Mšice pod kelímkem jsou lepší než sklenice s rosničkou  
Nejen rosnička šplhající po žebříku dokáže předpovídat počasí. Spolehlivě to dokáže i některý hmyz.

Přežití organismů závisí na řadě abiotických faktorů, jako je teplota, rychlost větru, délka dne nebo dešťové srážky. Schopnost vnímat aktuální změny povětrnostních podmínek je pro živočichy nesmírně výhodné  pro úspěšnost v obstarávání potravy, zdárnou reprodukci anebo pro překonávání velkých vzdáleností. Klíčovým fenoménem je i atmosférický tlak, jehož změny jsou  indikací nadcházejících změn počasí. V laboratorních podmínkách poměrně snadno manipulovatelným modelem pro studium jeho vlivu na vnímavost a odpověď organizmu je hmyz. Nabízí širokou paletu druhů, lišících se výrazně velikostí těla, morfologií, reprodukční biologií a sezónním chováním.

 

Staromilci živočišných indikátorů předpovědi počasí z Univerzity v Sao Paulu přišli s nápadem využít živých barometrů a ze široké nabídky si vybrali zástupce z řádů brouků, motýlů a mšic. Zavřeli je do nádob připomínajících kelímky od piva a v nich jim snižovali a zvyšovali tlak. Přitom sledovali, jak na to reagují produkcí feromónů, chováním při namlouvání a zda se mění ukazatele pohlavní aktivity,  například počet kopulací. U  kontrolních skupin zajistili, aby atmosférický tlak nekolísal a aby ostatní faktory, jako teplota nebo vlhkost, měly obě skupiny stejné.

Experimenty přinesly zajímavé, leč ne úplně jednoznačné, výsledky. Samci brouků Diabrotica speciosa reagovali na pokles tlaku nestydatou leností v namlouvání samiček. Nic s nimi nezmohl ani extrakt samičích feromonů, jindy nesmlouvavý elixír lásky. Ovšem ani samičky nejsou bez viny; v případě můr Pseudaletia unipuncta a mšic Macrosiphum euphorbiae totiž s klesajícím tlakem vylučovaly méně „sexuálních lákadel“.  Na zvyšování barometrického tlaku hmyz prakticky nereagoval. Výjimkou byly samičky mšic, jejichž sexuální apetit i produkce feromonů rostly. Také samečci můr se zvyšujícím se tlakem byli v námluvách aktivnější a častěji kopulovali.

Snížená pohlavní aktivita s poklesem barometrického tlaku zřejmě souvisí s opatrností konstitučně „křehkého“ hmyzu, nepřijít během vášnivých chvil v nepříznivém počasí k úhoně.
Poznatky, které brazilští vědci publikovali ve vědeckém časopisu PLoS ONE, zcela jistě povedou k podrobnějšímu studiu  receptorů a schopností hmyzu vnímat své okolí. Mohlo by se nám to v budoucnu hodit k ochraně toho užitečného a v boji proti  tomu obtížnému. Do té doby nám výsledky poslouží k vyzkoušení domácké předpovědi počasí.

 

Zdroje: Pellegrino A.C., Penaflor G.V., Nardi C., Bezner-Kerr W., Guglielmo G., Bento J.M.S., McNeil J.N. (2013): Weather forecasting by insect: modified sexual behaviour in response to atmosferic pressure changes. PLoS ONE, 8: e75004. doi: 10.1371/journal.pone.0075004.

Foto rosničky: Marek Szczepanek, Wikipedie

Autor: Jan Nevoral
Datum: 07.10.2013 00:08
Tisk článku


Diskuze:

Žádný příspěvek nebyl zadán

Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce








Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz