MRSA v mase  
Nákupy v masných krámech a supermarketech na území tří amerických států daly představu o tom, jak často si s vepřovým domů nosíme i nebezpečné rezistentní stafylokoky. Jsou na tom lépe ti, kdož jsou ochotni si připlatit za kvalitu z alternativního chovu, v němž antibiotika a růstové stimulátory nepoužívají?

 
Honem na nebezpečné patogeny v řeznických krámech by se dal nazvat počin vědců z University of Iowa a Výzkumného ústavu pro zemědělství a obchod v Minnesotě. Motivoval je k tomu fakt, že v USA se množí stafylokokové infekce a u mnohých zdroj nákazy se nedaří zjistit. Ročně se to týká zhruba 185 000 případů. Stafylokoky patří k nejrozšířenějším lidským patogenům a také k těm nejnebezpečnějším. Napadají různé orgány a každá z infekcí může nemocného vážně ohrozit na životě. Promořenost obyvatel je dost vysoká, údaje z let 2003 až 2004 naznačily, že Stafylokokus aureus kolonizuje 28,6 % Američanů.

 

Zvětšit obrázek
Staphylococcus aureus, sférické buňky 0,5 – 1,5µm v průměru, nejsou pohyblivé ani netvoří spory. Rostou za přítomnosti vzduchu, ale když je to potřeba, nečiní jim velké problémy se přeorientovat na anaerobní způsob života. Bakterie se normálně přenáší na kůži či v nose zdravých lidí. Občas může tato bakterie způsobit infekci a u kožních infekcí jsou nejčasnější příčinou. Mnohé jsou nevýznamné (boláky, uhry) a vyléčí se i bez antibiotik. Jindy jsou původcem vážných infekcí, například chirurgických ran, zápalu plic,... Staphylococcus aureus je druhou nejčastější příčinou nemocničních infekcí. Stále větším problémem jsou jeho rezistentní kmeny odolávající antibiotikům, říká se jim MRSA (Methicillin-resistant Staphylococcus aureus). (Kredit: Janice Carr, Wikipedie)


Historie 
První kdo si všimli hrozníčkovitých bakterií v hnisu, byli francouzský přírodovědec Luis Pasteur a skotský chirurg Alexander Ogston. Do roku 1974 byly známy pouze tři druhy stafylokoků, ale již v následujícím roce to bylo sedm další druhů a dnes jich známe více než padesát. Představu, že zvířata mají jiné koky než my, a že se od nich nemůžeme nakazit, jsme museli postupně opravovat, až nakonec vzala za své zcela. Od roku 2006 se považují všechny druhy stafyloků izolované ze zvířat za potenciálně patogenní a schopné vyvolat otravu.
Často nezvládnutelným problémem stafylokokových infekcí se stává jejich rezistence na antibiotika. První takový případ stafylokokové infekce u zvířat byl zaznamenán v roce 1972 v Belgii u krav, které trpěly zánětem vemene, na který nic nezabíralo. Dnes se jim říká infekce zlatým stafylokokem a nebo MRSA. Postupně byly podobně nezdolné nákazy popsány u psů, koček, ovcí, drůbeže, koní i u prasat. 

 

Mikrobiologická filatelie

O původně banálních lidských kožních infekcích, jejichž původci se naučily odolávat antibiotikům a napadají dnes i jiné tkáně a jsou příčinou septických artritid, osteomyelitid, přetrvávajících metritid nebo infekcí spojených s aplikací implantátů či zavedených katétrů, ... se toho napsalo již tolik, že bylo v tom třeba udělat pořádek. Pro odolné kmeny se začal razit termín MRSA, který se dělí do skupin:

HA-MRSA (Hospital Associated MRSA) označuje onemocnění a jeho původce, které se šíří v nemocnicích. Objevuje se u hospitalizovaných pacientů po 48 hodinách od přijetí. Jako podskupina se někdy vyčleňuje HCA-MRSA (Health Care Associated community). Tato nákaza je spojována s prokazatelnější příčinou vzniku onemocnění – absolvováním dialýzy, pobytem v sanatoriu spolu s infikovanými osobami a pod.

Pod zkratkou  CA-MRSA (Community Associated) se rozumí onemocnění svým původem související s rizikovými komunitami. Ohrožujícími faktory jsou kontakty ve vězeňských zařízeních, sportovních klubech, školách, denních stacionářích, zařízeních pro přípravu na transplantace, kde probíhá imunosupresívní léčba a vojenských kolektivech.

LA-MRSA (Livestock Associated) se většinou vyznačují tím, že jde o šíření nákazy určitého kmene, který z hospodářských zvířat „přeskočil“ na lidi. Pedantnost virologů vedla dokonce k vytvoření „chlívečku“ PA-MRSA (Pet associated). Patří do něj případy, kdy zvířetem původu nebylo hospodářské zvíře, ale domácí mazlíček. Často v těchto případech byl směr infekce dokonce opačný – nebohé zvíře se nakazilo od člověka a stalo se rezervoárem kmenů MRSA. V takových případech se hovoří o humanóze.

 

Hurá na nákupy 

Zvětšit obrázek
Maso z chovů, kde se nepoužívají antibiotika má v sobě stafylokokoky na antibiotika rezistentní - MRSA zhruba ve stejném množství, jako je tomu v mase z klasických velkochovů. (Kredit: Benutzer:Rainer Zenz/Bilder/Lebensmittel, Wikipedia GNU FDL)

Výzkum začal sběrem vzorků, který možná nejlépe odráží reálnou situaci spotřebitele - vědci vyrazili do ulic a nakupovali. V supermaketech s celostátní působností, družstevních obchodních centrech i malých masných regionálních krámcích. Nákupní košíky naplnili kotletami, plátky na řízek, kousky kýty, ledvinkami, salámem. Ve všech případech šlo o zboží, jehož etiketa deklarovala, že je produkt čerstvý. V malých masnách se spokojili s ujištěním, že nejde o staré či mražené zboží. Nákup pak zabalili do dvou fólií proti nechtěné kontaminaci a v chladícím boxu během noci převezli do laboratoře. Rozbor u všech vzorků začal do 24 hodin od jejich zaplacení u kasy. Přítomnost rezistentních typů stafylokoků nejprve ověřovali klasickou selektivní kultivací na agaru. Za průkaz se považuje přítomnost proteinu schopného se navázat na penicilin (PBP2). Metodě se říká latex aglutinační test. K definitivnímu potvrzení ale sloužil druhý test využívající polymerázovou řetězovou reakci. Ten zjišťuje v genomu bakterií, zda obsahuje kód (návod) na syntézu proteinu asistujícícho při eliminaci antibiotika.      


Výsledky testů

Ze 395 vzorků masa pocházejícího ze 36 obchodů na území států Iowa, Minnesota a New Jersey jich stafylokoka mělo 256. To znamená, že si kupující s masem domů nosili zdroj možné nákazy v 64,8 %. U produktů původem z konvenčních chovů se to týkalo 67,3 % případů. Masa z chovů, které deklarovaly, že nepoužívají antibiotika a růstové stimulátory, na tom se svými 56,8 % nebyla o moc lépe.
Ve 230 případech (58,2 %) šlo o mikroba citlivého na meticilin (MSSA). Tento méně nebezpečný stafylokok byl v mase z klasických chovů u 61 % vzorků a u masa z alternativních chovů v 49,5 %. Ve 26 případech (6,6 %) šlo o zvrhlíka, který si nic nedělá ani s antibiotikem meticilin. Z hlediska statistické významnosti nebyl mezi konvenčními a alternativními chovy zjištěn rozdíl. Jsou si prakticky rovny, a to jak v případě původce  méně nebezpečné nákazy lehčeji zvládnutelné (MSSA) tak té, co na ní antibiotika nezabírají (MRSA).
Neméně zajímavé údaje poskytlo bližší určení mikrobů. Jen asi čtvrtina (26,9 %) izolátů patřila do dvou typů skupiny vyskytující se převážně v chovech prasat. Téměř polovina zachycených MRSA  bakterií byly typy (t002 a t008), které nejsou co do hostitele vybíravé a libují si jak v lidských, tak zvířecích tělech.

Zvětšit obrázek
Jeden z těch lepších případů - MRSA nenapadl vnitřní orgány. (Kredit: Gregory Moran, M.D., Center for Disease Control)
Zkrátka a dobře, rezistentních bakterií v masných výrobcích nejsou ušetřeni kupující v žádném z amerických států. Nejhůře v tomto případě dopadla Iowa s více než 8 % potenciálně rizikových masných výrobků. Podobné to bylo v Minnesotě. Nejlépe skončil New Jersey se 4,6 %. Zastoupení specializovaných stafylokoků ve vzorcích obsahujících MRSA: 84,6 % jich bylo rezistentních na oxacilin, 65,4 % na tetracyklin, 38,5 % odolávalo erytromycinu a 34,6 % zvládalo clindamycin a quinupristin-dalfopristin. 76,9 % případů zvládalo dvě antibiotika současně a 38,5 % případů si nedělalo nic ani ze tří a více antibiotických koktejlů.

 

Klasický versus alternativní

Podobné, ale zatím ne tak rozsáhlé práce se již dělaly. Také poukazovaly na možnost šíření rezistentních bakterií z chovů hospodářských zvířat. Tato studie je ale ze všech ta nejalarmističtější. Navíc je znepokojující zjištění, že téměř dvacet procent izolátů obsahovalo bakterie s PVL. Ty nemají epidemiologové zvlášť v lásce - označení znamená genotyp spojený se zvýšenou virulencí. Tím dostáváme mnohem skeptičtější obraz, než který vytvořily starší a ne tak do detailů jdoucí výzkumy masa z dílny nizozemských vědců. Potvrzují se tím ale obavy Kanaďanů, kterým také před časem vyšlo, že na vepřovém mase se infekční a rezistentní bakterie  přenosné na člověka nacházejí. A tak se dá předpokládat, že i u nás bude situace obdobná a že v ceně vepřového si domů nosíme MRSA. Je přitom jedno, zda chodíme do obchoďáku, nebo do řeznictví. Nerozhoduje dokonce ani to, zda výrobek pochází z řetězce napojeného na klasickou zemědělskou velkovýrobu, nebo s pocitem, že děláme pro své zdraví dobře, utrácíme více za produkty z alternativních chovů. Propadat panice a  přecházet na vegetariánství ale netřeba. Tepelnou úpravu stafylokok nepřežije a zatím také nebyl striktně doložen případ přenosu MRSA z vepřového na člověka. Pravdou také je, že to asi zatím nikdo moc podrobně nezkoumal. Situace se teď asi změní. Možná i cech řezníků bude brzo stávkovat za příplatky na rizikovost, jako má personál na infekčních oddělení nemocnic. Vše nasvědčuje tomu, že přicházejí do styku se stejným infekčním materiálem. A co teprve zootechnici, na něž ve vepřínech kašlou stovky prasat s prokazatelně přenosnými kmeny stafylokoků...  
 

Poučení

Možná ale není zcela na místě dělat si z výsledků Američanů jen vtípky. Při návštěvách v nemocnici nemusí být dobrým nápadem skočit si předtím do řeznictví, koupit něco na večeři pro rodinu a rekonvalescentovi z toho na na pokoji pak na přilepšenou oddělit pár plátků šunky. Nejde ani tak o šunku, jako spíše o to, co všechno z řeznického krámu do nemocnice můžeme nechtěně propašovat. Třeba na botách. Personál si pak může lámat hlavu nad tím, kde se ta mrcha MRSA vzala. Také doma v kuchyni bude dobré dodržovat pravidla, k jakým nás vycvičila drůbež svými salmonellami. Nebude na škodu zavrhnout praktiky, kdy po naklepávání řízků utíráme kuchyňskou linku stejnou houbičkou, jakou po čase setřeme třeba drobečky na jídelním stole.  Na to, kam nám vyteče voda ze syrového masa, bude lepší  pohlížet jako na něco, v čem je možná se šesti procentní pravděpodobností „zlatý stafylokok“ - rezistentní na antibiotika (MRSA), jemuž nedělá problém přeškolit se na jiného hostitele.


 
Prameny: University of Iowa, PLoS ONE, WHO.

 

Datum: 24.01.2012 11:36
Tisk článku


Diskuze:

Zlatý stafylokok fakt není žádná legrace

Ota Beran,2012-01-26 08:22:57

Mám s ním docela čerstvou zkušenost, když zahubil našeho domácího mazlíka zakrslého králíka Merlina. "Léčení" co jsme na něm praktikovali mu pouze o něco málo prodloužilo život. Představa, že u lidí to může probíhat podobně, není lákavá. Hygieny sice není nikdy dost, ale děsím se reklam typu: "Pouze sterilní je čisté!" Imunita člověka se musí potkávat s patogeny, aby byla trénovaná a mohla se sama vyrovnat s případnou infekcí.

Odpovědět

odpoved

Jarda Souda,2012-01-25 08:55:38

U hovězího na jatkách probíhá standardní veterinární kontrola,tak že maso zkoukne chlápek, řeší prorostlost a senzorické vlastnosti, trochu ho osahá, koukne spíše po boubelích či svalovci ap. mikroorg. se neřeší. Jejich namnožení je stejně více věcí další manipulace s masem. Maso na tataráček proto raději u osvědčenýho řezníka kterýmu věřím, že není špindíra.
Ostatně mi z výzkumu chybí právě jeden z velmi důležitých faktorů při posouzení, a to kvantitativní zhodnocení.Kolik těch potvor je ve 100g masa? Riziko onemocnění je úměrné s počtem MO.když jich bude milion tak je všechny uvařím hned zato z miliardy mi může přežít milion a nakazit mě.škoda že chybí tento podstatný faktor. Pak by výsledky cedly k rozdílům odkud si maso kupujete.

Odpovědět


Ako sú na tom počty

Tomáš Štec,2012-01-27 22:29:08

Pri dĺžke trvania životného cyklu baktérie v ráde hodín, ak sú to dve hodiny, tak za 24 hodín je tých baktérií z miliónu niekoľko miliárd. Možno preto nemá zmysel udávať v takomto výskume, keď mäso čakalo na testy do 24 hodín, množstvo.

Odpovědět

Počet jatek

Marek C,2012-01-24 18:54:07

Je také nutno dle mého názoru vzít v úvahu, že v současné době je ve Spojených státech pouze asi 13 jatek, kde se zpracovává většina* masa. To také vede ke kontaminaci, neboť stačí jeden nakažený kus - např. mleté maso je totiž složeno z masa mnoha kusů dobytka z naprosto odlišných chovů.
* Zdroj: Food, Inc.

Odpovědět


Tomáš Hluska,2012-01-26 17:08:07

"Nákupní košíky naplnili kotletami, plátky na řízek, kousky kýty, ledvinkami, salámem."
S vyjímkou toho salámu tam žádné mleté nevidím. Navíc BIOmaso určitě nebude produkováno korporátními jatkami ;)

Odpovědět

tatarák

Jan Špaček,2012-01-24 14:07:29

Nevíte někdo, jak je na tom u nás hovězí určené do tataráků? Prochází nějakou veterinární kontrolou?

Odpovědět

Kuchynske navyky

Aleš Metzmacher,2012-01-24 13:45:30

Ono by nebylo tak uplne od veci kdyby se vsichni aspon inspirovali v košer kuchyni, prece jenom to je promyslenej postup jak se vyhnout prenosu nemoci v podminkach bez lednice a cisticich prostredku.
S tim jak si slechtime cim dal tim odolnejsi a agresivnejsi patogeny na tom brzo muzeme byt podobne jako pred tisici let.

Odpovědět


-

Zdeněk Jindra,2012-01-24 19:21:32

Odepsal jsem Vás u části "bez lednice." Možná byste ještě mohl poradit, že boj lukem a šípy je promyšlený způsob, jak se vyhnout radioaktivnímu zamoření ověřený tisíci let praxe.

Odpovědět


"bez lednice."

Aleš Metzmacher,2012-01-25 10:48:39

Ale ja nepisu ze by se nemela pouzivat lednice.
Jenom rikam ze pri dodrzeni postupu se da vyhnout problemum i bez jejiho pouziti. To neznamena ze by se nemela pouzivat.
Lednice stejne jenom zpomaluje mnozeni bakterii v mase, takze se da misto hodin uchovavat dny.

Odpovědět


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce








Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz