Ani další ukázka „studené fúze“ pochybnosti nerozptýlila  
V souvislosti s novým předváděním zařízení Andrea Rossiho, označovaného jako E-Cat reaktor, se objevila na internetu řada příspěvků, které věští revoluci ve výrobě energie. Podle Rossiho slov by měl reaktor produkovat energii pomocí studené fúze. Průběh prezentace, která se konala 28. října, i uváděné parametry pokusu však ještě intenzivněji naznačují, že jde o podvod.

 

Zvětšit obrázek
Andrea Rossi čte zprávu o výsledcích své předváděcí akce (zdroj PESN). Další snímky představující prý megawattový modul E-Cat zde.

Zájem o problematiku reaktoru E-Cat (Energy Catalyzer) dokládají i maily, kterými se čtenáři obracejí na redakci Osla se žádostí o vysvětlení. O naději vkládané do „studené fúze“ svědčí i některé příspěvky na českém internetu (například zde). O podrobný rozbor jsem se již na Oslovi pokusil v dřívějším článku, který komentoval předchozí ukázky tohoto zařízení. Nová prezentace nepřinesla žádný zlom nebo změnu. Opět se nejednalo o příležitost, kdy by někdo nezávislý mohl zařízení nebo průběh testu kontrolovat. Zase šlo o černou skříňku, k níž nikdo neměl přístup. Kromě člověka, kterého Andrea Rossi představil jako zástupce neznámého investora, se experimentu zúčastnilo zhruba 30 lidí. Ovšem nikdo z nich neměl možnost zařízení zkontrolovat. Přitom, pokud opravdu k fúzi dochází, by nebyl problém její existenci jednoznačně prokázat jednoduchými měřeními radiace. Stačil by obyčejný detektor gama, a pokud by se použil gama spektrometr, zjistilo by se i, jaké reakce přesně probíhají.


V předchozím článku jsem popsal, proč si myslím, že v E-Catu k fúzi nedochází, a že se tedy jedná o podvod. Proto uvedu jen ty nejzákladnější důvody a konkrétní čísla vycházející z posledního testu. Je třeba si uvědomit, že hlavním problémem při uskutečňování fúze je vzájemné odpuzování kladně nabitých jader. Protože je náboj jádra niklu 28krát větší než u protonu, je v tomto případě odpuzování o více než řád větší. Fúzní reakce izotopů vodíku, při nichž vzniká helium (viz např. 12), by tak měly být mnohem snadnější než vodíku a niklu, které by údajně měly probíhat v E-Catu.

 


 

Zatímco oba izotopy helia vznikající při fúzi izotopů vodíku jsou stabilní, tak izotopy vznikající při slučování niklu a vodíku jsou ve velké většině případů radioaktivní. Existuje pět stabilních izotopů niklu. Pokud se sloučí s vodíkem, tak pro tři z nich vzniká radioaktivní izotop mědi. Pouze u dvou z nich jsou vznikající izotopy mědi stabilní, ovšem ty se v přírodním niklu vyskytují jen ve velmi malém množství. Izotopů niklu, které vedou k radioaktivní mědi je 95,4 %. Nejvíce je zastoupen 58Ni, kterého je 68,1 %. Po fúzi jeho jader s protonem vzniká radioaktivní izotop 59Cu, který má poločas rozpadu 1,36 minuty. Izotopu 60Ni je 26,2 % a fúzní reakce vede k 61Cu s poločasem rozpadu 3,33 hodiny. V tabulce jsou uvedeny všechny stabilní izotopy niklu i jejich koncentrace v přírodním niklu, izotopy mědi, které vznikají při jejich fúzi s vodíkem a jejich poločasy rozpadu v případě, že jsou radioaktivní. Všechny vzniklé radioaktivní izotopy mědi se rozpadají rozpadem beta plus, tedy  uvolněním pozitronu a elektronovým záchytem. Vzniklý pozitron se velmi rychle v látce zastaví a anihiluje, přičemž se vytvoří dva fotony záření gama s charakteristickou energií 0,511 MeV. Dceřinná jádra, která při rozpadu beta vzniknou, jsou v excitovaném stavu a energie se zbavují vyzářením fotonů gama s přesně danými energiemi, které daný izotop jasně identifikují.


V tabulce jsou uvedeny také hmotnosti jader různých izotopů niklu a mědi i energie, která se uvolní při fúzi niklu s vodíkem. Ta se určí tak, že od sumy hmotností izotopu niklu a protonu odečteme hmotnost vyprodukovaného izotopu mědi. Energií vzniklou při následném rozpadu beta pak k ní přičteme a dostaneme celkovou uvolněnou energii. Část této energie se přemění na teplo a část, například v podobě neutrin, unikne pryč. Pokud budeme předpokládat, že by se na teplo přeměnila veškerá energie, můžeme spočítat minimální počet radioaktivních jader, který by při daném výkonu zařízení za časovou jednotku vznikal a tím i produkovanou radioaktivitu. Podle prezentovaných informací mělo zařízení produkovat přes pět hodin výkon 480 kW. Každou sekundu se tak musí vytvořit nejméně 0,48 milionů joulů. Pokud se podíváme na celkovou uvolňovanou energii na jednu fúzi, tak se u jednotlivých možností příliš neliší a je okolo 8 MeV. To je zhruba vazebná energie na jeden nukleon. A tedy při jedné fúzi se uvolní zhruba 1,3 pJ (tedy 1,3 x 10-12 J). Každou sekundu se tak musí vytvořit nejméně 0,37 x 1018 radioaktivních jader, která se pak rozpadají. Pokud jejich vznik probíhá dostatečně dlouhou dobu konstantní rychlostí, vytvoří se nasycený stabilní stav s konstantním počtem radioaktivních jader - stejný počet jader za časovou jednotku vzniká, jako se rozpadá. Tedy musí vznikat a rozpadat se více než 0,37 x 1018 radioaktivních jader. Máme tak radioaktivní zdroj s aktivitou 0,37 EBq (exabecquerelů).


A to už je opravdu významný zdroj radioaktivity, která se uvolňuje ještě řadu hodin po vypnutí zdroje. K provozu takového zařízení jsou nevyhnutná povolení úřadu, který v dané zemi dozírá na jadernou a radiační bezpečnost. V dané situaci a při použité konstrukci by navíc šlo o otevřený zářič. A tedy by muselo být prokázáno, že má dostatečné ochranné stínění a radioaktivita nemůže uniknout ven. Provozovatelé by museli příslušnému orgánu předložit ke kontrole podrobné konstrukční plány zařízení. Z toho, že se tak nestalo, je jasné, že Andrea Rossi dobře ví, že k žádné fúzi vodíku s niklem nemůže v jeho zařízení docházet. Což ostatně potvrzují i negativní výsledky měření radioaktivity během činnosti zařízení i po něm.

 

V diskuzi k danému tématu se často vyskytuje názor příznivců tohoto zařízení, že jde o úplně nový, „zkostnatělé klasické“ fyzice neznámý proces. Dobře, ale pak to nenazývejme studenou fúzí, protože to fúze jistě není. Jestli by šlo o zcela nový fyzikální děj, pak je otázkou, proč v takto jednoduché konfiguraci probíhá velice intenzivně a nikde jinde jsme zatím nezaregistrovali ani jeho náznaky. Pak by to však bylo na Nobelovu cenu a Andrea Rossiho by kromě ní čekala okamžitě taková sláva a s tím spojené finance, že by se určitě neobával o vykradení jeho myšlenek. Už dávno by publikoval všechny výsledky a podrobné informace o svém zařízení. A nechal ostatní vědce experiment zopakovat, zkontrolovat a potvrdit. Průběh demonstrace jeho zařízení podle mého názoru jasně ukazuje, že jde s největší pravděpodobností o podvod.


I když zanícené příznivce různých „nestandardních“ hypotéz a konspiračních teorií přesvědčím jenom stěží, pokusil jsem se uvést alespoň hlavní důvody, jež mě opravňují k přesvědčení, že E-Cat Andrea Rossiho energetické problémy lidstva nevyřeší.

Datum: 11.11.2011 17:28
Tisk článku


Diskuze:

Blacklight Power vs. Cold Fusion

Ladislav Kopecký,2011-11-14 18:34:40

http://free-energy.xf.cz/H2/blp-cf.htm

Tento článek porovnává BLP s Rossiho studenou fúzí. Jinak Rossiho E-Cat sleduji od začátku tohoto roku a konspirační teorii, že se jedná o podvod, vylučuji. Co by z toho dotyční měli? Pět minut slávy a potom z ostudy kabát? To by přece nikdo normální neudělal! A nakonec ještě jeden odkaz:

http://www.leonardo-ecat.com/fp/

Odpovědět


Co by z toho měli?

Vojtěch Kocián,2011-11-15 08:36:45

Nebyli by první ani poslední, co by vybrali na zálohách miliardy a pak se uklidili na Bahamy nebo jiné ostrovy.

BLP se podle mého distancuje od studené fúze proto, že věděla, jak s podobnými zařízeními nakládá patentový úřad USA. Rossimu to buď nedošlo, opravdu věří, že jde o studenou fúzi nebo neexistenci patentu v USA má jako záminku, proč neprozradí, jak to vlastně funguje. Pokud to opravdu funguje, je pravděpodobné, že půjde o podobný systém. Rossi to samozřejmě přiznat nemůže, protože by narazil na jejich patenty.

I pouhé zveřejnění detailů spolu s Nobelovou cenou, přednáškami atd. by Rossimu vydělalo víc než stačí utratit a vyneslo ho po bok největších vynálezců všech dob. Vzhledem k tomu, že se raději nechá označovat za šarlatána, mu nemohu věřit na víc než padesát procent.

Odpovědět


Bylo by sice pěkné, kdyby to fungovalo, ale ..

Lubomír Denk,2011-11-15 13:37:23

Řekl bych, že se s vysokou pravděpodobností o podvod jedná. O tom, že to zcela určitě není fůze jak ji známe dnes, už psal pan Wagner. A nejde jen o chybějící záření. Nikde jsem se nedočetl, kolik je během procesu „spalováno“ vodíku a kolik niklu a co je a co se děje s odpadním produktem. Skutečnost, že toto italští vynálezci neuvádí je velmi silnou indicií pro teorii podvodu. Dále všimněte si, že údajná megawattová jednotka je jen x-kráte duplikovaná základní jednotka E-cat. Jaké záhadné problémy konstruktérům brání zvětšení zařízení, které se mi zdá logičtějším krokem ke zvednutí výkonu?

Podle mě se v systému pouze katalyticky spaluje vodík na vodu.. pokud nejde přímo o odběr energie z rozvodné sítě..

Odpovědět

môže existovať

Maroš Štulajter,2011-11-14 15:55:18

hidrino http://byzipp.com/energy/ je to podľa vás vôbec možné?

Odpovědět


Existují hydrina?

Vladimír Wagner,2011-11-14 21:48:48

Na základě kvantové elektrodynamiky se žádné hydrino nedostane. A zatím jeho existence ani experimentálně nebyla prokázána. Pokud by fungovala zařízení, která firma BlackLight Power deklaruje a uvolňovalo se tolik energie, tak by muselo být možné velice dobře studovat produkované záření (ať už rentgenové či ultrafialové a z toho by byl známé příslušné energetické stavy a tím i existence hydrina. A zase, jak jsem psal, to je jasná Nobelová cena. I lidé okolo BlackLight Power, pokud by opravdu za jejich zařízením stál nový fyzikální fenomén (hydrino), by dávno své výsledky publikovaly, předvedli a vybrali si svou Nobelovu cenu i s obrovskou slávou.

Odpovědět

blacklight power

Maroš Štulajter,2011-11-14 10:28:57

táto firma http://www.blacklightpower.com/applications.shtml tiež prezentuje podobný systém ale tiež by som chcel vedieť či je možné aby fungovalo zariadenie tak aby nevyžarovalo podobne ako rossiho systém a hlavne je tam uvedený zdroj el. prúdu ciht čo veľmi propagovali ale teraz je nejak ticho okolo toho. mne sa ale zdá že tie systémy sú reálnejšie ako rossiho, neviem prečo silou mocou hovoria o studenej fúzii keď zariadenie funguje ale iný nehovoria že je to studená fúzia. bol by som rád keby ste sa k tomu vyjadril.

Odpovědět


Hydrino

Vladimír Wagner,2011-11-14 15:32:23

V tomto případě autoři tvrdí, že vytvářejí jinou formu vodíku "hydrino". Protože o tom, co to je, jestli to vůbec existuje, jestli a jak se to připadně rozpadá, není vůbec nic známo, tak nelze říci zda vzniknou radioaktivní prvky. Nelze říci, zda tento systém je reálnější. U Rossiho a i u tohoto lze jedině říci, že to není jaderná fúze. To by se poznalo (při deklarovaných výkonech) podle produktů daných reakcí.

Odpovědět



Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace