Chodící kaktus  
Diania cactiformis - vyhynulý příbuzný členovců dává představu jak trilobiti, korýši, hmyz i pavouci ke svým nohám přišli.

 

Zvětšit obrázek
Diania cactiformis, kambrijský lobopod (Kredit: Mingguang Chi, Nature, doi:10.1038/nature09704)

Nejnovější číslo časopisu Nature přináší článek o tvorovi trnitého vzhledu, který žil před půl miliardou let. Dostal přezdívku chodící kaktus a latinské jméno Diania cactiformis. Čínští vědci živočicha zařadili mezi lobopody, zaniklou skupinu, jejíž tvorové se v něčem podobají dnešním drápkovcům a v něčem zase kroužkovcům. Jde o první druh v této skupině pravěkých živočichů, kteří měli článkované (kloubnaté) nohy typické pro členovce.

Zvětšit obrázek
Další exempláře živočicha Diania cactiformis. Před fotografováním se vzorky ponoří do etanolu, čímž se zvýrazní morfologické detaily. (Kredit: Liu J., et al. Nature)


Biologové byli již delší dobu přesvědčeni, že členovci se vyvinuli z lobopodů, ale dosud chyběl paleontologický nález, který by jejich teorii podpořil. Nyní takový argument získali. Zasloužil se o to Jianni Liu, paleontolog z Northwest University v Xí´an (Čína), momentálně stážující na Free University Berlin.



Fosilizovaný tvor je datován do doby před 520 miliony let. Patří mezi druhy zrozené kambrijskou explozí. Byl jen 6 centimetrů dlouhý, zato oplýval deseti páry nohou připomínající ty, které dnes mají členovci. Na rozdíl od nich měl nohy ohebné a tvrdé byly jen trnité výčnělky. Fosilie představuje klíčový krok, posun z měkké stavby k tuhému exoskeletu s klouby. Tento průlom nakonec vedl k vývoji takových biologických struktur, jakými jsou klepeto kraba či ozubená holeň kudlanky.

 

Zvětšit obrázek
Místo nálezu. Jihozápadní čína prefektura Kunming v provincii Yunnan.

Z dnešních tvorů zřejmě nejblíže pravěkému chodícímu kaktusu jsou drápkovci (Onychophora). I oni jsou velmi starobylý živočišný kmen, jehož příslušníci se za posledních 500 milionů let v podstatě nezměnili. Dnes žijí jen na jižní polokouli a všichni jsou masožraví. Ti největší dorůstají délky až 15 cm. Jméno si vysloužili podle drápků, které zakončují nečlánkované končetiny (panožky). Zatímco jejich tělo článkované je. Pokrývá je kutikula, jež jednou za čas svlékají jako hadi. Po každé takové obnově šatstva jim počet článků i panožek přibude. 

Zvětšit obrázek
Brazilský drápkovec (Kredit: Bruno C. Vellutini)

Zajímavé jsou na nich oči, jsou vyvinuté a mají rohovku i čočku. Zato jejich dýchací soustava není nic moc. Je tvořena vzdušnicemi, které nemohou uzavírat (jak to umí například hmyz), proto jim neustále hrozí, že vyschnou. Výlet mimo vlhké prostředí z nich udělá sušenky.

Paleontolog Liu, nálezce Diania cactiformis doufá, že se mu podaří najít další tvory, jimiž vyplní i zbývající mezery vývojové linie členovců – lobopody, jež budou mít tak jako dnešní členovci, hlavu spojenou s tělem.


Pramen: Nature
Liu J., et al. Nature 470, 526-530 (2011). doi:10.1038/nature09704

 


 

Datum: 24.02.2011 13:51
Tisk článku

Související články:

"Nová" vážka z Myanmaru     Autor: Josef Pazdera (28.10.2010)



Diskuze:

a jak

Tomáš Hluska,2011-02-28 10:54:13

to odlišili od nějakého listu? Vždyť to vypadá klidně jako nějaký členitý list.

A to našli najednou hned pět fosilií naráz? Protože ty fotky nevypadají, že by byly jednoho exempláře...

Odpovědět


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce








Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz