![](https://www.osel.cz/_popisky/138_/s_1385993730.jpg)
Měchovci (anglicky hookworm) jsou démonicky vyhlížející červi o délce několika milimetrů, tedy parazitické hlístice z linie Strongylida, obývající tenké střevo různých savců. Nás samotné mohou v příhodných částech světa běžně infikovat měchovci lidští (Ancylostoma duodenale) a také měchovci američtí (Necator americanus).
Infekce měchovci postihuje na stovky milionů lidí a řadí se tudíž k největším globálním výzvám dneška ve zdravotnictví. Obyvatelům velmi poklidné a na hygienu dbající střední Evropy to tak nepřijde, ale tyto infekce mohou být dost devastující a vést k trvalému poškození zdraví a někdy i ke smrti. Největším rizikem při infekci měchovci bývá anémie, čili chudokrevnost a také nedostatek železa, což při dlouhodobém průběhu přináší velké potíže.
Výše uvedení měchovci ale nejsou jediní, kteří si mohou vychutnat lidské tělo. Zvládne to třeba měchovec psí (Ancylostoma caninum) a také měchovec Ancylostoma ceylanicum z jihovýchodní Asie, který napadá křečky a někdy také lidi. Tak jako v případě dalších měchovců jsou nejnebezpečnější pro těhotné ženy a malé děti, které kvůli nim častěji umírají. Jak těmto zlovolným červům čelit? Platí na ně především úplně základní a jednoduchá hygiena. Vlastně stačí postavit toalety a udržovat kolem nich čistotu, nehnojit lidskými výkaly, odčervovat domácí mazlíčky a nechodit naboso tam, kde by mohli být měchovci. Kromě toho jsou k dispozici i nějaké léky, měchovci ale na nic nečekají a vyvíjejí si proti nim rezistence. Teď přišly na řadu i sofistikované technologie genetických manipulací.
Pracuje s nimi Yan Hu z Kalifornské univerzity v San Diegu, který geneticky vylepšuje bakterie jednoho kmene Bacillus subtilis, tradičně používaného při přípravě východojaponského pokrmu nattō. Podle dostupných informací jde o slizkou záležitost s výrazným odérem pro náročné, která spočívá ve fermentaci sojových bobů právě s výše zmíněným kmenem Bacillus subtilis. Hu s kolegy nakazil měchovcem Ancylostoma ceylanicum celkem 12 křečků. Polovině z nich přidával do žrádla běžné bacily z nattō a druhé polovině zase bacily geneticky vylepšené tak, aby produkovaly protein, který červi nemají zrovna v lásce. Na nedávném mítinku American Society of Tropical Medicine & Hygiene (ASTMH) ve Washingtonu pak prezentovali výsledky, podle nichž byli křečci krmení GM bacily po pěti dnech čistí.
![](https://www.osel.cz/_popisky/138_/1385994374.jpg)
Je pochopitelně ještě brzy na nějaké velkolepé závěry. Léčbu bude nejdříve nutné pořádně prověřit na větším vzorku křečků i lidských pacientů. Zatím to ale vypadá docela slibně a za zajímavou a nadějnou tuto metodu považuje i Roman Kuchta z Laboratoře helmintologie, Parazitologického ústavu Biologického centra Akademie věd v Českých Budějovicích. Podle něj by to mohlo fungovat. Bacily z nattō by zároveň měly být bezpečné, i když u japonských jídel to je vždy tak trochu na pováženou.
Literatura
NewScientist 26. 11. 2013, Wikipedia (Ancylostoma ceylanicum, nattō).
Diskuze:
Není mexická ostrá kuchyně také antiparazitická?
Jaroslav Mrázek,2013-12-04 10:44:33
Chili a varianty poměrně rázně procházejí zažívacím traktem a jejich pálivost je mnohdy cítit i na "druhém konci" zažívacího traktu. Jsou jedinci, kteří otrávili svou tasemnici omylem, když byli přítomni svařovacím pracem na svém autě, v oblacích dýmu ze spálené barvy ... variant je mnoho...
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce