Čebarkulský meteorit, týden poté  
Podle nalezených úlomků v Čeljabinské oblasti řádil chondrit, který vybuchl ve výšce 30-70 km silou 500 kilotun TNT. Kdy asi přiletí další?

 

Kousek Čebarkulského meteoritu na ledu stejnojmenného jezera. Kredit: Denis Panteleev, Wikimedia Commons.


 

Zvětšit obrázek
Původní dráha Čebarkulského meteoritu a zjevně nesouvisející dráha asteroidu 2012 DA14. Kredit: NASA/ MSFC/ Meteroid Environment Office.

Už to bude skoro týden, co jižní Ural nečekaně zasáhl úder z kosmického prostoru. V Čeljabinsku a okolí asi stále ještě zasklívají tisíce a tisíce zničených skel, v případě všech oken na náklady státu, o samotné události toho už ale víme leccos podstatného. Do atmosféry Země vstoupil 15 až 17 metrový asteroid o hmotnosti kolem 10 tisíc tun, který letěl rychlostí kolem 18 kilometrů za sekundu. Od jeho vstupu do atmosféry až do zániku hlavního tělesa meteoru uběhlo zhruba 33 sekund. Podle Ruské geografické společnosti způsobil tři zřetelné exploze různé síly. První z nich byla nejsilnější a předcházel ji oslnivý záblesk, trvající kolem 5 sekund. K této explozi došlo ve výšce 70 až 30 kilometrů a její hypocentrum bylo pár desítek kilometrů jižně od Čeljabinsku, kam dorazila o necelé 3 minuty později rázová vlna.

 

Síla první exploze odpovídala zhruba 500 kilotunám TNT a její infrazvukové vlny zachytilo celkem 17 monitorovacích stanic Přípravné komise Organizace Smlouvy pro všeobecný zákaz jaderných zkoušek (CTBTO). Podle představitelů CTBTO šlo o vůbec největší událost, kterou od spuštění první monitorovací stanice v roce 2001 tato organizace zachytila. Zaregistrovala ji dokonce monitorovací stanice v Antarktidě, vzdálená od Čeljabinsku 15 tisíc kilometrů. Podle ruských úřadů bylo celkem ošetřeno na 1500 zraněných a poškozeno přes 4 tisíce budov v šesti uralských městech. Záře meteoru vrhala stíny v ranním Čeljabinsku a místní lidé pociťovali jeho intenzivní žár. Přes několik desítek vážněji raněných podle všeho nikdo nezemřel, ani nikdo nebyl přímo zasažen meteoritem.

 

Vše nasvědčuje tomu, že šlo o největší vesmírný objekt, který zasáhl Zemi od Tunguzské události v roce 1908. Odborníci odhadují, že tehdy došlo k padesátkrát větší explozi, naštěstí ale v prakticky neosídlených končinách.

Zvětšit obrázek
Štastný nález na jezeru Čebarkul. Kredit: Denis Panteleev, Wikimedia Commons.

Nějaký čas nebylo jasné, jestli vůbec něco z původního asteroidu zbylo.17. února ale byly potvrzeny první nálezy drobných úlomků dotyčného tělesa na jezeře Čebarkul, 70 kilometrů od Čeljabinsku, takže ho nejspíš pojmenují Čebarkulský meteorit. V ledu zmíněného jezera zeje poměrně elegantně kruhový šestimetrový otvor, zřejmě vytvořený o něco větším kusem meteoritu, ten se ale potápěčům zatím nepodařilo objevit. Jezero je sice hluboké jenom něco málo přes 10 metrů, pátrání ale prý komplikuje mocná vrstva bahna.

 

Zvětšit obrázek
Slavné meteory & meteority vs Boeing 747. Kredit: Tobias1984, Wikimedia Commons.

Z úlomků, které mají odborníci k dispozici, vyplývá, že Čebarkulský meteorit je běžným typem chondritu, čili kamenného meteoritu. Pokud jde o jeho složení, první odhady hovoří o zhruba 10 procentech železa a také o olivínech a siřičitanech. Do sbírání množství drobných úlomků meteoritu se hned s nadšením pustili nejen vědci, ale místní obyvatelé včetně spousty dětí, pro které je to nepochybně výtečná zábava a také možnost si přivydělat na rychle vzniklém neoficiálním trhu s kousky meteoritu. Ceny se tu šplhají do závratných výšek, takže není příliš divu, že se už objevily i falešné vzorky.

Nakonec se zdá, že přes mnoho zraněných a materiální škody prozatím ve výši kolem 33 milionů amerických dolarů, jižní Ural přestál úder z vesmíru bez rozsáhlých tragédií. Hrozba z vesmíru je teď ale mnohem hmatatelnější a nejspíš dojde k ochotnějšímu pouštění žilou při financování projektů, které by nás mohly před podobnými událostmi přinejmenším včas varovat. Podobné události se ve Sluneční soustavě stávají a tahle rozhodně nebyla poslední.

 



 


Literatura

CTBTO News 18.2. 2013, Wikipedia (2013 Russian meteor event).

Datum: 21.02.2013 13:26
Tisk článku

Související články:

Oheň a led: Dávnou Antarktidu ožehla vesmírná exploze     Autor: Stanislav Mihulka (01.04.2021)
Peklo na Zemi: Dávný pád meteoritu rozpoutal sopečné erupce     Autor: Stanislav Mihulka (06.05.2017)
Jak astronomové hledají zabijáka dinosaurů     Autor: Vladimír Socha (13.10.2015)
Rozbouřil meteorit na konci křídy divoké soptění?     Autor: Stanislav Mihulka (06.10.2015)
Dopad meteoritu na konci křídy nespálil planetu     Autor: Stanislav Mihulka (27.01.2015)



Diskuze:

Frantisek Kroupa,2013-02-22 21:03:37

To je nedostatečným výcvikem pozorovatelů, nejspíše jde/šlo o obyčejné civilisty nebo podobnou sebranku ;-). Totiž každý, kdo byl na vojně, se dozvěděl, že když to bouchne (míněn záblesk!), je třeba s sebou okamžitě praštit na zem, lehnout na břicho nohama k epicentru a krýt si hlavu. Až přeběhne tlaková vlna, nasadit ochrannou masku a pokračovat v činnosti.

Odpovědět


Omluva

Frantisek Kroupa,2013-02-22 21:06:49

Pardon, mělo jít o odlehčenou reakci na příspěvek p. Hrabčáka a pí. nebo sl. Zahradníkové. Zdejší redakční systém je opravdu trochu svérázný.

Odpovědět


Alexandra Zahradnikova,2013-02-25 10:51:57

No jo, si to zivo predstavujem. Ukaze sa svetelny zablesk. 90% populacie si vsimne nieco cez okno, ide kuknut von ze co to bolo, kto tu svieti ludom do okien, vidi lietadloidne pasy na oblohe a divi sa. Za dve minuty to rachne, ludia chytia paniku, niektori su dorezani.

10% ludi co je vonku a vidi ze zablesk siel z oblohy z telesa pohybujuceho sa nejakou rychlostou, povie si raketa, spomenie si na vycvik, ma rychlu reakciu a tak v priebehu par sekund lezi na zemi. Po pol minute je clovek zmrznuty, po dalsej pol minute je zmrznuty a nasraty, po dalsej pol minute sa na to vykasle. Stale ma nejakych aspon 20 sekund nez dorazi tlakova vlna.

Odpovědět

Záblesk a tlaková vlna

Marek Hrabčák,2013-02-22 20:08:52

Zhodou okolnosti som osobne zažil prelet meteoritu "Košice" dňa 28.2.2010. A môžem potvrdiť názor Alexandry - v tom momente len zvedavo čumíte na oblohu čo sa vlastne stalo a nejaké bezpečnostné rady (ukryť sa pod stolom a zapchať si uši) sú dosť komické :-)

Odpovědět

Záblesk a pak tlaková vlna

Didi Dusmor,2013-02-22 11:13:04

Citace z článku: "... Od jeho vstupu do atmosféry až do zániku hlavního tělesa meteoru uběhlo zhruba 33 sekund. Podle Ruské geografické společnosti způsobil tři zřetelné exploze různé síly. První z nich byla nejsilnější a předcházel ji oslnivý záblesk, trvající kolem 5 sekund. K této explozi došlo ve výšce 70 až 30 kilometrů a její hypocentrum bylo pár desítek kilometrů jižně od Čeljabinsku, kam dorazila o necelé 3 minuty později rázová vlna. ..."
Udává se, že většina zranění byla způsobena letícími úlomky skla z oken roztříštěných tlakovou vlnou. To tříminutové zpoždění jsem si při sledování prvních záběrů vůbec neuvědomil. Chápu, že se jedná o naprosto vyjímečnou událost, přesto si položme otázku, jaké poučení do budoucna nám z toho plyne?
Pomůže člověku v takové situaci využít té minuty či dvou, které bude mít mezi zábleskem a příchodem tlakové vlny, k ukrytí se někam, kde je riziko zranění rozbitým sklem menší (třeba do sklepa)? Pokud jsem právě doma, má smysl preventivně otevřít okna, aby tlaková vlna mohla projít volně (zvláště v ruské zimě, kde jsou rozbitá okna velký problém)? Jedu-li právě autem, mám zastavit, vylézt z auta a zalehnout do příkopu? Není-li po ruce příkop, tak aspoň na volnou plochu, nohama směrem k záblesku?

Odpovědět


Alexandra Zahradnikova,2013-02-22 11:48:15

Myslim ze v tomto momente vam vobec nedojde co sa vlastne deje. Kopa videi so zvukom vybuchu je z kamier ludi co kukaju na oblohu a divia sa co to bolo (ten meteor), myslia ze lietadlo alebo nieco take. Zvuk vybuchu vsetkych prekvapil. Plus na takyto velky meteor si zas nejakych sto rokov pockame, to zas stihneme zabudnut co robit ;)

Odpovědět

Díra do jezera ??

Ladislav Smrčka,2013-02-21 20:49:28

Dobrý den, dovolím si jeden drobný postřeh. Ta díra v ledu, coby místo dopadu, ta je hezká. Až moc dokonalá. Nemám možnost porovnání, ale předpokládám, že dopad pevného tělesa s patřičnou rychlostí (asi už volný pád) by způsobil přiměřenou tlakovou vlnu pod ledem s následným výtryskem vody.Takže by tam měly být praskliny,vyhozené kusy ledu a vůbec nepořádek. A ta díra je jak vysoustruhovaná. Takže je možné, že je třeba falešná a impakt je jinde.. Na ČRo6 byl komentář, že do oblasti dopadu vláda nevpustila vědeckou výpravu. To by mělo i jistou logiku - nález meteoritu může být i komerčně zajímavý. A nebo je tam jiný problém.

Odpovědět


diera

Martin Smatana,2013-02-21 21:54:52

Ten nebeský kameň nemusel byť zvlášť veľký, taká pekná súmerná diera možno vznikla až roztopením ľadu teplejšou vodou, ktorá sa ohriala od toho kameňa. Na fotke vidno kusy ľadiu okolo diery, aj priamo v diere nejaké plávajú. Nepredpokladám však, že by to malo až taký vplyv, v takom objeme vody ako má jazero sa pár stoviek litrov teplejšej vody rýchlo rozptýli, premieša a ochladí na teplotu ostatnej vody.
A tlakovú vlnu pohltí objem vody. Navyše nevieme, aký hrubý bol ten ľad, na konci pri dlhotrvajúcich mrazoch -20°C a na pokojnej vode sladkovodného jazera asi aj dosť. Nezabúdajme, že cez vojnu po ľade Ladožského jazera premávali nákladné autá zásobujúce Leningrad.

Skúsim jedno prirovnanie. Keď hodíte do okna kameň, tak ho rozbijete, Ale keď do okna strelíte s pištole, v skle zostane len malá dierka. Navyše ľad ani nie je taký krehký ako sklo, má výrazne odlišné vlastnosti, možno skôr podobné sklu, aké sa používa na autá.

To nebol výbuch trhaviny vo vode, jednoducho spadol rozpálený kameň a rýchlo sa ochladil, pričom zrejme nevyvinul extrémne množstvo pary.
Možno by sa to dalo nasimulovať vystrelením dostatočne veľkého projektilu bez trhaviny z vrtuľníka alebo z lietadla.


http://www.rt.com/news/russia-meteor-meteorite-asteroid-chelyabinsk-291/

Odpovědět


kruhova diera

Miro Macko,2013-02-22 12:17:27

ako dieta som často hádzal kamene do vody a aj do zamrznutej vody, to bolo ešte zaujímavejšie a vždy boli tie diery kruhove, napriklad 10cm velky kamen v tenkom lade vytvoril cca 50cm dieru, samozrejme to vzdy zalezalo od hrubky ladu, taketo pokusy sa daju robit len na tenkom lade cca do 1 cm, dieta nema silu vyhodit dostatocne vysoko dostatocne tazky kamen aby to prerazilo 3cm hruby lad, ale myslim si ze ked vsetky diery od malych kamenov boli kruhove, nie je dovod aby polmetrovy balvan s rychlostou dopadu cca 300km/h spravil do ladu iny utvar ako kruh, jedine ze by letel pod velmi ostrym uhlom, ale ono asi aj ked to vletelo do atmosfery takmer rovnobezne s povrchom, po zbrzdeni sa ten uhol dost menil a uhol dopadu mohol byt niekde okolo 45°.

Odpovědět

Mocniny, exponenty, logaritmy

Vojtěch Kocián,2013-02-21 19:13:51

Neexistuje nějaká psychologická studie o tom, jak se lidé intuitivně popasovávají se slovními úlohami vedoucími na mocninné, exponenciální nebo logaritmické rovnice? Vždycky mě zarazí, jak hrozně mimo lidé (a já také) nastřelují, když si to nezkusí alespoň z hlavy exaktně spočítat. Oblíbená je třeba: Kolikrát je reálně možné přeložit list kancelářského papíru formátu A4, pokud postupujeme stylem: přeložit napůl, výsledek zase napůl atd.

Odpovědět


Miro Macko,2013-02-22 12:28:04

tiez je velmi pekny priklad kde prvy usudok velmi klame tento: predstavme si zemegulu ze je to dokonala gula s pevnym povrchom, na rovniku ju tesne opaseme tenkym kovovym pasikom dlhym priblizne 40000km a teraz ten pasik predlzime o jeden meter, zabudnime na gravitaciu a kedze ten pasik bude teraz dlhsi ako je priemer zeme, odskoci nam od zeme a otazka je aka velka bude medzera medzi tymto pasikom a zemou?

Odpovědět


Milý Miro, příklad je to pěkný,

František Houžňák,2013-02-22 14:54:11

ale asi jste při čtení zapomněl dočíst do konce, kde je pointa celého příkladu. Ta zní: poté, co jste opásali zeměkouli, učiníte totéž s nafukovacím míčem kulové formy o průměru jeden metr, tedy opášete ho ocelovým páskem, pak pásek zase prodloužíte o metr jako u té zeměkoule, zavěsíte celé tak, aby byl pásek všude stejně daleko od povrchu míče, a změříte opět vzdálenost povrch míče - pásek. Jak bude pásek daleko od povrchu míče ? Zdůvodněte obdržené výsledky. A až potom je to ta pravá sranda.

Odpovědět


Jo, ještě jsem zapomněl,

František Houžňák,2013-02-22 14:55:53

příklad má začínat tím míčem, až potom přijde na řadu zeměkoule.

Odpovědět

Dan Cibulka,2013-02-21 16:50:53

S Ipkkis: Musíte si uvědomit, že hmotnost roste s třetí mocninou rozměru.

Odpovědět

S Ipkkis,2013-02-21 16:01:37

asi tam bude chyba 10 tisic ton je trochu vela

Odpovědět


Re:

Vít Výmola,2013-02-21 16:55:35

Kdepak, hmotnost odpovídá udávaným rozměrům. Kdyby měl asteroid tvar koule o průměru 16m, pak má objem přes 2000m krychlových. Při hustotě vody (1000kg/m3) by tedy vážil víc než 2000 tun, ale jeho hustota byla určitě výrazně vyšší.

Odpovědět



Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace