V Čeljabinsku sotva zasklili zničená okna a už se dozvídáme, že se za 20 měsíců možná staneme takřka očitými svědky nesrovnatelně intenzivnější srážky vesmírných těles. Naštěstí by se netýkala planety Země, ale stejně. Člověk by si myslel, že srážky velkých rozměrů bývají ve Sluneční soustavě tak vzácné, že nezažije ani jednu. V roce 1994 se ale mnozí z nás stali svědky spektakulárního zániku komety Shoemaker-Levy 9, jejíž úlomky v létě 1994 vlétly do husté atmosféry Jupiteru. A teď bychom měli zažít ještě něco mnohem zásadnějšího?
Není to prý zcela vyloučené. Lovec komet Robert McNaught objevil 3. ledna 2013 na australské observatoři Siding Spring kometu C/2013 A1, přezdívanou Siding Spring, pocházející z Oortova oblaku ve vnějších oblastech Sluneční soustavy. Badatelé projektu Catalina Sky Survey, jehož cílem je hledat komety, asteroidy a hlavně objekty blízké Zemi, které by v budoucnu mohly ohrozit Zemi, se podívali na snímky oblohy z předcházejícího období a našli dotyčnou kometu už na snímcích z 8. prosince. To jim pak pomohlo odhadnout její dráhu pro blízkou budoucnost.
Potíž je v tom, že předpovězená dráha komety C/2013 A1 vede nebezpečně blízko kolem planety Mars. Existuje dokonce malá, ale nenulová šance, že se 19. října 2014 kometa s Marsem srazí. A kdyby se to náhodou stalo, tak to bude podívaná, jakou na Zemi naposledy zažili neptačí dinosauři těsně před svým vyhynutím. Leonid Elenin spolupracující s ruskou observatoří ISON-NM k tomu poznamenal, že kometa C/2013 A letí vůči planetě Mars poměrně velkou rychlostí - přibližně 56 kilometrů za sekundu. Rozměry jejího kometárního jádra 8 až 50 kilometrů zaručují, že by to byla opravdu nepředstavitelná pecka. Podle vědců můžeme počítat s kráterem o průměru desetkrát větším, než kolik by činil průměr jádra komety.
Je pravda, že o kometě C/2013 A1 víme necelé 3 měsíce a že je prozatím velmi obtížné určit, kudy přesně za 20 měsíců poletí. Podle aktuálních výpočtů odborníků observatoře ISON-NM by s největší pravděpodobností měla minout Mars ve vzdálenosti méně než 37 000 kilometrů od jeho povrchu. Šance na přímý zásah Marsu ale stále žije, i když není příliš reálná. Stoprocentně prý ale můžeme počítat s tím, že Mars projde skrz koma – plynnou obálku komet, která se v tomto bodě dráhy rozprostírá do vzdálenosti 100 tisíc kilometrů. I to bude pro naše roboty na Marsu riskantní, protože takový průchod vyvolá bouři nepokojných částic, které by mohly robotizované průzkumníky vyřadit z provozu.
Jako obyvatelé blízké planety, kteří mají na Marsu cenné přístroje, jsme momentálně na vážkách. Máme držet palce Marsu, aby ho minula kosmická srážka, která by na jeho povrchu zanechala hluboké šrámy a pravděpodobně tam i ohrozila naše robotické sondy, anebo máme fandit dotyčné kometě, aby se do Marsu strefila a my z bezpečné vzdálenosti shlédli dechberoucí show? Vědci budou každopádně novou kometu bedlivě hlídat a 19. října 2014 uvidíme.
Literatura
Universe Today 26.2. 2014, SpaceObs 27.2. 2013, Wikipedia (Shoemaker-Levy 9, C/2013 A1).
Diskuze:
terraforming
George Dvorak,2013-03-05 10:24:39
No, ja myslim, ze pro budouci snahu premenit Mars tak, aby na nem mohli zit lide - terraforming - by bylo dobre, kdyby se kometa trefila. Obsahuje zrejme miliardy tun vody. Pokud by se kometa nemela trefit, lidstvo by se melo za kazdou cenu pokusit nejak upravit drahu tak, aby se trefila...
Pro vedu by bylo lepsi
Vaclav Knowledge-integration,2013-03-03 12:25:37
kdyby ten asteroid udelal na Marsu pekny cerstvy krater, i kdyby to melo vyradit nase roboty na povrchu z provozu.
Takova udalost by jiste zpusobila, ze penize na nove roboty by se sehnaly velice snadno a namisto dnesnich dvou robotu (ani nevim jestli Oportunity porad funguje, asi ano) bysme jich tam pak vbrzku nejspis meli hned nekolik, vcetne novych orbitalnich stanic, hned jak by se usadily prasne boure.
A badani v nove vyoranem krateru a jeho okoli by dozajista byla navysost zajimava zalezitost (zatim se nam podarilo vyhlubit do Marsu dirku maximalni hloubky snad nejakeho decimetru... a lepsi to dlouho nebude).
Autor clanku nemuze byt nejak (astro)vedecky zamereny clovek, jinak by moznost cerstveho krateru na Marsu jednoznacne vital, namisto toho ovsem zminuje jen podivanou bulvarniho stylu.
Ted koukam
Vaclav Knowledge-integration,2013-03-03 12:40:36
ze autorem je pravidelny prispevovatel, asi to mel malo promyslene, mel by ale vedet lepe i tak.
Jinak je nespis temer jiste, ze zadny primy zasah nebude, na druhou stranu je to varujici, ta zminena cetnost tech pruletu i ten zasah na Jupiteru - ovsem tam mam dojem, ze slo o gravitacni zachyceni, ktereho by Mars na miste Jupitera nebyl schopen a ta kometa by kolem mensi planety jen proletla??).
Meli bysme mit na pameti to krestanske 'pomni cerve pozemsky, nevis dne ani hodiny kdy te pan povola...' ;)
Na nejake vychylovani asteroidu z jeho drahy bych nevsadil ani petnik, to uz bych spis veril na to kadidlo a kropenku plnou svecene vody. :)
Jiří Kocurek,2013-03-03 18:16:36
K tomuto tématu napsal A.C. Clarke knihu Kladivo Boží. Ke "kameni" je vyslána mise aby jej vychýlila z dráhy. Ovšem fanatičtí věřící v boha (a jeho záměr tím "kamenem" vyhladit lidstvo) se snaží misi překazit a způsobit tak smrt více lidí než všichni "vizionáři", v čele se Stalinem, dohromady.
Tak to jsem necetl
Vaclav Knowledge-integration,2013-03-03 21:24:28
ovsem dnes by po takovem zasahu bazili dnesni ekoteroristi (jejich pravym cilem je zastavit pokrok lidstva, anebo jeste lepe, vymazat ho z povrchu zemskeho, coby hlavniho zemeskudce).
Ale kazisvetu ani netreba, technologii sice mozna mame, ale nejsme akceschopni. Mame jen statni molochy a navic obtizene statni byrokracii. Pritom i za idealnich podminek (vcasna detekce) by nejspis na nejakou akci bylo moc malo casu.
Nebezpečí pro roboty?
Lukáš Král,2013-03-02 15:37:09
Řekl bych že průchod komou může ohrozit maximálně družice na oběžné dráze Marsu (MRO, Mars Express, Mars Odyssey), určitě ne roboty na povrchu, ty chrání marsovská atmosféra - nesrovnatelně hustší než koma. Ale družice jsou vlastně taky roboti.
Protokol?
Daniel Fakla,2013-03-02 15:06:38
Tak ma napada. Ma vobec niektore medzinarodne spolocenstvo vypracovany protokol podla ktoreho by sme sa riadili ak by take teleso smerovalo k nam na zem? A ak by smeroval napriklad tento konkretny. Co by sme mohli spravit? Je aj ina moznost takto na ryhclo ako ho len rozbit a modlit sa? Mimochodom to tu za ostatnu dobu okolo dost svisti :)
Barak Obava,2013-03-02 17:16:12
K čemu protokol? Jako příprava na pohřeb 7 miliard lidí? Udělat bychom nemohli nic, jenom se dívat, jak nás to smázne z povrchu zemského.
bombička
Martin Smatana,2013-03-03 13:33:13
V takomto prípade ako jediný dostatočne účinný spôsob ochrany Zeme vidím termonukleárnu bombu niekoľkonásobne väčšiu a silnejšiu ako bol ruský "Cár". Výbuch by Nemusel kométu ani rozbiť, stačilo by postrčiť ju mimo orbity Zeme, najlepšie smerom priamo do Slnka.
Toto by bol asi jediný prípad v histórii ľudstva, kedy by sa zbrane využili na niečo užitočné.
Barak Obava,2013-03-03 18:02:54
Marting Smatana: Ještě se tak do ní strefit, že? To by asi nebylo úplně triviální, vzhledem k tomu, že se pohybuje poněkud rychleji, než jsou naše reálné možnosti.
Není problém se trefit
Vojtěch Kocián,2013-03-03 20:36:50
problém je načasovat výbuch. Ostatně pro menší asteroidy (kolem 100 metrů v průměru) se uvažuje o nejaderném řešení - prostě se proti němu pošle několik tun železa tak, aby srážková rychlost byla co největší. Při rychlostech, jakými se asteroidy pohybují, už to dává celkem zajímavé energie (v řádu kilotun TNT). V případě jaderné zbraně to nepřipadá v úvahu, protože ta musí vybuchnout co nejblíže povrchu a bez nárazu, protože ten by ji nejspíš předčasně zničil (nevím, jestli by nešla vyrobit tak, aby ji aktivovala energie srážky, ale určitě je to nemalý problém). A jak píšete, na pomalé přiblížení k tak rychle letícímu objektu nemáme prostředky.
Vsechno co pomuze ve spravedlive valce je uzitecne
Vaclav Knowledge-integration,2013-03-03 21:32:27
"Toto by bol asi jediný prípad v histórii ľudstva, kedy by sa zbrane využili na niečo užitočné."
---
Bomba na Hiroshimu byla uzitecna, nejspis privedla Japonce k rozumu. A zpetne hodnoceno, ve svetle poslednich asi sedmdesati let, ta bomba nam vsem, vcetne Japoncum, prinesla hodne uzitku.
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
