Kůže masožravého býka  
...aneb co najdete i v Česku


Když britský paleontolog Arthur Smith Woodward (1864-1944) popsal v roce 1901 fragmentární fosílie čelistí teropoda z Patagonie pod jménem Genyodectes serus, bylo evropským paleontologům jasné, že v Jižní Americe žili kdysi draví dinosauři, zcela podobní populárním rodům Megalosaurus, nebo Allosaurus. Na tomto domnění pak nic nezměnily ani objevy v dalších desetiletích. Teprve v 80. letech minulého století díky novým nálezům doba uzrála pro zcela jiný pohled – tehdy svět poznal abelisauridy.


Během 8. paleontologické expedice do Patagonie (v místě Estancia Pocha Sastre, oblasti Bajada Moreno v provincii Chubut ) byla objevena skvěle dochovaná zkamenělina – plně artikulovaná kostra dravého dinosaura. Chyběly pouze fosílie dolních částí kostí zadních končetin a část kostry ocasu, které již stačila zničit eroze. V roce 1985 publikoval proslulý paleontolog José F. Bonaparte (*1928) krátký článek, ve kterém teropoda pojmenoval – dostal název Carnotaurus sastrei, tedy doslova "Sastreho masožravý býk".


Tento pravěký dravec byl fascinující hned z několika důvodů. Měl například podivně krátkou a vysokou lebku, zdobenou mohutnými rohy, z toho dva vyčnívající nad očima do stran. Je nepochybné, že zaživa muselo jít o zvíře s výraznou obličejovou "maskou" a o sociálních i reprodukčních aspektech života tohoto dinosaura se již dlouho živě diskutuje. Rohy však byly nejspíš příliš křehké na srážení hlavami, jak bylo dříve také navrhováno. Lebeční kosti mají vrásčitou povrchovou texturu a otvor za očnicí (laterotemporální fenestrum) je poměrně velký. Samotná očnice je vysoká a úzká, zhruba v polovině je pak zúžená výběžkem postorbitální kosti, podobně jako u tyranosauridů.


 

 


Když byla v roce 1990 konečně publikována studie s plným popisem karnotaura, ukázaly se také další zvláštnosti na postkraniální kostře. Tvar obratlů například nasvědčuje tomu, že hřbet dinosaura byl poměrně plochý a netáhl se po něm tedy žádný "hřeben", typický pro mnohé další teropody. Kosti předních končetin jsou také bizarní: zatímco kost pažní je dlouhá vcelku "normálně", kosti vřetenní a loketní jsou silně zkrácené a podivně orientované, vlastně vzájemně "prohozené". Dlaňová část "rukou" tedy u tohoto dinosaura směřovala dopředu, což je velmi neobvyklé. Bonaparte rekonstruoval karnotaurovy přední končetiny jako drobné tělní přívěsky, zakončené čtyřmi prsty. Čtvrtý prst však představoval pouze jakýsi dozadu čnějící osten, zatímco další tři prsty byly krátké, tupé a bezdrápé. Později se navíc ukázalo, že nervy předních končetin byly malé a řídce situované – loket byl v podstatě nepohyblivý. Velká kulatá hlavice kosti pažní však umožňovala celé končetině širokou škálu pohybů a tak i tyto zakrnělé ručky (dokonce mnohem menší než ty tyranosauří) mohly mít nějakou funkci.


Snad nejzajímavější okolností objevu karnotaura byl ovšem nález fosilizovaných otisků jeho kůže. Dodnes se přitom jedná o nejlepší objev tohoto druhu u jakéhokoliv velkého teropoda a snad i velkého dinosaura. Celá jedna strana mrtvého dravce se otiskla do měkkého bahna a po desítkách milionů let ukázala, jaké by asi bylo živého karnotaura hladit po hřbětě (chtělo by se dodat, že velmi nepříjemné, protože byste nejspíš byli do půl minuty mrtví). Každopádně lze konstatovat, že kůže druhu C. sastrei sestávala z menších a vmezeřených větších kónických šupin o průměru kolem 5 cm, zaživa zřejmě uspořádaných do jakýchsi nerovných řad. Ty se směrem k rovině hřbetu mírně zvětšovaly. Bohužel nevíme, zda podobné schéma platilo také pro další skupiny teropodů, jelikož karnotaurus byl jejím skutečně zvláštním zástupcem.

Karnotauři žili v období svrchní křídy, asi před 70 miliony let, a patřili k velkým abelisauridním teropodům, představujícím částečný ekvivalent tyranosauridů na severních kontinentech. S délkou kolem 8 metrů a hmotností v rozmezí 1,5 a 2,6 tuny představovali tito dravci nebezpečné velké predátory, schopné aktivně lovit většinu sauropodů i jiných býložravých dinosaurů v jimi obývaných ekosystémech. K úspěšnému lovu jim napomáhaly mohutné krční svaly, ovládající zubaté čelisti. Spodní čelist karnotaura byla sice relativně slabá, ale zato schopná velmi rychlého zákusu. Nejbližšími příbuznými tohoto teropoda jsou zřejmě abelisauridi Aucasaurus (Argentina), Majungasaurus, (Madagaskar) a Rajasaurus (Indie). Kostru tohoto populárního dinosaura, kterého můžete znát také z knižního Ztraceného světa (Jurského parku 2), nebo filmu Dinosaur Walta Disneyho, si v současné době můžete prohlédnout v Chlupáčově muzeu historie Země na Albertově, kde je jakýmsi zlatým hřebem místní krásné expozice (muzeum je součástí Ústavu geologie a paleontologie na PřF UK).

 

Prameny:
http://en.wikipedia.org/wiki/Carnotaurus
http://www.luisrey.ndtilda.co.uk/html/carno256.htm
http://www.dinodata.org/index.php?option=com_content&task=view&id=6327&Itemid=67
http://web.natur.cuni.cz/ugp/main/chmhz/
Stránky autora: Dinosauria

Datum: 14.06.2010 22:47
Tisk článku

Dinosaurus - Neuvedený
 
 
cena původní: 607 Kč
cena: 601 Kč
Dinosaurus
Neuvedený
Související články:

První japonský tyranosaur     Autor: Vladimír Socha (10.10.2017)
Ve stopách posledních gigantů     Autor: Vladimír Socha (25.09.2017)
Objeven další opeřený zabiják     Autor: Vladimír Socha (28.07.2017)
Sopky možná vynesly dinosaury na vrchol     Autor: Vladimír Socha (26.06.2017)
Představuje se Daspletosaurus     Autor: Vladimír Socha (09.03.2017)



Diskuze:

Žádný příspěvek nebyl zadán



Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni




Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace