Rození gigantické hvězdy Mléčné dráhy v přímém přenosu  
Mohutná soustava radioteleskopů ALMA v poušti Atakama pozorovala chladné molekulární mračno SDC 335.579-0.272, v jehož útrobách se rodí obr o velikosti více než 100 Sluncí. Jeho život bude krátký, ale o to oslnivější.

 

Zvětšit obrázek
Snímek mračna SDC 335 z dat soustavy ALMA a teleskopu Spitzer. Kredit: ALMA (ESO/NRAJ/NRAO)/NASA.



Naše Slunce je velice průměrná hvězda. Žlutých trpaslíků a jim podobných trpaslíků jiných barev je v okolním vesmíru plno. Obrovité hvězdy, mnohokrát větší než Slunce, jsou naopak velice vzácné. Ve skutečnosti jich poměrně dost vidíme pouhým okem, určitě víc, než kolik by si zasloužily vzhledem ke své vzácnosti, ale jsou to prostě obři a těch je hned všude plno. Není to zase takové překvapení, ale veliké hvězdy, to je prostě nářez, jsou úchvatné. A to i v intimních chvílích svého zrození, kdy se sbírá ohromné množství hvězdného plynu a prachu k zážehu hvězdy, před kterou se bude třást široké okolí.

 

Zvětšit obrázek
Planina Chajnantor v poušti Atakama, domov soustavy ALMA. Kredit: ESO, Wikimedia Commons.


Nedávno se opět blýskla ambiciózní Atakamská velká milimetrová anténní soustava (ALMA), jejíž radioteleskopy a superpočítač již letos v Chile vyrábějí jeden pozoruhodný snímek vesmíru v pásmu milimetrových vln za druhým. Nicolas Peretto z Univerzity v Cardiffu a jeho tým s radioteleskopy soustavy ALMA pozorovali temné a chladné molekulární mračno SDC 335.579-0.272, které je zhruba 10 tisíc světelných let od Slunce. Uprostřed klubka přízračně plynoucích vláken chladného plynu se tu podle všeho rodí gigantické hvězdné monstrum. Hmota k němu plyne ze všech stran a vlákna jsou patrná v místech, kde je hvězdný plyn a prach nejhustší.

 

Zvětšit obrázek
Mračno SDC 335 na snímcích orbitálních teleskopů Spitzer (vlevo) plus Herschel (uprostřed) a soustavy ALMA (vpravo). Kredit: Peretto et al., Astronomy & Astrophysics (2013).


Peretto a spol. odhadují, že hvězdná porodnice v mračnu SDC 335 obsahuje hmotu odpovídající 500 Sluncí, což z ní dělá zatím největší objevené hvězdné embryo v Mléčné dráze. A stále roste, jako velmi nenasytný otesánek.

Zvětšit obrázek
ALMA hledí do hlubin vesmíru (2011). Kredit: ESO/ B. Tafreshi, Wikimedia Commons.

Pro odborníky to prý bylo docela překvapení. Přestože jde o oblast příznivou ke vzniku velkých hvězd, nečekali, že tady objeví až tak přerostlé embryo. Podle všeho se tu nakonec zrodí obr o velikosti přinejmenším 100 Sluncí a asi tak milionkrát jasnější. Podobně veliká je v Mléčné dráze asi tak jedna hvězda z 10 tisíc. Je skvělé být při jejím zrození. Životnost podobných hvězd bývá velice krátká a jejich osud velmi dramatický. Jsme ale dost daleko, takže si mračno SDC 335 můžeme vychutnat bez větších starostí o potomky.


Autoři poznamenávají, že navzdory skvělým výsledkům pozorování chladného mračna SDC 335 vlastně využili jen část plánovaného výkonu soustavy ALMA. Až ALMA doopravdy pojede naplno, tak to prý teprve bude něco. ALMA je prostě revoluce, minimálně v pásmu milimetrových vln. Právě třeba o rození hvězd se díky ní dozvíme spoustu zajímavých a převratných věcí.

 


 


 

 


Literatura

University of Manchester News 10.7. 2013, Astronomy & Astrophysics, 2013; 555: A112, Wikipedia (Atacama Large Millimeter Array, Infrared dark cloud).

 

Datum: 17.07.2013 16:59
Tisk článku

Co vidíme ve hvězdách - Oseidová Kelsey
 
 
cena původní: 349 Kč
cena: 279 Kč
Co vidíme ve hvězdách
Oseidová Kelsey

Diskuze:

Žádný příspěvek nebyl zadán



Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni




Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace