Bude ISS dočasně bez posádky?  
Ruská kosmická agentura Roskosmos zvažuje možnost, že Mezinárodní vesmírná stanice nebude střídajícími se skupinami astronautů obydlena trvale. Zdá se, že takový provoz je v perspektivě dalších minimálně deseti let příliš nákladný

 

Zvětšit obrázek
Pohled na ISS z paluby raketoplánu Endeavour Kredit: NASA

Vyplývá to z včerejšího prohlášení zástupců agentury. Je zřejmé, že tyto úvahy jsou důsledkem havárie zásobovací družice Progress M–12M, která měla před týdnem dopravit téměř 3 tuny nákladu na vesmírnou stanici ISS – hlavně vodu, kyslík, palivo a potraviny.
"Snad v budoucnu nebudeme potřebovat stálou lidskou posádku na nízké oběžné dráze," řekl na tiskové besedě v Moskvě Vitalij Davydov, zástupce ředitele Roskosmosu a dodal, že Rusové nevylučují návrat ke konceptu dlouhodobých bezpilotních orbitálních stanic, které měli před érou MIRu (1986 – 2001) a ISS (od r. 1998).

Zvětšit obrázek
Emblém 28. mise na ISS s jmény šesti astronautů. Kredit: NASA

 

Za sovětské éry běžel velký, dvacet let trvající projekt Saljut (1971 – 1991), v rámci něhož se na oběžné dráze vystřídalo sedm automatických stanic, ke kterým se lidské posádky dopravovaly jenom na určitou dobu. Těchto misí bylo dohromady 35 a účasnilo se jich 71 kosmonautů. Jedním z nich byl i Vladimír Remek, který spolu s Alexejevem Gubarevem v březnu 1978 několik dnů pracoval na palubě Saljutu 6 (přehled misí programu Saljut). Teď Rusové zvažují, jestli tato koncepce občas navštěvovaných, ze země řízených stanic není smysluplnější, než trvale obývaná vesmírná umělá oběžnice Země.


Již nyní vedení Roskosmosu naznačuje, že by i současné proslulé, do nadmořské výšky asi 355 km „vysunuté“ kosmické pracoviště za 100 miliard dolarů mohlo zůstat nějakou dobu bez lidí na palubě. Tato neblahá perspektiva americkou stranu netěší a šéf programu ISS v NASA, Mike Suffredini, se obává, že bez přítomnosti člověka hrozí velké riziko, že o stanici přijdeme. Vitalij Davydov s ním sice nesouhlasí, nicméně zatím je to jen akademická otázka a reálně taková situace v nejbližší době nehrozí. Teď Zemi v ISS oblétá kompletní posádka - šestice mužů. Tři z nich, kteří jsou na palubě již od začátku dubna, mají na zpáteční letence datum 8. 9. 2011. Jejich návrat na rodnou půdu se ale kvůli nedávné havárii odkládá o týden, na 16. září. Rusové totiž analyzují selhání nosné rakety Sojuz–U, která 24. 8. vynášela nákladní modul Progress M-12M, protože typ Sojuz-FG, používaný při letech s lidskou posádkou, je od ní odvozená vylepšená verze. Proto se snaží vyloučit všechna technická rizika, jež by mohla způsobit podobné problémy.

Zvětšit obrázek
První skupina posádky 28. mise – zleva Ron Garan (NASA), Andrej Borisenko a Alexander Samokuťajev (Roskosmos) – by ISS měla opustit 16. září. Kredit: NASA

 

Po odletu poloviny současné posádky zůstane na ISS americko-rusko-japonská trojice, která je na oběžné dráze od června. Původně ji 22. září měli doplnit první tři členové 29. mise - dva Rusové a jeden Američan. Jejich start, nad nímž teď visí otazník, se ale odkládá až na konec října, případně začátek listopadu. Během těchto dvou měsíců Roskosmos plánuje k vesmírné stanici vypravit dvě bezpilotní rakety nejen kvůli zásobování, ale zejména jako test bezpečnosti. Zdá se, že hlavně na ruské straně někteří uvažují nad variantou, že by se v listopadu na zem vrátili i zbylí členové nynější mise a ISS by nějakou dobu byla sice opuštěným, ale ne bludným vesmírným korábem. Lze ji totiž ovládat i z pozemního řídícího centra. Sice ne tak efektivně, jako přímo z paluby, ale jistě tak, aby na oběžné dráze nějakou dobu "přežila" osamocena.
Na 26. října naplánovaný start nákladního modulu Progress M-13M se pravděpodobně přesune na dřívější termín. 

Zvětšit obrázek
Druhá část posádky 28. mise – zleva Satoshi Furukawa (JAXA), Sergej Volkov (Roskosmos) a Mike Fossum (NASA) – zůstává na stanici do listopadu. Kredit: NASA

 

V nedávném rozhovoru pro slovenský denník SME se mediálně známý fyzik Martin Mojžiš přiznal ke kacířskému názoru, že stovky miliard dolarů investovaných do Mezinárodní vesmírné stanice ISS považuje za „takmer blbosť a vyhodené peniaze.“ Možná vás toto tvrzení pobouří, ale když se nad reálnými přínosy celého projektu, s ním spojenými problémy a náklady zamyslíte, asi pochopíte, proč to tvrdí. I teď je na ISS šest specializovaných leteckých inženýrů - astronautů, a ti, co je vystřídají, jsou také letečtí inženýři.


My, kteří se věnujeme popularizaci vědeckých novinek, bychom si stěží vzpomněli na nějakou zprávu z laboratoří vesmírné stanice. Kompletovat se bude ještě asi rok, v provozu by měla být minimálně do roku 2020, možná i déle. Dosavadní ztráty způsobené jenom selháním techniky se na ruské straně pohybují okolo půl miliardy dolarů (Progress M-12M cca 103 milionů USD).


NASA, která ukončila lety raketoplánů, se bude muset vyrovnávat se škrcením svého vůbec ne malého rozpočtu. Ale současná ekonomická situace USA neskýtá jinou alternativu. Z ISS se zanedlouho může stát něco jako málo přínosné a velmi nákladné břímě. Naznačují to i slova šéfa Roskosmosu Vladimíra Popovkina, který vyjádřil svou lítost nad tím, že Rusko kladlo tak velký důraz na kosmické lety s lidskou posádkou místo zaměření se na finančně prospěšnější oblasti, jakými jsou například telekomunikace.


Video: Několik týdnů před ztrátou zásobovací družice Progress M-12M byly na kosmodromu Bajkonur montážní práce nosné rakety Sojuz–U v plném proudu.
24. 8., asi 325 sekund po startu došlo k poruše při odpojení jejího třetího stupně a palubní počítač zastavil další výstup. Raketa se tak nedostala na plánovanou oběžnou dráhu a zřítila se na území Altajské ruské federální republiky.

 

 

Zdroj: The Telegraph

Datum: 01.09.2011 07:33
Tisk článku


Diskuze:


Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace