evropa se má v tomto směru co učit a převládající mediální správy typu "američtí vědci zjistili, že..." odhalují, kdo zpřístupňuje popularizační formou výsledky své práce. Propagační video přesvědčuje, jak důležitý je finančně nákladný letecký výzkum:



Zdroje: NASA - Dryden Flight Research Center

Datum: 10.04.2010 10:28
Tisk článku


Diskuze:

Global Hawk není žádné "malé letadlo".

Radim Dvořák,2010-04-11 04:00:28

Údaje např zde: http://en.wikipedia.org/wiki/RQ-4_Global_Hawk

Přijde vám rozpětí 39,8 m a délka 14,5 m u typu RQ-4B málo??? To není žádná hračka!

Odpovědět


Dagmar Gregorova,2010-04-11 07:46:39

Ano, mate pravdu, Global Hawk nespadá do kategorie malých letadel. Oficiálním kriteriem pro kategorizaci je hmotnost. Velké rozpětí křídel u Global Hawků souvisí s letovou výškou - v 18 km je již dost řídký vzduch.

Odpovědět


Josef Pazdera,2010-04-11 10:01:42

Nemyslím, že by autorka článku udělala chybu. Když se podíváme na to, jaké členění proudových letadel používají dopravní společnosti, o malé letadlo skutečně jde. Dopravci a provozovatelé člení letadla většinou na „malé“, „střední“, velké“ a „dopravní„. Jak se můžete přesvěqdčit, tak toto členění využívají i čeští dopravci. Namátkou můžeme vybrat například společnost Icarus – má stránky v češtině a sídlo v Brně. Pokud se podíváme na jejich stránky (http://www.icarus-ag.com/letadlova-flotila/mala-proudova-letadla/ ) , tak nabízejí přepravu malým, středním nebo velkým proudovým letadlem. V jejich nabídce zhruba stejnou délku 13 metrů, má například Cessna Citation CJ 1. Podobně také větší Learjet 45 (pro 8 osob a dva členy posádky), jež má délku 17.68 m a vzletová hmotnost 9752 kg a který je srovnatelný s Global Hawkem. Obě jmenovaná letadla jsou zařazena v kategorii malých letadel. Stejně tak další proudová letadla jako jsou Cessna Citation Bravo (pro 7 osob) nebo Learjet 35 (pro 7 -8 osob) a další s Global Hawkem zcela srovnatelná, spadají podle výrobců a přepravců do kategorie „malá letadla“.

Odpovědět


Vše je jasné, neprotiřečíme si,

Radim Dvořák,2010-04-13 03:32:00

jen jsem chtěl poukázat na fakt, že GH je relativně velké letadlo a ne nějaká hračka o rozpětí 1-2 metry. Článek ve mě totiž vzbudil možnost záměny s bezpilotními letadélky velikosti leteckých modelů. Takováto miniletadla se také používají pro výzvědné účely, ale GH je zcela jiná kategorie.

BTW kdybychom hodnotili letadla jen podle vzletové hmotnosti, řada stíhaček by se dostala podle J. Pazdery do kategorie malých až středních letadel. Kdybychom je hodnotili podle vojenského významu a flexibility, dostáváme se do zcela jiných dimenzí.

Odpovědět


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce








Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz