Je příčinou epidemie obezity zvýšená koncentrace CO2 ve vzduchu, který dýcháme?  
Dánští vědci jsou přesvědčeni, že našli viníka, který u živočichů navozuje nezřízené přežírání. Na vině nemají být hormonální buldozery zvané disruptory, nýbrž pouhý nárůst oteplovacího plynu - oxidu uhličitého v atmosféře. Jím navozené okyselení krve a mozkového moku má stimulovat buňky v hypotalamu, které se produkcí dvojice hormonů starají o úsporný metabolismus a větší chuť k jídlu.

 

Přibírají lidé i zvířata
Na strmém nárůstu počtu obezních lidí v průběhu uplynulých 50 let, který si vysloužil pojmenování "globální epidemie obezity", je zajímavé to, že podobný trend kopírují i další živočišné druhy. A ještě zajímavější na tom je, že se to týká i zvířat, u nichž složení stravy, její dostupnost a fyzická aktivita se desítky let prakticky nezměnily. To vede logicky k úsudku, že lidské i zvířecí směřování k nadváze má nějaký společný základ. Této představě nahrává dva roky stará studie amerických vědců, která v přemíře informací poněkud zapadla. Možná proto, že ji vědci nazvali „Kanárci v uhelných dolech“. Ve skutečnosti si všímá primátů a hlodavců, které vědci používají ke svým pokusům. Tedy zvířat, s nimiž žijí v takříkajíc společné domácnosti. Studie zjišťovala zdravotní stav zvířat ze stejného prostředí jako lidé a porovnávala ho s neduhy vrstevníků žijících od lidí dál. Samozřejmě, že stranou zájmu nezůstala ani zvířata domácí - psi a kočky. Celkem šlo o 24 populací, zahrnujících 8 živočišných druhů. I když vědce původně zajímalo šíření virových chorob, brzo zjistili poněkud deprimující souvislosti. Například tu, že i když jsou zvířata krmena stejnou potravou po celá desetiletí, dochází u těch, co se pohybují v blízkosti lidí k významnému nárůstu jejich tělesné hmotnosti. Právě tento poznatek se stal dánskému kolektivu vědců vodítkem a začali hledat společného jmenovatele. Pátrali po něčem, co by zasahovalo do regulace energetické bilance. Upnuli se na dost absurdní myšlenku, že by na vině mohl být oxid uhličitý. Argumentují tím, že jeho koncentrace se během posledních dvou milionů let prakticky neměnila a držela se v rozmezí mezi 180 - 280  p.pm. K výraznější změně došlo až nyní s nástupem industrializace, kdy hodnoty rychle poskočily na 400 p.pm (viz  graf). To jinými slovy řečeno znamená, že parciální tlak CO2 se v průběhu minulého století zvýšil o téměř 40 %. A protože z fyzikálního hlediska platí, že rozpustnost plynu je přímo úměrná jeho parciálnímu tlaku nad rozpouštědlem, můžeme z toho odvodit, že živočichové mají v tělesných tekutinách rovněž o 40 % více CO2.

 

Zvětšit obrázek
Kredit: Mezivládní panel o změně klimatu – IPCC, Cambridge University.

Kyselejší krev i mok
I když krev má pufrovací schopnost, více oxidu uhličitého v krvi přece jen vede k nárůstu její kyselosti. V tělech máme brzdu která, když vypijeme něco kyselého, dokáže případný exces v krvi eliminovat. Starají se o to ledviny. Jenže se ukázalo, že korekci pH zvládají jen částečně. Z toho vědci vyvozují, že když se nám okyseluje krev, musí se to odrážet i v mozkomíšní tekutině, kterou tím pádem máme také o něco kyselejší, než jsme měli před sto lety. Skutečná situace v našich tělech prý může být ještě výraznější, než s jakými čísly ve výpočtech operují. Prý proto, že si osvojujeme způsob života, v němž většinu času (ve vyspělých kulturách už to je 80 – 90 %), trávíme v interiérech a těch jsou  koncentrace CO2 pochopitelně ještě vyšší, než co ukazují grafy pro atmosféru.
Zvyšování kyselosti krve po vdechování vyšší koncentrace CO2 je doloženo celou řadou dřívějších studií, jak u lidí, tak u zvířat. Ty z pokusů, které trvaly týdny, rovněž podaly svědectví o tom, že nižší pH se udržuje v průběhu celé doby vdechování vyšší koncentrace CO2. Což se bere jako důkaz, že ledviny navozenou acidózu dlouhodobě kompenzovat nezvládají.

 

Zvětšit obrázek
Profesor Arne Astrup, vedoucí výzkumného kolektivu, University of Copenhagen.


Může oxid uhličitý přivodit obezitu?
Některé indicie nasvědčují, že by tomu tak mohlo být. Hypotalamus totiž nejsou jen buňky specializované pro řízení pocitu blaha a libida. Je to také sídlo odkud se diriguje pocit hladu. Zakopaný pes by v tomto případě měl být v buňkách produkujících orexiny - označované jako orexinové neurony. Dlouho se o nich nevědělo, protože jich je málo a tvoří jen ostrůvky na vnější zadní straně hypotalamu. Zvláštní jsou tím, že jsou přehnaně citlivé na změny pH. Mohlo by ale jejich chování změnit současný nárůst atmosférického CO2? Odpověď nabízejí jednoduché počty. Když údaje koncentrace oxidu uhličitého přepočítáme na pokles pH krve, tak to za posledních sto let představuje změnu pH o jedno procento. Když se takové změně vystaví neurony pokusných zvířat, tak se to na jejich neuronální aktivitě projeví. Mluvou neurologů například pokles pH o 0,05 přivodí buňkám vyšší „firing rate“, tedy rychlost palby, kterou se měří neuronová aktivita, o 50 %. Dánové z toho prostou aproximací vyvozují, že pokles o 0,1 pH by měl podle stávajících poznatků vést k nárůstu neuronální aktivity orexinových neuronů o sto procent. 

 

Zvětšit obrázek
Hypotalamus – sídlo neuronů citlivých na pokles pH a dirigujících prostřednictvím peptidových hormonů pocit hladu. (Kredit: Medicalook)

Své úvahy o možném vlivu CO2 na obezitu vědci opírají i o další  poznatky. Například u nemocných s poruchami spánku. I u těch se totiž jedná o záležitost orexinových neuronů. Aktivita těchto mozkových buněk se projevuje nejen na stavu bdělosti, ale v případě nedostatku spánku zajišťují pokles hladiny leptinu, hormonu „sytosti“ a nárůst hladiny ghrelinu, majícího na svědomí pocit hladu. Jde o hormony zasahující do metabolismu a hospodaření s energií.

 

Do mozaiky vytvořené dánskými vědci pozoruhodně zapadají i souvislostí mezi CO2 a energetickým metabolismem u nemocných narkolepsií. Za jejich náhlým usínáním, třeba uprostřed řeči, je porucha autoimunity projevující se napadáním vlastních orexinových neuronů. Jejich úbytek pak vede k nízké hladině leptinu, který jakoby spouštěl „energetický spořič“. Tělo pak škudlí a vydává méně energie všude, kde to jen jde. Výsledkem je paradox - ačkoli lidé postižení narkolepsií jedí často méně než jejich vrstevníci, stejně jsou z nich časem osoby obézní. Podobně se zřejmě na nás podepisuje i nedostatek spánku. Ukazuje se, že orexinové neurony v hypotalamu toho mají pod palcem opravdu hodně – od stavu bdění, ovlivňování sympatických nervů a pocitů sladké odměny, až po stimulaci center adrenokortikotropních hormonů. Právě ty jsou jejich prodlouženou rukou, která zvyšuje  produkci kortizolu v ledvinách s následným efektem růstu apetitu a ukládání tuku ve spodních tělních partiích, zkrátka „hruškovatěním“ postavy. Průvodními znaky jejich přehnané neuronální aktivity jsou kromě přírůstku na váze také krátký spánek a chronický stres.

 

Z údajů WHO vyplývá, že v roce 2008 mělo 1,5 miliardy osob starších dvaceti let nadváhu. Z nich 200 milionů mužů a 300 milionů žen splňují kriteria pro obezitu.

Předpokládá se, že se tento počet se za pouhé čtyři roky již zdvojnásobil. 65 % populace dnes žije v zemích, kde tato epidemie má na svědomí více lidských životů, než podvýživa.

V loňském roce se počet dětí s nadváhou přiblížil 43 milionům.

Úvaha, že nárůst CO2 vede k poklesu pH krve a ten že navozuje-li vyšší aktivitu orexinových neuronů v hypotalamu je poněkud svérázná, nicméně se jí nedá upřít snaha o logické vysvětlení toho, co se šíří jako epidemie a s čím si nevíme rady.  Na ověření svých předpokladů provedli vědci narychlo pokus. Zlákali k němu šest mladých mužů a porovnávali jim metabolické procesy za normálních okolností a následně po sedmi a půl hodinách v komoře, kde jim „naordinovali“ zvýšené koncentrace oxidu uhličitého (8000 p.pm CO2). Aniž by to pokusné osoby tušily, že jde o součást testu, měly k dispozici jídlo ad libitum. Těžko říci, zda pozorovaný nárůst konzumace o 6 % je dostatečným potvrzením platnosti nové teorie. Rozdíl vzhledem k malému rozsahu souboru není statisticky průkazný, nicméně posun v očekávaném směru tu je. Za naší, a nejen naší nadváhou možná je zvýšený pocit hladu a snaha organismu spořit energii, přičemž viníkem by podle Dánů měl být nárůst koncentrace CO2
  


 

Poznámka: Při čtení odborných textů narazíte v některých článcích na termín orexiny v jiných na hypokretiny (hypocretiny). Jde ale o dva názvy pro tutéž věc. Přihodilo se to tím, že stejnou dvojici neuropeptidových hormonů objevily v potkaních mozcích dva vědecké týmy současně a každý si je pojmenoval po svém. Z piety k oběma se systému začalo říkat orexin-hypokretinový systém. V podstatě se tím myslí buňky, které dvojici hormonů produkují a také účinky těchto peptidů na další mozkové buňky, které mají pro příjem těchto signálů receptory. Než se v tom udělá pořádek, budeme se asi nějakou dobu setkávat při čtení článků popisujících děje v hypotalamu, jak s termíny orexin-A a orexin-B, tak se pojmy hypocretin-1 a hypocretin-2. Budeme si ale pamatovat, že to jsou tytéž krátké molekuly peptidů, přičemž jednu tvoří 33 a druhou 28 aminokyselin a že obě dokážou mluvit do toho, kolik si toho budeme nakládat na talíř.

Datum: 15.03.2012 17:08
Tisk článku

Návod na prežitie pre muža - Bukovský Igor
 
 
cena původní: 750 Kč
cena: 668 Kč
Návod na prežitie pre muža
Bukovský Igor

Diskuze:

Uz blízko hlavičky hrebicku...

Standa Kunc,2017-10-10 06:57:51

...ale ne to čeho je tam moc ale to co tam oproti minulosti ci třetímu světu naopak CHYBI - ionizovany kyslik !!! Viz "jo-jo versus ne-ne-ne efekt" https://stanislavkunc.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=494052 + vliv elektromahmetickeho záření monitorů a dalších kladně nabytých ploch v bytě pritahujici a vybijejici záporně fonty kysliku

Odpovědět

Astrup

Petr Sabik,2012-03-30 10:25:38

Ja jen doplnim, ze pokud se dobre pamatuji, tak vysetreni (parcialnich tlaku) plynu v krvi se nazyva...Astrup:)

Odpovědět

Hehehe

Jan Abel,2012-03-19 11:23:32

Je zvlastne, ze asi taki Kubanci alebo Severokorejci dychaju iny luft ako amici a arabi. Vsimol som si zhodou okolnosti prave v Dansku, ze miestni obyvatelia su v drvivej vacsine chudunki a tlsti su vacsinou moslimovia a poliaci/slovenky. Ti asi tiez dychaju rozdielny vzduch ako rodeni Dani :)
A co tak luft po WWII? Vtedy bolo viac CO2 ako trebars v roku 1900 - boli ludia v 1945 chudsi alebo podla tejto "logiky" tlstejsi? Grc z tychto clankov...

Odpovědět

Měření koncentrace CO2

Robert Gotvald,2012-03-18 19:44:00

Opravte mě prosím jestli se pletu.
Ale pokud jsou údaje o koncentraci CO2 z minulých století(tisíciletí) získávána ze vzduchu uvězněného v ledu. Pak musel led v té době přibývat a ne ubývat jako dnes kdy ho roztaje více než se vytvoří. Takže z teplých dob, kdy ledu ubývalo, žádné údaje o koncentraci CO2 nejsou.

Odpovědět

Ako sa nema robit veda

Radoslav Porizek,2012-03-18 13:59:47

"A protože z fyzikálního hlediska platí, že rozpustnost plynu je přímo úměrná jeho parciálnímu tlaku nad rozpouštědlem, můžeme z toho odvodit, že živočichové mají v tělesných tekutinách rovněž o 40 % více CO2."

S fyzikalniho hladiska by to samozrejme platilo len vtedy, pokial sa da ludsky organizmus aproximovat jednoduchym fyzikalnym modelom.
V pripade CO2 v ludskej krvi to nejde, pretoze v ludskom tele vznika CO2 spalovanim, a to v nepomerne vacsom mnozstve, nez vdychne vzduchom. Koncetracia CO2 v krvi je vyse desatnasobne (!!!) vacsia - 5000 ppm, nez koncetracia CO2 v atmosfere (390 ppm). Snazit sa na takyto model aplikovat Henryho zakon svedci o hrubej fyzikalnej negramotnosti. O 40% zvyseni CO2 v krvi, t.j. o 2000 ppm, pri zvyseni CO2 v atmosfere o zanedbatelnych 100 ppm si naozaj autor moze nechat iba zdat a pri stipke sudnosti by s tym na verejnost nemal liezt.

Koncetracia CO2 v krvi je navyse starostlivo regulovana. Napr. pri zadrzanom dychu nam nutkanie nadychnutia sa nebude sposobovat mala koncetracia O2, ale prave privysoka koncetracia CO2.

To ako keby autor tvrdil, ze ak budem jest o 40% viacej ovocia, budem mat v tele o 40% viac vitaminu C...

Odpovědět


Citace:

Josef Pazdera,2012-03-18 20:48:07

"Thus, the partial pressure of CO2 in the outside air has increased by nearly 40% over the last century. Henry's law states that the solubility of a gas is directly proportional to the partial pressure of that gas above the solvent, so we can assume that humans now absorb around 40% more CO2 in body tissue. This increased acidic load is only partially counterbalanced by increased excretion of renal acid (H+)."
Correspondence: Profesor Arne Astrup, Faculty of Life Science, University of Copenhagen, Rolighedsvej 30, Frederiksberg DK-1958, Denmark

Odpovědět

pH krve se ve zdravotnictví

Jan Šimůnek,2012-03-17 10:14:36

měří už celá desetiletí (spolu s koncentrací kyslíku a oxidu uhličitého). Muselo by se tedy něco najít v záznamech těchto laboratorních vyšetření.
A, na rozdíl od autorů článku, učebnice fyziologie uvádějí, že acidózu řeší dýchací trakt zvýšením ventilace. Ve vydechovaném vzduchu jsou 4 - 5 procenta oxidu uhličitého (tedy 4000 - 5000 ppm). Rozdíl cca 100 ppm musí zvládnout nepatrné zvýšení plicní ventilace, v praxi naprosto nepostřehnutelné. A, mimochodem, výkyvy v produkci CO2 samotným organismem mnohonásobně převyšují změny jeho přísunu z atmosféry.
Na druhé straně lze ocenit vtipný nápad, jak se přiživit na oteplovací hysterii. Pokud dostanou z těchto peněz něco na výzkum narkolepsie a specializovaných neuronů (včetně různých chemoreceptorů) v hypothalamu, tak bude leda dobře; byly by to jedny z mála "oteplovacích" peněz, které by byly rozumně utraceny.

Odpovědět


:)

Josef Pazdera,2012-03-17 11:56:41

Tak tak. Skupina okolo Hersouga se zabývá otázkami autoimunity a poruchami kam spadá i narkolepsie. Snaží se o imunoterapii. Asi jim přišlo líto, kolik milionů eur se dává na stříkání mořské vody do oblak... Posměšky nejsou tak úplně na místě :)

Odpovědět

Mauna Loa Record

Pavel Bureš,2012-03-16 22:59:43

V tom grafu, Mauna Loa Record - mám brát vážně to, že měří CO2 vedle sopky? :-) Detektor metanu mají patrně v zadní kapse kalhot. Pokud jim zrovna kyselo neokyselí krev natolik, že se s výkřiky Chtorr! vrhají na všechno stravitelné.. No jo, zkyslej mozek, teplé neštěstí.

Odpovědět


Ladislav Lang,2012-03-17 09:22:18

Kvalita měření co2 byla už několikrát potvrzena a všechny námitky vyvráceny - vč. vlivu sopek, viz např. http://www.osel.cz/index.php?clanek=4150

Odpovědět

No to je kravina,

Barak Obava,2012-03-16 12:22:56

že větší jsem snad ještě nečetl. Počítám, že na to od nějakých bruselských ekoteroristů dostali grant.

Odpovědět

Jedno procento čeho?

Slaviboj Ošćěpić,2012-03-16 10:58:31

Pojetí čísel v článku je vyloženě aprílové, což neodpovídá ani březnovému datu, ani květnovému počasí. To máme ph krve 10? Efekt 8000 ppm je navíc optimisticky malý, takže přestože je vliv kyselosti jistě zajímavý fenomén, byv v pozici, abych Dánům něco moh, doporučil bych jim ke studiu úplně jiné faktory.

Odpovědět

Disraeli si kdysi posteskl

Miroslav Bezouška,2012-03-16 10:52:44

že jsou tři druhy lží: lži, zatracené lži - a statistika. Kromě tohoto již klasického poznatku lze také snadno dokázat, že je vždy možné nalézt úzkou korelaci mezi dvěma libovolnými, na sobě nezávislými veličinami, které se v čase lineárně mění. Jako příklad se někdy uvádí "přímý" pozitivní vztah mezi cenami piva a platy kněží v Chicagu v padesátých letech. - Chudák CO2, za co všechno on nese odpovědnost. Možná by stál za prozkoumání také vliv parciálních tlaků CO2 na počet agilních polovzdělaných pitomců v západní civilizaci - obojí v čase také roste.

Odpovědět

Dánští vědci se asi nudí.

Poz Návám,2012-03-15 23:25:03

S největší pravděpodobností opravdu bohatí jedinci a ty nejchudší národy této planety dýchají jinou atmosféru. A nebo to je kvalitou a složením potravy?

Odpovědět

Jestli on pan profesor

Josef Straka,2012-03-15 23:04:45

nespekuluje na tucny grant od bojovniku proti klimatu. Skoro bych se vsadil, ze se tahle informace behem nekolika pristich tydnu objevi v novinach s komentarem, ze musime prestat topit a jezdit autem, protoze jinak chcipneme na obezitu. A pan profesor bude recnit a hrabat. Jinak k faktum - ze kocky a psi chovani lidmi tloustnou je samozrejme zpusobene tim, ze je majitele precpavaji. A kdyz zavru nekoho na osm hodin do komory, a dam mu tam bufet, tak se bude cpat uz proste z dlouhe chvile, at uz je koncentrace CO2 nizka nebo vysoka. Jednoho narkoleptika jsem zazil na svem minulem pracovisti (10 let) a byl hubeny jako lunt. Takze jde nejspis o ten klimaticko-bojovnicky grant.

Odpovědět


tak tak

Petr Ka,2012-03-16 08:20:57

Analytické schopnosti "vědců" jsou mizivé (publikovat se musí, pak jsou to bláboly, protože jsou z úzkého oboru a jen když by to mělo celosvětový dopad, tak je to pravděpodobně blbost).
Jde o lidi a zvířata "co se pohybují v blízkosti lidí" (tj. ve vyspělém světě, kde není zas tak větší koncentrace CO2). Je to hlavně dáno pohodlím a dostupností potravin (netrápíme se hlady) - právě díky velké spotřebě energie (produkce CO2). Před dinosaury bylo více CO2 a nebyl tu žádný mega-živočich (úměrný koncentraci CO2). Vzrůst není obezita. A také to mohlo být teplotou či jinou koncentrací O2.
Taky by se dalo říci, že dožívání se průměrně delšího věku je způsobeno CO2 (u obou téměř žádný nárůst do 20. století) - tedy ať žije spalování :-) . Ale jde o pouhou korelaci (a obezita nezpůsobuje delší život). Je to "jen" lenost (a alibismus "vědců").
V zoo se zvířata dožívají většího věku (není to tím, že zoo jsou ve městech s větším CO2, ale pohodlím a stravou), krom slonů a pod. (ti jsou příliš namačkáni v ohradě, kde se nemohou proběhnout - jsou jako ti obézní, a tak spíše chřadnou).

Odpovědět

zavinili si to sami, příliš vdechují

Josef Hrncirik,2012-03-15 22:56:56

a málo vydechují. Pomáhá též okyselení krve a vyšší teplota.

Odpovědět

Dinosauři jako další důkaz působení CO2?

Dagmar Gregorova,2012-03-15 17:35:39

Když se podíváte na stránce
http://earth.geology.yale.edu/~ajs/2001/Feb/qn020100182.pdf
na graf ne straně 11 (str. 192 v časopisu American Journal of Science) konečně pochopíte, proč byli dinosauři tak mohutní. V období, kdy žili, bylo v atmosféře podle studie 5 až 10 krát více CO2, než je nyní. Na ose y je RCO2 je „the ratio of mass of CO2 at time t to that at present“, tedy poměr množství CO2 v daném čase vzhledem k jeho současným hodnotám.
Nevyhynuli ti dinosauři náhodou z nedostatku CO2? Právě v období jejich vymizení je na zmíněném grafu patrný pokles... :). Již jen sepsat patřičnou studii...

Ale vážně, o tom, že za obezita je průvodním jevem "civilizovaného" způsobu života lidí a jejich zvířecích chovanců, snad nikdo nemůže pochybovat. Nebo snad bychom zvyšovaní tělesné hmotnosti za posledních několik desetiletí odhalili i u těch několik málo "přírodních" kmenů, kterým se podařilo uchovat si tradiční způsob života?

Odpovědět


No, presne to me napadlo,

Josef Straka,2012-03-15 23:06:40

tedy jako posmesek, kdyz jsem clanek odpoledne cetl.

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni




Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace