Může emoční pouto k robotovi ohrozit jeho výkon na bojišti?  
Máte rádi svého robota? Dali jste mu jméno po manželce? Věříte mu, jako byl vaší součástí? A pošlete takového robota na sebevražednou misi, aby zachránil ohrožené lidské životy?


 

Zvětšit obrázek
Kamarád do nepohody. Kredit: U.S. Navy/ Jeremy L. Wood.


Ubíjející, špinavou a nebezpečnou práci postupně přebírají roboti a je to dobře. Háček je v tom, že lidští operátoři těchto robotů se k nim postupně začínají chovat jako k oblíbené hračce, zvířecímu mazlíčkovi anebo dokonce jako k příteli. To už pochopitelně není jen tak. Hrozí v takové případě riziko, že by úsudek operátora mohl ovlivnit nasazení robota, například v nějaké nebezpečné situaci?

 

Julie Carpenter. Kredit: University of Washington.


Do výzkumu rizik vztahů mezi lidmi a roboty se pustila Julie Carpenter z Washingtonské univerzity. Uskutečnila při něm rozhovory se zkušenými vojenskými pyrotechniky (z týmů EOD – Explosive Ordnance Disposal), kteří běžně používají roboty při zneškodňování výbušnin. 22 mužů a 1 ženy z různých složek ozbrojených sil USA se ptala, jaký mají ke svým robotům vztah a zjišťovala, jak se cítí, když jsou roboti poškozeni, či zničeni při výkonu povolání.


Použití robotů při práci vojenských pyrotechniků má přitom mnohé nesporné výhody. Roboti sice něco stojí, nejsou ale citliví na chemické či biologické zbraně, nikdy se neunaví, necloumají s nimi city a hlavně, jejich použití šetří lidské zdraví a životy. Nevýhodou naopak jsou možné poruchy a problémy technického rázu, jakož i omezená pohyblivost pyrotechnických robotů ve srovnání s lidskými kolegy.


 

Zvětšit obrázek
Mazlík trénuje v Bahrainu (2005). Kredit: U.S. Navy/ Aaron Ansarov, Wikimedia Commons.

Emoční vztah k věcem není samozřejmě nic nového a může být extrémně silný a svazující. Oblíbené hračky anebo automobily by mohly vyprávět. Zkuste přemluvit dítě, že by mělo pro dobrou věc obětovat plyšového medvídka, s nímž od narození spí. Oslovení pyrotechnici byli přesvědčeni, že jejich vztah k robotům nemá vliv na výkon při plněné pracovních povinností. Carpenterová ale zjistila, že když v akci dojde ke zkáze robota, tak to v pyrotechnicích vyvolává množství emocí, jako frustraci, stres, lítost. V některých případech dokonce pyrotechnici vnímají ovládaného robota jako součást vlastního těla.


 

Zvětšit obrázek
Bez robota je to těžké. Kredit: U.S. Navy/ Aaron Ansarov, Wikimedia Commons.

Pyrotechnici, s nimiž Carpenterová mluvila, sice své roboty vnímají jako mechanické nástroje, často je ale antropomorfizují a přisuzují jim biologické vlastnosti, jako třeba pohlaví. Řada oslovených pyrotechniků také dává svým robotům jména, obvykle podle nějaké celebrity anebo podle současné partnerky. Žádný robot pyrotechniků se nejmenoval podle bývalé manželky či přítelkyně. Někdy mají roboti jméno vymalované na pancíři. Pyrotechnici líčí, jak je případná ztráta robota v akci štve coby ztráta důležitého a drahého nástroje. Zároveň ale o nich mluví jako o těch chudáčcích a někdy jim i vystrojí pohřeb.


Je docela paradoxní, že v současnosti používaní pyrotechničtí roboti ani zdaleka nepřipomínají zvíře, natož člověka. Bývají to víceméně krabice na podvozku. Přesto si k nim jejich operátoři často vytvářejí hluboké pouto. Do služby se přitom chystají stroje, kterým jejich vývojáři dávají do vínku mnohem více zvířecí či lidskou podobu, z praktických důvodů. Přírodou prověřené konstrukce mají při pohybu v náročném prostředí četné výhody. Carpenterová proto varuje, že se bude stále zvyšovat riziko ovlivnění nasazení a výkonu robotů kvůli emocím jejich lidských kolegů. Na druhou stranu, pozorované chování vysoce odborně vyškolených pyrotechniků prostě ukazuje, že jsou stále lidmi, navzdory svému vzdělaní. A taky není od věci, že operátoři neposílají drahé roboty do šrotu jako na běžícím pásu. Bylo by skličující mít ozbrojené složky sestavené z přísně racionálně uvažujících psychopatů. Emoce vůči ovládaným robotům jsou každopádně faktorem, s nímž je potřeba do budoucna při vývoji robotů počítat a který ještě určitě nejednou potrápí armádní psychology.

 

 

 


Literatura

University of Washington News 17. 9. 2013, Wikipedia (Bomb disposal).

Datum: 18.09.2013 13:07
Tisk článku

Kontrakt (dohoda) jako předpoklad reedukace žáka s poruchou emocí a chování... - Jařabáč Ivan
 
 
cena původní: 225 Kč
cena: 225 Kč
Kontrakt (dohoda) jako předpoklad reedukace žáka s poruchou emocí a chování...
Jařabáč Ivan
Související články:

Ubližování robotickému dinosaurovi vzbuzuje negativní emoce     Autor: Stanislav Mihulka (28.04.2013)
Jak lidé reagují na dotek robotické sestřičky?     Autor: Stanislav Mihulka (13.03.2011)



Diskuze:

Zjistilo se,

Jan Šimůnek,2013-09-19 09:46:22

že operátoři mezikontinentálních raket s jadernou hlavicí po určité době začali sbírat informace o městě, na které je jejich raketa zaměřena (fotografie, plány, informace o průmyslu, významných rodácích atd.) až nabyli ke svému cíli natolik "nadstandardní" vztah, že nebylo jisté, zda nebudou sabotovat odpal střely (alespoň podle armádních psychologů, naštěstí na vyzkoušení v praxi nedošlo). Takže se zavádělo střídání cílů, aby se takovéto vztahy nevytvářely.

Odpovědět

To není nic nového

Vojtěch Kocián,2013-09-18 14:23:16

Piloti také pojmenovávají svá letadla (často právě po manželkách) a mluví o nich jako o živých tvorech. Můžeme jít i dál to historie a najdeme pojmenované pušky a meče.

Důležitou věc jsem ale v článku nenašel. Tedy jak velký problém by pro operátora robota bylo obětování stroje, pokud by to zachránilo neznámého člověka nebo věc mnohem vyšší ceny (třeba budovu). Pokud je mi známo, tak vojáci se s věcmi, ke kterým měli citový vztah, v případě nouze zas tak moc nemazlili. Věděli, že jde o nástroj, který svým obětováním naplní své určení. I když při tom někteří mohli mít slzy v očích.

Navíc tu máme ještě krutější paralelu. Pokud za robota dosadíme vojáka nebo vojenskou jednotku a do role operátora velícího důstojníka, uvidíme, že ani obětování živých lidí nemusí být v případě nutnosti zas tak velký problém. Méně často, ale přece se toto dilema může vyskytnout i u hasičů nebo záchranářů. Velitele samozřejmě nemůže dělat každý, ale to ani pyrotechnika. Pyrotechnik je většinou člověk ochotný obětovat i sám sebe, pokud to nejde jinak. S obětováním jemu podřízené věci by se tedy měl smířit.

Odpovědět




Pro přispívání do diskuze musíte být přihlášeni



Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace