Náš předek měl smysl navíc  
Když o někom řekneme, že má všech pět pohromadě, myslíme tím, že to má v hlavě srovnané a rozhoduje se správně. Na uvážlivém úsudku a kvalitních vstupní informacích poskytovaných našimi smysly často závisí i přežití a jasně si to uvědomovali již Staří Řekové. Aristotelovo pojetí pěti hlavních smyslů používáme prakticky dodnes a v něm má původ ona „pětka“, která v lidovém rčení zastupuje oko, ucho, kůži, jazyk a nos. Vědci nyní přichází s tvrzením, že předek 96 % obratlovců, včetně nás, oplýval i „šestým“ smyslem.


 

Zvětšit obrázek
Veslonos americký se živí se planktonem. Na obrázku filtruje vodu v chicagském Shedd akvariu. (Kredit: Jon Weinstein a Lance Grande, Field Museum of Natural History)

Na otázku, kolik máme smyslů, není tak jednoduché odpovědět. Základní pětici lze totiž rozšiřovat. Záleží na tom, jak přísné kriterium si zvolíme pro posuzování receptorů, kterými různé vjemy  z okolí našeho těla i jeho samotného registrujeme. Teplotu vnímáme pomocí termoreceptorů v kůži. Gravitační pole pomocí mechanoreceptorů ve vestibulárním systému uvnitř vnitřního ucha. Čas dokonce registrujeme dvojím způsobem. V rámci krátkodobých úseků (sekundy, minuty, hodiny), máme zařízení v mozku, jde ale o informace dosti nepřesné. Kromě toho vnímáme i delší časový úsek (zhruba jednoho dne), ten registrujeme smyslem v hypothalamu a sítnici oka. Jejich činnost si uvědomujeme jako tzv. cirkadiánní biorytmy. Všechny tyto vyjmenované smysly my lidé máme. Mnozí z evolučně hodně starých obratlovců jsou na tom, co do počtu smyslů, lépe než my. Třeba žraloci. Nečiní jim problém vnímat i velmi slabá elektrická pole. Ze současné fauny patří tito predátoři k nejstarším skupinám živočichů. Pozůstatky paryb byly nalezeny i ve vrstvách ordoviku. Byli tu před 420 až 450 miliony let, tedy dlouho před tím, než se objevili první suchozemští obratlovci a dokonce dříve, než souš kolonizovaly rostliny.

 

Zvětšit obrázek
Mezi veslonosovité patří i jedna z největších sladkovodních ryb světa, je na pokraji vyhynutí a ve volné přírodě možná už nežije. Veslonos čínský (Psephurus gladius) má dorůstat délky až sedmi metrů. (Kredit: Museum dhistoire Naturelle, Psephurus gladius)

Žraloci  ale nejsou  jediným druhem vnímajícím elektrická pole. Umí to i veslonosi. Ti jsou dnes nejstarším přežívajícím živočišným druhem v Severní Americe. Řadíme je do stejné škatulky s jesetery, ale jejich fosílie dokládají, že tu byli dávno před dinosaury.  Smyslem „navíc“ se tedy vyznačují i od sebe velmi vzdálené druhy z rodiny obratlovců. Logicky z toho plyne otázka, zda se tento starobylý orientační orgán vyvinul jen jednou, anebo příroda na stejné téma laškovala dvakrát. V tom prvním případě by to totiž znamenalo, že i náš předek touto schopností vládnul.

 

V právě zveřejněné studii, která vyšla v časopisu Nature Communications a která je jakýmsi vyvrcholením čtvrt století trvajícího bádání kolektivu vědců z Cornell University vyplývá, že naprostá většina obratlovců, asi 30 000 druhů suchozemských  živočichů a zhruba stejný počet vodních tvorů pochází ze společného předka, který orgán k electrorecepci měl velmi dobře vyvinutý. Tímto společným předkem byla mořská dravá ryba s dobrým zrakem, čelistmi plnými zubů a boční podélnou čárou se systémem receptorů reagujících na pohyb vody. Zhruba takovou, jakou dnes má většina ryb. Žila asi před půl miliardou let a naprostá většina z přibližně 65 000 druhů žijících obratlovců jsou jejími potomky.

 

 

Zvětšit obrázek
Po stranách vyvíjecího se veslonosího „nosu“ odhalil rastrovací mikroskop otvůry elektrosenzitivních orgánů a jejich přechod v podélnou postranní čáru. (Kredit: Willy Bemis)

Podle evolučního biologa Willyho Bemise, profesora Cornellovy university a Melindy Modrellové, neurovědkyně z University of Cambridge, došlo někdy před stovkami milionů let k velkému zlomu ve vývoji obratlovců. Jedna z vývojových větví se vydala směrem k paprskoploutvým (Actinopterygii). Říká se jim tak proto, že mají ploutve vyztužené kostěnými paprsky. Řadíme k nim prehistorické chrupavčité i moderní kostnaté ryby. Jde o velkou a úspěšnou skupinu, která dnes představuje více než polovinu žijících obratlovců. Její vznik se odhaduje na dobu před asi 400 milióny let. Na přelomu devonu a karbonu paprskoploutví byli vedoucí skupinou obratlovců. K druhé větvi - nozdratí nebo svaloploutví (Sarcopterygii) řadíme ryby lalokoploutvé i dvojdyšné a po novu jsme sem před několika lety začali řadit i všechny dnes žijící čtyřnožce a člověka.

Dosud se nevělo, zda elektroreceptory, kterých bývá až okolo 70 000 a jimiž se někteří zástupci obou hlavních táborů mohou chlubit, si žraloci a veslonosi vyvinuli nezávisle a nebo k nim přišli jako slépí k houslím díky předkovi. Jasno do věci vnesl až vodní dráček, neboli mexický axolotl. Ten představuje jakousi evoluční spojku mezi suchozemskými živočichy a rybami zvanými veslonosi. Zkoumání buněčných elektrosenzorů  ukázalo, že se základy těchto orgánů se u různých druhů vyvíjejí ze stejných buněk embryonální tkáně, stejným způsobem a ve stejnou dobu při tvorbě kůže. To je samo o sobě pádným argumentem pro domněnku, že vývojově jde o jeden a tentýž aparát. Dalším potvrzením správnosti úvahy, že se jedná o dědictví po předcích je vzorování, jaké vytváří otvůrky senzorů na povrchu zkoumaných těl. Na obrazci je patrný postupný přechod z oblasti „nosu“ do oblasti, jež u ryb pokračuje takzvanou postranní čárou, což je označení pro orgán, který je pro ryby jakýmsi sonarem informujícím o jejich poloze a o pohybu okolní tekutiny. Na základě všech těchto poznatků je legitimní se domnívat, že společný předek obratlovců v konkurenčním boji uspěl také právě díky svému dobře vyvinutému „šestému“ smyslu. A že my lidé, jsme ho někde cestou evoluce prošustrovali. Zřejmě proto, že vzduch je dielektrikum a elektroreceptory na souši by neměly velký význam. Jakoby ale Velký dizajnér tušil, jak slzavým údolím nás hodlá vláčet, a tak nám zajistil adekvátní náhradu. Přivodil nám smysl pro humor.

 

Psephurus gladius:

 



Americké veslonosy v bazénku nafilmoval Jaroslav ze Slatiňan:



Datum: 17.10.2011 20:58
Tisk článku

Věda, víra, Darwinova teorie a stvoření podle knihy Genesis - Vácha Marek Orko
 
 
cena původní: 268 Kč
cena: 225 Kč
Věda, víra, Darwinova teorie a stvoření podle knihy Genesis
Vácha Marek Orko

Diskuze:

Žádný příspěvek nebyl zadán



Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace