Cesta k opětnému spuštění jaderných reaktorů v Japonsku  
V Japonsku spotřeba elektřiny dosahuje maxima v létě, kdy horké dny s vysokou vlhkostí vyžadují klimatizaci budov. Proto se právě nyní začíná ještě více projevovat nedostatek zdrojů, který vznikl odstavením všech jaderných bloků. I to je důvodem, proč se alespoň v některých z nich pravděpodobně provoz obnoví. V červenci by se pak měli začít do svých domovů vracet obyvatelé vesnice Iitate. Ta sice leží mimo dvacetikilometrovou zónu, ale kvůli zvýšenému radioaktivnímu spadu byla po havárii také evakuována.

Článek o situaci v jaderné elektrárně Fukušima I a jejím okolí i výhledu japonské jaderné energetiky na počátku léta roku 2012 je pokračováním cyklu článků o havárii ve Fukušimě I a jejím postupném řešení. Tři předcházející části jsou zde, zde a zde. Na další se lze dostat přes odkazy pod článkem.

Zvětšit obrázek
Modelové testování možnosti instalace nových termometrů do druhého reaktorů (zdroj TEPCO).

 

Situace v elektrárně

U tří zničených reaktorů pokračují práce na zjištění přesného stavu zařízení bloku, primárního kontejnmentu a reaktorové nádoby uvnitř něho. Jedním z důležitých úkolů je instalace nových termometrů, které by sledovaly teplotu v různých místech uvnitř primárního kontejnmentu, kde velmi vysoká vlhkost původní přístroje poškodila. Například v druhém reaktoru ze 41 termometrů nefunguje 23. Nové budou instalovány v prostředí s vysokou radioaktivitou, a to si vyžaduje omezení doby pobytu na co nejnižší míru. Proto je nevyhnutelné vše předem dobře natrénovat mimo reaktorovou budovu. Fungující termometry to jsou klíčové pro sledování stavu reaktoru a efektivity jeho chlazení.

Dalším důležitým úkolem, který se na přelomu května a června podařilo zvládnout, bylo určení hladiny vody v suterénu druhého a třetího bloku. Pracovníci se spustili z prvního patra do mezipatra, které je čtyři metry nad úrovní podlahy suterénu a odsud pomocí cejchovaného pásma zatíženého závažím nebo zařízením na odběr vzorků vody měřili, v jaké hloubce pod nimi se hladina nachází. Z toho pak bylo možné určit hloubku vody, která je v obou blocích zhruba stejná - asi tři metry a třicet centimetrů. Tento úkol umožnil zároveň změřit radioaktivitu vody. Díky pečlivému naplánování prací i jejich dobré organizaci byla celková dávka u pracovníků malá a nepřekročila 6,5 mSv.

Zvětšit obrázek
Hladina vody v suterénu je vidět ze schodiště, které do suterénu vede (zdroj TEPCO).

 

Stále náročnější práce, které je potřeba na druhém bloku vykonávat, vyžadují snížení radioaktivity uvnitř budovy. Intenzivní dekontaminace nyní probíhá zejména ve vstupních prostorách a cílem je, aby do práce mohl zapojit větší počet lidí i techniky.
To by mělo podpořit i tak důležitý úkol, kterým je usilovné hledání míst úniků radioaktivní vody z poškozeného kontejnmentu druhého bloku. O robotu, který byl využit k prohlídce stavu komory potlačení a jejího spojení s primárním kontejnmentem, se psalo v minulém článku. Žádné poškození, přes které by se radioaktivní voda dostávala do dalších částí budovy, nebylo nalezeno. Tento průzkum byl doplněn i monitorováním teploty pomocí infračervené kamery, v jejíž zorném poli by se poškozená místa s úniky vody měla objevit v podobě lokální teplotní anomálie. Ani při této metodě průzkumu se narušení těsnosti primárního kontejnmentu nenašlo. Protože teplotní měření prováděli lidé, předcházející dekontaminace hlavně vstupních částí budovy výrazně přispěla k ochraně jejich zdraví. Nepodařilo se ale určit hladinu vody v komoře potlačení. Teplota se v ní pohybovala zhruba mezi 35 a 38 stupni a nebyly vidět žádné dramatické rozdíly.

Zvětšit obrázek
Situace při měření hladiny vody zaplavující suterénní částí budov druhého a třetího reaktoru. Po sestoupení schodištěm (Stair case) do mezipatra (Mid basement) se pomocí spouštění závaží a zařízení na sběr vzorků vody určovala poloha hladiny. (Zdroj TEPCO)

 

Průzkum pomocí robotů pokračuje v horních patrech reaktorové budovy druhého bloku, hlavně v prostoru s bazénem s vyhořelým palivem. Zde je radioaktivita velmi vysoká a dosahuje hodnot dávkového příkonu až stovky milisievertů za hodinu. U tohoto reaktoru budova sice zůstala v pořádku, ale než bude možné začít z bazénu vyvážet palivové kazety, musí se provést dekontaminace a další opatření umožňující práci lidí. Je třeba pečlivě prozkoumat výskyt radioaktivity v různých prostorách a její vývoj v čase. To si vyžaduje vyřešit způsob dálkově řízené dekontaminace a formu účinného stínění, aby na potřebných zařízeních mohli pracovat lidé.

Zvětšit obrázek
Přechodová lávka od schodiště k místnosti s toroidální komorou potlačení, fotografie byla pořízena při měření hladiny vody v suterénu. (Zdroj TEPCO)

 

V květnu a červnu se také podařilo instalovat nová zařízení, která zvyšují spolehlivost a účinnost linky dekontaminující a čistící radioaktivní vodu čerpanou z reaktorů a pak opětně používanou k jejich chlazení. Manipulace s velkým objemem radioaktivní vody je stále jedním z nejproblematičtějších bodů. Důkazem toho je i skutečnost, že se stále nedaří vyhnout se poškozením v systému a únikům radioaktivní vody.  

 

Pracovník hledající pomocí termokamery místa poškození primárního kontejnmentu a komory potlačení. (Zdroj TEPCO) Srovnání snímků horní části komory potlačení pořízených termokamerou a normální kamerou. (zdroj TEPCO)


Koncem května elektrárnu opět navštívili novináři. Bylo jich asi čtyřicet a v doprovodu ministra pro řešení jaderné havárie Goshiho Hosona se seznámili hlavně se situací v reaktorové budově čtvrtého bloku a jeho bazénu s vyhořelým palivem.

 

Návštěva novinářů a politiků, která se uskutečnila
koncem května a týkala se hlavně stavu
reaktorové budovy čtvrtého bloku. (Zdroj TEPCO)
Situace na čtvrtém bloku v době návštěvy novinářů
koncem května. (Zdroj TEPCO)

 

 

Zvětšit obrázek
Pohled na bazén s vyhořelým palivem druhého bloku pořízený robotem Quince. (Zdroj TEPCO)

Příprava vyklizení bazénů s vyhořelým palivem

Velmi důležitým úkolem v tomto roce je právě příprava a zahájení vyklizení bazénů s vyhořelým palivem. Začít by se mělo u zmíněného čtvrtého reaktoru, který poškodil výbuch vodíku a v jehož bazénu je i největší počet palivových souborů. Je to dáno tím, že reaktor byl v době zemětřesení prázdný, neboť u něj probíhala výměna paliva a všechny palivové soubory byly uloženy do bazénu. V předchozích článcích byla popsána kontrola stavů palivových souborů pomocí podvodní kamery, která ukázala, že nedošlo k jejich poškození. Již záhy po loňské havárii byly základy bazénu zpevněny, aby se zajistila jeho těsnost v případě nového zemětřesení. Od poloviny dubna pracovníci pomocí stavebních strojů odstranili část trosek z horní části reaktorové budovy, kterou bude nutné postupně rozebrat, aby bylo možné začít s výstavbou konstrukce, která tuto zničenou část nahradí. V dohledné době se rozběhnou přípravy zařízení potřebných pro vyčištění bazénu od trosek a k manipulaci s palivovými soubory.

Zvětšit obrázek
V polovině června byl nad bazénem s vyhořelým palivem instalován kryt, který jej bude chránit při demolici zničené horní části reaktorové budovy. Byl smontován na zemi a pak přesunut jeřábem na své místo do pracovního patra. (Zdroj TEPCO)

 

V polovině června byl instalován kryt, který bazén čtvrtého reaktoru chrání shora a umožňuje tak práce nad ním i v jeho okolí. Předpokládá se, že první dva čerstvé palivové soubory, které v bazénu byly původně připraveny pro umístění do reaktoru, se již v červenci vytáhnou, aby se důkladně prozkoumal jejich stav. Podle výsledku se upřesní i další postup při vyklízení bazénu čtvrtého bloku. Výběr palivových souborů je dán tím, že manipulace s těmi čerstvými je mnohem jednodušší než s těmi vyhořelými. 

 

Dekontaminační práce, které intenzivně probíhají v celém areálu elektrárny, výrazně zlepšují pracovní podmínky. Snižuje se počet míst, kde je nutné používat masky a jiné náročnější ochranné pomůcky. Koncem dubna se řídící budova, která je chráněna proti seizmickým otřesům, vyčistila natolik, že bylo možné ji vyjmout z režimu aktivní zóny, tedy prostoru, kde se vyskytuje zvýšená radioaktivita. Znamená to pochopitelně, že se důsledně dbá, aby radioaktivita nevnikla zvenčí. Proto musí všechny vstupující osoby projít dozimetrickou kontrolou. Počet objektů v elektrárně, které bude možné vyjmout z režimu aktivní zóny, se bude postupně zvyšovat a i další opatření v jiných oblastech budou postupně méně přísná, což ulehčí práci lidí, kteří se na likvidaci následků havárie ve Fukušimě I podílejí.

 

Likvidace následků cunami pokračuje i na Jaderné elektrárně Fukušima II, která byla také zčásti zaplavena. Tam se podařilo reaktory uchladit a zabránit podobným následkům, jaké nastaly ve Fukušimě I. Přesto tam byla řada zařízení zničena a nyní se vyměňují nebo opravují. Jde hlavně o rozvody elektřiny a elektromotory. Jak už se v předchozích článcích psalo, prohlídka vnitřní části primárních kontejnmentů všech čtyř bloků neukázala žádná vážnější poškození způsobená vysokými teplotami a vlhkostí, jež v průběhu havarijního dochlazování vznikly. Jen v některých místech došlo k narušení vnějšího nátěru.


Kryt bazénu čtvrtého reaktoru je jeřábem přemisťován na své místo.
(Zdroj TEPCO)
Kryt, chránící bazén čtvrtého reaktoru dosedl na své místo.
(Zdroj TEPCO)

Zvětšit obrázek
Uvolňování vstupu do zakázané zóny. Otevřely se města Tamura a Minamisoma a vesnice Kawauchi. Zelená je bezproblémová oblast, oranžová je oblast, kde je pro trvalý pobyt, a tedy návrat obyvatelů nutná dekonatminace a fialová označuje území, kde je oblast vyžadující déle trvající dekontaminaci. Červenou barvou je označena zakázaná zóna. Žlutá je zóna dobrovolné evakuace. Jde hlavně o vesnici Iitate, kde probíhá intenzivní dekontaminace, aby se mohli obyvatelé již příští měsíc začít vracet.

 

Okolí elektrárny

Pro dekontaminační práce je velmi důležité zajistit skladovací prostory pro radioaktivní odpad, který při nich vznikne. Proto probíhala jednání ministra pro životní prostředí Goshiho Hosono s představiteli a obyvateli města Okuma (evakuováno z něho bylo asi 10 000 lidí) a dalších dvou měst (Futaba a Namie), která jsou Jaderné elektrárně Fukušima I  nejblíže a byla nejvíce zasažena radioaktivním spadem. Protože návrat obyvatel nebude po delší dobu možný, plánuje se budování přechodných úložišť právě na těchto územích. Podle odhadů právě odsud pochází asi 18 % z celkového počtu 86 000 evakuovaných ze zakázané zóny. Jejich domovy mohou být neobyvatelné i déle než deset let. Právě pro tyto obyvatelé nejvíce zasažených měst Tomioka, Okuma, Futaba a Namie vláda navrhuje projekt přechodných měst, která by umožnila společný život postižených komunit v období, než bude možný návrat do jejich původních domovů.


Představitelé prefektury Fukušima se snaží, aby v této oblasti začala pracovat pobočka Mezinárodní atomové agentury a aby v příštím roce v prefektuře proběhla konference zaměřená na dekontaminaci a vliv nízkých aktivit na zdraví obyvatelstva. Jde o důležitou podporu obnovy této oblasti.


Problém je i s odpadem, který pochází z prefektur v blízkosti elektrárny, ale není radioaktivní. Kvůli obavám obyvatelstva jej nechtějí přijímat recyklační závody, spalovny ani skládky. Protesty například doprovázely začátek spalování odpadu po zemětřesení a cunami z města Ishinomaki v prefektuře Miyagi, které bylo zahájeno ve spalovně ve městě Kitakyushu.


Dekontaminační práce se nyní soustřeďují na oblasti měst Minami-Soma a Tamura a vesnice Kawauchi, kam se po otevření části zakázané zóny postupně vracejí původní obyvatelé. Již nyní tam jsou lokality, do nichž se mohou lidé bez problémů nastěhovat, ale i části, kde je třeba nejdříve udělat kus práce při dekontaminaci (viz obrázek). Postupně se však mohou na tomto území odvolávat jednotlivá omezení pohybu. Zlepšení podmínek ve většině neevakuovaných oblastí umožnilo ve venkovních bazénech zrušit zákaz koupání, které minulé léto v prefektuře Fukušima platilo. Letos jej povolilo zhruba 80 % škol.

Zvětšit obrázek
Dekontaminační práce u vrat pro vjezd nákladu u druhého bloku. (Zdroj TEPCO)

 

Testy radioaktivního znečištění lesního terénu se soustřeďují na vesnici Iitate, kde se na dekontaminaci podílejí jak firmy pracující na základě vládních zakázek, tak i skupiny dobrovolníků. Dosavadní zkušenosti jsou často rozporné a vzhledem k tomu, že s takovým rozsahem dekontaminace nejsou zkušenosti, postupuje se často metodou pokusů a omylů. V březnu se právě v oblasti vesnice Iitate našlo místo s největší kontaminací v evakuované zóně. Jednalo se o naplaveniny v řece Niida, u nichž radioaktivita dosáhla hodnoty 150 000 Bq/kg. Velkým problémem je, že v případě vesnice postavené v zalesněném území, je třeba dekontaminovat právě i les, jinak se radioaktivita z něj šíří do již vyčištěných zastavěných částí. Proto představitelé vesnice vypracovali návrh na územní rozčlenění vesnice do třech částí. Do první z nich se obyvatelé mohou vrátit již nyní, druhou pak lze navštěvovat a další dekontaminací připravit pro trvalý pobyt a třetí, kam bude návrat ještě nějakou dobu nemožný a potřebuje déle trvající dekontaminační práce. V polovině června byl tento návrh rozdělení Iitate předán vládním představitelům. Když jej schválí, v červenci by se mohla dobrovolná evakuace vesnice odvolat a obyvatelé by se mohli postupně začít vracet nejdříve do oblastí první kategorie a později i té druhé.


Dekontaminační úsilí se také soustřeďuje na pobřežní Jobanskou dálnici, která spojuje východ se severovýchodem Japonska. Silně kontaminována byla část mezi výjezdy u měst Tomioka a Minamisoma. Tato dálnice spojuje Tokio s městem Sendai. Dekontaminační práce by měly být dokončeny do července a celková rekonstrukce po zemětřesení a cunami by pak měla být hotova v příštím roce, nejdříve v létě. 

Zvětšit obrázek
Linka využívaná k odstraňování radioaktivního cesia. (Zdroj TEPCO)

Ve vesnici Kawauchi, která velkou částí zasahuje do původní dvacetikilometrové zóny, se začala experimentálně pěstovat rýže v již dekontaminovaných oblastech, které však byly původně zasaženy silněji. V letošním roce se má ověřit, zda přijatá opatření zaručují nezávadnost produkce. Zkušební pěstování začalo na třiceti rýžových polích a v polovině května zemědělské práce zahájilo čtyřicet farmářů a dobrovolníků. Mezi opatření patřilo vyčištění území, odstranění horních vrstev zeminy a umístění filtračních vrstev, které čistí vodu přitékající do systému závlah. Úkolem je ověřit, zda bude možné obnovit a rozšířit bezpečné pěstování rýže v zasažených oblastech, kam se nyní obyvatelé vracejí.

 

Přísné kontrole podléhají také ryby letos poprvé po katastrofě lovené i v okolí fukušimského pobřeží. Měření prokázala, že jejich radioaktivita je jak pod zdravotními tak i pod detekčními limity používaných radiačních přístrojů. Přesto se před povolením běžné rybářské činnosti v této oblasti uskuteční ještě další studie. Pochopitelně, že i pak se bude nezávadnost úlovku z hlediska radiace nadále sledovat.


Stále se intenzivně sledují i další potraviny. Po úpravě limitů na nízkou hodnotu 100 Bq/kg se sporadicky začala objevovat překročení, i když většinou jen malá. Například u některých ryb z řeky Tona, která má v Japonsku nejširší území, ze kterého sbírá vodu, byly zjištěny hodnoty 110 Bq/kg. V důsledku toho byl dočasně omezen lov v šesti rybářských družstvech a situace se dále sleduje. I z toho je vidět, že se daří kontrolou vyřazovat kontaminované potraviny z trhu.

V zasažených oblastech se také studuje výskyt a šíření radioaktivity v lesních ekosystémech. Příkladem může být výzkum obsahu cesia v tělech hlodavců žijících v lesích okolo vesnice Kawauchi.

Zvětšit obrázek
Instalace nových pump v lince odstraňující radioaktivní cesium z kontaminované vody. (Zdroj TEPCO)

Ke konci května uveřejnila Mezinárodní zdravotnická organizace svoji studii dopadů jaderné havárie ve Fukušimě I na obyvatelstvo. Studie je založena na údajích o kontaminaci území a potravin, které dodala japonská vláda. Ani snaha o co nejkonzervativnější přístup neprokázala, že by někde celková dávka v prvních čtyřech měsících po havárii překročila hodnotu 50 mSv. Vyšší hodnoty byly zaznamenány v oblasti města Namie a vesnice Iitate. Jinde celková dávka nepřekročila hodnotu 10 mSv a mimo prefekturu Fukušima pak hodnotu 1 mSv. To znamená, že nikde nebylo dosaženo hodnoty, která by představovala nezanedbatelné zdravotní riziko. Detailní studii plánuje Mezinárodní zdravotnická organizace uveřejnit v červenci.

 

I počet turistů přijíždějících do Japonska se postupně vrací k normálu. Pořád je sice nižší, než byl před zemětřesením, ale jde jen o zhruba sedmiprocentní propad oproti květnu předminulého roku. Zatímco počty turistů z Číny, Thajska a některých dalších zemí dosahují rekordní výše, úbytek se týká hlavně turistů z Jižní Koreje, kterých v minulosti přijíždělo nejvíce. Velice těžko se však dá rozlišit vliv strachu z radioaktivity a například vliv současného silného kurzu jenu. Turisté se přestávají vyhýbat i samotné prefektuře Fukušima. Příkladem je vysoká, běžným počtům se blížící návštěvnost zámku Tsurunga v městě Aizuwakamatsu.

 

Opětné spuštění jaderných elektráren

Jak už bylo zmíněno v předchozích článcích, v Japonsku se postupně vypínaly jaderné reaktory a v současné době není v provozu ani jeden. Jako poslední byl 6. května zastaven provoz třetího reaktoru v jaderné elektrárně Tomari. Na severní polokouli začíná letní období, které je v Japonsku vlivem tamních klimatických podmínek spojeno s nejvyšší spotřebou elektřiny. Důvodem je intenzivní využívání klimatizace. Je pravdou, že Japonsko mělo dostatečnou zálohu fosilních elektráren, které dokáží nahradit značnou část odstavených jaderných kapacit. I tak je nutná řada úsporných opatření u firem i obyvatelstva, jako například přesun výroby v řadě podniků mimo běžnou špičku spotřeby a na víkendy. Japonsko je nyní při výrobě elektřiny téměř úplně závislé na fosilních palivech, které musí dovážet. Vodní zdroje lze využít jen omezeně, řeky většinou stečou rychle do moře a přehrady jsou velmi ohroženy zemětřesením. Ani podmínky pro větrné zdroje či fotovoltaiku nejsou úplně ideální. I když u sluneční energie by se dalo s výhodou využít toho, že nejvíce je klimatizace potřebná právě v době, kdy je výkon fotovoltaiky maximální. Ale jak elektřina z dovážených fosilních zdrojů, tak z větru nebo slunce je o hodně dražší a vážně postihuje konkurenceschopnost japonského průmyslu. Pro Japonsko, které je vysoce rozvinutou průmyslovou zemí, jejíž ekonomika silně závisí na exportu, může mít taková ztráta konkurenceschopnosti dramatické hospodářské a následné sociální dopady.

 

Zvětšit obrázek
Jaderná elektrárna Ohi v prefektuře Fukui. (Zdroj MITSUBISHI)

V Japonsku v průběhu léta standardně probíhá kampaň zaměřená na úspory elektrické energie. Letos však byl úsporný režim zahájen 1. května, tedy o měsíc dříve, a spotřeba elektřiny se musí oproti jiným létům významně snížit. Je tak třeba přistupovat k někdy i dost dramatickým opatřením, která v konkrétních oblastech zahrnují v době maximálních odběrů i krátkodobé, postupně přesouvané vypínání proudu trvající několik hodin. To občané znají už z minulého roku, ale smíří se s tím i po více než roku po zemětřesení a cunami? Ve společnosti je stále silná opozice proti využívání jaderné energie a je tak otázkou, zda by nebylo lépe nechat ještě přes léto všechny reaktory vypnuté, aby bylo více lidem jasné, že se Japonsko bez jádra opravdu nemůže obejít. Na druhé straně by však ekonomické i sociální dopady takového rozhodnutí mohly být vážné. I to je asi důvod, proč se vláda i s částí místních představitelů snaží o urychlené spuštění dvou reaktorů v Jaderné elektrárně Ohi v prefektuře Fukui, které patří společnosti KEPCO (Kansai Electric Power Company). Právě tato společnost, která zásobuje také Osaku a Kyoto, má největší problémy se zdroji elektřiny a v jí zásobované oblasti je třeba zajistit nejméně 15% úspory. Pokud by se mohly spustit dva reaktory Jaderné elektrárny Ohi, stačilo by pouze desetiprocentní snížení letní spotřeby.

 

V průběhu jarních měsíců proběhla řada jednání mezi vládou a představiteli místních komunit. Několik z nich bylo veřejných a uskutečnila se nejen v městě Ohi, u kterého se elektrárna nachází. Na nich se odborníci a veřejní představitelé snažili ukázat a posoudit nutnost dalšího využívání jaderné energie a konkrétních reaktorů. A také přesvědčit, že bylo vykonáno vše potřebné pro dosažení co nejvyšší míry bezpečnosti, přičemž se uplatnily i zkušenosti, které vyplynuly z havárie ve Fukušimě. V průběhu veřejných diskusí mohli otázky klást i občané. Na hlavní jednání v samotném městě Ohi přišlo zhruba 550 lidí. V květnových průzkumech veřejného mínění se ukazovalo, že přes polovinu obyvatel právě v tomto městě si uvědomuje nutnost spuštění reaktorů a s návrhem souhlasí. Ovšem řada obyvatel je proti. Na základě tohoto veřejného projednávání se musel rozhodnout i starosta Ohi Shinobu Tokioka. Ten po schválení spuštění reaktorů městským zastupitelstvem vydal oficiální povolení a návrh byl postoupen k projednání zastupitelstvem prefektury Fukui. Guvernér této prefektury Issei Nishikawa pak jednal s představiteli japonské vlády. Na základě všech jednání a svolení u místních komunit pak i vláda spuštění dvou reaktorů v Ohi povolila.


16. června začaly přípravy k opětovnému zahájení provozu u třetího a o pět dnů později i u čtvrtého reaktoru této elektrárny. Začaly čištěním trubek vedoucích k turbíně i k reaktoru a kontrolou řídících tyčí. Spuštění třetího reaktoru se předpokládá 1. července a čtvrtého pak 17. července. Plný výkon by pak měly dosáhnout 8. respektive 24. července. Pokud vše proběhne podle plánu, mohlo by to předznamenat počátek postupného alespoň částečného návratu Japonska k využívání jaderné energie.

 

Zvětšit obrázek
Dekontaminace probíhající v areálu elektrárny Fukušima I má přispět ke zlepšení pracovních podmínek. (Zdroj TEPCO)

U dalších reaktorů pokračují analýzy a práce v rámci stres testů. Nejdůležitější je přísnější posouzení odolnosti proti zemětřesení a cunami i možnosti řešení případu úplného výpadku dodávek elektřiny. U čtyř jaderných elektráren - Tomari, Monju, Hokkaido a Tsuruga - se požadavky nedávno zpřísnily tak, že musí vydržet i kombinaci zemětřesné aktivity ve dvou zlomech, které jsou v jejich blízkosti. Tedy situaci, kdy by se současně působící seizmické účinky mohly znásobit. Posuzování tak u nich bude ještě přísnější. Přísné bude hodnocení všech elektráren a jejich případné spuštění je navíc vždy podmíněno souhlasem místních komunit, a tak se navzdory spuštění zmíněných reaktorům v Ohi nedá očekávat, že by byly v dohledné době znovu uvedeny do provozu další reaktory.

 

Postupně se také připravují nová pravidla pro studium možných dopadů zemětřesení a cunami a opatření proti nim i v případě projektů nových elektráren, i když je zatím úplně otevřená otázka, zda a kdy se nějaké stavět budou. S budoucností jaderné energetiky v Japonsku je spojeno i řešení ukončení palivového cyklu u těchto zařízení. Po analýze odborníci speciálně určeného panelu navrhují tři možné cesty podle míry využití jaderné energie, pro které se Japonsko rozhodne. Pokud by se rozhodlo od jádra do roku 2030 postupně zcela odstoupit, bylo by nejekonomičtější vyhořelé palivo nerecyklovat a pohřbít v trvalém úložišti. Pokud by se Japonsko rozhodlo snížit využívání jádra při výrobě elektřiny na úroveň 10 až 15 %, je rozumné provádět recyklaci části vyhořelého paliva. Když však jádro bude při výrobě elektřiny využíváno z více než 20 %, tak je výhodné provádět recyklaci všeho vyhořelého paliva. Pouze v tomto třetím případě je účelné počítat s rychlými reaktory a pokračovat v jejich výzkumu a vývoji. Je tak stále otázkou, jestli Japonsko definitivně neuzavře experimentální rychlý reaktor v Monju a nezastaví vývoj rychlých reaktorů chlazených sodíkem.

 

Zvětšit obrázek
Nový panel elektrických zdrojů instalovaný místo zaplaveného u prvního bloku elektrárny Fukušima II. (Zdroj TEPCO)

Budoucnost jaderné energetiky v Japonsku je otevřenou otázkou a nelze odhadnout, ke které variantě se japonská společnost přikloní. Je přirozené, že je nyní zvláště v zasažených oblastech silná protijaderná opozice snažící se o úplné zrušení jaderné energetiky a její nahrazení obnovitelnými zdroji. Mezi konkrétní projekty je například plánovaná stavba největší japonské fotovoltaické elektrárny ve městě Minamisoma. Město plánuje odkoupit rozsáhlé pobřežní území (1,5 milionů čtverečních metrů), které bylo zasaženo cunami a neplánuje se obnova obytné výstavby na těchto plochách. Firma Toshiba tam v březnu příštího roku zahájí stavbu solární elektrárny o výkonu 100 MW. Je to jistě zajímavý projekt a z hlediska pokrytí letní spotřeby zvyšované klimatizací i relativně efektivní využití území jinak nepoužitelného pro většinu účelů. Na druhé straně je třeba si uvědomit, že tato elektrárna je schopna dodat ročně elektřinu, která jen o málo převyšuje jedno procento dodávek jednoho reaktoru z Temelína. Jen těžko tak mohou solární a větrné elektrárny nahradit ty jaderné a to ještě neuvažujeme o nevyhnutných nákladech, které by si takové řešení vyžádalo.

 

V současné době se v Japonsku dramaticky zvýšila produkce oxidu uhličitého. Jaderné elektrárny se s vysokou pravděpodobností znovu spustí a také se postaví řada obnovitelných zdrojů a přikročí k úsporným opatřením. I tak je však jasné, že země vycházejícího slunce bude muset poměrně dramaticky změnit své plány a sliby učiněné ohledně snížení produkce CO2. Ty předpokládaly do roku 2020 snížení jeho emisí o 25 % oproti roku 1990. Tyto závazky ale počítaly s intenzivním rozvojem jaderné energetiky. Nyní je jasné, že i při maximálním využití jádra, které je možné za současné situace dosáhnout, tedy 35 % v roce 2020, bude možné i při využití dalších možností snížit produkci oxidu uhličitého pouze o 19 %. Pokud se jádro nevyužije vůbec, nebude toto snížení větší než 11 %, a to i při využití řady velmi drastických opatření a všech reálných možností.

Zvětšit obrázek
Instalace nového elektromotoru, který pohání systém odvodu tepla u prvního bloku v elektrárně Fukušima II . (Zdroj TEPCO)

 

Závěr

Práce na likvidaci následků havárie ve Fukušimě I pokračují, postupně se vrací alespoň někteří evakuovaní do svých domovů. Nejen jim se může zdát, že to jde příliš pomalu. Než si však uděláme konečný názor, je třeba situaci srovnávat například s postupem prací na likvidaci jiných následků loňského zemětřesení a cunami. Teprve nyní například začíná město Sendai připravovat plány pro přesídlení obyvatel zhruba 1 700 domů. Ty byly v oblastech zničených cunami. Ochrana těchto míst by byla velmi nákladná, takže se nepředpokládá jejich rekonstrukce ale přesídlení přeživších obyvatel, kteří zatím žijí v provizorních ubytovnách, do nových sídel postavených ve výše položených oblastech. Dokončení nových domů se plánuje na rok 2015. Jen nákup potřebných pozemků bude vyžadovat zhruba 750 milionů dolarů. A to je jen malý střípek z velké mozaiky nutných rekonstrukcí.
Vládní dokument shrnující dosavadní zkušenost ukazuje, že pouze 26 % zemědělské půdy a farem v oblastech zasažených přírodními živly se podařilo obnovit. Stejně tak pouze necelá polovina rybářských podniků znovu obnovila činnost. Zatím bylo zpracováno a likvidováno pouze 15 % odpadu, který při přírodní katastrofě vznikl. I z těchto příkladů je vidět, že sanace jiných následků zemětřesení a hlavně cunami potrvá ještě několik let.

 

Velmi pozitivní zprávou je tak plánovaný brzký začátek návratu obyvatel vesnice Iitate a v samotné elektrárně pak úspěšná příprava čtvrtého bloku na vyklizení jeho bazénu s vyhořelým palivem. Velice zajímavé bude sledovat, zda se opravdu spustí reaktory v Jaderné elektrárně Ohi a jak na to zareaguje japonské obyvatelstvo. Nejen tyto, ale i další popsané události ukazují, že se věci pohybují správným směrem, i když možná ne tak rychle, jak by si zvláště postižení obyvatelé přáli.

 

 

Datum: 26.06.2012 18:55
Tisk článku

Shinrin-yoku - Miyazaki Yoshifumi
 
 
cena původní: 99 Kč
cena: 84 Kč
Shinrin-yoku
Miyazaki Yoshifumi

Diskuze:

Doplnění - spuštění třetího reaktoru v Ohi

Vladimír Wagner,2012-07-01 21:42:46

Dnes, v neděli 1. července, začalo spouštění třetího reaktoru v Jaderné elektrárně Ohi. V pondělí ráno by se mělo dosáhnout kritikality a ve středu by měl začít dodávat elektřinu do sítě. Plného výkonu by měl dosáhnout koncem příštího týdne.

Odpovědět

ad Vojtěch Kocián

Jiří Pospíšil,2012-06-30 18:23:08

Během monzumů je potřeba klimatizace zejména na snížení vlhkosti vzduchu, která je tou dobou extrémně vysoká. Takže se používají těsnění dveří u skříní, které připomíná ledničku a desikatory v těch skříních. Bez klimatizace vše velmi rychle plesniví. Oblečení je mokré potem, který se neodpařuje. Košile jsme mohli po půl dni venku ždímat a bez klimatizace prostě neschly. Vůbec to není období čerstvého vzduchu.

Odpovědět

Fotovoltaika

Radovan Zeman,2012-06-27 14:02:22

Ano, postavit na pobřeží fotovoltaické elektrárny je řešení. Solární panely odolají vlně tsunami jistě lépe než jaderné elektrárny.....

Odpovědět


Vlnolam

Vojtěch Kocián,2012-06-27 14:39:06

Ale jo, pokud je postaví na bytelných základech, tak mohou posloužit i jako vlnolam :-).

Spíš jim asi šlo o to tam postavit něco alespoň trochu užitečného, co nezpůsobí vážnější sekundární škody ani ztráty na životech při spláchnutí cunami a to FVE v podstatě splňuje - jen vypadne dodávka proudu (ostatně jako každou noc) a investor přijde o investici.

Uvědomte si, že Japonsko v podstatě nemá moc na výběr a pokud by se jim povedlo vykrýt spotřebu klimatizace pomocí FVE a ušetřit tak jednu potenciálně nebezpečnou jadernou nebo na dovozu závislou fosilní elektrárnu, budou za to vděční. Ostatně, pokud má mít nějaká země výhrady proti jádru, tak Japonsku se lze divit ze všeho nejméně. A to i před Fukušimou.

Odpovědět


to Kocián

Pavel S,2012-06-27 20:03:43

A Fukušima způsobila nějaké ztráty na životech? Nezpůsobila. Naopak v areálu elektrárny při zeměstřesení a tsunami nezahynul nikdo .... narozdíl od širokého okolí kde lidé umírali po tisících. Fotovoltaika není - a ještě dlouho nebude - nic víc než předražené hračka, která rozhodně nic nevykryje a zadlužené Japonsko bude stát biliony. ALe jinak máte pravdu. Japonsko nemá na výběr. Jádro je pro něj jedinou schůdnou variantou, vše ostatní je ekonomická nebo energetická sebevražda.

Odpovědět


to Kocian

Jiri Hasek,2012-06-27 20:14:21

Japonci meli velmi tvrdou vojenskou doktrinu ktera by se dala nazvat "Do posledniho muze." V klasicke valce byly odhady ztrat Americanu odhadem jeden milion muzu. Na strane Japonska by to byly aspon radove vetsi ztraty a zbourana cela zeme. Japonci si to pravdepodobne uvedomuji.

Odpovědět


Vojtěch Kocián,2012-06-27 23:20:23

Víte, nám se to tu vykládá, když sedíme na pevné litosférické desce a ne na nestabilním zlomu jako Japonci. Kdyby se v Japonsku dbalo při stavbě jaderné elektrárny na stabilitu podloží stejně jako u nás, tak tam nemají ani jednu.

Pravda, ztráty na životech byly minimální (pár lidí to tam myslím spláchlo), ale tisíce se musely vystěhovat a kdyby se vás to týkalo, tak taky nebudete rádi. Jen pro představu, kdyby z Temelína uniklo stejné množství radiace jako z Fukušimy (ano, vím, že tu zemětřesení nehrozí, ale v Japonsku je to prostě realita, tak si představme, že hrozí), tak budou vystěhovány České Budějovice, Písek, Protivín, Vodňany, Veselí nad Lužnicí, Bechyně, Týn nad Vltavou... Prostě několik set tisíc lidí z třicetikilometrového okruhu. I kdyby to vystěhování bylo jen na rok, není to žádná legrace ani pro ty lidi ani pro stát, který se o ně musí postarat.

Chápu, že Japonci jiné možnosti než jádro v podstatě nemají, ale taky chápu, že se jim to dvakrát nelíbí a snaží se deficit vyrovnat i jiným způsobem. Když mají nedostatek energie v létě a ve dne, tak je určitě rozumnější vybudovat solární elektrárnu než v Evropě, kde je nedostatek energie naopak v zimě. Tedy nepřipadá mi vhodné jejich úsilí zesměšňovat.

Odpovědět


Pro pana Kociana

Daniel Das,2012-06-28 08:45:52

Japonsko sice lezi v neklidne oblasti, ale urcite jste si vsiml, ze nehoda na jaderne elektrarne se nestala v dusledku zemetreseni i kdyz melo silu 9, ale z duvodu zaplaveni elektrarny. V dusledku vlny zahynuli v prostoru elektrarny 2 zamestnanci, kteri se utopili v prostoru strojovny myslim. Bohuzel vlna samotna zabila asi 20 000 lidi na pobrezi. To jen pro informaci. Co se tyka solarni energie, je nutno pripomenout, ze ta je velmi zavisla na pocasi a protoze je Japonsko ostrov, tak tam hodne prsi a kdyz prijde monzunove obdobi je pod mrakem a prsi neustale. V techto podminkach je vyuzitelnost solarni energie velmi omezena.

Odpovědět


ad Daniel Das

Vojtěch Kocián,2012-06-28 11:07:54

Zemětřesení sice mělo magnitudu 9, ale epicentrum bylo od elektrárny asi 170 km vzdálené
http://earthquake.usgs.gov/earthquakes/eqinthenews/2011/usc0001xgp/
Jakou sílu mělo zemětřesení přímo v elektrárně, nevím, ale kdyby tam bylo epicentrum, bylo by to o hodně horší. Ano, i v Japonsku se snaží, stavět elektrárny tak, aby nebyly přímo nad zlomem, ale o některých zlomech se neví.

Během monzunů asi nebude tolik potřeba klimatizace a tedy ani energie ze solární elektrárny a k tomu tam (dle článku) ta elektrárna má sloužit. O celkovou výrobu jim asi moc nejde.

Sice ztráty na životech byly opravdu minimální, ale nad těmi vystěhovanými nejde jen tak mávnout rukou, i když jich bylo méně než vystěhovaných kvůli cunami. Mezi 200000 a 300000 (čísla jen hádám) je slušný rozdíl, zvlášť když jste mezi temi 100000 nebo u sebe necháváte bydlet příbuzné z těch 100000.

Možná by tu někdo mohl Japoncům poradit, k čemu to opuštěné pobřeží má sloužit. Mně to připadá, že jedinou alternativou bylo nepostavit tam nic. Smát se, kritizovat a ironizovat rozhodnutí jiných umí každý.

Odpovědět

Malé doplnění

Vladimír Wagner,2012-06-27 08:56:38

V článku jsou uvedeny dopady odstavení jaderných reaktorů v Japonsku, ale pěkným jejich shrnutím jsou tato čísla: během tohoto léta musí být úspory elektřiny zhruba 12 %, i tak budou dodatečné náklady na elektřinu hlavně vlivem vyššího dovozu fosilních paliv stát zhruba 330 dolarů ročně na jednoho obyvatele a produkce oxidu uhličitého se oproti roku 1990 zvýšila o 14 %.
V této části cyklu se nepíše o jaderné energetice mimo Japonsko. Tam je asi nejdůležitější informací, že Čína dokončila analýzu svého jaderného programu a zvláště jeho bezpečnosti, kterou zahájila po událostech ve Fukušimě. Provedla púotřebná opatření a nyní ruší pozastavení schvalování nových projektů (výstavba rozestavěných bloků probíhala bez přerušení) a chce ještě intenzivněji jádro rozvíjet. Jeho cílem je i expanze na zahraniční trhy se svými projekty. Připomínám, že do roku 2015 by mělo být v Číně dostavěno zhruba 27 bloků, které se přidají k 15 již pracujícím.

Odpovědět



Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace