Vody Vostoku na dosah  
Již po skončení vrtných prací v závěru minulého antarktického léta se zrodila naděje, že se ruským výzkumníkům a technikům podaří v průběhu letošní sezony provrtat se 4kilometrovou vrstvou ledu až k hladině největšího subglaciálního jezera. Očekávání se prý stalo skutečností.

 

Zvětšit obrázek
Mapa antarktických podledovcových jezer. Kredit: M. Studinger, Lamont-Doherty Earth Observatory

Před rokem, v lednu 2011, jsme v článku K tajemství největšího subglaciálního jezera zbývají desítky metrů přinesli podrobnosti o obrovském jezeře Vostok, které se v délce 250 km a šířce 50 km rozlévá pod 4kilometrovou vrstvou ledovce, na němž od roku 1957 stojí ruská výzkumná stanice stejného jména. Podezření, že rovná ledovcová pláň, po níž se polární výzkumníci pohybují, pokrývá hladinu velkého jezera, se zrodilo v hlavě tehdy mladého geografa Andreje Petroviče Kapici (zemřel před půl rokem). Tuto teorii se mu ale nepodařilo seizmickým měřením prokázat. Až později se jezero objevilo ve výsledcích leteckého radarového profilování uskutečněného v roce 1974 britskými vědci a později, v roku 1991, i na snímcích z evropské radiometrické družice ERS-1.


Začátkem 70. let se v okolí stanice začalo s vrtáním ledovcových jader určených pro výzkum klimatu. Jeden z vrtů (G5) se pak postupně, s různými přestávkami prohluboval s cílem proniknout přes tlustý ledový krunýř. Koncem minulé sezóny, kdy 6. února 2011 ruští průzkumníci své nejdrsnější pozemské pracoviště opouštěli, vrt sahal do hloubky 3 720 metrů. Někam těsně nad předpokládanou hladinu.

Zvětšit obrázek
M. Studinger a R. E. Bell z Lamont-Doherty Earth Observatory vytvořili hezký poster, který názorně zobrazuje řez jezerem Vostok v místě vrtu. Ve velkém rozlišení lze na snímcích v kruzích rozeznat mikroorganismy, které ukrývaly spodní vrstvy ledovce a porozumět vzniku jezera, jež se vytvořilo na aktivním geologickém zlomu.

 

Končí další krátké mrazivé antarktické léto a noční teploty klesají pod mínus 40 °C. Ruský tým, který to letošní vrtání zahájil 2. ledna, již stanici opustil. I když všichni pracovali na plné obrátky, v 4kilometrové hloubce vrtné práce pokračovaly pomalu, každý den se hlavice posunula v průměru o 1,75 metru. 12. ledna vyměnili velký jádrový vrták za mnohem menší, který si posledních několik metrů ledem prorážel pomocí tepla. Hlavním důvodem byly oprávněné obavy z kontaminace vody jezera. 5. února, v závěru letošní etapy, se prý podařilo dosáhnout kýžený cíl – provrtat se celým ledovcem a skončit někde velmi těsně nad hladinou.

Zvětšit obrázek
Dobře známý záznam z ledovcového jádra Vostok reprezentující uplynulých 420 tisíc let. I když v detailech nemůže být zcela přesný, protože led v průběhu času, zvyšujícího se tlaku a pohybu podléhá změnám, periodicita klimatických změn vyplývající z Milankovičových cyklů je nesporná. Budou příští generace schopny se vypořádat s velmi pravděpodobným poklesem? Může být člověk tím nejvlivnějším faktorem klimatických změn? Kredit: United States Global Change Research Program/Wikipedia

Jezero Vostok je unikátní i proto, že jeho vody nejsou s vnějším světem v přímém kontaktu po dobu několika milionů let (odhady se pohybují v širokém rozmezí od 3 do 25 milionů let). Tím, že se ledovcová pokrývka stále posouvá, mění se, a tedy sama tak dlouhému období neodpovídá, nýbrž představuje zkompaktněný a rekrystalizovaný sníh starý necelého půl milionu let. Pro paleoklimatické rekonstrukce je vhodných vrchních 3 500 metrů reprezentujících uplynulých 420 000 let. Zbylých asi 500 metrů je deformovaných a prostoupených zmrzlou vodou jezera, a to záznam narušuje.


Obývají toto, před vnějšími vlivy izolované jezero nějaké mikroorganizmy? Jestli ano, z jakého období pocházejí? Jsou potomky těch prapůvodních, nebo se svezly s nadložním ledovcem? Vzrušující otázky. Na odpovědi si ale budeme muset počkat trochu déle. Antarktida si svá tajemství střeží krutou zimou. Další fáze výzkumu spojená s odběrem vzorků jezerní vody, která v otvoru na konci vrtu namrzne v průběhu zimy, by měla začít letos v prosinci, tedy v následujícím antarktickém létě. Za těch nejpřísnějších opatření na ochranu tohoto unikátního prostředí.


Příběh jezera Vostok, jak ho před léty natočila BBC:
1. díl se slovenskými titulky:

 

Další díly:

2. část, 3. část, 4. část

 

 


Zdroj: Gazeta, BBC

Datum: 07.02.2012 07:46


Diskuze:

Karel Podhorsky,2012-02-10 10:12:14

> ...jsou projevem objektivity? Nebo i tahle otázka je bulvární?

Ja nevidim v principu nic spatneho na tom, ze nekdo provede vyzkum, vezme data, vytvori model, uvede co vzal v potaz a co zanedbal, dostane vysledky, vyslovi teorii a vyda ji na pospas dalsimu kritickemu hodnoceni. Na tom se snad shodneme ze je to dostatecne vedecky pristup.

Co mi do toho ovsem nesedi je vydavat zavery a teorii za "nezpochybnitelnou pravdu" jak to nazyvate, to uz se dostavame do uplne jineho zanru, v pripade klimatu se tomu rika politika. A to na jednu i druhou stranu. Nemam nic proti, kdyz i takove clanky zde budou (ja je s klidnym svedomim preskocim :-) ), ale prijde mi neseriozni to michat dohromady. Obecne zavery klimatologu za poslednich 30 let jsou dost casto v rozporu samy se sebou, bohuzel o to vic se o tom mluvi a delaji se "pravdive" zavery.

Jeste k obrazku - to rozliseni grafu je prilis hrube na to aby se daly delat zavery pro soucasnost a blizkou budoucnost. S tim souvisi moje otazka ke grafu CO2 - ty hodnoty jsou primo porovnatelne s mnozstim v atmosfere, ktere je dnes kolem 380 ppmv?

Odpovědět


Uz je tu mate zase

Rosta Melichar,2012-02-13 13:48:35

Ach tak, o to vam jde. Nelibi se Vam graf a jeho interpretace. Chapu. Nejde dohromady s oteplovanim, je na nem prilis viditelna cyklicnost deju :)
Ale tu se Vam nepodari zdiskreditovat i kdybyste se... tak to proste je - pravidelne vykyvy i kdyz budete bazirovat s malym rozlisenim grafu a jestli soucasne hodnoty jsou porovnatelne....
Pokud tak brojite proti CO2. jak nyni dbate na to abyste tu svoji uhlikovou stopu v techto mrazech moc nezvysoval? No schválně?
A ten graf, ten by se mel vytesat do kamene a ukazovat vsem co tady magori s oteplovanim.

Odpovědět


Karel Podhorsky,2012-02-14 23:44:40

Slo mi hlavne o to, aby se v clancich nemichala veda a politika, nebo jak to nazvat. K samotnemu grafu - je to za dlouhou dobu, ale dobe po kristu tam odpovida asi tak jedna hodnota a pokud mohu posoudit, tak zrovna hodnoty CO2 jsou dnes uplne jinde nez za celych tech 400k let. Tak jsem se jen zeptal jak to s tim je, vy jste mi bohuzel neodpovedel a komentar pod obrazkem se snazi podsouvat zaver ktery mi pripada sporny.

Pokud vas zajima muj nazor na veci kolem klimatu, staci se zeptat. Zatim mi z vaseho prispevku pripada, ze znate moje nazory lip nez ja, ja nic z toho nerekl, asi s tim v sobe trochu bojujete, tak preju hodne stesti, at to nejak zvladnete.

Co se tyce me uhlikove stopy - napr. nejezdim do prace, topim jen v jedne mistnosti, protoze nemam rad vedro a je to levnejsi.

Odpovědět

narazky na zmenu klimatu

Karel Podhorsky,2012-02-09 13:55:50

Osla ctu rad, ale mrzi me, ze se zde v clancich objevuji vsuvky subjektivniho a ponekud bulvarniho charakteru na tema zmeny klimatu a globalniho oteplovani. Zde napriklad popisek u obrazku "Může být člověk tím nejvlivnějším faktorem klimatických změn?", kdyz to rozkliknu, vidim "Fakt si myslíte, že nejsilnějším faktorem klimatických změn je člověk?"

Pripada mi to nedustojne a zbytecne to shazuje uroven zdejsich prispevku. Samozrejme nemam nic proti samostatnym clankum o GO pripadne subjektivne ladenym komentarum. Dekuji za pochopeni.

Odpovědět


Dagmar Gregorova,2012-02-09 19:01:47

rozdíl mezi popisky nevznikl úmyslně, ale opravou. Původní popisek jsem předělala a zkrátila. Jen u většího obrázku zůtal nezměněný, protože jsem byla líná ho předělat v příslušné databáze. Snad to nový redakční systém vyřeší userfriendly.
Nicméně, jestli Vám otázka, či považujete člověka za hlavního ovlivňovatele současného klimatu připadá nedůstojná, subjektivní a bulvární, pak všichni ti, již tvrdí, že ano jako nezpochybnitelnou pravdu, všechny modely, které na téměř 100 let dopředu predikují nárůst teplot o ? stupňů (za ? dosaďte vhodné číslo podle vybraného modelu) jsou projevem objektivity? Nebo i tahle otázka je bulvární?

Odpovědět

potes

Daniel Konečný,2012-02-08 14:07:30

doufejme ze nam realita nebude prznit neprekonanou klasiku:) kazdopadne me moc zajma co tam najdou, sleduji to

Odpovědět

Námět

Vít Výmola,2012-02-08 12:18:28

Taky vám to připadá jako pěkná zápletka k survival hororu? Věc 2? :)

Odpovědět


film

Martin Smatana,2012-02-08 19:17:22

Ten film je skutočný sci-fi skvost s fantastickou dokumentárnou atmosférou, až na ten megalomanský záver v holywoodskom štýle, ten si mohli odpustiť, len to s ním pokazili.

Odpovědět

Sleduji

Tomáš Bartoň,2012-02-07 20:56:21

tento pozoruhodný objev už dlouho, děkuji za krásný článek :-)

Odpovědět


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce








Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz