Odkoukáme od sršňů novou technologii fotovoltaiky?  
To, že rostliny dovedou pomocí pigmentu zachycovat světlo a procesem zvaným fotosyntéza využít energii světelného kvanta, je věc obecně známá. Že by ale něco podobného s pomocí žlutého barviva dovedli i živočichové, je i pro vědce velkým překvapením.

 

Zvětšit obrázek
Sršeň východní Vespa orientalis (Kredit: Wikipedia)

Sršeň východní Vespa orientalis je druh jedovatého hmyzího predátora, jehož domovinou jsou středomořské oblasti Blízkého a Středního východu. V porovnání se sršní obecnou, která se cítí doma u nás, je o 10 % menší. Jde o druh sociální a má tedy dělnice. Velké jsou zhruba 2 cm, královna je o centimetr delší. V sršni, která se vyznačuje kávově hnědým zadečkem se dvěma žlutými články a jež se poslední dobou tlačí i do sousedního Rakouska, jsme dosud spatřovali jen nebezpečného škůdce včel. Dokáže totiž ulovit třicet až padesát včel denně a jediné sršní společenstvo zlikviduje během několika hodin celý úl.
Izraelští vědci nyní přicházejí s optimističtějšími informacemi. Zjistili, že se od tohoto všežravce můžeme i ledasčemu přiučit. Pokud se ukáže že mají pravdu, mohli bychom se dobrat zcela nové technologie využívání slunečního světla.  

 

David Bergman, fyzik z Tel Avivské University a člen výzkumného týmu: „Vosy zřejmě objevily věci, které jsme zatím neznali.“


Kolektiv vědců z Tel Aviv University pod vedením fyzika Davida Bergmana jsou přesvědčeni, že sršně zřejmě objevily dosud neznámý způsob transformace sluneční energie na elektrický proud. Hmyz toho má dosahovat pomocí svých žlutých a hnědých pruhů na zadečku. Bergman s Jacobem Ishayem a doktorandem Marianem Plotkinem se svým tvrzením o sršňích zadečcích fungujících na principu solárních panelů postarali o senzaci. O zvláštních schopnostech tohoto hmyzu měli tušení již delší dobu, ale teprve nedávno se pokusili funkci jeho exoskeletu napodobit. Výsledky zveřejnili v německém odborném časopise Naturwissenschaften.


Nový systém využití solární energie?
Entomologové vědí, že sršně východní se chováním od svých příbuzných poněkud liší. Zatímco jiné druhy sršňí, vos a včel jsou aktivní v době, kdy se sluníčko teprve probouzí, sršně východní jsou ve svém živlu jak brzo ráno tak v odpoledních hodinách, kdy sluníčko doslova praží. S intenzitou slunečního svitu jejich aktivita dokonce roste. Vědce zajímalo, zda na jejich chování má vliv teplota nebo vlhkost. Ukázalo se, že jediný faktor, který o jejich čilosti rozhoduje, je ultrafialové záření (UVB).

Hnědožluté zadečky vyrábějí elektrický proud dosud neznámým fotovoltaickým principem.

Hlavní roli v tom mají hrát žluté a hnědé pruhy na těle, které vykazují fotovoltaický efekt. Pruhy absorbují sluneční záření a žluté barvivo ho mění na elektrickou energii. Hnědá část kutikuly je drážkovaná a rozděluje světlo do oddělených paprsků jako vlnovod. Žlutý pruh se vyznačuje jamkami s barvivem xantopterin. Drážkové vlnovody spolu s xantopterinovými pastmi (organické polovodičové krystaly) přemění světlo na elektrickou energii. Ta se akumuluje v kutikule a sršně si jí „přitápí“ za ranního chladu. Vědci si myslí, že chitinový plášť těchto tvorů pracuje také jako tepelné čerpadlo. Pohánět jej má právě elektrická energie získaná ze slunečního záření jejich solárními články. Tato „klimatizace“ jim umožňuje udržet si nižší tělesnou teplotu a být aktivní i v době, kdy jiný hmyz umdlévá.
Pokus izraelských vědců okopírovat sršní biočlánek a využít xantopterin k přeměně UV záření na proud se jim v laboratoři zdařil jen se zanedbatelnou účinností. Sršňě si zatím tajemství svých zadečků uchránily. 

 

Pramen: Tel Aviv University

Datum: 06.01.2011 14:48
Tisk článku


Diskuze:

Zanedbatelná účinnost

Jan Konečný,2011-01-08 13:21:48

"Pokus izraelských vědců okopírovat sršní biočlánek a využít xantopterin k přeměně UV záření na proud se jim v laboratoři zdařil jen se zanedbatelnou účinností." - znamená to, že vědci získali nízký proud (a tedy se lze dotazovat, zda získali adekvátní proud, který malé sršni stačí), nebo to, že od xantopterinu po topení / chladič vede molekulární dráha nám zatím neznámá? (Například nízkomolekulární poslové (ATP, NADPH...) - tedy že by nebyla přímá závislost mezi xantopterinem a výsledným efektem.)

Odpovědět


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce








Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz