Zvětšit obrázek

Našli jsme objekt Thorneho-Zytkowské? Kredit: NASA.

Skoro každý den se ve zprávách z hlubokého vesmíru dozvídáme o podivnostech. Jak se zdá, ve vesmíru je úplně všechno, na co si vzpomeneme a nejspíš ještě mnohem víc. Některé objekty jsou ale velice vzácné, pokud vůbec existují, a zároveň nepříliš nápadné, takže k jejich objevení musíme vynaložit značné úsilí. Takové jsou i objekty Thorne‑Żytkow (TŻO, psáno polsky, s tečkou nad Z).

Emily Levesque. Kredit:
Astronomical Society of the Pacific.

Kip Thorne a Anna Żytkowská už v roce 1975 navrhli, že by mohli existovat červení obři anebo veleobři, kteří nešťastnou náhodou spolkli neutronovou hvězdu. Od té doby se objevilo několik kandidátů na takovou bizarní hvězdu na druhou, zatím ale žádný z nich nebyl potvrzen jako TŻO. Abychom byli spravedliví, odborníci navrhli i nějaké alternativní scénáře, jak by mohl vzniknout obr s neutronovou hvězdou v břiše, spolknutí se ale považuje za nejreálnější variantu. Neutronová hvězda mohla jen tak prolétat kolem a vrazit do obra, taková srážka by se ale mohla odehrát nejspíš jenom v těch nejhustších kulových hvězdokupách. Druhou možností je, že červený obr a neutronová hvězda původně tvořili intimní pár ve dvojhvězdě. Při explozi supernovy, v níž se zrodila dotyčná neutronová hvězda, mohlo dojít ke změně drah hvězd dvojhvězdy a výsledkem pak byla neodvratná srážka.

Zvětšit obrázek

Magellanovy teleskopy, Las Campanas. Kredit: Krzysztof Ulaczyk, Wikimedia

Když se extrémně žhavá a hustá neutronová hvězda vnořila do relativně studeného a dost plytkého červeného veleobra, tak odpor hmoty vnějších vrstev rozklížil její dráhu. Neutronová hvězda pak zamířila k jádru veleobra. Jejich vzájemné sbližování bude trvat zřejmě stovky let a po nějaké době budeme na Zemi svědky dramatické podívané. Neutronová hvězda a jádro veleobra splynou a pokud přitom překročí TOV (Tolmanovu-Oppenheimerovu-Volkoffovu mez, tj. 1,5 až 3 Slunce), tak se veleobr s neutronovou hvězdou v břiše zhroutí do černé díry a odpálí při tom supernovu. Jestli po splynutí TOV nepřekročí, tak za méně spektakulárních okolností prostě vznikne větší neutronová hvězda.

Zvětšit obrázek

Malý Magellanův oblak. Kredit: ESA/Hubble and Digitized Sky Survey 2, Wikimedia Commons.

Zní to šíleně, neuvěřitelně. Nadmutý umírající obr, v jehož vnitřnostech vězí extrémně hustá pecka po ohromující explozi supernovy. Podle výpočtů to ale může fungovat. A teď se zdá, že jsme jeden TŻO objekt doopravdy našli. Astronomka Emily Levesque z Coloradské univerzity v Boulderu před pár dny prezentovala čerstvé výsledky svého týmu na setkání American Astronomical Society, poblíž Washingtonu DC. S Magellanovými teleskopy chilské observatoře Las Campanas prozkoumali celkem 22 červených veleobrů.

Zvětšit obrázek

Martin Urbanec. Kredit. M. Urbanec, UF FPF SLU.

V Malém Magellanově oblaku odhalili jednoho velmi výstředního veleobra, který obsahuje neobvyklé množství lithia, rubidia a molybdenu. To ukazuje na objekt Thorneho‑Żytkowské, při jehož neobvyklých jaderných fůzích by měla vznikat právě taková sestava chemických prvků.

Podle Levesque a spol. je to prý zatím nejlepší kandidát na tuhle vesmírnou bizarnost, kterého jsme zatím našli. Jako ohromně zajímavý vnímá nový objev i Martin Urbanec z Ústavu fyziky Filozoficko-přírodovědecké fakulty Slezské univerzity v Opavě. Existenci objektu Thorne‑Żytkow ale podle něj bude nutné nejprve důkladně potvrdit. Do otištění článku v některém z prestižních časopisů je každopádně předčasné pouštět se do větších detailů.

Literatura

Nature News 7. 1. 2014, Wikipedia (Thorne–Żytkow object, Red supergiant).