První zemědělci vítězili pouhou přesilou  
Bylo před 11 tisíci lety uživatelsky příjemnější zemědělství nebo lov? Podle Sama Bowlese jednoznačně lov. Navzdory tomu nebo možná právě proto zvítězili zemědělci.

 

Zvětšit obrázek
Nástroje prvních zemědělců. Kredit: José-Manuel Benito, Wikimedia Commons.

Od prvních dětských krůčků až donedávna jsme žili jako potulní lovci sběrači, většinou asi spíš sběrači, než lovci. Pak se něco stalo a na několika místech, podle všeho nezávisle na sobě, naši vynalézaví předci před 11 až 5 tisíci lety spustili velkolepý projekt zemědělství, který více či méně úspěšně trvá až do dneška. Jak se jim to ale mohlo povést?

 

Zvětšit obrázek
Dnešní Křovák. Pohodový lovec ve světě uštvaných zemědělců. Kredit: Ian Beatty, Wikimedia Commons.

Dlouho to bylo jednoduché. Dnešní zemědělské společnosti ve srovnání s loveckými etniky obvykle přetékají luxusem, což vedlo většinu lidí ke stručnému závěru, že zemědělci nashromáždí více potravy a proto se jim žije líp. Háček je ale v tom, že to podle archeologických dat není pravda. Při srovnání nejstarších zemědělských etnik s etniky lovců a sběračů té doby, vycházejí zemědělci jako naprostí ztroskotanci. Dnes víme, že útrapy spojené s přechodem na zemědělství snížili průměrnou postavu prvních zemědělců oproti jejich loveckým předkům o neuvěřitelných 13 centimetrů. Výškou jsme se jim vyrovnali vlastně až úplně nedávno, ve dvacátém století. První zemědělci byli neduživí, slabí a často umírali mladí, hlavně při hladomorech a epidemiích nemocí, jako jsou chřipky, neštovice či spalničky, které jsme nachytali od domestikovaných zvířat.

 

Samuel Bowles ze Santa Fe Institute v Novém Mexiku nedávno v Proceedings of the National Academy of Sciences publikoval studii, která hodnotí nejstarší zemědělství jako méně produktivní, než životní styl tehdejších lovců a sběračů. Bowles analyzoval etnografická data, historické záznamy i archeologické nálezy, na jejichž základě odhadl zisk kalorií na jednu hodinu práce zemědělce a lovce sběrače. Do svých úvah zahrnul nejen samotný lov, sběr a pěstování plodin, ale i skladování získané potravy, její zpracování a další nezbytné úkony, stejně jako například míru rizika souvisejícího se způsobem obživy. Podobné odhady jsou samozřejmě nevyhnutelně zatížené velkou mírou nejistoty, i tak je ale Bowles přesvědčen, že zemědělství bylo, alespoň ve svých počátcích, energeticky náročnější, než pohodové lovecké dýchánky jejich nezemědělských vrstevníků. Farmář získal za hodinu práce pouhé tři pětiny výtěžku lovce sběrače. Bowlesova studie není závratně překvapivá, o tragickém životě prvních zemědělců se ví už dlouho. Hezky ale dokresluje přímá archeologická data i pozorování moderních lovců sběračů.

 

Zvětšit obrázek
Šíření zemědělství po světě z nezávislých center. Kredit: Joey Roe, Wikimedia Commons

Politický filozof a univerzální vzdělanec Thomas Hobbes popsal v roce 1651 lovce a sběrače jako osamělé, nuzné, nepříjemné, hrubé a vznětlivé lidi, kterých by nám mělo být líto. Ve skutečnosti tito lidé pracují mnohem méně času denně, než typičtí příslušníci klasicky zemědělských i sofistikovaných industriálních společností, mají nápadně více volného času, který si labužnicky užívají, například zábavnou konverzací, hudbou či tancem a rozhodně netrpí hlady ani jinou nouzí. Je sice pravda, že moderní lovce sběrače lze jen obtížně srovnávat s jejich dávnými kolegy a že možná většinu dnešních lovců představují potomci zemědělců vyhnaných na méně příznivé území, ale v zásadě není důvod nevěřit, že by na tom lovci a sběrači před 11 tisíci lety byli nějak dramaticky hůř. Jak je tedy možné, že nakonec zvítězili zakrslí farmáři?

 

Zvětšit obrázek
Sam Bowles. Kredit: Samuel Bowles, Santa Fe Institute.

Teorií je spousta. Mnohé z nich operují s klimatem, který se měl různě měnit, například kvůli pádu kosmického těla a tak přinutit hrdé lovce vysévat zrní nebo se naopak neměnit a tím podpořit zemědělské praktiky. Větší pozornost si ale již delší dobu získávají demografické koncepty rozšíření zemědělství, podle nichž neduživí zemědělci, věčně balancující na pokraji smrti hladem, převálcovali lovecko sběračské pouhým počtem. Usedlý styl života, k němuž zemědělství nevyhnutelně vede, totiž přes všechny nevýhody zemědělcům umožnil vychovat za stejnou dobu víc dětí, než kolik mohli zvládnout lovci. Pokud soupeřící etnika disponují srovnatelnými vojenskými technologiemi, tak rozhoduje populační růst. Zemědělství se tedy ujalo proto, že jeho vyznavači byli početnější a proto vojensky silnější. Dnešní vymírající Evropa, která už dávno není světovým lídrem technologického rozvoje, by se měla mít na pozoru.


Prameny:

PNAS online 7.3. 2011, AP 7.3. 2011, Wikipedia (Neolithic Revolution, Hunter-gatherer).

Datum: 09.03.2011 22:29
Tisk článku


Diskuze:

autor je dost mimo

Jiří Havránek,2011-03-15 21:10:57

průměrná výška populace prudce poklesla v posledním tisíciletí během malých dob ledových ve 14. stol a 17. stol. Městkou chudinou byl výrazně ovlivněn novověk. V našich podmínkách byl zakladatelem knížecího rodu Přemysl Oráč a ne Přemysl Lovec. Autor je matla.

Odpovědět


Jiří Havránek,2011-03-15 21:24:00

středověká moc se opírala o vlastnictví půdy, svobodný vlastník půdy byl povinován účastí ve válce, v pořízení výzbroje, účasti na sněmech. Lovec na jeho území mohl být jen trpěn nebo mu sloužil. Samozřejmě lov byl zábavou a vedlejším příjem majitele území.

Odpovědět

Jeste jiny pohled-2

Vladimír Němec,2011-03-12 00:58:24

Neřekl bych "blbější a slabší", spíš "méně obratní a pomalejší". A z jejich hlediska = ulovili málo = měli hlad, bylo ten přechod na zamědělství "chytrým tahem". A kdyby nevyšel = měli by větší hlad, tak se mohli klidně vrátit k luku. Nevrátili se = měli se líp!

Odpovědět

Vliv kultury

Jaroslav Kousal,2011-03-11 18:55:33

Myslím, že ve chvíli, kdy už bylo zemědělství jednou nastartováno (na těch nejúrodnějších místech planety, kde i primitivní zemědělec vypěstuje dostatek), sehrál svou roli i další faktor - při usedlejším způsobu života se lépe uchovávají, prohlubují a sdílí vědomosti a podporuje to (a od určité úrovně vyžaduje) masovou organizaci. Ne náhodou vznikly první civilizace právě v oblastech první zemědělců. A porazit vojensky jako rozptýlené lovecké tlupy organizovanou zemědělskou civilizaci už je těžké...

Odpovědět

Jeste jiny pohled

Petr Habala,2011-03-10 23:45:18

Je mozne, ze zemedelci zvitezili lepsi produktivitou, ale to se projevilo az v prubehu casu, v tomto ohledu dobrou otazku polozil pan Nemec: Proc se do te driny nekdo daval? Pochybuji, ze by si nejaky borec udelal analyzu a vyslo mu, ze kdyz se zacne vrtat v zemi, tak za par set let jeho potomci pobijou lovce.

Ja bych si tipnul, ze pan Nemec si zaroven odpovedel. Opravdu to byli ti "blbejsi a slabsi". Zatimco borci chodili lovit (a borky spaly s borci), ti dole na spolecenskem zebricku dostavali z ulovku velice malo a najednou i ty tri petiny ze zemedelstvi vypadaly lakave.

A pravdepodobne vypada i to, ze kdyz si ti dole zemedelstvi zabehli, tak si lovci uvedomili, zejeste mene prace nez lov je sedet doma a brat si jidlo od zemedelcu. Lov pak delali jen obcas pro radost, viz dnesni politici :-).

Odpovědět

Jared Diamond

Vitezslav Kremlik,2011-03-10 20:39:52

Cetl jsem "Osudy lidskych spolecnosti" od Jareda Diamonda. Vynikajici a hluboka kniha. A tam se tvrdi totez. Zemedelstvi je vetsi drina a otrava, ale uzivi na km2 vice obyvatel. A ti pak lovce-sberce proste utlucou cepicemi.

Odpovědět

Evropa a doba ledová?

Vladimír Němec,2011-03-10 11:18:53

Nějak si nerozumíme. Co bylo před počátkem zemědělství je vzhledem k tématu článku poměrně nezajímavé. Nicméně vůbec vznik zemědělství byl podmíněn příchodem doby meziledové. Rapidním vzestupem teplot! Ony 4 stupně (já bych řekl i víc) jsou obrovský rozdíl! Současné šílenství zelených ekologů věští celosvětové katastrofy (vyhynutí druhů) už při zvýšení teplot o 0,2 stupně!!!
Takže se bavíme o teplotách o nějakou desetinu či stupeň nižších než v současnosti - tehdy začalo zemědělství a prosadilo se proti lovcům a sběračům. Proč asi? Protože byli zemědělci tak blbí a hladověli, když mohli zahodit pramotyky, chopit se luků a měli by "havaj"? Z toho by šel udělat závěr, že na zemědělství se vrhla ta tupější část lidstva! Blbost, že jo! Opak je pravdou! jestli až do té doby existovali jen lovci a sběrači, tak přechod na jiný způsob obživy udělala ta chytřejší, odvážnější část lidstva a to jen v případě, že to mělo nějaké výhody, proč to udělala.

Odpovědět

Evropa a doba ledová?

Vladimír Němec,2011-03-10 11:08:52

Nějak si nerozumíme. Co bylo před počátkem zemědělství je vzhledem k tématu článku poměrně nezajímavé. Nicméně vůbec vznik zemědělství byl podmíněn příchodem doby meziledové. Rapidním vzestupem teplot! Ony 4 stupně (já bych řekl i víc) jsou obrovský rozdíl! Současné šílenství zelených ekologů věští celosvětové katastrofy (vyhynutí druhů) už při zvýšení teplot o 0,2 stupně!!!
Takže se bavíme o teplotách o nějakou desetinu či stupeň nižších než v současnosti - tehdy začalo zemědělství a prosadilo se proti lovcům a sběračům. Proč asi? Protože byli zemědělci tak blbí a hladověli, když mohli zahodit pramotyky, chopit se luků a měli by "havaj"? Z toho by šel udělat závěr, že na zemědělství se vrhla ta tupější část lidstva! Blbost, že jo! Opak je pravdou! jestli až do té doby existovali jen lovci a sběrači, tak přechod na jiný způsob obživy udělala ta chytřejší, odvážnější část lidstva a to jen v případě, že to mělo nějaké výhody, proč to udělala.

Odpovědět

Evropa a doba ledová

Martin Chejstovský,2011-03-10 10:08:27

Podle informací, které známe o klimatu před pevninským ledovcem nebylo zdejší počasí vůbec špatné. Určitě bylo dost ovoce - borůvky, klikvy, maliny... a hlavně neolitická revoluce se kterou je spojen vznik zemědělství u nás je mnohem pozdějšího data.
Změna teploty by mnohem víc poškodila zemědělce než lovce, přesto u nás změna teploty nebyla nijak obrovská - odhaduje se asi 4 stupně, tedy rozdíl jako když si z Prahy vyjedete někam do našich hor.

Zajímalo by mne, proč nikdo nezkoumá nejjednodušší řešení - z lovců zvyklých bojovat se stala vládnoucí třída a vybírala od zemědělců daně za poskytovanou ochranu. Podobné chování vidíme v lidské společnosti často - např raket v Rusku.

Odpovědět

Možná křováci,

Vladimír Němec,2011-03-10 09:25:56

ale když si představím Evropu v období končící doby ledové (nástup zemědělství), kdy je několik měsíců půlmetrová vrstva sněhu, tak mi ta představa pohodové společnosti lovců a sběračů nějak nejde na mysl. Co sbírali? Jak asi v mrazu lovili, když každý krok slyšela zvěř na sto metrů daleko? Jak asi uchovávali přebytky masa z léta?
Zato zemědělce se zásobami obilí, jak si napapaný lebedí u ohniště v teple si představit umím...
Myslím, že pan Samuel Bowles poněkud přeceňuje nález a nepřiměřeně zobecňuje v jedné lokalitě...

Odpovědět


Mám na to

Tomáš Bartoň,2011-03-11 18:33:54

podobný náhled. Krom již Vámi napsaného také zemědělství dovoluje člověku se usadit a tím začít systematičtěji využívat i jinch darů země (rudy, ale i doly na pazourky...)

Odpovědět

mně se líbí

Tomáš Hluska,2011-03-09 22:53:26

jak pan Mihulka vždycky dodá na závěr článku nějakou myšlenku, často velice nekompromisně vyjádřenou

Odpovědět


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku








Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace