La Nina věští ochlazení na půl roku dopředu  
Čeká nás v následujícím půlroce další oteplování vzhledem na průměrné teploty jednotlivých měsíců z let 1961-90? Bude to pak nejteplejší rok od roku 1998? Asi spíše ne.



Alespoň podle tohoto článku: McLean, deFreitas, Carter: Influence of the Southern Oscillation on tropospheric temperature. Journal of Geophysical Research, vol. 114 (July 2009)

Autoři v studii vyhodnocují míru vlivu známých atmosféricko-oceánských jevů El Niño / La Niña na globální klima. El Niño znamená v španělštině chlapeček, La Niña je holčička. Chlapeček přináší oteplení, holčička naopak snížení teplot. Například rok 1998 byl rekordně teplý, protože jev El Niño byl velmi výrazný. A jelikož nyní přebírá žezlo La Niña, slibuje do konce roku 2010 ochlazení.

 


Článek McLeana, de Freitase a Cartera z července 2009 ukazuje, že průměrné globální teploty kopírují vzájemný poměr efektů El Niño/La Niña - takzvaný Index jižní oscilace (SOI - Southern Oscillation Index) s 5 až 8měsíční prodlevou. Takže teploty se dají s tímto předstihem předpovídat. Graf níže ukazuje, že když SOI posuneme dopředu o 7 měsíců, tak obě křivky mění svůj směr ruku v ruce, pokud vše neovlivní větší sopečná erupce.

Obrázek výše ukazuje teplotní projekci do února 2011. Je tedy značná šance, že současné nadprůměrné teploty do konce letošního roku skončí. Během několika následujících měsíců SOI také předpoví, zda bude ochlazování pokračovat i po únoru 2011.

 

Diskuse

Nechme teď stranou, co tyto oceánské oscilace způsobuje. Určitě to ale nebude oxid uhličitý, protože Keelingova křivka (dlouhodobé měření postupného nárůstu atmosférického CO2) téměř rovnoměrně stoupá, jako když střelí.

V tomto kontextu je ale pozoruhodný výrok IPCC, který ve Čtvrté zprávě (AR4, WG1, FAQ 2.1) říká: „Odhadovaný vliv změn slunečního záření a sopečné činnosti na klima od počátku průmyslové éry do současnosti je velmi malý ve srovnání s odhadovaným vlivem lidské činnosti na klima. Proto je v dnešní atmosféře vliv lidské činnosti na současné i budoucí klimatické změny mnohem důležitější nežli odhadovaný vliv přírodních procesů.”
Vědí v IPCC o existenci El Niño a La Niña? A pokud ano, proč s nimi nepočítají jejich „scénáře”? Ty jsou stejně rovné jako Keelingova křivka. Možná proto, že nedovedou tyto jevy předvídat ani na pár let dopředu?

 

 

Na McLeanově prognóze vidíte, jak vypadá skutečná věda. Učiníte exaktní předpověď, jako když Einstein předpověděl, že paprsky prolétávající kolem Slunce budou mít dráhu ohnutou jeho gravitací. Pokud se prognóza nevyplní, hypotéza je zavržena.

 

 

Naproti tomu alarmistická prognóza, ve které ochlazení posledních 10 let je jenom maskované oteplování, znamená, že jakýkoli vývoj teplot nemůže jejich hypotézu vyvrátit.

 

 

 
(Tmavší čára je oceánská oscilace SOI, světlejší linie jsou globální teploty dle satelitu. Výbuchy sopek El Chichón a Pinatubo teploty zchladily navzdory SOI. Jak vidno, korelace je velmi dobrá)

 

 

 



Dodatek věnovaný problémům spojeným s publikováním:

Alarmistická „klika“ (to je oficiální termín z Wegmanovy zprávy) věnovala velké úsilí, aby zmařila publikování nepohodlného článku v Journal of Geophysical Research. Po přijatí ho aspoň zdiskreditovala.


Před vydáním autoři dostali zářný posudek recenzenta. Například: „Klimatologové už nějakou dobu vědí o silném propojení mezi SOI a troposférickou teplotou. Autoři to potvrzují a většinu předchozích prací náležitě uvádějí v referencích.“ Čili nic nového pod sluncem.

Jenže pak vyrazila do akce standardní rychlá rota ClimateGate za účelem rychlé nápravy škod (škod pro reputaci klimatologické kliky).

Michael Mann v e-mailu píše: „Popírači budou tuto studii citovat, bez ohledu, zda byla vyvrácena, ale kvůli příštím vědeckým zprávám je důležité, aby to bylo formálně vyvráceno v recenzované literatuře.“ Zkrátka se horkou jehlou ušije nějaká chatrná reakce na brilantní práci McLeana a kol. a ta se pak bude omílat jako údajné „vyvrácení.“ Tak to dělají pořád. Zasvěcení ví třeba o tom jak Laut „vyvrátil“ Christensena.


Během dvou týdnů Foster a kol. (v týmu nechybí takové hvězdy jako Phil Jones a Michael Mann či Kevin Trenberth)  předložili šéfredaktorovi JGR Atmospheres svou kritiku článku  (CRU emaily: viz). A ihned tuto kritiku dali na internet ve formátu JGR, jako by byl článek už přijat k otištění.

Jeden z hokejkového týmu (Trenberth) si promluvil s kámošem Mikem McPhadenem (konec září 2009), který je náhodou presidentem AGU, která ten časopis vydává. „Dal jsem kopii našeho článku osobně Miku McPhaddenovi a probral jsem to s ním minulý týden, když jsme byli spolu na konferenci OceanObs09. Mike je president AGU. V zásadě to přijal, jen navrhl pár doplnění a doporučil umírnit rétoriku.“ Člověk může jen závidět. Každý takový přístup k samotnému šéfovi nemá.


Mezi tím byl – jaká to náhoda - jmenován nový šéfredaktor JGR. Tento šéfredaktor požádal Fostera, aby navrhl nezávislé a nezaujaté expertní posuzovatele a Forster jich navrhl šest. Čirou náhodou šlo o samé dobré známé Phila Jonese. Jones to přátelům v emailu okomentoval takto: „Nikoho z nich není nutné pobízet, všichni dobře vědí, co u tohoto typu záležitosti říci o našich komentářích a tom odporném rukopise.“ 


Editor vyzval McLeana et al, aby na vznesenou kritiku reagovali (tak se to dělá), jenž pak odmítl McLeanovu odpověď uveřejnit. Existuje několik oficiálních předpisů, jimž odpověď musí vyhovět, neexistoval zde žádný zjevný problém s vědou, ale McLeanovi a kol. nebylo dovoleno, aby publikovali svou reakci na kritiku svého VLASTNÍHO článku.


Výmluva redaktora (16.března 2010): „Vzhledem k doporučení recenzentů nemohu přijmout váš článek k otištění. Upozorňuji vás, že recenzenti jsou vysoce respektovaní členové vědecké komunity. Jejich názor beru jako nezaujaté hodnocení vědecké validity vaší odpovědi.“


Takže McLean obranu svého článku publikoval jinde. Odpověď McLean et al je publikována na SPPI. Dodatek B je odpověď na Forsterovu kritiku – strana 21-25).

J. McLean, C.R. de Freitas, and R.M. Carter Censorship at AGU: Scientists denied the right of reply. SPPI březen 2010

O tom, že se klimatologické klice a ostatním vědcům měří v žurnálech dvojím metrem výmluvně psal už před lety Richard Lindzen v článku Atmosféra strachu. Jeho zkušenosti jsou do puntíku stejné, jako je líčí McLean.



Další čtení: Oceánských cyklů, které dokáží předpovídat změny klimatu na desítky let dopředu, se týkal také můj článek Tichý oceán promluvil. Konkrétně Pacific Decadal Oscilation (30 + 30 let)



Článek Bryana Leylanda s komentářem Jo Nova (zde) přeložil M. Pavlíček a upravil a doplnil V. Kremlík

Datum: 09.08.2010 09:59
Tisk článku

Související články:

Další zdroj CO2 s kterým se nepočítalo     Autor: Josef Pazdera (28.01.2024)
Sluneční šlamastyka: Masivní solární farmy mohou měnit klima jinde ve světě     Autor: Stanislav Mihulka (14.01.2024)
Průměrné teploty ČR 1961-2023, teploty světa podle NOAA a jev El NIňo     Autor: Stanislav Florian (06.01.2024)
Zase jeden omyl v prognózování     Autor: Josef Pazdera (27.10.2023)
Už prý známe špouštěč velké klimatické změny před 8000 lety     Autor: Josef Pazdera (15.09.2023)



Diskuze:

snad naposled...

Václav Hrdonka,2010-08-12 09:04:27

Nakonec mi to nedalo a nahlédl jsem do té práce, která hledala polynomiální kointegraci mezi C02 a globální teplotou. První věta v závěru je: "We have shown that greenhouse gas forcings do not polynomially cointegrate with global temperature and solar irradiance". Z toho jasně vyplývá, že skleníkoví plyny neohřívají Zemi. Přijmeme-li výsledek této práce jako fakt, je zcela nutné zneplatnit fyzikální jevu - skleníkový efekt. Doporučuji přepsat, nebo přímo smazat následující webovou stránku: http://en.wikipedia.org/wiki/Greenhouse_effect
... hodně štěstí ...

Odpovědět

re: aby to vyšlo, polynomická integrace

Václav Hrdonka,2010-08-12 08:54:26

Pane Balíku, píšete: "chceme popis fenoménu a popis vztahu .... aniž bychom věděli, jak fyzikálně či jinak procesně je ten vztah realizován." Na podobná statistická "kouzla" používáte polynomickou kointegraci, která se užívá výhradně v ekonomii. Polynomický kointgrační test na "lidmi způsobené globální oteplení" skutečně proběhl (http://economics.huji.ac.il/facultye/beenstock/Nature_Paper091209.pdf) provedla ho dvojice ekonomů z Izraele.
To je, řekl bych, přímo symptomatické. Proč ekonomové nedělají podobné testy na vývoj hospodářství a proč nikdo z nich takto nepředpověděl krizi? Něco tu nehraje. Nečetl jsem podrobně zmiňovanou práci a ani se do toho nepustím. Jednak mě ekonomika/ekonomie příliš nezajímá a proto práce ekonomů o ekologii/klimatu/antropologii/geologii/fyzice nečtu. Čtu práce těch kteří daný obor skutečně dělají a rozumí mu.
Jsem naprosto přesvědčen, že zmiňovaná práce se nebude příliš lišit od podobných prací o globálním oteplování od ekonoma Petra Macha, který se však do tak složitých záležitostí jako je polynomická kointegrace raději nepouští. A na závěr snad ještě drobnou poznámku o statistice (odpustím si slavný citát). Pouštět se do polynomiální kointegrace s tak zašumělými daty jakými měření teploty a koncentrace plynů je, to vyžaduje notnou dávku sebevědomí a víry v to co má vyjít.

Odpovědět

Aby to vyšlo

Adolf Balík,2010-08-11 19:06:27

Ano, ten kompozitní vysvětlující index je poskládaný jako lineární kombinace z časově posunutých indexů těch jednotlivých oscilací. Jen AMO má časový posun rovný 0. Kromě časového posuvu mají i určitou a různou váhu. Časové posuvy a váhy jsou zvoleny tak, aby to jak říkáte vyšlo. Tyhle posuvy a váhy nejsou tím škálováním. U toho jde o volbu grafického měřítka, aby byly indexy a teploty souměřitelné a hezky se zobrazily pro oko na grafu. To, aby to vyšlo je volbou lineární kombinace ne škálování.

Ten postup, aby to vyšlo, je docela standardním postupem, jak se dělají statistické nebo chcete-li fenomenologické modely. Od takového modelu se nechce, aby nám řekl, proč a jak se něco děje, na to je explanační (vysvětlující) model. Tady chceme popis fenoménu a popis vztahu mezi nějakou vlečenou veličinou a nějakými částečně řídícími či vysvětlujícími veličinami, aniž bychom věděli, jak fyzikálně či jinak procesně je ten vztah realizován. Na to, abychom určili, do jaké míry v takovémto statistickém modelu vysvětluje zvolená vnější vysvětlující veličina vysvětlovanou veličinu, a jaká je pravděpodobnost, že je mezi nimi opravdu vztah a nejde o náhodnou shodu, na to existují statistické testy, které to měří. Ty vychází pro tuto veličinu velmi dobře, že vysvětluje většinu teplotní variability. Tím však není řečeno, že za tím není ještě jiná veličina, a ty oscilace nejsou právě touto veličinou modifikovány. Třebas vyznavači kosmogenického vlečení klimatu – především sluncem – tvrdí, že slunce určuje, sílu a délkovou variabilitu těchto indexů.

Pochopitelně, že byly činěny i pokusy vysvětlit vývoj teplot vývojem koncentrace CO2, ale testy – např. kointegrační polynomický test – vychází pro CO2 velmi slabé. Za normálních okolností by nikdo po takovém testu ani nezkoušel investovat do vypracování explanačního modelu pro tak slabou vysvětlující veličinu, jako je CO2.

Odpovědět

Oceánské oscilace

Václav Hrdonka,2010-08-10 08:28:40

nelze pochybovat o tom, že oceánské oscilice nají vliv na teplotu. Mám k tomu ale řadu věcných výhrad:
1. Když se podíváte na grafy
http://www.drroyspencer.com/wp-content/uploads/IPCC-17-model-20th-Century-vs-HadCRUT3-residuals-vs-PDO-AMO-SOI-large.jpg na rok 1990 součet je "těžce" pod nulou, kdežto na Vámi zmiňovaném součtovém grafu http://www.drroyspencer.com/wp-content/uploads/IPCC-17-model-20th-Century-vs-HadCRUT3-residuals-vs-PDO-AMO-SOI-fit-2-large.jpg je "silně" nad nulou. Co si o tom mám myslet. Buď je součet podvrh a nebo se křivky posunuly tak, "aby to vyšlo". Toto posunutí vy nazýváte "škálování tak aby teploty seděly" - to je ovšem čirá magie. Na internetu si můžu najít 3 různé grafy a posouvat je "tak aby to sedělo". Přesně takhle se dělají důkazy, že UFOni postavili pyramidy. A ještě jeden postřeh: Ta šedivá hodnota průběhu teploty na součtovém grafu dost připomíná hokejku, nebo ne?

Odpovědět

Vlečení klimatu oceánskými oscilacemi

Adolf Balík,2010-08-09 19:48:08

Pro optimální vysvětlení recentních teplot indexy oceánských oscilací Pacifická dekadická oscilace PDO, Index jižní oscilace (El Niňo / La Niňa) SOI a Atlantická multidekadická oscilace AMO uvádí Spencer následující:

Následující graf zobrazuje rozdíl mezi dvěma křivkami z předchozího grafu, tj. co modely variability teplot 20. století nebyly podle selského rozumu schopny vysvětlit. Ukázány jsou rovněž tři modely přirozené variability: Pacifická dekadická oscilace (PDO modře); Atlantická multidekadická oscilace (AMO zeleně); a zápor Indexu jihopacifické oscilace (SOI červeně). SOI je ukazatelem aktivity El Nino a La Nina. Všechny tři klimatické ukazatele jsou škálovány tak, aby čistá hodnota variability (směrodatná odchylka) seděla s křivkou „nevysvětlené teploty“.
http://www.drroyspencer.com/wp-content/uploads/IPCC-17-model-20th-Century-vs-HadCRUT3-residuals-vs-PDO-AMO-SOI-large.jpg

Jak je vidět, všechny tyto tři klimatické ukazatele nesou určitou podobnost s nevysvětlenou variabilitou teploty ve 20. století.

Optimální lineární kombinace PDO, AMO a SOI, která nejlépe sedí s “variabilitou teplot” nevysvětlenou v modelech je zobrazena jako čárkovaná purpurová čára v následujícím grafu. Do této kombinace byl zahrnut i určitý časový skluz s předbíháním PDO před teplotou o 8 měsíců, předcházením SOI před teplotou o 4 měsíce a s AMO bez časového skluzu.
http://www.drroyspencer.com/wp-content/uploads/IPCC-17-model-20th-Century-vs-HadCRUT3-residuals-vs-PDO-AMO-SOI-fit-2-large.jpg

Vysvětlení těmito oscilacemi karbonářští apologeti smrtelně nenávidí. Kromě toho, že krásně vysvětlují klimatické oscilace z poslední doby a vyvrací, že oteplení konce minulého století je nějakým bezprecedentním oteplením, ale ve skutečnosti naprosto vyvrací mýtus citlivého klimatického systému, který je v karbonářské mytologii snad ještě důležitější než sám zlý CO2.

Odpovědět

Více oscilací

Václav Hrdonka,2010-08-09 10:49:06

Podcenění klimatických oscilací (v našich podmínkách spíš severoatlantické a arktické) ve zprávě IPCC je známý fakt. Ovšem ani hekry vynucená revize zprávy ho nijak nezmínila, takže nezbývá než věřit, že je skutečně slabý.

Vpodstatě se o tom lze přesvědčit i v našich podmínkách. Poslední dvě relativně chladné zimy, jsou důsledkem setkání obou chladných fází již zmiňovaných oscilací. V takovém případě by člověk u nás čekal nějaký ten minimální teplotní rekord (jak tomu v případech setkání studených fází vždy bylo) ovšem pohled do záznamů CHMI je šokující: za posledních 10 let není žádný minimální rekord, avšak 60 maximálních.

Odpovědět


Pokles probíhá

Adolf Balík,2010-08-09 20:16:58

Ten pokles teplot způsobený obratem PDO a nyní i AMO je ve své úvodní fázi. Tepoty se tedy během tohoto mírného poklesu drží výše než během vzestupu koncem 20. století. Pokles je tak mírný, že Hansenovi pohůnci z NOAA ve své zprávě o klimatu 2009 dokonce zkouší blafovat, že prý probíhal vzestup. Průběh teplot po tomto obratu zde:
http://hockeyschtick.blogspot.com/

Ten pokles bude, jak je dobrým zvykem těchto 60-letých klimatických oscilací ještě aspoň 15 či 20 let pokračovat, než se dostane do skutečného chladu.

Odpovědět


odpověď panu Balíkovi

Václav Hrdonka,2010-08-10 17:01:31

Přesně tak. Pokles teplot v Evropě v důsledku synchronizce PDO a AMO je teprve v začátku. Vypadá to ale, že s tím poklesem teplot to "tak horké" nebude (http://www.noaanews.noaa.gov/stories2010/20100517_globalstats.html). Uvidíme v následujících letech, jak se popere tento "relativně lokální pokles" a celkový růst. Podle klimatoskeptiků nás v následujících letech čeká mimořádné ochlazení, já si torufám říct, že zimy budou sice chladné, ale léta budou dál lámat rekordy - a to nede všechny meze. Každopádně za 30 let, kdy studená fáze skončí nás čeká asi dost velké horko.

Odpovědět


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce








Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz