Čtyřletí prckové rozumí ironii  
Když zoufalý rodič utrousí nad dětským pokojíkem, který připomíná hračkářství po sebevražedném atentátu, „ty jsi tu ale hezky uklidil(a)“, měl by počítat s tím, že ho pochopí i předškoláci.

 

 
Radši mě nepodceňujte. (Credit: Julia, Our Simple Life.

Lidská komunikace je složitá hra skrytých významů a náznaků. Co taky jiného s naším nakynutým mozkem, než splétat slova s výrazy těla a bojovat o prestiž, čili vlastně sex?

Zvětšit obrázek
Sympatická psycholožka Stephanie Alexander. (Credit: Université de Montréal)

Když se do této veliké Hry chtějí zapojit čerství hráči, snaží se získat co nejvíc zkušeností už od útlého věku, obvykle v rodinném prostředí. Bylo by nesmírně zajímavé vědět, jak to dělají, svět malých dětí je ale stále do značné míry záhadný, protože dospělí těmto malým mimozemšťanům tak úplně nerozumějí. Je to k vzteku, máme je každý den na očích a v jejich hlavičkách se jistě odehrávají fantastické věci, ven ale zatím pronikne jenom máloco.

 

Psychologové si například až donedávna mysleli, že ironii, pozoruhodný a oblíbený prvek lidského rozhovoru, dovedou zpracovat a správně pochopit děti od věku 8 až 10 let. Zní to docela uvěřitelně, pěkně usazená ironie někdy vydá za celý rozhovor. Podle psycholožky Stephanie Alexander z Université de Montréal a jejích kolegyň ale přesto malé děti pracují s ironií mnohem dřív.

 

Vtip je prý v tom, že předešlé studie na toto téma, které proběhly většinou v laboratorním prostředí, kladly největší důraz na sarkasmus, zraňující a spíše ofenzivní ironii s notnou dávkou cynismu, která směřuje ke konci rozhovoru. Alexanderová s kolegyněmi oproti tomu pracovaly s dětmi u nich doma a vzaly v úvahu nejen sarkasmus, ale i vstřícnější polohy ironie - hyperbolu čili nadsázku, eufemismus neboli přikrášlování a také řečnické otázky.

 

Badatelky zkoumaly reakci dětí na vybrané složky ironie během přirozené domácí konverzace mezi rodiči a potomky. Vybraly si k tomu účelu 39 rodin, které zahrnovaly otce, matku a dvě děti v průměrném věku 6,33 a 4,39 let. Každou z těchto rodin pozorovaly celkem šestkrát, vždy po dobu 90 minut. Během výzkumu překvapeně zjistili, že každé dítě pochopí alespoň jednu ironickou poznámku od jednoho rodiče. Šestileté děti jsou podle Alexandrové v různých polohách ironie jako doma, ale i čtyřletí prckové chápou určitou formu ironické komunikace, nejčastěji nadsázku.

 

 
Kenny. Čirá esence sarkasmu. (Credit: Comedy Central Press, Wikipedia)

Celkově vzato, ve většině rodin - 22 ze 39, děti nejlépe chápaly jedovatý sarkasmus. Právě sarkasmus a nadsázka byly nejčastěji používány v pozitivně orientovaných rozhovorech, zatímco eufemismy a řečnické otázky přišly na řadu během rodinných konfliktů. Zajímavé byly i rozdíly mezi oběma rodiči, v nichž se nepochybně odrazila poněkud odlišná psychologie lidských pohlaví. Matky mají sklon využívat především řečnické otázky, kdežto otcové preferují sarkasmus.

 

Zvětšit obrázek
Pozor na slovíčka. (Credit: The Real Revo)

Alexandrová a spol. naznačují, že malé děti sice někdy berou ironii doslova, obzvláště v průběhu konfliktu, jindy ale zase chápou víc, než si rodiče obvykle myslí. Bylo by fajn, kdyby tohle měl každý rozumný rodič na paměti, až si bude na vlastních dětech brousit ostrovtip. Je každopádně úžasné, že i s malými prcky lze mluvit poměrně pestrou řečí a že není nutné omezovat komunikaci na nenápadité ťuťuťu ňuňuňu. Rodinná konverzace je totiž nejlepší škola života.


Prameny: British Journal of Developmental Psychology 28: 255-274, Université de Montréal News 13. 9. 2010, Wikipedia (Sarcasm, Hyperbole, Euphemism, Rhetorical question).



 

Datum: 17.09.2010 14:21
Tisk článku

Související články:

"G", jak ho neznáme     Autor: Josef Pazdera (06.04.2018)
Zelená je v pořádku, to jen naše myšlení z ní dělá rizikovou     Autor: Josef Pazdera (28.05.2017)
Na muže skutečně působí optimální poměr pasu a boků žen     Autor: Vladimír Blažek (08.02.2011)
Co mají společné hudba, důvěra a altruismus?     Autor: Josef Pazdera (22.01.2011)
Myšlenky na boha redukují úzkost, ale jen u věřících     Autor: Josef Pazdera (09.08.2010)



Diskuze:

A co teprv...

Jan Kment,2010-09-20 01:45:31

pokud existuje něco jako kolektivní zkušenost? Promiňte, to ne já, to ten prokletý C. G. Jung.

Odpovědět

a co teprv...

Jan Kment,2010-09-20 01:43:05

Odpovědět

Jan Kment,2010-09-20 01:42:35

Odpovědět

teď by to ještě chtělo

Tomáš Hluska,2010-09-19 19:50:33

nějaký slovníček, aby člověk vlastně věděl, čemu děcka rozumějí a čemu ne ;)

Odpovědět

To je pane objev

Frantisek Kroupa,2010-09-18 11:27:26

Řekl bych, že tento objev může překvapit jen toho, kdo neměl tu čest mít potomstvo. Všem ostatním se to asi bude zdát přirozené.

Odpovědět


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce







Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace