Plameny kolem hvězdného monstra Betelgeuze  
Šikovný infračervený detektor VISIR, instalovaný na jednom z teleskopů VLT, objevil fascinující mlhovinu z hvězdných vnitřností neklidného červeného veleobra Betelgeuze v souhvězdí Orionu. Dočkáme se velkolepého finále?

 

Zvětšit obrázek
Dramatická mlhovina u Betelgeuse. Drobný červený kroužek uprostřed ohraničuje povrch Betelgeuze, větší černý disk stíní nejjasnější prostor okolo. Kredit: ESO.

Naše Slunce je obyčejná hvězda, jakých jsou v Mléčné dráze spousty. Pak taky ale samozřejmě existují i hvězdy neobyčejné. Například alfou souhvězdí Orionu je opravdu extrémně neobyčejná hvězda – démonický Betelgeuze.

Zvětšit obrázek
Veleobr Betelgeuze v měřítku skromné sluneční soustavy. Kredit: ESO, Wikimedia Commons.

Jeho jméno se snad původně odvozuje od arabského výrazu „Ruka obrova“ a nutno poznamenat, že je vcelku přiléhavé. Už pouhým okem lze rozeznat jeho divokou oranžovo-červenou barvu. Betelgeuze je červený veleobr spektrální třídy M1-2 IAB, velmi neklidné povahy. Jako polopravidelná proměnná hvězda s periodou necelých 6 let bezostyšně mění svoji jasnost i další parametry a své pozorovatele uvádí do naprostých rozpaků. Různé odhady vzdálenosti Betelgeuze od Země se liší ve stovkách světelných let a to zdaleka není vše. Skoro všechno, co o tomto extravagantním obrovi víme, musíme brát se značnou rezervou. Je to prostě výjimečná hvězda s nevypočitatelným chováním superstar.

 

Pokud můžeme věřit přístrojům a svému úsudku, pak je Betelgeuze jednou z největších známých hvězd. Kdybychom ho vyměnili se Sluncem, jeho vnější okraj by dosahoval skoro až k oběžné dráze Jupitera, což odpovídá poloměru o zhruba 1000 násobku poloměru Slunce. Zároveň je až 135 tisíckrát svítivější než Slunce a je tedy také jednou z nejjasnějších prozkoumaných hvězd vůbec. Podle odborníků to ale není jenom jeho gigantickým povrchem, ale také obrovskou hmotou, která by mohla 15 až 20 krát převyšovat hmotnost Slunce. Ze všeho, co o Betelgeuze zatím víme, je takřka jisté, že tahle hvězdná velryba umírá a že je jenom krůček od fantastického výbuchu, který promění celou noční oblohu. Pokud jsou naše odhady hmotnosti Betelgeuze reálné, tak exploduje jako oslnivá supernova a v jejím středu vznikne nenasytná černá díra. Pokud jsou správné i naše nové odhady vzdálenosti Betelgeuze, čili zhruba 640 světelných let, bude supernova Betelgeuze po dobu 2 až 3 měsíců nejjasnějším objektem noční oblohy a bude viditelná i ve dne. Naprosto zdevastuje okolní vesmír do vzdálenosti cca 30 světelných let, ale na Zemi se prakticky jistě nic hrozného nestane. Podle všeho nás spolehlivě mine i případný zášleh gama záření, protože rotační osa obří hvězdy míří jinam. Blouznivci, kteří očekávají výbuch Betelgeuze a následnou zkázu světa v roce 2012, by si měli občas zajít na čerstvý vzduch.

   
VISIR, namontovaný na 3. Unit Telescope. Kredit: ESO.   Very Large Telescope, Chile. Kredit: ESO.

 

 

 

Zvětšit obrázek
Pozice Betelgeuze v souhvězdí Orionu. Kredit: NASA/ESA, Wikimedia Commons.

Betelgeuze se chová divně a není snadné předpovědět, kdy vybuchne. Hodně lidí si myslí, že už v něm běží jaderná fúze uhlíku na kyslík a neon a že vybuchne za pár tisíc let, možná i dřív. Jiní zase explozi Betelgeuze očekávají až za milióny let. Už dnes ale můžeme sledovat divoké vření nezměrné hmoty této hvězdy, která hlučně vyvrhuje záplavu hvězdného prachu a plynu. Pierre Kervella z Observatoire de Paris a jeho kolegové pozorovali Betelgeuze s využitím infračerveného detektoru VISIR (VLT Imager and Spectrometer in InfraRed) na teleskopu systému VLT (Very Large Telescope), provozovaného v Chile Evropskou jižní observatoří (ESO). Ukázalo se, že nedávno pozorované výtrysky hmoty z povrchu Betelgeuze jsou zřejmě propojené s mlhovinou, která hvězdné monstrum obklopuje.

Zvětšit obrázek
Lidé z VLT, Pierre Kervella zcela vlevo. Kredit: ESO.

Mlhovina připomíná plameny, jako by Betelgeuze v předtuše velkolepého konce plápolal hrůzostrašným ohněm do vzdálenosti 400 AU, čili čtyřsetnásobku vzdálenosti Země od Slunce. Ve viditelné světle není vidět, šíleně jasná hvězda ji zcela přesvítí.

 

Plameny mlhoviny kolem Betelgeuze jsou pravděpodobně tvořeny křemičitým a hlinitým prachem. Pokud to tak skutečně je, tak velmi připomíná materiál, z něhož kdysi dávno vznikla Země a další kamenné planety sluneční soustavy. I ten totiž předtím uvařila ve víru zběsilé jaderné fúze podobná gigantická hvězda, která skončila životní pouť někde v našem koutu vesmíru. Na první pohled nepravidelný tvar mlhoviny Betelgeuze napovídá, že monumentální veleobr nejspíš vyvrhuje své vnitřnosti asymetricky, v nesmírných výtryscích a bublinách, které pak dokreslují velkolepou scénu kosmického dramatu.

 

Prameny:

ESO Press Release 23.6. 2011, Astronomy & Astrophysics online 23.6. 2011, Wikipedia (Betelgeuse).

 

Datum: 26.06.2011 09:16
Tisk článku

Související články:

Obsahuje planetka Polyhymnia prvky, které nejsou v periodické tabulce?     Autor: Stanislav Mihulka (12.10.2023)
Webb zřejmě vyřešil záhadu zmizení masivní hvězdy z roku 2009     Autor: Stanislav Mihulka (06.10.2023)
Nejvíce magnetická hvězda ve vesmíru umírá do magnetaru     Autor: Stanislav Mihulka (20.08.2023)
Surfing pro titány: Na hvězdném monstru se valí vlny vysoké jako 3 Slunce     Autor: Stanislav Mihulka (11.08.2023)
Ultraexotické Buchdahlovy hvězdy jsou jako černé díry bez horizontu událostí     Autor: Stanislav Mihulka (21.01.2023)



Diskuze:

nebyl bych si az tak jisty.

David Brazina,2011-07-25 23:22:27

dobry clanek, ale to rypnuti do blouznivcu bylo pres caru. Ono se totiz opravdu muze stat ze ten vybuch za ten rok nastane. ten kdo tvrdi ze ne, je hlupak. tvrdit ze bouchne za vice nez tisic let... opravdu bych chtel mit takovou jistotu o necem o cem nasi vedci (celosvetove) nevi temer vubec nic. takze bych doporucoval trosku mene nabubrelosti. je samozrejme jasne ze PRAVDEPODOBNE se toho nedozijeme, nicmene vyloucit to zcela urcite nejde.

Odpovědět

prosím, nevíte někdo

Tomáš Krásenský,2011-06-29 06:47:43

... jak se má jméno této hvězdy správně vyslovovat? Angličtinou ovlivnění známí je čtou "bítldžůs", ale řekl bych, že je to slovo arabské, takže bych čekal spíš "slyš jak píšeš"; má v tom někdo z vás jasno?

Odpovědět


Dobrá otázka

Vojtěch Kocián,2011-06-29 07:48:31

Arabsky neumím, ale číst to anglicky mě nikdy nenapadlo. Vpravdě, anglické čtení neanglických slov je hodně ošklivý zlozvyk (asi jako české čtení anglických). Pak není zřejmé, o čem je řeč.
Vždycky jsem to četl foneticky, ale jak se dívám na Wikipedii, tak by se to mělo číst spíš jako Beteldžeuze.

Odpovědět

o tom jsem četl v nějakém průvodci

Mirek N,2011-06-27 16:41:56

To je Velké hrungozhroucení gal

Odpovědět


:)

Marcel Koníček,2011-06-27 22:45:05

A všichni si povině musí vzít ručník :D

Odpovědět

omg

Mr Magnifico,2011-06-27 12:12:16

Ja bych si asi vedeckymi zavery nebyl zase tak jist. Odhadovat prubeh hrouceni takove hvezdy jakou je Betelgeuze je prinejmensim dosti troufale. Ve fyzikalnim ustavi nevedi poradne ani jak funguje gravitace natoz jak se to vsechno vlastne ma s nasim sluncem, bublajici ameba vzdalena cca 200pc, omg panove, trochu strizliveho uvazovani, a alou na cersrvy vzduch

jinak ohnostoj by to byl zrejmne velkolepy

Odpovědět

Mrzí mne

Pavel Kolar,2011-06-26 21:55:34

že článek, který jsem posílal na OSEL v srpnu 2009, byl zapomenut a nezveřejněn. Asi jako nesmysl. http://pavelkolar.blog.idnes.cz/c/96783/Konec-sveta-je-mozna-blize-nez-si-myslime.html

Odpovědět

supernovy

Pavel Štechmiler,2011-06-26 20:43:17

Dobrý den.Chtěl jsem se jen zeptat,jelikož díky supernovám existují těžké prvky,zda existují odhady množství nebo tonáže které při takovém procesu vznikají.

Odpovědět

Betelgeuse vybuchne v červenci 2012

Jerry Havlik,2011-06-26 16:51:41

.. i když samozřejmě ve skutečnosti vybuchla před stovkami let

Odpovědět


-

Zdeněk Jindra,2011-06-26 21:28:33

V červenci 2012 budete mít jinou přezdívku a budete si nenápadně pískat, panáčku. To je moje předpověď. :)

Odpovědět


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce








Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz