Z nějakého záhadného důvodu je stále ve hře hypotéza o panspermii, podle níž život vznikl jinde než na Zemi a na naší planetu posléze přiletěl z vesmíru. Jakoby bylo snazší zkoumat vznik života na Marsu, asteroidech, Titanu nebo čert ví kde ještě, nežli na Zemi, kde alespoň víme něco srozumitelného o geologické historii a kde jsme už nalezli nějaké fosilie. Ale budiž.
Připusťme pro jednou, že by život mohl létat vesmírem sem a tam a že by to bylo přínosné pro úvahy o vzniku pozemských organismů. Takový život by se samozřejmě musel dostat do kosmického prostoru s nějakým vhodným balvanem a pak přežít pobyt ve zdrcujícím mrazu a v lázni tvrdého kosmického záření. Pokud by tohle všechno život zvládl, tak by ještě musel ustát náraz do naší planety. Bylo by to vůbec možné?
Dina Pasini z Univerzity v Kentu a její kolegové před pár dny na Kongresu evropské planetární vědy na University College London (UCL) tvrdili, že to možné je.
Šli na to sympaticky přímočarým experimentem, pro který angažovali drobné, jednobuněčné, jednoduše stavěné a fotosyntetické eukaryoty z linie eustigmatofyt – Nannochloropsis oculata. Jejich buňky mají průměr kolem 2 mikronů. Zmrazili je a vyrobili z nich projektily, které pak stříleli vysokorychlostním plynovým dělem (2-stage light-gas gun) do vody a sledovali, jak si drobné organismy povedou.
Jak se dalo čekat, s rostoucí rychlostí dopadu střely se snižoval počet přeživších buněk. Malé množství jich ale přežilo i při rychlosti nárazu 6,93 kilometrů za sekundu. Taková rychlost je srovnatelná s rychlostí dopadu meteoritů, dejme tomu do pozemského oceánu. Jak se zdá, přílet jednoduchých organismů v kosmickém kamení na povrch planety jako je Země není úplně vyloučený. Samotný dopad na planetu zřejmě lze přežít.
Je skvělé, že malí eustigmatofyti vydrží náraz meteoritu do planety. Otázkou je, co nám vlastně podobný experiment říká. Nannochloropsis je sice maličký a jednoduchý mikroorganismus, zároveň ale náleží k jedné ze skupin sekundárně endosymbiotických eukaryot. Rozhodně nejde o žádného primitiva ze samého počátku života. Stojí za ním dlouhá a komplikovaná evoluce fotosyntetických bakterií, eukaryotních hostitelů a jejich společné primární, a na nakonec sekundární endosymbiózy. Kdyby podobné organismy poletovaly vesmírem, musely by za nimi být minimálně stamiliony let historie, která by se odehrála neznámo kde a neznámo jak. K čemu by nám taková panspermie vlastně byla?
Literatura
European Planetary Science Congress Media Press 12. 9. 2013, Wikipedia (Nannochloropsis, Light gas gun).
Diskuze:
???
Jan Kment,2013-09-21 16:59:22
Trochu šílená teorie... ale napadá mě, že se třeba život odjinud nemusel dostat na zemi v podobě živé buňky, ale třeba jen v podobě informace o ní. Třeba na zem dopadla jen jakási matrice stavby života a nebo se informace přenesla jiným způsobem, teď už si vysloveně vymýšlím, ale třeba nějakou ko-rezonancí vzdálených částic. Myslím, že o něčem takovém se uvažuje v moderní fyzice...
Nesouhlasím s vaším argumentem proti panspermii
Pavel A1,2013-09-19 22:16:56
S vaším prvním odstavcem, cituji: "Z nějakého záhadného důvodu je stále ve hře hypotéza o panspermii, podle níž život vznikl jinde než na Zemi a na naší planetu posléze přiletěl z vesmíru. Jakoby bylo snazší zkoumat vznik života na Marsu, asteroidech, Titanu nebo čert ví kde ještě, nežli na Zemi, kde alespoň víme něco srozumitelného o geologické historii a kde jsme už nalezli nějaké fosilie. Ale budiž." nemůžu souhlasit.
Připomíná mi ten vtip o pánovi, co hledal ztracené klíče pod lampou, protože tam, kde je ztratil, je tma.
Ano, pokud by se teorie panspermie ukázala jako správná (osobně o tom pochybuji, ale je to jen můj pocit nepodložený žádným důkazem), tak by hledání počátků života bylo hodně obtížné. Ale zatím nebylo prokázáno, že život vznikl na Zemi, ani, že sem byl přinesen. Proto je nutné obě teorie považovat za možné a výzkum vést oběma směry. Odmítat teorii panspermie jen proto, že činí hledání počátků života nesnadným, je typický přístup "přání otcem myšlenky"
Pavel Steffal,2013-09-19 12:57:10
Myslím, že by bylo vhodné ještě vzít v úvahu průchod tehdejší atmosférou a poté i tehdejší podmínky na Zemi. Takhle zatím jen víme, že je možno přežít náraz našeho zmrzlého pozemského organismu.
Ďakujem
Jana Packova,2013-09-19 11:36:53
za článok. Keďže hypotézu o panspermii považujem za veľmi zaujímavú a hodnú pozornosti, som vďačná za všetky články o nej, či už kladné alebo kritické.
Myslím si, že na to šli sympaticky přímočaře,
Jaroslav Santner,2013-09-19 09:57:35
ale naprosto nevědecky. Měli si prvně zjistit, jakou rychlostí by mohl ten šutr na Zemi dopadnout. Pokud by byl menší, určitě by brzdné síly byly tak velké, že by to 7 km za sekundu nebylo. Zato by se pořádně ohřál. Pokud by byl hodně veliký, při nárazu kamkoliv by se vyvinulo takové množství tepla, že by to nepřežil bez rekrystalizace ani původní materiál kamene. Všechno to je ale nic proti rázové vlně, která by při tom vznikla. Omlouvám se za to, že jsem se nezamyslil nad tím, zda může existovat přesně tak velký šutr, který by se vyhnul dvěma výše popsaným extrémům. To bych ale pracoval zdarma za ně.
Dá se očekávat,
Jan Šimůnek,2013-09-19 09:55:13
že ty primitivnější organismy byly spíš odolnější. Zejména pokud byly zmrzlé.
"Přesun vzniku života mimo Zemi" znamená výrazné prodloužení času a objemu, kde by život mohl vzniknout, a zcela likviduje námitky o velmi nízké pravděpodobnosti tohoto procesu.
Dle mého soukromého názoru vznikl život na planetismálách, v zavodněných slojích pod jejich povrchem. Sumární objem těchto "planetárních oceánů" byl mnohonásobně vyšší než objem oceánu pozemského (a to ještě řada autorů uvažuje vznik života pouze na jeho hlinitých a písčitých březích), času (éra planetismál) na to bylo také dost, řádově víc než doba mezi vznikem Země a vznikem vrstev se stopami živých organismů, a pro chemolitotrofní organismy (kompatibilní s pozemskou "hlubokou horkou biosférou" mohlo být toto prostředí blízké ideálu.
A co po nárazu?
Martin Plec,2013-09-19 09:39:28
I pokud by život přežil náraz, musel by pak ještě následně v novém prostředí přežít a rozmnožovat se. Tzn. že prostředí na zdejší planetě by muselo být velmi podobné tomu na jeho původní planetě. A to si umím představit jen v případě, že by se jednalo o vodu, protože složení atmosféry bylo skoro určitě rozdílné a tedy zřejmě jedovaté. Jenomže i kyselost, slanost atp. vody se asi taky musela lišit, byly v ní rozpuštěny jiné látky, vč. těch nutných pro syntézu různých bílkovin a dalších stavebních látek (takže některé důležité látky asi mohly chybět). Obdobné složení vody by zřejmě bylo možné vysvětlit jedině jejím stejným původem - v kometách.
Ač se komety obecně považují za hlavní zdroj vody na Zemi, já bych si spíš vsadil na to, že voda se na povrch dostává nepřetržitě z hlubin Země.
Super rýchlosť....
Milan Kocis,2013-09-19 08:20:45
"do Země v rychlosti takřka 7 kilometrů za hodinu"
Taký náraz prežijem a ja!
Veď to je rýchlejšia chôdza...
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
