Poslední minuty Tevatronu  
V největším americkém urychlovači se již žádná srážka protonů s antiprotony neuskuteční.

 

V Chicagu, v americkém státě Illinois, kde je o sedm hodin méně než u nás, je dnes chladný polojasný pátek. Pro mnohé jistě smutný pátek. Odpoledne, v těchto chvílích, když je v našich končinách po deváte hodině večer, se za účasti vědců, zástupců města, politiků a známých osobností ve Fermiho národní laboratoři (Fermilab) vypíná donedávna největší urychlovač částic na světě – Tevatron, se 6kilometrovou obvodovou délkou hlavního okruhu. Jako první na světě využíval pro urychlení elektricky nabitých částic supravodivé magnety. To umožnilo dosahovat v protisměrných srážkách protonů s antiprotony energie 1,96 Teraelektronvoltů (TeV), což až do roku 2009, kdy štafetový kolík převzal Velký urychlovač hadronů LHC v CERNu, byla hodnota světového prvenství.

Zvětšit obrázek
Detektor experimentu CDF (zdroj: Fermilab)

 

Rozhodnutí zastavit provoz Tevatronu padlo navzdory výzvám o prodloužení jeho činnosti o další tři roky. Evropský LHC (Large Hadron Collider) se tak stává jedinou léčkou, do které by se mohl na kratičký okamžik chytit zatím nepolapitelný Higgsův boson.
V průběhu 26letého provozu Tevatron mnohokrát prokázal, že patří na horní stupínek špičkových vědeckých zařízení, jaké kdy člověk sestrojil. V roce 1995 zde byla potvrzena existence top-kvarku. V roce 2008 pak japonští fyzikové Makoto Kobajaši a Tošihide Maskawa získali za jeho předpověď Nobelovu cenu za fyziku. Neúčastnili se ale experimentů a tak si největší americký urychlovač nemůže na své konto připsat toto nejprestižnější vědecké ocenění.


Dalšími důležitými objevy Fermilabu byly v roce 1998 Bc mezon, v roce 2000 tau-neutrino a první pozorování samostatného top kvarku v roce 2009. Tevatron hrál důležitou roli při studiu narušení CP symetrie, určení hmotnosti bosonu W a stanovení limitů pro hmotnost zatím teoretického Higgsova bosonu. I po spuštění výkonnějšího LHC byl zdatným konkurentem již dávno netrpícím „dětskými nemocemi“, jehož dva experimenty CDF a D0 chrlily jeden zajímavý výsledek za druhým – v průměru jeden odborný článek týdně po celou 26letou dobu činnosti urychlovače. Seznam autorů čítá na 500 jmen. Od zahájení provozu v roce 1985 Tevatron umožnil asi 1400 mladým fyzikům obhájit s kvalitní a zajímavou prací doktorát. Týmy zajišťující oba experimenty zosobňovaly jednu z nejrozsáhlejších mezinárodních spoluprací v oblasti vědy.

Tevatron bude chybět Fermilabu i všem americkým jaderným vědcům. Modernější a výkonnější nástupce je zatím v nedohlednu. Jistou naději skýtá plánovaný 30 až 50kilometrový Mezinárodní lineární urychlovač. Ale zpráva s jeho technickou dokumentací by měla být předložena až příští rok. Až pak se bude rozhodovat, kde se postaví. A hlavně za co. Hospodářská recese na Starém i Novém kontinentu nevlévá dostatek optimizmu. A to zapomínáme na rozběhnuté finančně náročné projekty jaderné fúze – NIF  v USA a evropský ITER ve Francii.


Tevatron z honu na Higgsův boson vypadl. O tomto grálu částicové fyziky ale Fermilab natočil hezké video:

 

 

Datum: 30.09.2011 21:26
Tisk článku

Malý atlas motýlů - Pawlak Pawel, Pawlaková Ewa
 
 
cena původní: 249 Kč
cena: 212 Kč
Malý atlas motýlů
Pawlak Pawel, Pawlaková Ewa

Diskuze:




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni




Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace