Zvětšit obrázek

Lustr vytištěný technologií Hyperform. Kredit: Tibbits et al.

Zvětšit obrázek

Skylark Tibbits. Kredit: UCL.

3D tiskárny už nejsou úplně čerstvou novinkou, stále ještě ale dovedou překvapit. Jeden zajímavý nápad stíhá druhý a svět zůstává jako u vytržení. Člověk by si myslel, že i 3D tiskárny musejí ctít základní zásady selského rozumu a ony je přitom vesele obcházejí. Jeden takový projekt nedávno získal prestižní cenu na mezinárodním klání kybernetických umělců Prix Ars Electronica 2013, které se nedávno uskutečnilo v Linci.

[the next idea] voestalpine Art and Technology Grant letos v početné mezinárodní konkurenci získal koncept 3D tisku Hyperform, který umožňuje vytisknout objekty větší, než je samotná tiskárna. Zdá se to být zvláštní, ale Skylar Tibbits ze Self-Assembly Lab na MIT a jeho kolegové vymysleli lstivý způsob, jak toho docílit.

Zvětšit obrázek

3D tiskárna Form 1 tiskne kostku s články Hyperformu. Kredit: Tibbits et al.

Používají k tomu algoritmus, kterým tištěný objekt překlopí do podoby dlouhého řetězce propojitelných článků a ten pak nacpe do nejmenší možné krychle podle fraktálové Hilbertovy křivky. Takto navrženou krychli vytiskne 3D tiskárna, která může být klidně menší než původní objekt.

Zvětšit obrázek

Skládání objektu po vytištění technologií Hyperform. Kredit: Tibbits et al.

Po vytištění stačí krychli rozložit na články a pak je ručně pospojovat do podoby kýženého objektu. Spojení článků usnadňují vroubky, které uživateli napovídají, jak je sestavit. Ve skutečnosti to celé samozřejmě nebylo tak snadné. Například rozhodně ne každá 3D tiskárna dovede vytisknout krychle s hustě namačkanými články.

Zvětšit obrázek

Základní schéma Hilbertovy křivky ve 2D. Kredit: Geoff Richards, Wikimedia Commons.

Tibbits a spol. se ale nakonec domluvili se společností Formlabs, která po úspěšné crowdfungingové kampani na Kickstarteru začala dodávat 3D tiskárnu Form 1. Tahle tiskárna tiskne stereolitografií, tedy po vrstvách, postupným vytvrzováním polymerů zářením, s mnohem větší přesností než průměrné 3D tiskárny.

Vývojáři už použili Hyperform k vytištění větších objektů, jako je třeba zdobný lustr. A nebyl to prý problém. Tiskárna Form 1 ale používá k tisku pryskyřice, jejichž pevnost má jisté meze. Pokud by někdo chtěl s Hyperformem tisknout velký nábytek anebo třeba části budov, tak by nejdřív musel používaný materiál vylepšit. Nápady sršící Tibbits je autorem i další technologie, která umožňuje tisknout relativně velké věci – takzvaného 4D tisku. Trik tentokrát spočívá v tom, že 3D tiskárna vytiskne zmenšenou kopii z materiálu, který se po namočení do vody zkroutí a nabobtná do požadované velikosti.

Literatura: NewScientist 26. 9. 2013.